Čím se vyznačuje pokorný člověk? Jak nakládat se svými úspěchy a neúspěchy? A lze to s pokorou přehnat? Moderátorka Josefína Formanová se v podcastu Mysli a žij! ptá filozofky Kamily Pacovské. Tento díl uzavírá první sérii filozofického podcastu, na niž naváže další série na jaře 2025.

Filozofický podcast Mysli a žij! se mimo jiné věnuje souboji mezi státem a jednotlivcem, který je pohonem dějin i jejich obávanou frustrací a obsesí. Moderní technologie dnes znovu posilují strach z toho, kam všude nám stát zasahuje a jak moc je schopen omezovat svobodu každého z nás. Je stát možností svobody, nebo jejím omezováním? Obejdeme se bez něj jako svobodní lidé?

Filozof Karl Popper ve svém slavném díle Otevřená společnost a její nepřátelé označil filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela za nepřítele svobody, který šířil "fašistickou břečku". Jiní filozofové naopak vidí Hegela jako myslitele svobody. Lze ale vůbec propojit něco tak zdánlivě odlišného, jako je individuální svoboda a stát, a může být Hegel dnes v řešení tohoto problému v něčem inspirací?

Olga Navrátilová, působící na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, se k Hegelově myšlení dostala přes práva a teologii. Zajímala ji jeho politická filozofie, tedy napětí mezi státem a svobodou jedince, které Olga zkoumá i ve své disertaci.

Na rozdíl od myslitelů Johna Locka nebo Thomase Hobbese podle ní Hegel uvažuje o systému společnosti a státu jinak. Lidé pro něj nejsou už na začátku hotoví, aby jako takoví uzavřeli společenskou smlouvu, ale stávají se sami sebou až v rodině, občanské společnosti a státu. Realizovat se v rodině, práci a v politické aktivitě, to jsou tři roviny, které se nám i díky státu otevírají a v nichž se realizujeme jako lidé. Ještě silněji: tady se teprve stáváme lidmi.  

Žijeme v morálně upadlé době? Například sociální sítě jsou prostorem morálních hádek, v nichž své vlastní postoje považujeme za morální, postoje druhých za zkažené. Jak potom najít něco společného? Pomůže nám v tom třeba "filozof morálky" - Immanuel Kant, jehož myšlení se v pozdně moderním světě smrsklo na větu o fascinaci "hvězdným nebem nade mnou, mravním zákonem ve mně"?

Rodina je základ státu, platí to i naopak? A platí to vůbec? Dá se to přehnat s péčí o dítě? Kdo byla Bettina Göringová a jak její případ souvisí s etikou rodiny? Moderátorka podcastu Mysli a žij! Josefína Formanová se ptá filozofky Teresy Baron.

Jedni tvrdí, že jsou liberální, ačkoli druzí by je označili za inkvizici. Jiní dělají všechno proto, aby se takové nálepce vyhnuli. „Liberál“ dnes funguje jako fackovací panák, říká filozof Matej Cíbik: „Používá se jako nadávka, jejímž smyslem je rétoricky vyřadit oponenta a ukázat ho jako hloupého nebo zlého.” Kdo je tedy liberál a jak si představuje společnost?

Světoznámý australský filosof Peter Singer rozebírá ve svých pracích etické otázky jako eutanazie či potraty. V rozhovoru s Tomášem Hříbkem pro speciální díl podcastu Aktuálně.cz Mysli a žij! hovořil kromě svobody slova a přístupu liberalismu k rasistickým projevům i o antisemitismu a popírání holocaustu. Nemá smysl popírače zavírat, ale ukázat mu důkazy, že jeho názor je zjevně nepravdivý.

Sociolog Niklas Luhmann tvrdil, že „to, co víme o společnosti, tedy o světě, v němž žijeme, se dozvídáme prostřednictvím masmédií“. Platí to pro poznání společnosti i přírody. Média tedy vytvářejí sociální konstrukty, „transcendentální iluze“, a svět je „horizont“, k němuž nějak všichni míříme. Jde o to, jak konstruovat iluzivní obrazy, aby umožňovala lepší poznání i společnou existenci.

Člověk ovlivňuje globální ekosystém, svobodný je ale jen v mezích technologií, které sám vytváří. "Uvědomění si propojenosti s technikou nám umožňuje lépe porozumět člověku a tomu, že není ani dobrý, ani zlý z nějaké podstaty," říká filozof Martin Ritter v rozhovoru pro podcastu Mysli a žij. Představa, že neustálým vývojem směřujeme k lepší budoucnosti, je ale mylná.

Když se hroutí starý řád a nový ještě neexistuje, vzniká pocit úzkosti, ale i dojem, že vše je dovoleno. Sociolog Émile Durkheim pro tento jev požíval pojem "anomie". Neexistuje-li ale pevný řád či zákon (nomos), jak se dá společně žít a nepropadat se do deprese, nepáchat sebevraždy či útočné zločiny? A co pak drží společnosti pohromadě? Hostem v podcastu Mysli a žij! byl soudce Jiří Přibáň. 

„Meritokracie by měla klást minimum překážek tomu, aby se každý dostal na společenskou pozici, na kterou se nejvíce hodí. To by mělo vést k celkovému bohatnutí společnosti,“ říká politolog Jan Géryk, který byl hostem moderátorky Josefíny Formanové ve filozofickém podcastu Mysli a žij! Proč praxe pokulhává za ideálem? 

Dějiny jsou zátěž, kterou si s sebou neseme celý život, nelze ji odhodit. Jsme časem, který se na nás nabaluje. Ale jak se vztahovat k dějinám, jak se k nim přihlašovat, jak říkal filozof Jan Patočka? Nebo jak se postarat o jejich „Nachleben“, tedy o posmrtný život, v němž se dějiny teprve stávají dějinami, jak se na věc pro změnu díval Walter Benjamin? Do podcastu Mysli a žij! zavítal Jan Gogola.

Filozofický podcast Mysli a žij! s Petrem Fischerem a režisérem Janem Gogolou ml. zkoumá možnosti přivlastňování dějin ve filmovém obrazu.

Partnerem podcastu je Sekyra Foundation.

Umělá inteligence (AI) děsí možností, že se povznese nad člověka. „Ve skutečnosti to je logika, kterou jsme sami uplatnili na svět, logika evoluce. To my jsme vymysleli tenhle příběh,“ říká filozofka Dita Malečková v podcastu Mysli a žij! Do jaké míry je AI předvídatelná, v čem se její inteligence liší od té lidské a jak je na tom s filozofováním?

Partnerem podcastu je Sekyra Foundation.

Míváme pocit, že nepřátelství je všude kolem nás, ale podle filozofa Pavla Barši vnímáme především totální nepřátelství, kdy se jeden druhého snaží zničit. „Pokud se dodržují pravidla a protivníci se respektují, jde o nepřátelství, kterého bychom si měli vážit a které bychom měli pěstovat,“ vysvětluje Barša ve filozofickém podcastu Mysli a žij! při rozhovoru s moderátorkou Josefínou Formanovou.

Už brzo si budete moct poslechnout první epizodu filozofického podcastu Mysli a žij.