"Podobně jako vyroste ze semínka strom, zrodí a rozvětví se projevený svět podle představ a přání džívy." (IV.17)
Z anglické verze Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Předcházející: Kniha III. Následující: Kniha V.
"Podobně jako vyroste ze semínka strom, zrodí a rozvětví se projevený svět podle představ a přání džívy." (IV.17)
Z anglické verze Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Předcházející: Kniha III. Následující: Kniha V.
VASIŠTHA pokračoval: Poté před sebou mudrc spatřil obrovský strom kadamba, jehož zjev byl vskutku majestátní. Zdálo se, že listím jako rukama otírá dešťové kapky či slzy své milované oblohy. Tisíci svými větvemi jako pažemi zakrýval prostor mezi nebem a zemí a stál tam jako kosmické tělo Boha, jehož očima byly Slunce a Měsíc. Květy, jimiž byl celý strom obsypán, se snášely na nebeské mudrce putující nebem a včely, kterých tu bylo plno, pěly na počest světců písně.*
Mudrc přistoupil ke stromu, který tu stál jako sloup spojující nebe a zemi. Usadil se na nejvyšší větvi stromu a na chvilku svým pohledem přelétl všemi směry obzor. Naskytla se mu vidina kosmické existence.**
Dášúrovi se podle jeho příbytku ve stromě začalo říkat Kadamba Dášúra. Začal zde provádět pokání, a protože byl zvyklý na obřady popsané ve védách, vykonal je i zde, avšak pouze v mysli. Obřad provedený v mysli měl takovou sílu, že očistil jeho srdce a mysl a Dášúra dosáhl nejvyššího poznání.
Jednoho dne před ním stanula překrásná nymfa v šatech z květů. Mudrc se jí zeptal: „Krásná paní, vaší nádherou by byl přemožen i samotný bůh lásky. Kdo jste?“ A ona odvětila: „Pane, jsem lesní bohyně a vím, že nic na tomto světě není nedosažitelné pro toho, kdo přebývá v přítomnosti osvíceného mudrce, jakým jsi ty. Vracím se z lesní slavnosti. Setkala jsem se tam s mnoha dalšími bohyněmi a všechny s sebou měly i své děti. Jsem mezi nimi jediná, která dosud dítě nemá, a jsem proto nešťastná. Ale proč bych měla být nešťastná, když tu jsi ty? Pane, dej mi syna, jinak se na místě proměním v popel.“ Mudrc sebral popínavou rostlinu, podal ji bohyni a řekl: „Teď jdi. Do měsíce tato rostlina začne kvést a ty porodíš syna.“ Bohyně rostlinu s vděčností vzala a odešla.
Po dvanácti letech se k mudrci vrátila se svým dvanáctiletým synem a řekla: „Pane, to je tvůj syn. Seznámila jsem ho se všemi obory učení a ty ho, prosím, pouč o poznání Já. Vždyť kdo by nechal ze syna vyrůst hlupáka?“ Mudrc souhlasil, že syna poučí, bohyně odešla a od toho dne začal Dášúra vyučovat chlapce v poznání Já.
--------------------
*Následuje další podrobný a krásný popis.
**Popis všeho, co viděl, je dán v kapitole IV. 50.
