Kačer přináší téma strachu z „šíleného světa“ a mediálního tlaku. Kritizuje polarizaci (přirovnání k „Losna vs. Mažňák“, zmiňuje Babiše, Fialu, Putina, Trumpa), tvrdí, že nás média tlačí do konfliktů a že nejlepší obranou je vědomé vypínání zpráv, návrat k přítomnosti a kotva v sobě. Rozlišuje vzdělanost vs. moudrost (společnost je dle něj vzdělaná, ale málo moudrá; Kajru označuje za moudrou). Sdílí osobní minulost (média, „kalil“, odchod do ticha a přírody), doporučuje každodenní praxi: meditaci jako bytí v přítomnosti, jógu jako prostředek k uvolnění těla pro meditaci, a konkrétní techniku vděčnosti (každý večer zapsat 10 věcí, za které je vděčný). Tvrdí, že se dnes v Česku žije nejlépe v historii, a vyzývá k „probrání se“. Kajra říká, že politiku neřeší, ale pocity a názory má; během covidu nesledovala zprávy, bulvár bere jako lehký relax. Zdůrazňuje, že klíčové jsou nejbližší vztahy (rodina, partnerství, přátelé) a rozvážná volba pracovního kolektivu. Jako obranu proti negativitě volí tichou pozornost, klid a lásku (i to může někoho „naštvat“), tvrdí o sobě, že je nevyprovokovatelná. Meditaci chápe široce (pro ni je to tetování, hudba, ticho); cítí hojnost bez hromadění majetku, radost z maličkostí (kavárna, slunce), minimalismus a nepodléhání trendům. Vkládá humor (epizoda s absintem) a vtipně připomene prof. Karla Nešpora (pauzy, „hroch/slepička“). Oba se shodují, že agrese ve společnosti roste a že řešením je návrat k sobě, každodenní praxe přítomnosti a vděčnosti, oraz v přírodě a kultivace vztahů doma. Kačer rozpracovává práci s „emočním tělem“ a traumaty: svět a partner fungují jako zrcadlo, zodpovědnost je na nás; bez vědomé práce se vztahy drobí. Praktické tipy: omezit zprávy, pravidelná meditace/jóga, denní seznam vděčností, vědomé užívání maličkostí, laskavá komunikace v rodině a moudrá volba lidí kolem sebe.

#vztahy #meditace #strach #rodina #jóga #politika #vděčnost #minimalismus #emočnítělo #media