Jak, čím a hlavně proč nás dokáže umění pobouřit? A co nám naše rozhořčení říká o umění, kultuře, společnosti, ale také o nás samotných? Český rozhlas Vltava ode dneška uvádí novou podcastovou sérii Umění pobouřit. V šesti epizodách i připomeneme výrazné umělecké kontroverze. Zamyslíme se i nad tím, co v umění šokovalo dříve a co budí vášně dnes.

Venezuela, Kostarika, Mosambik, Nikaragua, Peru nebo Srí Lanka. Tam všude nás nejen na křídlech vážek vzal ve svém podcastu Nevinnosti světa zpěvák Dan Bárta. Teď jeho povídání vychází knižně. Jaká byla cesta jeho zážitků z vltavských vln na tištěnou stránku? Je to cestopis, deníček, terénní hlášení z přírodovědného výzkumu, nebo spíš vzpomínková výprava k sobě, autentická i poetická retrospektiva?

Městská divadla pražská otevírají novou sezónu v čele s novým uměleckým šéfem. Tím se po Michalu Dočekalovi stává Marián Amsler, který od loňského roku působil ve funkci kmenového režiséra. Na této pozici naopak v divadle zůstává Michal Dočekal a nově ho doplní i dramatik a režisér Tomáš Ráliš. Na tyto a další změny v Městských divadlech pražských jsme se ptali právě Mariána Amslera.

Festival Antická Štvanice iniciovaný souborem Tygr v tísni uvádí už deset let na pražském ostrově Štvanice inscenace antických dramat nebo her s antickým námětem. Letos se nechal inspirovat mýtem o Iásonovi. Současná adaptace nazvaná Argonauti se v režii Zuzany Burianové hraje jen do poloviny září.

V pátek 5. září začíná 18. ročník festivalu Dvořákova Praha. Během devatenácti dní nabídne prestižní zahraniční orchestry, slavné sólisty i nové programové řady – od písní Antonína Dvořáka v kurátorské péči Kateřiny Kněžíkové až po neformální cyklus „Bez kravaty“.

Dovezl na Ukrajinu tři prorusky smýšlející spoluobčany, a ukázal jim zničená města a obce, lidi, kteří pod ruskými bombami přišli o celé rodiny, školy v krytech i stovky masových hrobů zavražděných ukrajinských civilistů. Zkoumal, co to s nimi udělá. Zjistil, že téměř nic, a natočil o tom film. Řeč je o dokumentaristovi Robinu Kvapilovi, třech dobrovolnících, kteří s ním jeli do napadené a válkou sužované země, a snímku Velký vlastenecký výlet.

Když se narodíte na Ukrajině roku 1907, jakou máte šanci, že vystudujete dokumetární tvorbu v Paříži a pak s kamerou a fotoaparátem procestujete celý svět? Sofija Jablonská to ale dokázala.

Ve fondu přírodovědce Jiřího Bauma lze nalézt nejen jeho zelené deníky, ale také zápisníky v červených deskách. V nich jejich společné cesty po světě popisuje i jeho žena Růžena. Jaká byla jejich cesta do Afriky, jak viděli meziválečné Československo cizinci a jak do životů Baumových zasáhla 2. světová válka?

Bezprostřední pocit, jako byste si četli postřehy všímavé kamarádky – tak působí zápisky ukrajinské cestovatelky, fotografky a filmařky Sofije Jablonské, kterou představují filoložka Solomiia Khorob a básnířka Marie Iljašenko.

To se takhle vydáte na návštěvu za sestrou – jenže je začátek 19. století, vy jste neprovdaná Britka a do (pro Angličany exotického) carského Ruska se vydáváte na vlastní pěst. Právě tohle udělala Elizabeth Rigby a své zkušenosti přetavila v populární cestopis.

Jak se cestovalo na počátku 20. století v meziválečné době Češkám? To na osudech Růženy Fikejzlové Baumové vykresluje kulturní historik Jan Pezda.

Co si myslela o carském Rusku v první polovině 19. století vzdělaná středostavovská Britka? Jak se Elizabeth Rigby stala Lady Eastlake (ačkoli byla bytostně proti vdavkám z rozumu mladších žen za bohaté starší pány), to prozrazuje historička Marie Michlová.

Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti Dan Brown zasadil svůj nový román Tajemství všech tajemství do pražských uliček. Český překlad, na němž se podílel redaktor Petr Onufer a překladatelka Michaela Marková, vyšel 9. září za mimořádného zájmu médií i veřejnosti. Práce na něm probíhala více než dva měsíce v přísně střežených podmínkách.

Česká akademie vizuálního umění ocenila známého a dlouholetého rozhlasového redaktora Českého rozhlasu Vltava Karla Oujezdského za celoživotní dílo v oblasti publicistiky výtvarného a vizuálního umění.

Knihou roku 2025 se staly Letnice Miroslava Hlauča, které jsou zároveň Debutem roku. Právě s tím asi počítala porota v kategorii próza, která Literu udělila J. A. Pitínskému za sbírku povídek Domácí potřeby. Dvě Litery byly uděleny posmrtně, v kategorie poezie zvítězila Ahava Tomáše Tomáška, v kategorii humoristiky komiks autora s pseudonymem Albrecht Smuten nazvaný Kapitán Chemo.

Náš přední český sklář a designér Rony Plesl se podílí na hlavní instalaci v českém pavilonu na EXPU 2025 v japonské Ósace. Český dům se tam otvírá už 13. dubna. V českém pavilonu se chystá spousta zajímavých akcí, vrcholem bude v červenci tzv. Národní den, na který se už teď připravuje i principál Cirku La Putyka Rostislav Novák ml.

Opera Manon Lescaut, jejíž děj vychází z francouzského milostného románu Abbého Prévosta Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut, byla prvním velkým úspěchem Giacoma Pucciniho. Premiéra se odehrála v roce 1893 v Turíně, a od té doby se toto dílo pravidelně objevuje na repertoárech snad všech světových domů. Na scénu Státní opery v Praze se Manon Lescaut vrací po patnácti letech – a to v hudebním nastudování italského dirigenta Simona Di Feliceho a v režii Slávy Daubnerové.

Česká filharmonie oznámila program své jubilejní 130. sezóny. Vystoupí nejen v domovském Rudolfinu, ale i v nejprestižnějších koncertních sálech východní Asie a Evropy. Dramaturgie sezony se výrazně posune k současnosti, změní se i struktura abonentní řady C. Více v příspěvku Daniela Jägera.

Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.

Pro sportovní redakci americké stanice ABC to měl být celkem klidný den. Na programu letních olympijských her bylo 5. září 1972 jen plavání, box a volejbal. Novináři ale místo toho obrátili kamery dovnitř olympijské vesnice, kde palestinská teroristická skupina držela izraelská rukojmí. Den, který významě poznamenal mezinárodní dění i televizní vysílání teď připomíná nový film s názvem Mnichov 1972.