Cvičení, doplňky stravy, otužování nebo spánek. To jsou témata, která se v rámci dlouhověkosti řeší stále dokola. Velmi často se ale zapomíná na pilíř, který je pro health span, tedy život ve zdraví, zcela zásadní. A to jsou cirkadiánní rytmy člověka, jakési vnitřní hodiny těla, orgánů, všech buněk. Jejich narušení má obrovský dopad nejen na zdraví, ale i na samotnou délku života. Prokazatelně bere energii, způsobuje metabolické nemoci, o desítky procent zvyšuje riziko srdečních potíží a také stojí za nádorovým bujením. A navíc se ukazuje, že denní rytmy mají vliv i na to, jak účinné nebo toxické jsou léky. „Detoxifikační enzymy v játrech mají také cirkadiánní rytmus a kolísají během dne a noci, proto to hraje roli. I u chemoterapeutik se zjišťuje, že je rozdíl, kdy jsou podána,“ říká molekulární biolog a longevity expert František Knobloch. V Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte, jak rytmy narovnat i vychytávky, které s tím mohou pomoci.

Zdravý mozek je jedním z klíčů k tomu, jak si užít život i v pozdějším věku. Jenže mozek je nesmírně energeticky náročná jednotka a udržet ho dlouho v „bdělém“ stavu není jednoduché. Ukazuje se, že cestou může být navýšení mozkové rezervy. A té lze dosáhnout vhodným tréninkem a chováním. „Těch způsobů je celá řada.  Například se objevuje smyslová stimulace ve spánku, ukázalo se, že vystavení se vůni během učení a ve spánku zlepšuje zapamatování. Trénink mozku zvětšuje kognitivní rezervu, což mozek chrání,“ říká neurovědec a neurokouč Aleš Stuchlík.  Podle něj pro vhodné fungování mozku pomáhá i trénování pozornosti nebo takzvaný dopaminový detox, ten přenastaví motivační systém člověka tak, aby neměl radost jen z laciných podnětů. Jak na něj? Které další hormony by člověk měl sledovat a jak přesně mozek chrání sport? To vše se dozvíte v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin. 

Dýchání je sice nejzákladnější lidská činnost, i při ní ale lidé chybují. A studie dokazují, že špatný dechový vzor může způsobit mnohé komplikace. U dětí je spojen s poruchami řeči, změnou tvaru obličeje i zhoršenými výsledky ve škole. U dospělých pak způsobuje bolesti hlavy i zad nebo problémy s pánevním dnem.
Sportovci, kteří špatně dýchají, mají zase zhoršený výkon. „U sportu se chyby v dýchání mnohem více projeví,“ říká fyzioterapeutka Květa Benediktová a radí, aby lidé při sportu zkoušeli dýchat co nejdéle nosem. „Posilujete tím nádechové a výdechové svaly,“ dodává v Longevity podcastu Hospodářských novin. Popisuje také, jak navýšit kapacitu plic nebo trénovat bránici, což je rychlá cesta ke zvýšení výkonnosti. 

Život lidí se sice daří dlouhodobě výrazně prodlužovat, po roce 2011 ale došlo ke zpomalení tohoto trendu. Britský tým expertů zjistil, že hlavní příčinou jsou sami rodiče, kteří pokládají dětem špatné základy dlouhověkosti – a to nejen stravou, ale i nezdravými návyky. Podle odborníků je klíčový koncept nutričního programování. Špatným jídelníčkem u dětí se totiž aktivují geny, které v budoucnu budou přispívat k civilizačním chorobám. Jakých tisíc dnů v životě dítěte je tedy nejdůležitějších? A jak cukr souvisí s rakovinotvorným bujením? Na to odpovídala v Longevity podcastu odbornice na výživu a sport dětí Marie Skalská. Ta také popsala, jaké doplňky stravy jsou pro děti důležité a které mohou rodiče klidně přestat kupovat. A zmínila také roky, které jsou klíčové proto, aby si děti našly cestu ke sportu. 

Za kolik jsi to uběhl? Jakou jsi měl tepovku? A co tvoje VO2 max? Debaty mezi amatérskými sportovci se v poslední době hodně podobají. S boomem chytrých hodinek se k oblíbené tepovce nebo laktátovému prahu přidaly i další hodnoty. Zejména variabilita srdečního tepu (HRV) nebo VO2 max, tedy maximální objem kyslíku, který je člověk schopen využít za určitý úsek času. K čemu takové hodnoty sledovat? Komu se to vyplatí? Na to v Longevity podcastu Hospodářských novin odpovídá sportovní lékař Jiří Dostal, který zároveň dává jednoduchý návod, jak se ve sportu zlepšit bez sledování složitých čísel. Algoritmus zní velmi jednoduše: 4–1–1. Co se za ním skrývá?

Pokud má maratonec špatně sestavený jídelníček, může být jeho výkon až o půl hodiny horší. Strava i doplňování tekutin totiž výrazně ovlivní to, jak je tělo efektivní. Své o tom vědí i vrcholoví sportovci, kteří neustále hledají dokonalou kombinaci stravy, tekutin i doplňků, aby dosáhli nejlepších výkonů. Ale i oni se někdy dopouští chyb. „Žijeme v době, které se říká protein mánie, všichni jsou umanutí z bílkovin, co není bílkovinové povahy, jako by nebylo,“ říká lékař a profesor Libor Vítek, který je lékařem českých reprezentantů v biatlonu a rychlostní kanoistice. 

Přerušované hladovění nebo-li intermittent fasting patří k celosvětovým fenoménům posledních let. Zastánce má zejména mezi longevity fandy a biohackery. Jeho podstatou je delší část dne bez jídla a „okno“ pro příjem potravy otevřené jen několik hodin denně. Nejoblíbenější variantou je šestnáct hodin hladovění ku osmi pojídání, oblíbená je také varianta čtrnáct hodin ku deseti.
Výzkumy i praxe ukazují, že už po dvanácti hodinách se v těle spouští ozdravné procesy: snižuje se hladina cukru v krvi, zvyšuje se citlivost na inzulin a dochází také k takzvané autofagii, kdy buňka začne uklízet sama v sobě. Dosud se také předpokládalo, že přerušované hladovění má pozitivní dopad i na dlouhověkost. Tuto tezi ale nedávno naboural rozsáhlý výzkum provedený na myších. Co ukázal? Pro koho je přerušovaný půst vhodný a jak s ním pomáhají oblíbená antiobezitika?
Na to jsme se ptali přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka.

Činky jsou pro kulturisty, kdo chce být zdravý, musí vsadit hlavně na kardio sporty. Dlouho rozšířenou představu o silovém tréninku boří již několik let výzkum za výzkumem. Ty dokazují, že dlouhý a zdravý život je bez svalové hmoty v podstatě nemožný. A to z mnoha důvodů: svaly pomohou ve stáří udržet se co nejdéle na nohou, zpevňují kosti, zlepšují koordinaci pohybů a slouží i jako ochrana před možnými nemocemi. Svalová hmota ale také souvisí s množstvím tuku. Jak? A co jíst, aby svaly lépe rostly? Na to v novém díle Longevity podcastu odpovídá buněčný biolog Adam Obr. 

Kortizol patří mezi hormony, které je dobré držet pod kontrolou. Vyplavuje se při stresových situacích, aby člověka na náročné okamžiky připravil. Jenže když je stresu moc, hormon začne v těle působit potíže. Potlačuje imunitní systém, narušuje schopnost soustředit se a ovlivňuje paměť. Tělo přitom na zvýšenou hladinu stresového hormonu zřetelně upozorňuje dopředu. Jak? A co dělat, aby se člověk v dnešním zrychleném světě stresu dokázal zbavit? Na to v Longevity podcastu odpovídá psycholog Daniel Tůma. Ten zároveň vysvětluje, jaký vliv má na délku života kvalita vztahu a proč je nejdůležitější být spokojený s partnerem kolem padesátky. 

Mitochondrie hrají ve stárnutí člověka zásadní roli. Tyto mikroskopické organely dávají tělu energii – když nefungují správně, nedokážou zničit ty, které jsou zvlášť poškozené. A v tu chvíli se objevují vážné zdravotní problémy. Chránit lze mitochondrie různými způsoby: kromě pohybu pomáhá i střídmost v jídle. Co dalšího na ně platí a kam směřuje současný výzkum? Na to v prvním díle Longevity Podcastu odpovídá imunolog a biolog Jan Černý.