V druhém dílu rozhovoru s Ivem Paverou se pobavíme o roamingu, platbách za dobíjení a vyvrátíme si mnoho mýtů spojených s požárem elektromobilu. Dozvíte se o příkladech zahoření elektromobilů v České republice a jakým způsobem se dneska elektromobily hasí – zároveň si ale dokážeme, že požár elektromobilu je věc statisticky velmi nepravděpodobná, o čemž často míváme z médií pocit opačný.

Hostem tohoto dílu je Ivo Pavera, specialista na elektromobilitu ze společnosti ČEZ ESCO. V prvním dílu dvoudílného rozhovoru se dozvíme, jak daleko je vývoj technologií elektromobilu, proč je pro automobilový průmysl rok 2035 tak důležitý, jakou roli na trhu elektromobilů hraje a bude hrát Čína a zda má smysl využívat baterii elektromobilu ke stabilizaci elektroenergetické soustavy. V této epizodě se též budeme bavit o zkušenostech s denním používáním elektromobilu a o tom, co vše je potřeba...

Co je to účinnost budov, průmyslu nebo energetiky? Dozvíme se, jakou roli hraje v dekarbonizaci a jak jakožto jedinci můžeme být součástí změny. Budeme se též věnovat aktuálnímu solárnímu boomu a zodpovíme si, co za ním stojí a jestli snížením dotací na počátku roku nebude ohrožen.

Je lepší krmit kukuřičnou siláží krávy, nebo bioplynové stanice? Odpověď zná Ing. Jakub Mikulka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ ČZU v Praze, se kterým jsme probrali také další aktuální témata v zemědělství, klimatickou změnu nevyjímaje. A stihli jsme i krátkou lekci z dějepisu.

Petr Novotný je seniorní konzultant nevládní a neziskové organizace INCIEN – Institutu Cirkulární Ekonomiky. V této epizodě se dozvíme, co přesně cirkulární ekonomika znamená a jak může pomoci v boji s klimatickou změnou. Též si budeme povídat o tom, jak na tom je s procesem dekarbonizace EU, USA i státy v Asii. Vysvětlíme si též dnes velmi aktuální koncept ESG a rozebereme si největší nedostatky českého odpadového hospodářství.

Klimatická změna pohledem mladé generace. Teodor Duraković je student Fyziky na PřF MUNI v Brně. Již na střední škole se zapojil do projektu Klimatická gramotnost, podílel se na jeho vzniku a rozvoji, nyní také přednáší jako lektor. Proč se do něj zapojil a jaká je jeho motivace? Jakou roli hraje právě vzdělávání v problematice klimatické změny? Liší se názory a ochota něco změnit napříč generacemi?

Václav Kurel je zakladatel společnosti Carboneg, která pomáhá zemědělcům k zavedení tzv. regenerativního zemědělství. Povídali jsme si mimo jiné o tom, jak lze ukládat uhlík do zemědělské půdy, zlepšit stav půdy i kvalitu produkce. Dostali jsme se i k tomu, jak důležitý může být vztah mezi traktoristou a předsedou zemědělského podniku.

Martin Kašák působí jako ředitel sekce energetický obchod ve společnosti ČEPS. Zabývá se výzvami současné energetiky, zajištěním podpůrných a přenosových služeb nebo také rozvojem trhu a dispečinku. Dnes mimo jiné uslyšíme, kde se bere elektrická energie na vyvažování naší soustavy a jak může případně i spotřebitel pomáhat vyvažovat odchylku v síti.

Vladimír Janíček je vědecký pracovník z katedry mikro-elektroniky fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Kromě toho, že se na univerzitě snaží v mladé generaci zažehnout zájem o studium moderních technologií, zabývá se aplikovanou elektronikou a efektivním využitím elektrických zařízeních.

Lukáš Novotný je odborník na atomovou energii ze společnosti ČEZ. Zabývá se jadernou energetikou a možnostmi jejího uplatnění v České republice. Dnes mimo jiné uslyšíme, kde vznikne první malý modulární reaktor a jak velký vlastně takový reaktor doopravdy je.

Daniel Pitek je sedlák a lesník z Českého středohoří. Kromě práce na vlastní farmě pomáhá propagovat přírodě blízkou formu zemědělského hospodaření v rámci projektu Pestrá krajina.

Martin Dočkal je krajinný inženýr z fakulty stavební ČVUT v Praze. Věnuje se například tomu, jak můžeme pomocí lidské činnosti pozitivně ovlivnit naše prostředí.

Michal Ostatnický je vystudovaný matematik, který se ve společnosti GasNet věnuje otázkám klimatické změny. Konkrétně se zabývá rolí plynů v energetické transformaci. Dnes mimo jiné uslyšíme, jestli jsme opravdu snížili závislost na plynu a jak je tolik skloňovaný vodík budoucností pro dekarbonizaci průmyslu.

Hostem je klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. V rámci své práce sleduje, měří a vyhodnocuje data o klimatu.

Hostem prvního dílu je Jan Krčál z organizace Fakta o klimatu. Povídat si budeme o tom, co je vlastně změna klimatu, co nás všechny čeká a jakou roli můžeme sehrát jako jednotlivci i jako společnost – tak aby se situace zlepšila.