Rony Plesl je umělec, který pracuje se sklem. Přičemž sevěnuje jak volné tvorbě, tak designu. Je autorem návrhů sklenic a půllitrů pro Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Starobrno, Krušovice, Bernard i Staropramen. V roce 2017 se stal uměleckým ředitelem značky Rückl, pro kterou vytvořil ucelený designový koncept. Spolupracuje se značkami Lasvit neboBOMMA. Navrhl sošku Českého lva, která je udílená vítězům cen české filmové akademie i novou podobu ceny pro Českou akademii vizuálních umění. Jako profesor působí v ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Mášu Pivovarovou bude zajímat ale především jeho volnátvorba. V rozhovoru se ho vyptá na vlivy starých mistrů, křesťanská témata nebo vztah člověka a přírody. Rony Plesl také popíše revoluční technologii odlévání skla Vitrum Vivum, se kterou pracuje, představí koncepci Expa 2025v japonské Ósace i aktuální výstavu v Zoya Museu nedaleko Bratislavi.
Pozvání Míši Vrchotové tentokrát přijal vizuální umělec MarkTher, který o sobě říká, že si rád připomíná dobu, kterou nikdy nezažil. Stejnými slovy je uvedena i jeho zatím poslední výstavě Herren v Galerii Karpuchina, kde v expozici plné starých pisoárů vzpomíná na třicátá a sedmdesátá léta minulého století. Poslechněte si rozhovor o tom, proč se ve svém díle často vrací do kraje bývalých Sudet, odkud pochází umělcova rodina, opráci s tamním dialektem nebo například o tom, kde má podle Marka Thera v umění své místo trapnost.
Pražská JSP Gallery aktuálně vystavuje až do čtvrtého dubnaobrazy Zbyňka Sedleckého. Výstavu nazvanou Na očích, která představuje především autorovy práce z posledních dvou let kurátorsky připravil PetrVaňous.
Máša Pivovarová se Zbyňka Sedleckého vyptá na to, jakpracuje se světlem, proč ho přitahuje malovat autoportréty, z jakého důvody fragmentarizuje lidské tělo, jak používá fotografickou předlohou i jaké jsou jeho malířské vzory.
„Přála bych si, aby v Čechách byl silný veletrh, který bude přivážet zahraniční umění, sběratele, kurátory i ředitele muzeí agalerií,“ říká Blanka Čermáková, ředitelka Trafo Gallery, která za léta své existence už párkrát změnila adresu, ne však svoji šéfku. S Míšou Vrchotovou mluvily o tom, kam se od roku 2006, kdy byla galerie založena pod názvem Trafačka, posunula její dramaturgie, o etickém kodexu i výstavním plánupro příští období.
V Galerii Portheimka na pražském Smíchově právě probíhávýstava Osvobozená plastika z cyklu výstav Pedagog a jeho žáci, který pro Portheimku připravuje Petr Hájek, umělecký ředitel pražské The Chemistry Gallery. Výstava prezentuje díla Jaroslava Róny, vedoucího sochařského ateliéru na pražské Akademii výtvarných umění, jeho odborného asistenta MichalaCimaly a jejich dvaceti studentů, kteří zmíněným ateliérem prošli. Výstavu spolukurátorovala Kristýna Jirátová a potrvá až do 30. března.
Máša Pivovarová se Petra Hájka vyptá na další směřováníGalerie Portheimka, na rozdíl v přístupu k výstavám v Porthemice a v The Chemistry Gallery, na propojování výtvarného umění a elektronické hudby nebo na zahraniční veletrhy, kterých se Petr Hájek s úspěchem účastníjiž od roku 2016.
Jako druhého hosta pozvala Máša do studia Tomáše Skálu, jednoho z vystavujících umělců na výstavě Osvobozená plastika. Tomáš zavzpomíná na svá studia v ateliéru Jaroslava Róny, prozradí pozadí jedné z vystavených soch Rider, i to, proč pracuje s betonem.
Sochař, malíř, designér a hudebník Michal Cimala vystavujeaž do druhého března svá díla v pražské vile Pellé pod kurátorskou taktovkou Petra Vaňouse. Výstava rozložená do tří pater nese název Tlaková vlna a prezentuje především autorovy práce z posledních dvou let.
V rozhovoru s Mášou Pivovarovou se dozvíte, jak seMichalovi vrylo pod kůži jeho rodné město Havířov, proč obdivuje ruskou avantgardu, v čem ho fascinuje neon a žlutá barva, a jak se všechny tyto vlivy otiskly do současné výstavy v bubenečské vile.
Míša Vrchotová tentokrát do studia Winternitzovy vily pozvala historika umění a šéfkurátora Musea Kampa Jana Skřivánka, který odborně spravuje Ateliér Věry a Vladimíra Janouškových v pražských Košířích. Mluvili spolu nejen o tom, co nedávno otevřený ateliér nabízí veřejnosti, ale také o spletitých tvůrčích osudech manželské dvojice umělců, členů skupiny UB 12, jejichž dílo tvoří důležitou kapitolu dějin českého umění druhé poloviny 20. století. Poslechněte si rozhovor o perzekucích, kterým Vladimír Janoušek musel čelit poté, co na začátku normalizace na Světové výstavě v Ósace představil své sousoší Hrozba války nebo o sešívaných sochách paní Věry i o tom, proč se jí říkalo první dáma českých skládek. Rozhovor je součástí cyklu Pětkrát po Praze 5.
Tomáš Císařovský se na české výtvarné scéně pohybuje již úctyhodnou dobu. Už v pubertálním věku se rozhodl pro médium malby a této volbě zůstal věrný po celý život. Jeho nejnovější obrazy a akvarely nyní vystavuje pražská Spot Gallery.
Máša Pivovarová se Tomáše vyptá na stěžejní témata, která se v jeho obrazech objevují: české a československé klíčové historické postavy, které jsou základem naší kolektivní paměti, téma moci a agrese ve společnosti a krajinomalbu. V závěru rozhovoru Tomáš prozradí několik osobních příběhů, které přímo souvisejí s obrazy vystavenými na aktuální pražské výstavě.
Míša Vrchotová se tentokrát ve Winternitzově vile sešla se sochařem Markem Škubalem, který svá zatím poslední díla představuje na výstavě nazvané Prometheus v Centru současného umění DOX. Mluvili spolu o Charlesi Baudelairovi, estetice hnusu, „nečistém hmyzu“ jako motivu věčného života i potřebě absolutního soustředění na uměleckou tvorbu. Práce Marka Škubala jsou v DOXu k vidění do 27. dubna 2025.
V prosinci loňského roku vstoupil do českých kin dokumentární film o malíři Janu Mertovi s názvem Echt!. Natočil ho jeho syn Tomáš Merta, který se ujal role režiséra, scénáristy, stoupl si i za kamerou a podílel se také na hudbě a střihu.
Máša Pivovarová si do studia ve sklepení Winternitzovy vily pozvala Jana i Tomáše a vyptala se jich na natáčení dokumentu, souvislosti s východní filozofií i starými mistry, výchovu dětí, humor i erotiku.
MišMaš ART pokračuje v toulkách po okolí Winternitzovy vily a přináší další rozhovor ze série Pětkrát po Praze 5. Tentokrát se Máša Pivovarová zaměří na zcela unikátní památku, která se nachází na pražském Smíchově. Jedná se o první ženský klášter benediktinek tzv. Beuronské kongregace zasvěcený archandělovi Gabrielovi s kostelem Zvěstování Panně Marii. Komplex byl vystavěn v letech 1888-1891 a unikátním ho činí mimořádně dochovaná výzdoba. Můžeme mluvit o zřejmě nejucelenější památce tzv. Beuronského slohu na světě.
Máša Pivovarová o fenoménu Beuronské umělecké školy a klášteru svatého Gabriela promluví s Monicou Bubna-Litic, zakladatelkou spolku přátel Beuronského umění, hraběnkou, která je shodou okolností příbuzensky spjata s Gabrielou Sweets-Sporck, zakladatelkou kláštera svatého Gabriela. A jako druhého hosta přivítá skrze obrazovku počítače egyptoložku Hanu Navrátilovou, která se Beuronskou uměleckou školou dlouhodobě zabývá a v současnosti přednáší na univerzitě v Oxfordu.
V rozhovoru se dozvíte o historii benediktinského kláštera v Beuronu, založení a výzdobě kláštera svatého Gabriela na Smíchově, vazbě Beuronského umění na starověký Egypt i o jeho vlivu na secesní hnutí.
Na závěr nebude chybět osvětlení současné situace ohledně záchrany této unikátní památky.
Míša Vrchotová si tentokrát do studia Winternitzovy vily pozvala vizuálního umělce, sochaře a performera Matyáše Chocholu. Mluvili spolu o ctnostech a neřestech naší doby, které vystavuje v trutnovském Centru současného umění EPO1. Poslechněte si rozhovor o tom, proč je téma i po 300 letech pro umělce zajímavé, zda by Matyáš chtěl pracovat pro hraběte Šporka, z jakého důvodu jeho sochy pro Kuks odmítli úředníci památkové péče nebo o obraze světa podle Matyáše Chocholy, který bývá označován jako umělecký šaman.
Městská část Praha 5 se v nastupujícím roce chystá vyhlásit soutěž na pomník surrealistické malířské legendy Toyen, která své dětství strávila na pražském Smíchově. Máša Pivovarová si v souvislosti s tímto plánovaným dílem ve veřejném prostoru pozvala do studia Winternitzovy vily scénáristku, režisérku, střihačku a spisovatelku Andreu Sedláčkovou, která v roce 2022 natočila dokumentární film nazvaný Toyen, baronka surrealismu a v následujícím roce vydala úspěšnou knihu Toyen první dáma surrealismu.
V rozhovoru se dozvíte, jaké to bylo cestovat Francií po stopách Marie Čermínové, v jakých podmínkách Manka vyrůstala a studovala, jaké jsou legendy ohledně vzniku jejího pseudonymu i to, jaké bylo její politické přesvědčení. Na závěr Andrea prozradí svoji představu pomníku Toyen.
Na Smíchově ve zrekonstruované bývalé trafostanici z 20. let minulého století se nachází Galerie 400 ASA s kvalitním výstavním programem. Pojmenována je podle spolku, který založilo sedm mezinárodně uznávaných fotografů. Patří mezi ně také Antonín Kratochvíl a Martin Wágner, kteří byli hosty Míši Vrchotové. Poslechněte si rozhovor o jejich cestách do postsovětských republik, zaznamenávání hrůz válečných konfliktů i o tom, proč je nikdo neposlal fotit do Paříže a co podle nich znamená dobrá a špatná dokumentární fotka. Epizoda je součástí volného cyklu Pětkrát po Praze 5.
Pražská Trafo Gallery aktuálně vystavuje obrazy malíře Jakuba Špaňhela. Díla vznikla v italských Benátkách, kde Jakub střídavě žije a tvoří. Výstava příznačně nazvaná Venesia bude v Holešovicích k vidění až do osmého ledna.
Máša Pivovarová se Jakuba vyptá nejen na život Benátkách, vlivy benátské malířské školy na jeho tvorbu, ale i na jeho vztah k poezii nebo chrámové architektuře, kterou mu zprostředkovaly především fotografie Josefa Sudka.
Rozhovor Máši Pivovarové s Borisem Redčenkovem, jedním ze zakladatelů architektonického studia A69, ověnčeného řadou prestižních ocenění, zahajuje sérii podcastů nazvanou Pětkrát po Praze 5, která vzniká za podpory Městské části Praha 5.
V rozhovoru se dozvíte o velkých urbanistických projektech, které se v této pražské čtvrti chystají: nový Terminál Smíchovského nádraží, který bude propojen pěší zónou s budoucím náměstím Na Knížecí, nová obytná čtvrť Smíchov City, nová podoba Florence.
Boris Redčenkov se ale rozpovídá i o zajímavých osudech rodiny, ze které pochází, prozradí, co je pro něj v architektuře tím nejdůležitějším, kde čerpá inspiraci, jaké jsou jeho oblíbené materiály, i to, co by si na poli architektury chtěl ještě splnit.
Míša Vrchotová se tentokrát ve studiu Witernitovy vily sešla s historikem architektury a designu a výtvarným publicistou Adamem Štěchem, spoluzakladatelem kreativní skupiny OKOLO, který už více než 20 let podniká expedice po celém světě, aby přinášel fotoreportáže často ještě neobjevené nebo už polozapomenuté prvotřídní veřejné ale i privátní architektury. Adam s Winternitzovou vilou úzce spolupracuje jako přednášející a kurátor. Až do 26. února 2025 si zde můžete prohlédnout jeho výstavu, kterou pojmenoval Stroje na umění. Architektura pařížských uměleckých ateliérů 20. století. Poslechněte si rozhovor o Adamových cestách za architekturou a designem, Loosově vile i aktuálních projektech mezi které vedle pařížských ateliérů patří také výstava Elements ve vídeňském MAK.
V Císařské konírně na Pražském hradě byla 14. listopadu zahájena výstava Srdce jako chrám, potrvá do 16. března příštího roku, kurátorsky ji připravil Petr Vaňous a prezentuje díla umělců tří generací, kteří se vyjadřují třemi různými médii. Jedná se o Alenu Kučerovou, Kateřinu Komm a Ivana Pinkavu, v případě médií o grafiku, sochu a fotografii. Do podcastu MišMaš Art přijali pozvání dva z vystavujících umělců: sochařka Kateřina Komm a fotograf Ivan Pinkava.
Máša Pivovarová s nimi bude mluvit nejen o zmíněné výstavě a její instalaci, ale i o paměti, tělesnosti nebo o vlivu starých evropských kultur na jejich tvorbu.
Prvního listopadu byla v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech zahájena výstava Půvab všedního dne, kterou kurátorsky připravil Jiří Machalický. Mezi vystavenými díly jsou i fotografie autorské dvojice Lukáš Jasanský a Martin Polák. Potkali se v roce 1979 na střední průmyslové škole grafické v Praze, kde studovali obor užitá fotografie a jako dvojice vystupují již od roku 1985. Máša Pivovarová se jich zeptá na důvody, proč nebyly jejich práce na katedře fotografie na pražské FAMU ve své době pochopeny, proberou velmi specifický druh humoru, který oba autory spojuje, i to, jak to v praxi vypadá, když se dva fotografové snaží zachytit na klasický film kapra ve výskoku.
Míša Vrchotová se vypravila do ateliéru sochaře Stefana Milkova, který patří k výrazné generaci umělců, kteří vstupovali na výtvarnou scénu v polovině osmdesátých let. Poslechněte si rozhovor o tom, jak to tehdy vypadalo na pražské Umprumce, Konfrontacích konaných pravidelně od roku 1984 v prostorách soukromých domů a dvorků, umělecké skupině Tvrdohlaví, jejímž byl Stefan Milkov spoluzakládajícím členem, o navrhování kytar i právě probíhající výstavě v Centru současného umění DOX, kde je až do 9. března příštího roku k vidění dosud nejrozsáhlejší přehlídka sochařovy tvorby za uplynulých 38 let.
