Studie Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 popisuje, že 30 % žáků devátých tříd projevuje znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. K pomoci s úzkostmi má pomoc i program Bez obav - jak vyzrát nad strachy dětí. Stojí za ním hosté tohoto dílu psycholožky Marie Polášková a Marta Fišerová, které tento ověřený program převzaly z Anglie a adaptovaly do českého prostředí.
Společně s Petrem Havlíčkem probrali, jak rozpoznat úzkostné chování dětí, co mohou rodiče od programu Bez obav očekávat, jak program může pomoct se strachy a úzkostmi i samotným rodičům. Ale i to, jak probíhala kulturní adaptace programu do českého prostředí nebo jak funguje v jiných zemích.
Možnost se do programu přihlásit a více se o něm dozvědět, naleznete zde: https://dzda.cz/rodice/.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Broumovsko je region s nádhernou krajinou, ale i místem, kde se stále projevují důsledky poválečné výměny obyvatel. O tom, co to znamená pro dnešní komunitní život, mluví v rozhovoru s Veronikou Pavlovskou Pavla Jénková z Nadačního fondu Broumov, sociální umělkyně Šárka Zahálková a evaluátor Petr Osoba.
Projekt Rozvoj aktivního občanství ve venkovských oblastech skrze inovativní přístupy lokálních zaměstnavatelů se snaží oživit komunitní život tam, kde lidé často nemají čas ani energii na cokoli dalšího kromě svých starostí. Oživení nepřichází shora, ale právě odspodu – skrze firmy a zaměstnavatele, kteří dávají svým zaměstnancům prostor zapojit se do komunitních aktivit i během pracovní doby.
Jak do toho zapadá kultura? A co vlastně znamená, když se do projektu zapojí sociální umělkyně? Šárka Zahálková popisuje, že její „materiál“ nejsou obrazy nebo sochy, ale vztahy mezi lidmi. Spolu se zaměstnanci hledá jejich „superschopnosti“ a způsoby, jak jimi přispět komunitě.
Další informace o projektu a jeho aktivitách najdete zde: https://www.broumov2028.cz/projekty/socialni-inovace
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Pomalší je na jihu Čech a žije se tam krásně, říká v úvodu rozhovoru Iva Černá, komunitní pracovnice v tamní Místní akční skupině. K tomu, aby se tam žilo krásně přispívá právě i ona.
S Petrem Havlíčkem probrali, jakými způsoby podporuje nejen Iva Černá, ale MAS Pomalší tento region. Proč jsou důležití komunitní lídři, s čím se potýkají a především proč je důležité komunitní lídry podporovat.
Celý rozhovor je rámován tématem budování sociálního kapitálu. Ač toto slovo v epizodě zazní minimálně, jeho obsah je naplňován mnoha příklady, jak k tomu v Pomalší přistupují. Často jde o malé iniciativy jako společné pečení chleba, háčkování nebo hraní deskovek. To však vede k tomu, že se lidé potkávají a učí se vzájemně se otevírat a svěřovat se.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Jana Pšejová, terapeutka a lektorka digitalizace, ukazuje, jak mohou sociální služby díky technologiím znovu získat to nejcennější – čas pro klienty. Do sektoru sociálních služeb se dostávají robustní informační systémy, diskutuje se o asistivních technologiích a propojování dat na státní úrovni, organizace samotné jsou však často na počátku cesty digitalizací. V rozhovoru s Petrem Havlíčkem sdílí své zkušenosti z průvodcování v organizacích, kde se zaměřuje na překlenutí propasti mezi technologiemi a humanitním zaměřením sociálních služeb.
Dále spolu hovořili o tom, jak s digitalizací v organizaci začít a co je pro ni zcela klíčové, které nástroje umělé generativní inteligence Jana využívá a jak se dají využít v sociálních službách při práci s klienty.
AI nástroje zmíněné v podcastu:
- chatgpt.com (text, obrázky)
- elevenlabs.io (zvuk, hlas)
- gemini.google.com (text, obrázky)
- perplexity.ai (rešerše)- notebooklm.google (souhrny nahraných zdrojů)
- Plaud.ai (AI záznamník)
- Domov pro seniory, který používá AI avatary: www.dsburesov.cz/Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Co se stane, když se rodiny, které nikdy nepotřebovali pomoc, začnou cítit ztraceně? Když atmosféra kolem houstne, ale nikdo o tom nemluví? Hostkou této epizody je Eva Arnošt, zakladatelka spolku Skrojek, který v Moravskoslezském kraji realizuje projekt (Ne)jistota. Zaměřuje se na situaci rodin s dětmi v obcích do 2 000 obyvatel. V rozhovoru s Veronikou Pavlovskou mluví o tom, jak se mění podoba rodiny, proč je těžké si říct o pomoc, a co se dá dělat, když už nemůžeme spoléhat na to, že „to přece zvládneme“.
Eva s Veronikou probírají, proč se Skrojek rozhodl jít odspodu a budovat komunitu místo spoléhání na služby, jak se proměnil jejich pohled na rodinu jako celek, a proč je někdy největší změnou to, že se vůbec začne mluvit o tom, co nás tíží.
Na první výstupy projektu se můžete podívat tady: Co vše už jsme zjistili? | SKROJEK
Růst pocitu nejistoty je jedno z témat, na které se umožňuje zaměřit výzva Sociální inovace pro budoucnost. Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Jak vypadá skutečná systémová změna, která začíná v romských osadách a končí v legislativě? Hostem této epizody je Pavel Hrica, zakladatel organizace Cesta von, která na Slovensku mění budoucnost dětí narozených do generační chudoby a Inga Ferencová, omama, která s dětmi a rodiči přímo pracuje.
V rozhovoru s Veronikou Pavlovskou přibližují, jak vznikl program Omama, který přináší včasnou péči dětem od narození do čtyř let – přímo v komunitách, kde je to nejvíc potřeba. Dozvíte se, proč je klíčové, aby změnu nesly ženy z těchto lokalit, jak se z omam stávají neformální lídryně a proč je důležité pracovat nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči a širší společností.
Pavel otevřeně mluví o tom, jak se z neziskovky stal lovebrand, jak se měří dopad i návratnost investic do rané péče, a proč je důležité mít nejen silnou vizi, ale i plán, data a podporu veřejnosti. Inge sdílí svůj příběh a popisuje, jak jí práce omamy změnila život.
Zazní i praktické tipy pro každého, kdo chce měnit systém: jak pracovat s odpůrci, jak přesvědčit střední management ministerstev a proč je důležité nejdřív dobře postavit vlastní organizaci, než se pustíte do advokační práce.
Více o Ceste von na Slovensko se můžete dozvědět zde: Omama je cesta von z chudoby.
A omamy máme už i v České republice. Podpořit a zjistit více je můžete tady: cestavon.cz. Rozhovor s českou Cestou von se v 57. díle ministerského jednorožce.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Hostem tohoto dílu je strategická designérka Lucia Ciranová, která přináší inspirativní vhled do zavádění designového myšlení ve veřejné správě na Slovensku. Lucia v rozhovoru s Petrem Havlíčkem sdílí své zkušenosti z Metropolitního institutu Bratislavy a přibližuje, jak se jí podařilo založit designovou jednotku pod slovenským Úřadem vlády.
Dozvíte se, jak přistupovala k budování důvěry s úředníky nebo zapojování veřejnosti do tvorby řešení prostřednictvím inovačního festivalu. Lucia také blíže představuje její oblíbený projekt "Innovation Fellowship", kde byla poptávka, jak přilákat slovenské experty ze zahraničí zpět domů. Prvotní představa státu, že budou nabízet peníze, se ukázala jako mylná, protože slovenská diaspora potřebovala něco jiného.
V závěru rozhovoru se dostáváme i k tomu, co je strategický design a proč je foresight, spekulativní či strategický design důležitý pro tvorbu udržitelných politik, a co dělá inovační tým skutečně funkčním – nejen metodologie, ale schopnost pracovat s nejistotou a hluboce rozumět problému.
Lucia byla jedním z vystupujících na Social Innovation Forum 2025.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
V této epizodě se vracíme zpátky v čase k výzvě inkubační fáze vývoje řešení a podívali jsme se, co si z ní odnést a jak ji hodnotí naši příjemci. Podívali jsme se také na deset výstupů, na které se můžete podívat nebo si je sami vyzkoušet. Všechny inkubační projekty naleznete také v databázi projektů. Zmíněné výstupy jsou následující:
1. Zážitková hra Zachráníme knihovnu?
2. Karty Jak vést s dítětem podpůrný rozhovor
3. Výzkum Jak řeší firmy předlužení svých zaměstnanců
4. Kurz Jak mluvit s dětmi o rozpadu rodiny
5. Podcast O životě s epilepsií
6. Katalog Jak podpořit duševní zdraví dětí v nízkoprazích
7. Koučovací rozhovor pro zdravý a pohodový důchod
8. Průvodce pro Omamy na každý den
9. Šablona zavádění práce se sexualitou v sociálních službách
10. Prototyp aplikace pro klientky sociálních služebPodcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Každý si zaslouží být plnohodnotným členem společnosti a má právo na svou vizi dobrého života. To jsou hodnoty, které máme v principech inovačních projektů. Tématem dalšího dílu podcastu Ministerský jednorožec jsou proto sebeobhájci a jejich aktivity, abychom ukázali, jakých podob tyto hodnoty mohou nabývat v praxi. Veronika Pavlovská do studia pozvala Martinu Hüblovou a sebeobhájce Aleše Vojáčka, kteří oba působí v organizaci Rytmus.
Společně probírají, kdo sebeobhájci jsou a jak sebeobhájcovské aktivity vznikly, co vše sebeobhájci dělají, jak je v Rytmusu podporují a jaká témata jsou pro sebeobhájce důležitá. Zmiňují i drobnosti, které mohou ve společnosti tvořit mentální bariéry a zesložiťovat život lidem nejen s mentálním postižením.
Pokud chcete sebeobhájce sledovat a podpořit, můžete se připojit na jejich facebookové stránce: Sebeobhájci Rytmus | Facebook.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Přístupnost, bezbariérovost, otevřenost prostředí a služeb všem bez rozdílu. To je poslání Mariany Chytilové, designérky a expertky na inkluzivní design. S Petrem Havlíčkem probrali, proč se přístupnost týká někdy nás všech a jak může zlepšit život až 40 % populace.
Věnovali se také rozdílu mezi tím, jak o přístupnosti přemýšlíme u nás v Česku a jak na Západě či v severských zemích a pokud bychom přemýšleli podobně, co nám to může přinést.
Dále se v podcastu dozvíte, co vše může být bariérou, i když ji nevidíme. Jak i malými kroky můžeme zlepšovat přístupnost prostředí nebo co je to inkluzivní design a proč je jako čištění zubů.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Na svatého Valentýna jsme vyhlásili novou výzvu Politiky, které fungují. Doufáme, že si ji zamilujete. Výzva je určena všem, kteří chtějí vytvářet nebo zlepšovat veřejné politiky na základě skutečných potřeb občanů, testovat je v praxi a zajistit jejich úspěšnou implementaci. Pokud se chcete o výzvě dozvědět víc poslechněte si tuto epizodu, kde vám ji Petr Havlíček a Veronika Pavlovská představí nebo se podívejte na web https://www.esfcr.cz/vyzva-059-opz-plus.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Dva roky nám již běží realizační výzvy na vývoj řešení a šíření. Část projektů jsme vám představili s jejich zástupci v samotných epizodách. Pojďme se podívat na další projekty, které jsme doposud nezmínili. Uvidíte, že paleta je opět pestrá. V současnou chvíli jsme podpořili v těchto výzvách přes dvacet projektů. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček a jejich kolegové představí devět z nich. Všechny podpořené projekty naleznete také v naší nové databázi: https://www.podporujemeinovace.cz/projekty/opz-plus/. Stáčí zaškrtnout filtr výzvy nebo vyhledat název projektu.
V podcastu je zmíněn kurz Nezisk.digital, na který se můžete přihlásit zde: https://app.cesko.digital/projects/nezisk-digitalPodcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Stárnutí populace je téma, které je s námi neustále přítomné, ale čas od času vstupuje do veřejného prostoru silněji ve spojení s různými tématy jako důchodová reforma, sociální péče nebo zdravotnictví. V roce 2050 bude až třetina obyvatel starších 65 let. Stárnutí populace je také jednou ze sociálně časovaných bomb ve výzvě Sociální inovace pro budoucnost. Abychom se na téma blíže podívali, připravili jsme dvoudílnou minisérii, kterou uzavírá socioložka Lucie Vidovićová.
S Veronikou Pavlovskou probraly pestrost stáří, stárnutí a seniorské skupiny. Představily stárnutí jako proces, který nás provází po celý život, vysvětlily, proč se mění definice stáří tím, jak se prodlužuje doba dožití. Ukázaly, že vedle individuálního stárnutí tu máme i stárnutí populací, které je vnímáno spíše negativně, přestože může být i příležitostí pro investice, pokud se nám povede změnit náš úhel pohledu.
V rozhovoru se dotkly i nových skupin seniorů, které dříve neměli šanci se stáří dožít - jako jsou lidé HIV pozitivní, lidé s postižením, lidé ve výkonu trestu odnětí svobody nebo lidé bez domova. Lucie Vidovićová pak ukazuje, že můžeme naše vnímání stáří změnit a přetočením perspektivy můžeme naše životy prodloužit. Protože lidé, kteří mají negativní postoj ke stárnutí umírají o 7,5 roku dříve.
Stárnutí populace je téma, které je s námi neustále přítomné, ale čas od času vstupuje do veřejného prostoru silněji ve spojení s různými tématy jako důchodová reforma, sociální péče nebo zdravotnictví. V roce 2050 bude až třetina obyvatel starších 65 let. Stárnutí populace je také jednou ze sociálně časovaných bomb ve výzvě Sociální inovace pro budoucnost. Abychom se na téma blíže podívali, připravili jsme dvoudílnou minisérii, kterou zahajuje lékař a zakladatel platformy Ministr zdraví Tomáš Šebek.
S Petrem Havlíčkem probrali stárnutí perspektivou naplněného a zdravého života seniorů. To začíná už v předškolním věku, proto nebuďte překvapeni, že tento díl pokrývá nejen období stáří, ale i mládí, produktivního věku a oblast zdravotnictví. Střední délka života je v Česku 80 let, ale za ohromně vynaložených prostředků českého zdravotnictví, které primárně řeší problém až když nastane. Tomáš Šebek kromě pojmenování problémů v českém zdravotnictví přináší i systémové a individuální tipy, jak podpořit to, abychom prožili život ve stáří v duševní i fyzické pohodě.
V rozhovoru se dotkl i dalších témat jako využití technologií ve zdravotnictví, zapojení zaměstnavatelů do podpory zdraví zaměstnanců, činnosti platformy Ministr zdraví a jejích cílů nebo jak si na tom v oblasti zdraví stojíme v porovnání se zahraničím. V závěru se můžete těšit na Šebkoho High five, snadno zapamatovatelný koncept, který vás povede v cestě ke zdravému stárnutí.
V podcastu jsme hovořili o následujících odkazech
a knize Tomáše Šebka Objektivní nález
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Perinatální duševní zdraví zahrnuje období od začátku těhotenství do jednoho roku věku dítěte. V tomto období je potřeba, aby duševní kondice rodiny byla co nejlepší. Problémů se ale objevuje mnoho, je to čas plný výzev a změn. Jak oznámit, že jsem těhotná? Jak to ovlivní mou kariéru a jaký bude návrat do práce? Jak se nám podaří se zajistit finančně? Co vše budeme potřebovat? To všechno jsou otázky a situace, které duševní zdraví rodin mohou ovlivňovat. Po porodu může docházet k sociální izolaci, existují i biologické faktory, které duševní zdraví ovlivňují a způsobují vyšší riziko rozvoje deprese, OCD a dalších.
Antonín Šebela je psychiatr působící v Národním ústavu pro duševní zdraví a je hlavním tahounem projektu Časná identifikace a cílené intervence pro rodiny ohrožené psychosociálním stresem v perinatálním období, který má za sebou úspěšnou inkubační fázi a aktuálně pokračuje ve fázi realizační. Veronika Pavlovská ho pozvala do podcastu Ministerský jednorožec, aby společně probrali nezbytnost včasné péče a podpory rodin v období kolem porodu, potřeby komplexně pomáhat a možností problémy včas identifikovat a předcházet jejich eskalaci. Dotkli se i tématu systémových změn a advokační práce, designování nástrojů podle potřeb uživatelů a k čemu všemu jde využít persony.
Výstupy z inkubační fáze, včetně v rozhovoru zmiňovaných person, najdete zde: Časná identifikace a cílené intervence pro rodiny ohrožené psychosociálním stresem v perinatálním období — Národní ústav duševního zdraví.
Více informací také tady: Pomáháme ženám, které zažívají psychosociální stres v těhotenství nebo po porodu | Perinatal
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Trh práce se rychle proměňuje, nastupují na něj nové generace, technologický pokrok akceleruje vznik nových profesí. Globální trh práce je propojenější a díky internetu už úplně nezáleží, kde jste. Těmto výzvám musí firmy čelit, aby neztratili svou konkurenceschopnost. Peníze nejsou vše a pro zaměstnance je důležité také kvalita značky pod kterou pracují a podporující a respektující pracovní prostředí a kolektiv.
Hostem Petra Havlíčka proto je Monika Zemská, ředitelka organizace INKLUZIO, která podporuje firmy v zavádění inkluzivnějšího pracovního prostředí pomocí tzv. participativního auditu inkluze. Ten není jen o jednostranném sběru dat, ale především o partnerství vedoucí ke zkvalitňování a zefektivňování fungování týmu. Společně také hovořili o tom, že inkluze není konečný stav, ale spíše proces a nemělo by se na ní pohlížet pouze pohledem ohrožených osob, ale všech osob, protože všichni máme nějaké potřeby, akorát každý je má trochu jiné. Dále probrali to, co firmám mohou přinášet heterogenní týmy nebo v čem proces zavádění inkluzivnějšího prostředí zaměstnancům pomohl a možná otevřel oči.
Více informací o práci INKLUZIO nebo možnost konzultace naleznete zde: https://www.inkluzio.cz/. Najdete zde i schéma, o kterém Petr s Monikou hovořili v podcastu.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Jak souvisí odolnost, duševní zdraví, vztahy a komunity? Jak se můžeme vypořádat se stále zrychlujícím tempem změn a nenadálými událostmi a katastrofami, které přichází? Co je to resilience a proč je dobré umět se ohnout, ale nezlomit?
Do 64. epizody podcastu Ministerský jednorožec si Veronika Pavlovská pozvala Ivanu Štefkovou a společně se snažily najít odpovědi na tyto otázky. Ivana Štefková je psycholožka a vypravěčka, která poznává, vypráví a učí, jak přetvářet životní otřesy a dlouhodobě prozkoumává téma resilience.
Rozhovorem chtějí přinést hlavně inspiraci a rozbít představu, že vše můžeme zvládnout každý sám jen tím, že zvýšíme své úsilí. Povídaly si o tom, jakou roli hraje resilience v zásadních životních otřesech, jak nás může inspirovat příroda, proč resilience není jen odolnost, ale dlouhodobý proces. Ivana sdílela konkrétní příběhy a ukázala, jakou roli hraje v resilienci komunita a co nám o vztazích a jejich síle říká Tolkien a Pán prstenů. Hovořila také o tom, co můžeme dělat pro sebe a své okolí. Přinášíme tak do předsvátečního času dávku inspirace.
Ivanu můžete číst a sledovat na jejích stránkách Ivana Štefková - Ivana Štefková ~ píšu, střežím, konzultuju.
Pokud byste se do tématu resilience chtěli ponořit hlouběji, Ivana v průběhu rozhovoru zmínila a doporučuje následující zdroje:
Lucy Hone: Resilient Grieving
Martin Seligman: Vzkvétání
Michael Ungar: Change your word
Bruce Perry: Chlapec, kterého chovali jako psa
Ann Masten: Global perspectives on resilience in children and youth
Karen Reivich: The Resilience Factor
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Už více než rok je vyhlášená výzva Sociální inovace pro budoucnost. Za tu dobu bylo podpořeno 18 projektů a 19 žádostí komise zatím odmítla. Ve výzvě je deset témat, ke kterým se mají organizace se svým záměrem přiřadit. Nejvíce populárním tématem je zkvalitňování veřejných služeb naopak zatím nemáme projekt, který by se zaměřoval na snižování osamělosti. Proto vám v této epizodě nejen Veronika Pavlovská a Petr Havlíček, ale i jejich kolegové představí 9 vybraných projektů, které je nejvíce zaujaly.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Magistrát Prahy u nás měl inovační projekt na sociální bydlení. Jeho cílem bylo v praxi ověřit několik nástrojů, které by pomohli obyvatelům v bytové nouzi najít nejvhodnější řešení. Patřilo mezi ně vytvoření Kontaktního místa pro bydlení, tedy poradenské místo, které u klienta neřešilo jen problematiku bydlení, ale i dalších přidružených problémů. Dalším byl poradce pro nájemníky, který měl pomáhat najít řeč mezi starousedlíky a nově příchozími.
A také Sociální nadační fond, který lidem pomáhá rychlou pomocí překlenout období nouze a jehož ředitelka Barbora Komberec Novosadová byla prvním hostem a Městská nájemní agentura, která poskytuje nájemní bydlení lidem v bytové nouzi od soukromých majitelů bytů, za které řeší veškeré náležitosti a její vedoucí Martin Hruška byl druhým hostem podcastu.
Veronika Pavlovská se svými hosty bavila o tom, jak oba tyto nástroje fungují, v čem jim pomohl inovační projekt, zda se lze s Městskou nájemní agenturou nebo Sociálním nadačním fondem setkat i jinde v republice a jaké jsou jejich úspěchy nebo co je potřeba pro inovace na úřadech.
Pokud byste měli zájem pronajmout svůj byt nebo znáte někoho, kdo by svůj byt mohl Městské nájemní agentuře poskytnout, podívejte se na stránku https://najemniagentura.praha.eu/mam-volny-byt/.
Podpořit můžete i Sociální nadační fond, jak, zjistíte na následující stránce https://www.socialninadacnifond.praha.eu/neviditelne-mosty.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Méně administrativní zátěže a více přímé práce s rodinami. Méně nedůvěry a více podpory. To jsou základní principy změny, které se podařilo dosáhnout v Pardubickém kraji díky změně OSPODu odspodu.
Hosty Petra Havlíčka jsou Kateřina Netolická, vedoucí Odboru sociálních věcí Pardubického kraje, která měla transformaci na starost na krajské úrovni a Dagmar Ducháčková, sociální pracovnice a vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Žamberku. Společně hovořily o tom, v čem změna spočívala a jak moc pro pozitivní změnu u klientů byla důležitá změna nastavení mysli a přemýšlení u pracovnic OSPODů samotných, jak dle svých slov opustily remcání a stížnosti, začaly hledat řešení a chtěly měnit systém.
Dalším z témat byla i zahraniční zkušenost, protože projekt se inspiroval u nizozemských kolegů z Amsterdamu a Gröningenu a také co naopak přenést nešlo, ale přály by si, aby se povedlo implementovat i u nás. Letos v dubnu byl Kateřina oceněna cenou Úřednický čin roku v kategorii Inovace ve službách veřejnosti.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
