00:00 téma magazínu00:30 operační středisko pražské záchranky06:30 videohovory na tísňovou linku 15512:40 Přehled o všech sanitkách14:50 speciální kamion záchranářů18:45 výcvik specializovaného týmu

Data dálkového průzkumu Země evropského družicového systému Copernicus umožňují třeba monitorovat zelené porosty, vývoj dopravní situace, nebo dokonce zaznamenají mikromilimetrové pohyby mostů. Díky tomu, že jsou volně a bezplatně dostupná, se stále častěji využívají v mnoha oblastech.

Čtyřicetiletý Lukáš Findeis chodí bosý, a to neustále – v létě i v zimě, po asfaltu i po trávě. „Viděl jsem pár lidí, kteří občas chodí bosí, a zaujalo mě to. Zkusil jsem to a je to fajn,“ vysvětloval v dubnu 2015 reportérce Veronice Hlaváčové, když se setkali poprvé. Nyní po deseti letech se spolu vydali k odborníkovi, aby zhodnotil, jaký efekt Lukášovo bosochodectví má na jeho nohy.

00:00 témata magazínu00:38 pulzní pole pro léčbu srdeční arytmie;04:08 vývoj českých katetrů proti arytmiím;07:39 volně přístupné snímky země z družic Copernicus;09:33 desetiletý experiment chodce naboso;13:38 vyšetření chodce naboso;17:17 změna času

Speciální materiál českého start-upu InfraHex už testovali vojáci NATO a na Ukrajině prochází ostrou zkouškou. Už 333 maskovacích ponč v rámci iniciativy Dárek pro Putina skrylo mnoho tamních vojáků. I na základě jejich požadavků teď mladí čeští vědci vyvinuli speciální kapsu, která stíní mobilní signál.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.

00:00 témata magazínu00:30 kyberbezpečnost a ochrana v digitálním světě03:58 rozhovor s Petrem Matouškem z fakulty informačních technologií07:27 léčba hlubokých žilních trombóz09:17 kapsa stínící mobilní signál13:12 stromy ze zkumavky16:48 návnady pro kybernetické útočníky

Když tělo bojuje s infekcí, nemusí cizí mikroby vždycky zničit. Jedna z cest je, že se naučí s nákazou žít. Zvláštní způsob obrany těla před původci nemocí studuje americký imunolog ze Stanfordovy univerzity David Schneider, který o tom před časem diskutoval s českými odborníky. A svůj výzkum přiblížil v rozhovoru i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

Nadmíra tuku člověku jednoznačně škodí, někdy z něj ale můžeme mít přeci jen i prospěch. Platí to například pro takzvaný epikardiální tuk, který je zboku nalepený na srdce. Na jeho roli v rozvoji srdečního selhání se zaměřili vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd a lékaři z pražského IKEM.

00:00 témata magazínu00:30 vědecké Nobelovy ceny 202503:30 čisté prostory VZLU Aerospace07:00 typologie půdy v lesích09:20 tuk a srdeční selhání12:40 rozhovor s kardiologem Vojtěchem Melenovským16:10 jak tolerovat infekci?

Svět už zná jména prvních letošních laureátů Nobelovy ceny. Co ale rozhodnutím o jejich udělení předcházelo, se dozvíme nejdřív za padesát let. Nobelovské archivy se totiž odtajňují až s velkým odstupem. O tom, co se v nich dá zjistit o zákulisí udělování vědeckých cen, prozradil Martinu Srbovi v rozhovoru bývalý člen nobelovských výborů a autor pěti knih o historii Nobelových cen, švédský vědec Erling Norrby.

Život ve vesmíru, to je hlavní téma letošního Světového kosmického týdne, který začal v sobotu. Jednou z jeho akcí bude zatím největší takzvaná analogová mise neboli simulovaný pobyt ve vesmíru. Zapojí se do něj i tým české laboratoře Hydronaut. Poslechněte si rozhovor s jejím vědeckým vedoucím Miroslavem Rozložníkem.

00:00 témata magazínu;00:35 biokompatibilní výztuž aorty;04:05 rozhovor s vynálezcem výztuže Talem Golesworthym;07:40 Festival ptactva;09:45 genotypování ovocných plodin;13:15 simulovaný pobyt ve vesmíru;16:00 historie Nobelových cen.

Čeští vědci připravili pro NASA přístroj na umělé meteority. Zařízení nazvané SELINA (Selected Ice Nanoparticle Accelerator) instalovali ve speciální laboratoři na Coloradské univerzitě v Boulderu. Pomůže například při hledání podmínek pro život ve vesmíru.

V Česku vznikla speciální náplň do 3D tiskáren. Předměty z ní vyrobené obstojí i v těch nejextrémnějších podmínkách – od satelitních misí ve vesmíru přes laboratoře částicové fyziky až po pozemské provozy, kde je nutná maximální odolnost a elektrostatická bezpečnost. Náplň se dá navíc použít i v běžných 3D tiskárnách. „Je to plastová struna, taková špageta,“ ukazuje Josef Průša, zakladatel firmy Prusa Research, nový materiál pro 3D tiskárny, takzvaný polykarbonátový filament.

Kvantová fyzika umí nabídnout dokonale náhodná čísla i šifrovací klíče, které zaručeně vydrží jen jedno použití. Kvantové zabezpečení šifrovacích klíčů tak trochu připomíná špionský dopis, který se při čtení sám zničí. Komerční kvantově šifrovaná linka už nějaký čas slouží i v Česku. O budoucnosti kvantových technologií si vědecký reportér Martin Srb povídal se Simonem Patkovicem, zástupcem švýcarské dodavatelské firmy IDQuantique.

Malá zelená rostlinka pokrývající hladiny rybníků může být v budoucnosti klíčem k levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického chce okřehek, neboli duckweed, vylepšit a vytvořit z něj udržitelný zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata.

00:00 témata magazínu00:30 umělá lidská játra03:55 rozhovor s Václavem Liškou z biomedicínského centra Fakultní nemocnice v Plzni07:20 požární experiment ČVUT09:40 onkogynekologické diagnózy13:20 okřehek jako udržitelný zdroj bílkovin16:55 kvantově šifrovaná linka

Fyzik a informatik Neil Gershenfeld z amerického MIT se snaží pomocí umělé inteligence oživit neživou hmotu. Kromě toho ale také svým projektem sítě dílen s moderními technologiemi pomáhá šířit technické vzdělání ve školách nebo tradičních společnostech rozvojových zemí. Přes dva tisíce těchto takzvaných fablabů dnes využívají lidé ve více než sto zemích světa.

Lékaři z mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice operují oči, aniž by se museli dívat do okulárů mikroskopu. Vše pozorují za pomoci 3D brýlí na velké obrazovce. Díky moderní technologii NGENUITY je trojrozměrný obraz oka mnohonásobně zvětšený a chirurg ho tak vidí do nejmenších detailů.