👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.Milí přátelé,vítejte u nové epizody Klubu rváčů, ve které jsme přivítali investora Ondřeje Benáčka. Ekonom, který svým způsobem předpověděl vznik bitcoinu, a dnes stojí za jedním z nejaktivnějších českých private equity fondů. Ondřej Benáček v našem podcastu promluvil o tom, jak se dělají pákové odkupy, proč Česko potřebuje hlubší kapitálový trh či jak náš konzervatismus brzdí ekonomiku víc než nedostatek peněz.Ondřej Benáček vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK, management na Univerzitě v Umee ve Švédsku a práva na Právnické fakultě UK. Absolvoval také kurzy MBA na Harvard Business School. Po studiích působil v Penta Investments a Innova Capital, osm let byl členem představenstva Aera Vodochody, kde rozvíjel exportní kontrakty za více než 6 miliard korun.V roce 2016 založil Central Europe Industry Partners (CEIP), fond zaměřený na akvizice a rozvoj průmyslových a technologických firem. Dnes stojí ve vedení několika českých společností – například Jihlavan či ROKA Industry.„Private equity je forma investic mimo klasické kapitálové trhy. Zahrnuje všechno od seed a venture kapitálu přes růstové investice až po buyouty, tedy odkupy zavedených firem s existujícím cashflow. Investor poskytuje dlouhodobý kapitál a tým lidí s ním hledá příležitosti, které dokážou porazit veřejné akciové trhy,“ popsal v rozhovoru vlastní praxi. Už během studií na Univerzitě Karlově a Harvardu uměl Benáček vystihnout klíčové trendy. „Vyhrál jsem soutěžní esej s tezí, že vzniknou soukromé peníze – tedy něco, co dnes známe jako bitcoin. Tehdy jsem samozřejmě netušil, že to bude postavené na blockchainu, a spekuloval jsem, že to vznikne v Japonsku, které jsem viděl jako zemi hledající cestu ze stagnace. Moje myšlenka byla, že velké japonské konglomeráty přijdou s vlastní měnou, aby rozpohybovaly ekonomiku a využily své obrovské domácí úspory.“Benáček v podcastu otevřeně mluvil o limitech české ekonomiky:„Jsme extrémně otevřená, proexportní země. Myslet si, že můžeme dělat nezávislou hospodářskou politiku, je naivní – vezeme se s Německem, a když ono kýchne, my máme horečku. Na druhou stranu máme obrovský inženýrský talent, lidi schopné spojovat hardware a software na úrovni západní Evropy. Jenže vedle této elity stojí velká část společnosti, která se veze a odmítá nové věci.“Typickým příkladem je podle něj český vztah k technologiím a penězům: „Elektroauta mají nižší náklady, fotovoltaika se vrací v řádu let. Přesto Češi raději nechávají peníze ležet na spořicím účtu. A to je, bohužel, náš největší konkurent – konzervativní mentalita.“Podle Benáčka je jádrem problému vzdělávání: „Máme špatné základní školy. Děti by měly vědět, kde se berou peníze a proč politici kradou – protože spravují cizí peníze pro cizí lidi, a to nikdy nemůže dopadnout dobře. Ekonomická gramotnost by měla být stejně samozřejmá jako čtení a psaní.“A přidal i svou misi: „Jedním z důvodů, proč česká – a obecně evropská – ekonomika nefunguje tak, jak by mohla, je nefunkční kapitálový trh. Chci, aby některá z našich firem skončila na pražské burze. Češi si zaslouží vidět solidní a kvalitní tituly.“Na závěr rozhovoru Ondřej Benáček doporučil k přečtení, shlédnutí či poslechu tři díla, která podle něj zásadně přibližují realitu, dějiny a morální kontext, v němž žijeme.Varlam Šalamov – Kolymské povídky (česky vyšlo mj. souborné vydání). Brutálně střízlivé povídky z gulagu, které „vysvětlují, co je Rusko“. Sergej Loznica – film Dva prokurátoři– inspirováno povídkou Georgije Demidova „Mistr lopaty“; festivalová premiéra a ocenění v Benátkách. Pavel Tigrid – Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu– esejistická „mapa“ české povahy a politiky, doporučovaná pro pochopení „jací jsme a proč“.Užijte si poslech, ahoj Ondřej
Milí přátelé,
New York má nového starostu, kterým se stal mladý komunální politik Zohran Mamdani (34 let). Jeho úspěch svým společensko-politickým významem přesahuje hranice americké metropole. V nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme úspěch rodáka z ugandské Kampaly rozebrali z trochu jiného úhlu.
Jeho zvolení není ani tak o souboji demokraté versus republikáni či souboji pravice s levicí, ale o generačním střetu. O tom, jak se ve Spojených státech láme vztah ke světu, politice i vlastní budoucnosti. Mladí lidé už prostě nechtějí poslouchat, že to „nejde“.
Radek k tomu přinesl čísla: muži mezi 18 a 29 lety volili Mamdaniho ze 68 procent, ženy dokonce z 84. Nad 65 let už jen 36. Těžko hledat výmluvu. To, co nyní pozorujeme v New Yorku, se může klidně stát i tady.
Mamdani, syn profesora na Kolumbijské univerzitě a úspěšné filmové producentky, je politikem z ulice. Financování jeho kampaně tvořily převážně drobné dary. Žádní miliardáři, žádní PR stratégové. A možná právě proto uspěl. „Trumpa lidé kdysi volili, protože chtěli rozbít systém,“ říká Radek. „Teď zkoušejí někoho, kdo ho může přestavět,“ dodáváme.
Jeho úspěch není jen o tématech, na které se zaměřoval - takzvané cost of living, drahé bydlení, dostupné stravování atd. Je to i o komunikaci a prezentaci na sociálních sítích. Mamdani mluví jazykem lidí, kteří nevěří politikům, ale pořád věří, že se dá něco změnit. Umí být na sítích, ale chodí i do ulic. Je přirozený, neuhlazený a přitom srozumitelný. Starší generace politiků to neumí, protože už nerozumí způsobu, jakým mladí dnes svět vnímají.
V diskusi jsme se nevyhnuli ani českému prostředí. Řešili jsme, jestli může něco podobného vzniknout i tady. Generační linie u nás existuje, ale - zatím - schází větší energie. „Zkoušel to spolek Milion chvilek, ale politická síla z toho nevznikla. Je otázka, jestli se někdo nový vůbec zvedne,“ zazní v podcastu.
Výsledek voleb v New Yorku je tak mnohem víc než lokální událost. Mladí už nechtějí čekat, až se systém opraví. Chtějí ho přestavět. Po svém. Do hry výrazně vstoupily i ekonomické faktory. Že by Trumpova drahota nakonec přebila i kulturní války?
Mějte se dobře, ahoj Ondřej
Ahoj vsem,v nové Devítiminutovce jsme se s Radkem Pokorným podívali na to, co zakladatel Microsoftu Bill Gates opravdu napsal a řekl ve své poslední eseji o klimatu. Gates, ktery pres čtvrt století pomáhá v boji s chudobou a nemocemi, dnes stoji před tezkým úkolem - po drastickém omezení americké rozvojové pomoci ze strany Donalda Trumpa musí znovu shánět peníze na vakcíny, zemědělské inovace a zdravotní programy v nejchudších zemích svéta.V podcastu se bavíme o tom, že Gates nepopírá hrozbu klimatické změny, ale volá po větší rovnováze: chce, aby klimatická strategie stavěla do centra lidský blahobyt, zdraví a rozvoj. „Clověk měl na sítích po zveřejnění Gatesova článku z příspěvkůněkterých lidí pocit, že najednou klimatické nebezpeči přestalo existovat. Ale když si tu esej přečtete celou, je z ní jasné, že on tonebezpečí vúbec nepodceňuje," přišlo mi. „Gates nedostal rozum, jak si někteří myslí. Jen připomíná, že kdo zítra umře na malárii, toho už za týden nezasáhne klimatická změna. A že hlavní řešení stejně přinesou technologie - ne sebeomezování," dodal Radek.Probrali jsme také, že technologický pokrok běži rychleji, než kdokoliv čekal - solární a větrná energie, baterie a nové materiály už mění realitu rychleji, než předpovídaly modely.
Baterka do každé rodiny? Nový Inkubátor Klubu rváčů je tu. Hostem byl podnikatel a expert na bateriová úložiště a výstavbu obnovitelných zdrojů Jan Šembera.📲 Síť Xhttps://x.com/ondkouthttps://x.com/tomasek2006👀 Instagramhttps://www.instagram.com/podcastklubrvacu/
Evropský autoprůmysl ztrácí dech. Zatímco čínské značky vyvážejí elektromobily do celého světa, evropské továrny jedou sotva na polovinu kapacity. „Vytížení závodů v Evropě je v průměru jen 55 procent. Aby byla výroba zisková, potřebuje alespoň 70 až 80,“ zazní v úvodu nové Devítiminutovce Klubu rváčů.V epizodě rozebíráme téma, že chřadnutí evropského autoprůmyslu není výsledkem Green Dealu ani diktátu Bruselu, ale že evropské automobilky prostě zaspaly. „Čína i Tesla stavěly své modely na zelené louce. My jsme jen vzali spalovací motor, vyndali ho a dali tam elektriku,“ dodává Radek. „A to je zásadní problém – nemáme produkt, máme přestavbu.“Čínské firmy mezitím vybudovaly stovky gigatováren na baterie, zvládly masovou výrobu, vyvinuli software a dominují trhu. Jejich podíl na prodeji elektromobilů přesahuje 60 %, zatímco Evropa se drží na čtvrtině. V podcastu jsem řekl, že nejde o Green Deal. „Je to trh, kdo evropské automobilky oslabuje. A ten trh dnes patří Číně.“ Jak se dostat z krize? Učit se – a rychle. „Evropské automobilky musí začít zakládat společné podniky s Číňany, přiznat si, že zaspaly, a normálně se od nich učit. Cly je nedoženeme. Když si postavíme politiku na zaostávání, totálně zaostaneme.“📲 Síť Xhttps://x.com/ondkouthttps://x.com/tomasek2006👀 Instagramhttps://www.instagram.com/podcastklubrvacu/
Milí přátelé,
je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů. Rekordní ceny zlata i stříbra, akciové indexy na maximech a vlády, které si půjčují víc než kdy dřív. Množství peněz v ekonomice připomíná nafouklý balón, který nikdo nechce propíchnout.
„Na trzích je obrovské množství peněz. Když je máš, musíš je někam investovat. A to je ten okamžik, kdy se často investuje způsobem dokud hraje hudba, musíme tančit,“ říká v nové epizodě Radek.
Podle něj současný růst trhů je projevem či produktem státních deficitů a levných peněz, které se poslední roky valí do systému. „Jakmile budou mít státy ten dluh tak nabranej, že ho nebudou schopny dál živit, budou muset brzdit. A v tu chvíli nastane problém,“ dodává.
Korekce přijde — otázkou zůstává kdy. „Ono to určitě rupne, ale klidně to může ještě tři roky vydržet.“ V podcastu jsme připomněli zkušenost z počátku tisíciletí, kdy už bylo jasné, že deriváty CDO představují systémové riziko, a přesto trvalo sedm let, než to celé spadlo.
Do stejné pasti může dnes spadnout technologická horečka kolem umělé inteligence. „AI přináší pokrok, ale jen v menší části i ziskovost. Jakmile trh zjistí, že to není všelék, nastanou výprodeje,“ varuje Radek.
A na závěr jedna univerzální investiční rada: „Investujte tak, aby vám vždycky něco zbylo. Nevěřte, že existuje investice, stát nebo národ, který je odsouzený být jenom úspěšný.“
Užijte si poslech, přeji fajn víkend!
Ahoj Ondřej
Milí rváči,toto je naše poslední ohlédnutí za výsledkem sněmovních voleb. Teď nás čekají týdny plné spekulací a drbů týkajících se vznikající vlády Andreje Babiše, takže nemá smysl do doby vzniku nového kabinetu řešit polovičaté informace. Můžete se těšit opět na hosty z velkého byznysu.Každopádně tento povolební díl stojí za vaši pozornost, protože k nám do studia dorazil špičkový datový expert Michal Kormaňák z agentury Ipsos, jejíž poslední průzkum byl nejblíže výsledkům voleb.Zanalyzovali jsme, co skutečně rozhodlo sněmovní volby: finální mobilizace, „magnet“ ANO a témata týkající se peněženky, překvapivý voličský mix Motoristů nebo proč se česká politika zabetonovala do dvou neprostupných bloků. Řešili jsme také, jaký je strop českého extremismu.Tady jsou některé naše postřehy z vysílání, poslechněte si celou epizodu na Substacku, na YouTube nebo v podcastových aplikacích celou epizodu s Michalem Kormaňákem.
Milí přátelé,s koncem pracovního týdne je tu opět nová Devítiminutovka Klubu rváčů a téma, které nás v uplynulých dnech zaujalo. Vrátili jsme se ještě k volebnímu víkendu, ale nikoliv k výsledkům sněmovních voleb, ale k několika obecním referendům, které se rovněž uskutečnily. Lidé v nich odmítli výstavbu ve svém sousedství (aneb NIMBY na 100 %), hlasovali proti větrným elektrárnám, lomům i proti vysokorychlostním tratím.Nakonec jsme se dostali i k nové analýze globálního think-tanku o energetice Ember, podle níž se z obnovitelných zdrojů letos poprvé vyrobilo na celém světě více elektrické energie než z uhlí.Tady jsou naše postřehy.
Ahoj a dobrý den,Vítám vás u nové epizody Klubu rváčů, ve které jsme rozebírali výsledky uplynulých voleb do Poslanecké sněmovny. Proč neuspěli extrémisti a voliči přeběhli k Babišovi? Co bude s Českem v EU? Transformuje se Spolu do jednoho hnutí? Kdo tahá za nitky malých stran? Oběhl jsem si v sobotu volební štáby, Radek se připojil ze Singapuru, kde na něho během vysílání dotíral číšník :) Tady jsou některé naše poznatky, poslechněte si celý díl dostupný na YouTube, Spotify či tady v Newsletteru. 1) Voliči odmítli extrémy a sáhli po ANO. „Nápady na vystupování z EU a NATO vyděsili velkou část voličů a protože všechny ostatní hodnoty oněch dvou krajních uskupení byly s ANO hodně podobné, bylo nejsnazší utéct k ANO.“ 2) Pětikoalice dosáhla svého maxima. „Při této názorové a sociodemografické struktuře obyvatelstva už víc získat nemohli. To, co předvedli teď, bylo jejich stropem.“ 3) Silný mandát znamená plnou odpovědnost. „Babiš a hnutí ANO přebírají plnou odpovědnost za stát. Už nebude na koho svádět vinu – ať to dopadne jakkoli, je to jejich mandát.“4) Demokracie bez iluzí. „Demokracie není o tom, že lidé volí chytře. Je o tom, že promítají své hodnoty do zastupitelů – a musí nést následky.“ 5) Volby jako zrcadlo společnosti. „Volební výsledek je jen integrátor řady společenských procesů – od místních referend o větrnících po frustraci z vládních kroků. Společnost dostala to, co chtěla.“Přeji fajn poslech a klidnou povolební neděli,Ondřej
Ahoj rváči,
volby jsou tady. Buďme rádi, že tahle divná kampaň plná emocí a povrchního obsahu je za námi. Bohužel, na konkrétní témata skutečně důležitá pro společnost, a její prosperitu se téměř nedostalo. A’t už dopadnou volby do Poslanecké sněmovny jakkoliv, jisté je, že v české společnosti se prosadí takové trendy, po kterých prahne většinová část naší populace.
V naší nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme řešili, proč se Češi tak brání a bojí moderních věcí a technologií, proč nadávají na elektromobily, aniž by si ho zkusili řídit či si udělali základní analýzu trhu a zjistili, že cena elektrických vozidel se blíží cenám klasickým fosilních aut. A tak bychom mohli pokračovat dál přes obnovitelné zdroje, ochranu klimatu, vzdělávání etc.
Nesmyslnost podobných kulturních střetů jsme demonstrovali na případu mluvčího Potravinářské komory, který se před pár dny na sítích bůhvíproč radoval z toho, že McDonald`s stáhl ze své nabídky vegetariánské produkty, protože prý o ně nebyl zájem (disclaimer - já ani Radek nejsme vegetariáni). Navíc jak Radek zjistil, celé to bylo trochu jinak…
Bránění se modernitě, technologickému progresu či modernímu lifestylu jsou symptomem dnešní doby, což má dopad mimo jiné i na to, jakou politickou reprezentaci si tady zvolíme. A jakým směrem tato zvolená politická elita Česko povede.
Dobrou chuť k volám a šťastnou ruku u uren.
Ahoj Ondřej
👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Hostem podcastu byl miliardář, filantrop a hybatel škol PORG Martin Roman.
Ahoj rváči,
v nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme nemohli vynechat věc, kterou považujeme tematicky tak trochu za naše dítě.
Je to už několik měsíců, co jsme začali v Klubu rváčů upozorňovat na to, že zde existují nepřiznané volební koalice typu SPD a Stačilo!, a že je možné, že debatu kolem toho rozetnou až soudy. A tak se také stalo.
Ústavní soud před několika dny odmítl ústavní stížnosti politické strany Volt Česko, která se domáhala zrušení kandidátních listin hnutí Stačilo! a SPD kvůli existenci „nepřiznaných“ koalic.
Z textu rozhodnutí ústavních soudců jsme vybrali pár pasáží, které považujeme za diskutabilní. Tak například:
„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů.“
To, že Ústavní soud odmítl stížnost na nepřiznané koalice, není tak překvapující, problematičtější je odůvodnění. „To mě velmi překvapilo. Je to hodně smutná historka, která vzkazuje českému národu, že právo neplatí pro každého,“ poznamenal Radek.
To, že volební zákon zmiňuje aditivní klauzule pro koalice (tedy 8 či 11 procent nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny) má své opodstatnění. Cílem je zabránit nekontrolované destabilizaci či paralýze dolní komory tím, že by v ní usedlo nadměrné množství politických stran. „Podle mě to narušuje celý ústavní koncept, jak má být sestavována volená politická moc v České republice,“ zazní v podcastu.
Užijte si poslech, přejeme fajn víkend.
Ahoj Ondřej
Milí rváči,
vítám vás na začátku týdne s novou Devítiminutovkou Klubu rváčů. V ní jsme se s Radkem ohlédli za naším datovým předvolebním miniseriálem Kam kráčíš, Česko?, který jsme dali dohromady s výzkumnou agenturou NMS a jejím analytikem Jakubem Bakulem. V datech nás s Radkem zaujal jeden konkrétní fenomén.
Z dat vyplynulo, že voliči inklinující ke koalici SPD (částečně i k alianci Stačilo!) se rozhodují ne na základě peněženky a ekonomických faktorů, ale spíše tradicionalistických, nacionalistických a kulturních motivací a témat. Jde například hate vůči migrantům, klimatické politice, NATO či Evropské unii.
„Když uděláme resumé naší datové analýzy a voličského kompasu: sílí trend takzvaně vlevo nahoře. Čím dál víc lidí se posouvá do sektoru tradicionalistické levice, neboli vyhledává silný a protekcionistický stát, nechce migranty a je proti EU, zjednodušeně řečeno,“ shrnul jsem v podcastu data, která jsme analyzovali ve volebním miniseriálu.
„Dneska se dostáváme do situace, že lidé hlasují proti svým základním zájmům… a rozhodně to rozbilo ten primární systém politiky, že jsou tady prostě politické strany a hnutí, která definují nějaké zájmy, lidé se s nimi ztotožní a podle toho volí,“ dodal k tomu Radek.
Celou Devítiminutovku si poslechněte tady, na našem YouTube nebo v podcastových aplikacích.
Ahoj Ondřej
👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO? V posledním díle miniseriálu se zabýváme tím, do jakých končin může vyhrocená situace Česko poslat.
👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO? Ve druhé epizodě hovoříme o voličském kompasu Česka. Milí přátelé,vítám vás u druhého dílu naší volební minisérie Kam kráčíš, Česko? Celý seriál jsme postavili na datech od agentury NMS, která se stala partnerem našeho volebního projektu. Ve druhé epizodě s analytikem Jakubem Bakulem rozebíráme voličský kompas české politiky. Kompas má - na rozdíl od klasickým průzkumů typu volebního modelu - jinou roli, protože ukazuje dlouhodobější postoje a hodnotové motivace voličů. Divoká leviceJedním z našich zjištění je, že takzvaná tradicionalistická levice je největším voličským segmentem, střed však zůstává klíčový pro celkovou politickou soutěž.Analytik Jakub Bakule zdůraznil, že největší část české společnosti (48 %) tvoří tradicionalistická levice, která kombinuje preference aktivního státu s uzavřeností a skepsí vůči migraci či EU. Nicméně klíčovou roli hraje středový segment, který může být až čtvrtinou voličů a je méně politicky vyhraněný, což z něj činí rozhodující bojiště pro politické strany.„Největší segment české společnosti tvoří tradicionalistická levice (48 %), která preferuje aktivní stát snižující nerovnosti, ale zároveň uzavřenou společnost s národním zaměřením a přísnými pravidly pro migraci,“ uvedl Bakule v podcastu.Druhý výrazný segment tvoří liberální levice. „Tento segment klade důraz na osobní svobody, manželství pro všechny a zelená témata, ale postrádá stranu, která by tyto hodnoty plně reprezentovala. Tradicionalistická a liberální pravice jsou výrazně menší,“ dodal analytik. Hnutí ANO cílí na tradicionalistickou levici, ale musí se vyrovnat s konkurencí radikálnějších stran jako SPD či Stačilo! „Na ANO je vidět, jak mění pozice. V roce 2014 zastávalo pozici dnešního STAN. Dnes se zaseklo v tom největším segmentu tradicionalistické levice,“ popsal analytik Bakule.Středoví voliči svými preferencemi nepřekvapí. Uznávají klimatickou krizi a brání polistopadový systém. Zastávají se zachování Senátu či veřejnoprávních médií. Pro populistické strany typu ANO může být v některých oblastech ošemetné výše zmíněná témata kriticky napadat, protože by tím mohli ztratit svůj záběr ve středovém voličském segmentu.Radikalizace staršíchVoličský kompas agentury NMS odhaluje dlouhodobé postoje a demografické rozdíly mezi jednotlivými voličskými oblastmi. Tradiční levice je častěji spojena se staršími voliči, zatímco liberální pravice přitahuje mladší, tradicionalistická pravice pak vábí více muže. Liberální levice má zase větší podíl žen, které preferují aktivní stát a liberální hodnoty.Radikální strany jako SPD a Stačilo! nebo populističtí Motoristé posilují díky svým koalicím a nespokojenosti s vládou. Jejich předvolební aliance, které podle brněnského krajského soudu jsou nepřiznané a nezákonné, mají za cíl nedopustit znovu jev, který v roce 2021 pomohl stávajícím vládním stranám dostat se k moci - totiž nenechat propadnout zhruba milion hlasů. Předvolební spojení sil pomohlo nejvíc Okamurovi.„Koalice SPD pod vedením Okamury se stala klíčovým soupeřem Andreje Babiše, protože dokázala oslovit tradicionalistické voliče a změnit dynamiku politické soutěže. Tato koalice, kombinující nacionalismus s prvky komunismu, překvapivě sjednotila menší subjekty. Vzestup SPD podporuje nespokojenost s vládou, taktické hlasování voličů a síla alternativních médií, která posilují jejich dosah,“ popsal Bakule.Poslechněte si druhou epizodu našeho předvolebního miniseriálu Kam kráčíš, Česko?Ahoj Ondřej
👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO?
Milí posluchači,vítejte u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které se věnujeme nepřiznaným koalicím a jejich možnému dopadu na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Krajský soud v Brně před několika dny uznal, že hnutí Stačilo! vytvořilo nepřiznanou koalici a porušilo zákon, registraci kandidátky však nerušil. Zákon obchází údajně také jiné strany. Tím se otevírá prostor pro další soudní případy, které s velkou pravděpodobností nastanou po říjnových volbách.Co na to zkušený právník? „Po volbách se můžou lidé obrátit na Nejvyšší správní soud, kde můžou napadnout neplatnost hlasování či zvolení kandidáta. Pokud došlo k něčemu, co ovlivnilo výsledek voleb, soud může zrušit volbu kandidáta nebo celé kandidátky,“ poznamenal Radek. Proč je to důležité? Pokud kandiduje koalice dvou stran, pro vstup do Poslanecké sněmovny musí získat minimálně 8 procent. Pokud kandidují společně tři a více stran, musí získat aspoň 11 procent. To by zejména v případě komunistické koalice Stačilo! (kandidují za ní například politici KSČM, SOCDEM, SD-SN či ČSNS) mohl být problém, protože uskupení podle průzkumů rozhodně nedosahuje na hranici 11 procent hlasů.„Kdyby Stačilo kandidovalo jako koalice, zvýšil by se minimální práh pro vstup do Poslanecké sněmovny z 5 % na 8 až 11 %. To samé u SPD nebo u zelených politiků na kandidátkách Pirátů,“ zazní v podcastu.Situaci jsem konzultoval i s ústavním expertem profesorem Janem Kyselou, který je přesvědčený, že se situace po volbách dostane na stůl soudcům Nejvyššího správního soudu či Ústavního soudu.V minulosti se již soudy nepřiznanými koalicemi zabývaly, například po volbách v roce 2017 v případě kandidátky TOP 09. Letos je ale situace podle Radka odlišná a je klíčové uchránit politický systém před chaosem a fragmentarizací.„Máme 5% uzavírací klauzuli, která má ochránit ústavní systém před velkým rozštěpením Sněmovny. Nepřiznané koalice mohou vytvořit situaci, kdy tam bude 14, 15, 16 stran, což je přesně to, čemu chce Ústava zabránit,“ řešíme v podcastu.Užijte si poslech celé Devítiminutovky.Ahoj Ondřej
👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Do Klubu rváčů dorazil jeden z klíčových představitelů české vlády, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Milí posluchači Klubu rváčů,v nejnovější epizodě našeho podcastu jsme přivítali ministra průmyslu a obchodu a 1. místopředsedu vládního hnutí STAN Lukáše Vlčka, který otevřeně promluvil o klíčových výzvách české ekonomiky a energetiky v dalších letech.Od historického kontraktu na výstavbu nových reaktorů v Dukovanech, přes mnohamiliardovou investici japonského giganta Toyota, až po ožehavé téma přijetí eura. Co víc, v rozhovoru se vydáme do zákulisí vrcholné politiky.Pokud vás zajímá, jak Česko bojuje za energetickou nezávislost, proč firmy volají po euru, nebo jaké překážky musel ministr Vlček překonat při prosazování klíčových projektů, tuto epizodu byste si neměli nechat ujít! Klíčové momenty z rozhovoru: 1. Dukovany – zásadní krok pro energetikuPodepsání kontraktu na nový blok v Dukovanech za více jak 400 miliard je jedním z největších úspěchů vlády Petra Fialy. „Bylo primárně důležité rozhodnutí, že jsme zvolili kompetitivní model, díky němuž jsme ušetřili oproti dražším evropským projektům,“ říká Vlček. Projekt ale není jen o elektrárně – zahrnuje i budování infrastruktury, bydlení a školství v regionu.2. Toyota a elektromobilitaJaponská Toyota investuje v Kolíně 17 miliard korun do výroby elektrický a hybridních aut a baterií. „Toyota bude v Česku vyrábět elektrická auta a baterky. Do nové továrny Japonci investují 17 miliard. Česko obstálo v dravé konkurenci a přilákalo technologického giganta,“ zdůraznil ministr.3. Odstřižení od RuskaČeská republika se zbavila závislosti na ruských zdrojích. „Dokázali jsme se odstřihnout od Ruska, nebýt jím vydíratelní. Máme třetí nejnižší ceny pohonných hmot v Evropě a nefinancujeme válku na Ukrajině,“ zaznělo v rozhovoru.Ministr ještě dodal: „Jako situace Maďarů a Slováků není vůbec záviděníhodná. Zkrátka Rus když se rozhodne, že kohout zavře, tak ho prostě zavře. Ale my jsme dneska v situaci, že můžeme říct: Tak ho klidně zavři!“4. Budoucnost energetikyCílem české energetiky je soběstačnost do roku 2050 s mixem 50 % jaderné a 50 % obnovitelné energie. „Musíme pokrýt většinu spotřeby zdroji na území ČR. To znamená investice do chytrých sítí a vodíkových technologií. S přechodem by měly pomoci paroplynové elektrárny,“ nastiňuje Lukáš Vlček vizi pro budoucnost. 5. Euro jako klíč k růstuPřijetí eura je podle ministra nezbytné pro další rozvoj ekonomiky. „80–85 % firem říká: Proč ještě euro nemáme? Euro bychom měli zavést kolem roku 2030,“ apeluje Vlček.Proč si epizodu také poslechnout?Lukáš Vlček v rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak se z venkovského starosty stal vlivným ministrem, jak obtížný je přerod z lokálního politika na šéfa významného ministerstva, popsal zákulisí toho, jak se bojuje o miliardové investice se světovou konkurencí. V závěru jsme si už klasicky povídali o knihách a doporučeních, jaké dílo by nemělo chybět ve vaší knihovně. Sledujte nás a nezapomeňte se přihlásit k odběru ať už tady na Youtube nebo na Substacku se přihlaste o náš Newsletter. Mějte se dobře, ahoj Ondřej.
Milí přátelé, vítám vás u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které jsme si povídali o tom, jaká katastrofa lidstvu hrozí, a jak je téma reflektované v současné předvolební kampani. V týdnu nás zaujal článek britského deníku The Guardian, který se zabýval závěry práce týmu vědců a německého think-tanku Potsdam Institute for Climate Impact Research. Studie se zabývala vlivem emisí skleníkových plynů na oceánské proudění včetně Golfského proudu. Závěry jsou - bez nadsázky - alarmující, považte sami:Riziko kolapsu AMOC po roce 2100:Při vysokých emisích skleníkových plynů může AMOC, klíčový systém oceánských proudů včetně Golfského proudu, po roce 2100 zkolabovat, což by přerušilo přenos tepla na sever.Důsledky kolapsu:Severozápadní Evropa by čelila vysychání v létě a extrémním zimám. Posun tropických dešťových pásů by narušil produkci potravin pro miliony lidí. Hladina moří na východním pobřeží Severní Ameriky by stoupla. Tipping point a modely:Kolaps je spuštěn zhroucením hlubinné konvekce v severním Atlantiku kolem roku 2050, po kterém je zástava nevyhnutelná (50–100 let poté).
Modely CMIP6 (IPCC) ukazují kolaps ve všech scénářích s vysokými emisemi a v některých středních a nízkých emisních scénářích.
Podceňování rizika:Standardní modely nezahrnují přítok sladké vody z tání grónského ledu, což může urychlit kolaps.Naléhavost snižování emisí:Rychlé a výrazné snížení emisí je nezbytné k omezení rizika, i když úplné vyloučení kolapsu již není možné.Pozorování potvrzují oslabení:Data z posledních 5–10 let ukazují klesající trend hlubinné konvekce v severním Atlantiku, což je v souladu s projekcemi modelů.
Téma globálního oteplování je naléhavé. Podobně jako u jiných důležitých věcí jde o záležitost, o které se v předvolební kampani nemluví. Řeší se blbosti. Schválně jsem se podíval, jak klima a oteplování a z toho pramenící nebezpečí pro planetu reflektují jednotlivé strany a hnutí ve svých programech. Resumé: Až na vzácné výjimky se neřeší, jaké katastrofy může globální oteplování způsobit, a co všecko je potřeba udělat pro to, aby se riziko zmenšilo. Z relevantních hráčů, kteří mají šanci na vstup do Poslanecké sněmovny, téma zmiňují jen Starostové a Piráti. A řekněme, že Spolu se o téma klimatu (trochu alibisticky) spíše jen otírá.Co se týká opozice, ta proti klimatickým opatřením a snahám ochránit přírodu a planetu bojuje. Co naopak umí, je strašit í před domnělým nepřítelem (například ukrajinští a jiní migranti), ale před reálným nebezpečím zavírá oči. Poslechněte si celou naši Devítiminutovku. Ahoj Ondřej
👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem pozvali do Klubu rváčů byznysmena, který podcastové rozhovory téměř neposkytuje. Dorazil k nám majitel finanční skupiny DRFG David Rusňák.Dobrý den, ahoj.Je tu další epizoda podcastu Klub rváčů, do které dorazil podnikatel, jenž na veřejnosti téměř nevystupuje. O svém životním a podnikatelském příběhu mluví minimálně. S o to větším potěšením můžeme říct, že naším hostem byl zakladatel a majitel investiční skupiny DRFG David Rusňák. Pozornost širší veřejnosti před pár lety zaujal tím, že je zetěm ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Kvůli tomu jsme ale Davida Rusňáka nezvali, o tom už se vše napsalo. Naopak, my chtěli slyšet jeho podnikatelský příběh a to, jak moc se o úspěch musel porvat. Prostě vhodný adept pro Klubu rváčů.David Rusňák vyrůstal na jižní Moravě v Kyjově. Vyprávěl, jak brigádničil v baru Soho, jak první podnikatelské inspirace čerpal z rozhovorů Václava Moravce v české sekci radia BBC. Bavili jsme se o tom, jak obtížné je získat první kapitál a odvahu pustit se do podnikatelského projektu a tím i rizika. „Musíte být přesvědčený o svém nápadu či myšlence. Pak pro to dokážete strhnout někoho, kdo vám poskytne první peníze. Nesmíte o věcech jen mluvit, musíte jít a udělat to. To je absolutní základ,“ vrátil se David Rusňák k začátkům budování svého impéria.Přiznal, že s postupem času je podnikání psychicky náročnější - mimo jiné s ohledem na velké zadlužení. „Na začátku jsem neměl strach se zadlužit. Kdybych ho býval měl, dneska bych o podnikání pravděpodobně jen mluvil, nedotáhl to a dneska tu neseděl. Ale ano, čím jsem starší a čím je firma větší, tíha odpovědnosti na mě doléhá,“ uvedl v rozhovoru, ve kterém hovoří i o klíčové strategii získávání peněz prostřednictvím dluhopisů.Řešili jsme, jak moc DRFG zasáhla covidová pandemie, jak do jeho byznysu zasahuje inflace. Postupně jsme rozebrali základní pilíře, na kterých jsou investice DRFG postavené: retailové a residenční nemovitosti, telekomunikace, finanční služby a energetika.Vedle menších nákupních center poblíž okresních měst sází skupina i na obchodní centra v krajských městech. DO portfolia patří i byty. Kam se až může vyšplhat cena za metr čtverečních? Prý nejsme na maximu. „Cena bytů se vyšplhá v Praze na 300 tisíc korun za metr čtvereční. Nepochybuji o tom. Vidím stále prostor na růst cen, Praha je stále ve srovnání s jinými městy v zahraničí levná,“ vyřkl poněkud provokativní cifru, o které je přesvědčený, že na ni dojde. DRFG si vede dobře ve Švýcarsku, kde patří vůbec k největším zaměstnavatelům. „Je to pro nás krásná reklama. Děláme pro mobilní operátory výstavbu a údržbu sítě. Technologie jsou klíčové, vyvíjí se neskutečnou rychlostí,“ popsal.V oblasti energetiky se DRFG zaměřila na obnovitelné zdroje. „Sázíme na stavbu solárních elektráren, spravujeme rovněž lokální distribuční soustavy. Energetika je naším důležitým pilířem. Etablovali jsme se ve službách výkonové rovnováhy. Jsou to miliardové projekty,“ zmínil.Dotkli jsme se i geopolitiky. Vedle Švýcarska se Rusňákova skupina zajímá o středo-východoevropské trhy, na kterých může ulpívat stín kontroverzních politiků ve vedení některých těchto států - ať už jde o „Ficovo“ Slovensko či „Orbánovo“ Maďarsko. Stál si za tím, že tamní podnikatelská situace je stabilní.Na to a další otázky vám v rozhovoru odpoví finančník David Rusňák, jehož plnou verzi si můžete pustit zde, na YouTube a v podcastových aplikacích.Mějte se dobře, ahoj Ondřej