Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Karel Dobroslav Riegel, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Masarykovy univerzity v Brně, ale také adiktologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na lékařské fakultě absolvoval též doktorské studium lékařské psychologie a psychopatologie. Prošel výcviky v katatymně imaginativní psychoterapii, v psychoterapii zaměřené na přenos a v psychoanalýze. Působí jako vedoucí klinický psycholog a psychoterapeut na Klinice adiktologie a odborný asistent na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve výzkumu se zaměřuje na strukturu a fungování osobnosti, dále na rozšířenou dimenzionální diagnostiku poruch osobnosti, včetně psychoanalyticky orientované strukturální diagnostiky osobnosti v adiktologii. Společně s Kamilem Kalinou a Ondřejem Pěčem je autorem publikace Poruchy osobnosti 21. století: Diagnostika v teorii a praxi, kterou vydalo nakladatelství Portál, a za níž obdržel Národní psychiatrickou cenu profesora Vondráčka.
V podcastu hovoříme o projevech a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti, které jsou stále jedněmi z nejvíce stigmatizovaných poruch soudobé psychiatrie. Přitom nějakou z forem poruch osobnosti různé závažnosti trpí přibližně 50 % lidí, vyhledajících psychoterapeutickou pomoc. Společně s Karlem Rieglem nejprve hovoříme o mýtech spojených s poruchami osobnosti, abychom se následně podrobněji věnovali osobnosti, tedy temperamentu, charakteru, identity, systému morálních hodnot a myšlenkových procesů. A samozřejmě symptomům a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Kristýna Haluzíková Bušková, absolventka magisterského studia psychologie na University of Glasgow, ale také sociální a vývojové psychologie na Cambridge University a klinické psychologie na University of Nottingham. Její disertační práce se zabývala dopady politické perzekuce jednotlivců a rodin v 50. letech minulého století na jejich psychiku. V letech 2017 až 2019 pracovala ve Výzkumném oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Na základě výzkumu napsala s kolegy monografii Vězení jako zrcadlo společnosti: nerovný souboj vědy, politiky a humanity. Dlouhodobě se zabývá výzkumem traumatu, jeho individuálních, rodinných a společenských aspektů. Specializuje se na poruchy citové vazby a jejich spojitost s traumaty rodičů a jejich dětí. S Kristýnou Haluzíkovou Buškovou nejprve v podcastu hovoříme o vazebném systému (attachmentu), který se po narození aktivuje a rozvíjí mezi námi a naší primární vztahovou osobou, nejčastěji matkou. Jeho cílem je zabezpečení našeho přežití, poskytnutí pocitu bezpečí a možnosti postupně objevovat vnější svět. V rámci rozhovoru se poté detailněji zaměřujeme na poruchy zmíněné vztahové (citové) vazby, které později mohou vyústit v četná duševní i somatická onemocnění. Z duševních se nejčastěji jedná o posttraumatickou stresovou poruchu a s ní spojené úzkostné poruchy, deprese, ale také poruchy osobnosti.
Pozvání do podcastu přijal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2018 vede Subkatedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Je předsedou České psychoterapeutické společnosti, působí v čele Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně a je autorem programů průkopnického programu Mindwell. V několika zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně-behaviorální terapii. Je autorem několika set odborných textů a osmdesáti monografií.
S Jánem Praškem v podcastu hovoříme o přístupech, které vznikly v rámci třetí vlny kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Přístupy se více zaměřují na analýzu hluboce zakořeněných vzorců uvažování a chování. Třetí vlna je propojena především se schematerapií, dialekticko-behaviorální terapií (DBT) a terapií přijetí a odhodlání (ACT). S Janem Praškem se také v podcastu vydáváme na krátkou prohlídku Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně, v jehož čele působí. A v závěru rozhovoru nás profesor Praško seznamí s novým programem Mindwell, který také vychází z třetí vlny v KBT. Průkopnický program je důkazem, že i v on-line světě je možné účinně pracovat s úzkostmi, depresemi nebo se syndromem vyhoření.
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval Dynamicky orientovaný komunitní výcvik v psychoterapii. Pracoval jako psycholog a artetarepeut v Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol a v Centru zrakových vad. Dlouhodobě spolupracoval s Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. A působil též jako vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. V roce 2011 založil Centrum psychoterapie Anděl, kde pracuje s dětmi, dospělými i celými rodinami. Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií přednáší o rodině. Je autorem řady publikací, mimo jiných i knihy s názvem Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, kterou vydalo Nakladatelství Portál.
Společně s naším hostem se nejprve ohlížíme do minulosti, abychom zjistili, jak vypadala v našich podmínkách tradiční rodina, která v určité podobě existuje dodnes. Během minulého století se ovšem začal postupně proměňovat pohled na výchovu dětí, rodiny se více atomizovaly a ženy se začaly postupně emancipovat, což vedlo k vzniku moderní rodiny. Jedenadvacáté století s sebou přineslo větší míru rovnoprávnosti, která se promítla také do rodinného uspořádání. Proměnila se role dětí, ale také prarodičů v širší rodině. Nelze proto jednoznačně odpovědět na otázku, jaká je dnešní rodina v naší euroamerické kultuře. Jak píše Jan Kulhánek ve své nové knize, je to velmi různé. Proto se s ním podíváme blíže na některé důležité aspekty, jež tvoří různorodost dnešních rodin a projdeme si nejrozšířenější modely rodinného soužití.
Pozvání do podcastu přijala lékařka Zuzana Martínková, která v rámci studia medicíny absolvovala chirurgickou stáž v Brazilském Cascavelu a studovala také jeden semestr v Toulouse ve Francii. V roce 2020 atestovala z všeobecného praktického lékařství a o tři roky později z paliativní medicíny. Prošla kurzy sdělování závažných zpráv ESPERO, komunikace a krizové intervence. Od roku 2020 působí v neziskové organizaci Cesta domů, která poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým.
Společně se Zuzanou Martínkovou přijal pozvání i psychoterapeut Pavel Duba, který absolvoval výcvik se zaměřením na skupinovou dynamickou psychoterapii v Remediu. Prošel také výcviky Krizové intervence, kurzem Critical Palliative Care Skills for Social Workers na půdě California State University a kurzy dětské paliativní péče. Ve své praxi pracoval s mladými dospělými po skončení jejich ústavní výchovy, působil v sociálně vyloučených lokalitách, ale pracoval též s uprchlíky. Má svou psychoterapeutickou praxi a od roku 2019 pracuje v neziskové organizaci Cesta domů, kde vede podpůrné služby.
Strach a obavy ze smrti zažíváme především v panických atakách s mučivou intenzitou. Na smrt a umírání se proto s hosty podcastu podíváme blíže a pokusíme se přitom oslabit obavy z vlastní konečnosti, a to alespoň na vědomé úrovni. Můžeme se tím nechat inspirovat k postupnému přijetí vlastní smrtelnosti, které obvykle vede k prožívání smysluplnějšího života.
Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Tereza Hrušková, která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde pokračuje v doktorském studiu psychologie. Pracovala jako poradenská psycholožka pro studenty s psychickým onemocněním na Vysokém učení technickém v Brně. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně-behaviorální terapii v Mezinárodním institutu KBT Odyssea, dále kurzy v psychodiagnostice a krizové intervenci, ale také letní školy v Amsterodamu a Ženevě, zaměřené na emoční regulaci. Je zakladatelkou projektu „Kpsychologovi“, který pomáhá lidem najít cestu k odborné pomoci. Součástí projektu je průvodce duševním zdravím Nekašli na sebe. Stejně se jmenuje i její nová kniha, kterou vydalo Nakladatelství Portál.
S Terezou Hruškovou hovoříme v podcastu především o tom, čím jsou naše emoce, jak se je můžeme naučit postupně „číst“ a proč je dobré s nimi umět pracovat. Vycházíme přitom z její knihy Nekašli na sebe, psané pro všechny, kteří se o sebe chtějí starat pravidelně a naučit se efektivně pracovat právě s emocemi. Nikoliv jednorázově, až když je to dlouhodobě neudržitelné. Kniha je určena čtenářům, kterým se emoce někdy střídají jako na houpačce a chtějí konečně pochopit, co a proč se v nich skutečně děje. Informace a tipy uvedené v publikaci Nekašli na sebe jsou výzkumně podloženy a pocházejí z kognitivně-behaviorální terapie (KBT), dialekticko-behaviorální terapie (DBT) a schematerapie. Ale také z poznatků, které Tereza Hrušková získala ve své psychoterapeutické praxi a dvou letních školách o emoční regulaci.
Ve speciálu podcastu hovoříme jak o počátcích léčby závislosti na alkoholu u nás, tak o vnímání podstaty závislosti, které prošlo za posledních sto padesát let zajímavým vývojem. A to od různě pojímaných modelů morálních, přes modely sociální a úzce medicínské, až ke komplexnímu modelu bio-psycho-sociálnímu. Teprve v polovině 20. století začala být závislost považována za nemoc a prosadila se do mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). V návaznosti na dynamický rozvoj neurověd v posledních dvou dekádách převážil neurobiologický model závislosti, který závislost chápe jako chronické recidivující onemocnění mozku, přesněji systému odměny. S profesorem Michalem Miovským ve speciálu diskutujeme především o léčbě závislostí s pomocí psychoterapie. A nacházíme v ní řadu momentů, překvapivě společných pro většinu psychoterapií.
Pozvání přijala psychiatrička, psychoterapeutka, vědecká pracovnice a vysokoškolská pedagožka Hana Papežová, která vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Již v průběhu studia pracovala jako pomocná vědecká síla v Ústavu genetiky a Fyziologickém ústavu, což jí později motivovalo k další vědecké práci. Pro psychiatrii se rozhodla díky setkání s předními osobnostmi české psychiatrie, mezi něž patřili profesoři Vladimír Vondráček a Jan Dobiáš. Po promoci působila ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, dnes známém jako Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech. V roce 1983 se vrátila zpět na 1. Lékařskou fakultu a o tři roky později i na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN, kde působí dodnes. A to s výjimkou dvou let strávených v Nathan Kline Institute for Psychiatric Research NYU ve Spojených státech, kde získala zkušenosti ve výzkumu zaměřeném na násilí v psychiatrii a také pro vedení postgraduální výuky. Jejím klinickým i výzkumným zaměřením se ale stala problematika poruch příjmu potravy. Dlouhodobě vede Centrum pro poruchy příjmu potravy 1. LF UK a VFN Praha. Zabývá se postgraduální výukou i výukou studentů medicíny a nutričních specialistů, výcvikem psychoterapie a výzkumem biologických i genetických faktorů spektra poruch příjmu potravy. Je autorkou či spoluautorkou řady odborných textů a monografií, zakladatelkou Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, specializovaného Denního stacionáře pro poruchy příjmu potravy a také Asociace pro pacientky s poruchami příjmu potravy, jejich příbuzné a přátele. Reprezentuje Českou republiku v mezinárodních výzkumných projektech a spolupracuje se zahraničními centry, mezi něž patří Academy for Eating Disorders (AED) a European Council for Eating Disorders (ECED).
Poruchy příjmu potravy představují spektrum poruch psychogenně navozeného nežádoucího jídelního chování. Mezi nejrozšířenější patří mentální anorexie a bulimie, ale také psychogenní přejídání nebo noční jedlictví. S psychiatričkou a psychoterapeutkou Hanou Papežovou si nejprve zpřesníme projevy jednotlivých poruch příjmu potravy, abychom se následně mohli věnovat především rizikovým faktorům vedoucím k jejich vzniku a rozvoji.
Pozvání do podcastu přijal psycholog, psychoterapeut, akademický pracovníkem a spisovatel Zbyněk Vybíral, který vystudoval český jazyk a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce pracoval jako učitel, novinář, ale také jako dramaturg královehradeckého divadla DRAK. V letech 1989 až 1994 působil v manželské a rodinné poradně v Hradci Králové, kdy absolvoval postgraduální výcvik v manželské a rodinné terapii. V roce 1995 ukončil systematický výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a podstoupil základní stupeň výcviku v transkační analýze v Německu. Od roku 2000 působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde dvanáct let vedl katedru psychologie. Vydával časopis pro psychoterapii Konfrontace a byl též šéfredaktorem časopisu Psychoterapie. Je autorem či spoluautorem knih Jak se stát dobrým psychoterapeutem, Současná psychoterapie, Psychologie komunikace nebo Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Hlavní téma podcastu vychází z nedávno publikované práce Zbyňka Vybírala, v níž se zabývá přehledem i příčinami negativních zkušeností klientů v psychoterapii. Mezi druhy negativních zkušeností zaujímají výrazné místo zkušenosti s narušováním hranic v psychoterapii, včetně hranic intimních či sexuálních, zkušenosti s neadekvátním chováním terapeuta nebo nezvládnutá ukončení terapie. Výskyt negativních zkušeností v psychoterapiích je podle Zbyňka Vybírala nejspíš vyšší než tradovaný odhad mezi 5 a 13 procenty a představuje v dnešní době již dobře pojmenovaný a přiznávaný problém. Příčiny negativních účinků lze přitom detekovat jak na straně terapeuta, tak na straně klienta.
Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut Michal Pacvoň, který absolvoval magisterské studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval psychoanalýzu v Avignonu a doktorát získal na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice, který obhájil disertační prací na téma Technika a individuace, v níž zkoumal hluboký vztah člověka, lidského světa a techniky. Absolvoval výcvik v jungovské psychologii u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP) a také mezinárodní výcvik u International Association of Analytical Psychology (IAAP). Pracoval jako učitel filozofie na gymnáziu, překladatel z francouzštiny a angličtiny nebo výchovný asistent na lyceu ve Francii. Vede semináře v Psychoterapeutickém centru Lávka, jungiánský filmový klub v centru BeBalanced a má též svou privátní psychoterapeutickou praxi.
V podcastu hovoříme s Michalem Pacvoněm o archetypu stínu, který pro Junga představuje oblast morálně pochybných vnitřních kvalit a proto bývá vytěsňován z našeho života. Stín je často promítán na druhého člověka. Setkání se stínem je důležitým aspektem dialogu s nevědomím, kterým v životě musíme všichni pravidelně procházet. Úspěšné zpracování stínové problematiky může vést k přílivu energie, která byla předtím blokována naší kontrolou nebo úzkoprsými postoji. Setkáním se stínem začíná cesta k bytostnému já, k novému centru osobnosti.
Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a facilitátor Martin Nawrath, který vystudoval biochemii, biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity. Absolvoval výcvik Metody komunitního rozvoje, Facilitace a konzultace v kontextu místního rozvoje, Facilitace skupinových procesů a psychoterapeutický Výcvik v procesově orientované práci. Jako facilitátor, terapeut a lektor pracuje s jednotlivci, ale také pro obce a města, neziskové organizace a školy v oblasti rozvoje komunit, ochrany životního prostředí, řešení konfliktů, péči o duševní zdraví, vzdělávání a sociální péče. Věnuje se také tématu klimatické krize a environmentálního žalu na individuální i společenské úrovni. Jeho eseje se rády noří do míst, kde se potkává psychologie, ekologie, nová kosmologie a poezie v duchu starých tradic péče o duši. Klimatická úzkost nebo environmentální žal nesouvisí jen se změnami klimatu a budoucností Země. Zmíněná vnitřní bolest bývá také odrazem globálního i lokálního přístupu k životnímu prostředí i atomizace západní společnosti. A překvapivě může zrcadlit také vztah člověka k sobě samému. V podcastu proto hovoříme s terapeutem Martinem Nawrathem o různých aspektech enviromentálního žalu a úzkosti, s cílem inspirovat k práci s pocity bezmoci a zoufalství.
Pozvání do podcastu přijala sociální a akademická pracovnice Terezie Pemová, která vystudovala magisterský obor sociální práce a sociální politika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2003 pracuje jako sociální pracovnice a výkonná ředitelka Národního institutu pro děti a rodinu. V rámci své klinické praxe se věnuje především práci s ohroženými dětmi a rodinami, zejména pak problematice zanedbávání a násilí na dětech v kontextu komplexního vývojového traumatu. Zabývá se také vědeckou, metodickou a supervizní činností pro sociální pracovníky, opatrovnické soudce, pedagogy i další pomáhající profese. Působí též jako lektorka a akademická pracovnice Justiční akademie ČR. Jako spoluautorka se spolupodílela na několika odborných publikacích v oblasti ochrany dětí a deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti, a to společně s profesorem Radkem Ptáčkem. Jejich poslední společnou publikací je kniha Sdílené rodičovství.
Rozvod či rozchod rodičů nemusí pro dítě nutně znamenat psychické trauma, i když bývá pokaždé bolestivý. Koncept sdíleného rodičovství, založený na vzájemném respektu rodičů během rozchodu, a po něm, může významně mírnit bolest dítěte a z ní plynoucí negativní psychické i somatické důsledky. S Terezií Pemovou v podcastu hovoříme jak o proměnách rodiny v průběhu posledního století, tak o rozvodu a zmíněném konceptu sdíleného rodičovství. Právě na něm bývá nejtěžší oddělení role manžela či partnera od role rodiče.
Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Lucie Sedláčková, která vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně behaviorální terapii a individuální schematerapii. V roce 2022 atestovala z klinické psychologie a o rok později též z psychoterapie. Od roku 2021 pracuje na Psychoterapeutickém oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod jako klinická psycholožka. Je také školitelkou v atestačním oboru Klinická psychologie i lektorkou ve výcviku Kognitivně behaviorální terapie. A provozuje svou privátní ambulantní praxi, v níž se zaměřuje na psychoterapii a psychodiagnostiku neurovývojových onemocnění u dětí i dospělých.
Psychoterapeutické oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod patří mezi moderní pracoviště, v němž se tým odborníků, spolu s Lucií Sedláčkovou, specializuje na diagnostiku a terapii neurovývojových onemocnění. Jde o geneticky podmíněné ADHD či PAS (poruchy autistického spektra), které podle empirické zkušenosti tamních psychiatrů a psychologů stojí v pozadí obtíží řady pacientů s úzkostnými poruchami, depresí nebo poruchami osobnosti. Diagnostickému závěru je následně přizpůsobena i léčba psychofarmaky a psychoterapie.
Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Janina Fisher, která je světově uznávanou expertkou na léčbu psychického traumatu. Pracovala na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity a dodnes je v úzkém pracovním kontaktu s psychiatrem a výzkumníkem Bessel Van der Kolkem, autorem světového bestselleru Tělo sčítá rány. Janina Fisher je též členkou poradního sboru Nadace pro výzkum traumatu, autorkou tří knih a lektorkou kurzů pro psychoterapeuty z celého světa.
Psychická traumata v nás často zanechají následky, přetrvávající desítky let. Až do konce devadesátých let se soudilo, že při práci s traumatem pomáhá, pokud o něm opakovaně hovoříme. Lidé, kteří trauma prožili ale popisují něco jiného. Opakované líčení traumatických zážitků totiž často vede ke zhoršení jejich psychického stavu. S Janinou Fisher v podcastu hovoříme právě o změně práce s traumatem, podobně jako o její knize Překonávání traumatu, kterou věnovala lidem s traumatem, hledajícím cestu z labyrintu psychické bolesti.
