Jsou dnešní výsadkáři pyšní na své předchůdce Jana Kubiše, Josefa Valčíka, Adolfa Opálku a další? Připomínají si jejich památku? Vnímají se vojáci, kteří slouží na zahraničních misích, jako hrdinové?

Dne 16. ledna 1969 se v Praze upálil Jan Palach. Na protest proti okupaci Československa sovětskou armádou, na protest proti letargii, do které upadla společnost i proti obnovené cenzuře. Lidé byli šokováni. Na několik dní se probudili, podepisovaly se rezoluce, studenti stávkovali a vše vyvrcholilo Palachovým pohřbem. Ten se stal masovým protestem proti okupaci.

„Eucharistie a práce“ – heslo kardinála a primase českého Josefa Berana. Duchovní se stal jediným Čechem pohřbeným ve Vatikánu vedle papežů v kryptě Svatopetrské baziliky. V roce 2018 byly jeho ostatky převezeny do Česka, jeho rodné země. Josef Beran totiž zažil pronásledování od obou totalit, které ve 20. století naši zemi ovládaly. O životě kardinála Berana hovoří v podcastu Hrdinové historička Stanislava Vodičková.

Za jakých okolností se z lidí stávají hrdinové? I na tuto otázku možná odpoví příběh dvou mužů, které spojoval původ, rodinné zázemí i prostředí, ve kterém vyrůstali. Přesto si oba nakonec ve vypjaté době druhé světové války zvolili úplně odlišné cesty. Osudům Waltera Smejkala a Waltera Bláhy se věnuje další díl podcastu Hrdinové s historikem Jiřím Rajlichem z Vojenského historického ústavu.

„Člověk by se nikdy neměl přidat k většině, pokud páchá zlo,“ cituje rabín David Maxa Tóru v úvodu dalšího dílu podcastu Hrdinové. Mezi oblíbené hrdiny rabína Maxy patří Richard Feder, který byl v letech 1961 až 1970 vrchním zemským rabínem. Během války přišel o celou svou rodinu. Někteří její členové zemřeli v terezínském ghettu, další byli zavražděni ve vyhlazovacích táborech.

„Že většina z nás přežila se zdravým rozumem, bylo podmíněno především tím, že jsme byly ženy. Ne proto, že by byly ženy měly lehčí podmínky, jak si často přejí věřit lidé nezúčastnění (…) Ve vězení není rozdílů, když jde o násilí,“ napsala ve své vzpomínkové knize Dagmar Šimková, žena, která nejlepší roky svého života strávila v otřesném prostředí komunistických kriminálů.

Dobu heydrichiády zpravidla vnímáme jako dobu hrdinství: Hrdinní výsadkáři, členové odboje i obyčejní lidé, kteří se v kritických chvílích nezlomili a postavili se zlu. Co ale období vzniku protektorátu? 15. březen 1939 považujeme za vyvrcholení národního ponížení, které začalo podepsáním Mnichovské dohody. Bylo datum německé okupace okamžikem pro hrdiny? Nejenom o tom jsme si povídali s historikem Oldřichem Tůmou v dalším díle podcastu Hrdinové.

Hrdinou nemusí být jen voják nebo odbojář. Hrdinou může být i ten, kdo bez ohledu na vlastní nebezpečí pomáhá tam, kde je to potřeba.

Tentokrát si Lucie Korcová bude povídat s historikem Vojtěchem Kynclem o hrdinech i zrádcích v českých dějinách. A také o údělu potomků hrdinů. Hrdiny se lidé rodí, nebo se jimi stávají? Jaká je úloha zrádců v dějinách. Nejen o tom bude další díl podcastu Hrdinové.

„O hranicích se nediskutuje, hranice se brání,“ řekl v době Mnichovské krize generál Sergej Vojcechovský, další postava, kterou připomíná podcast Hrdinové. Jak uvedl host podcastu historik Jindřich Marek, Vojcechovský se narodil v roce 1883 v carském Rusku ve šlechtické rodině s polskými kořeny.

Hostem prvního dílu podcastu Hrdinové je prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová. Do Prahy přijela uctít památku parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří před 80 lety smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Kdo je hrdinou pro slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou? Jaké bylo hrdinství výsadkářů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, od jejichž útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha uplynulo právě 80 let? A jak se liší od statečnosti Dagmar Šimkové, kterou komunisté věznili 14 let? Dají se činy odvahy mnoha osobností v moderních dějinách porovnávat? Jak změnila pohled na hrdinství ruská invaze a statečný boj Ukrajinců?