VASIŠTHA pokračoval: Zdánlivě nekonečná řeka nevědomosti může být překročena jen za pomoci společnosti světců a mudrců. Z takové společnosti vzejde poznání ohledně toho, co stojí za to hledat, a toho, co je dobré opustit. Objeví se čirá touha po osvobození, která vede k opravdovému zkoumání a dotazování. Poté se mysl zjemní, neboť dotazování po Já oslabí podmíněnosti a sklony mysli. Výsledkem čirého poznání je to, že se vědomí jedince posune ke Skutečnosti. Sklony a podmíněnosti mysli zmizí a je tu neulpívání. Zmizí omezení způsobené činností i jejími plody. Zrak je pevně upřen na Pravdu a obavy z neskutečného jsou oslabeny. Ten, jehož vidění není ovlivněno sklony mysli, dělá již během života na světě vše, co je třeba, jako kdyby spal hlubokým spánkem, bez přemýšlení o světě a jeho potěšeních. Po několika letech takového života je člověk plně osvobozen a překračuje všechny tyto stavy. Je osvobozen ještě za života.

Takový osvícený mudrc nejásá, když něco dostane, ani se netrápí, když něco nemá. Ó Rámo, i v tobě sklony mysli zeslábly, proto usiluj o pochopení Skutečnosti. Poznáním Já, tedy neomezeného Vědomí, se dostaneš mimo trápení, iluzi, zrození i smrt, štěstí i neštěstí. Jakožto Já, jediné a nedělitelné, nemáš žádné příbuzné, tedy ani žádné trápení vznikající z falešných vztahů. Tím, že je Já jediné a nedělitelné, neexistuje nic jiného, o co by mělo cenu usilovat a snažit se. Nejvyšší Já se nemění ani neumírá. Hrnec se rozbije, ale prostor v něm nikoli.

Jestliže člověk překoná podmíněnosti a utiší svou mysl, odejde iluze, která nevědomého člověka klame. Dokud není tato iluze neboli májá jasně pochopena, vytváří zmatení. Jakmile je tu pochopení, že je projevem neomezeného Vědomí, stane se zdrojem blaženosti a dosažení nejvyššího Brahman. O Já nebo Brahman mluvíme jen kvůli poučení. Jedinou Skutečností je Jedno, čiré Vědomí, a nikoli vtělená bytost. Existuje jen Vědomí, ať už to jedinec ví nebo ne, ať už je jedinec s tělem nebo bez těla. Veškeré neštěstí, které v tomto světě vidíš, patří tělu. Nejvyššího Já, jež je smysly neuchopitelné, se smutek nedotýká. V Já neexistuje touha a svět se v něm zjevuje, aniž by tu byl nějaký záměr. Ó Rámo, skrze mé učení byla rozptýlena klamná představa o stvoření a jeho existenci. Tvé vědomí je nyní čiré a prosté jakékoli dvojnosti.

TEXT ve formátu PDF zde.

Toto byla poslední kapitola knihy III. Knihu IV. najdete zde:

Kniha IV.