„Všichni skladatelé musí pořád naslouchat. Pro mě je důležité věnovat věcem pozornost, to je ta hlavní inspirace,“ říká britský hudebník Jamie Cullum. „Rád získávám nápady ze života, takže se vždycky dívám na věci o něco déle, než to dělají jiní lidé,“ dodává. Jak moc je pro něj důležité soukromí? Kterou ze svých písní považuje za nejpopovější? A je někdy na pódiu nervózní? Poslechněte si rozhovor.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.

Broučci, Neználek, Čokoládový panáček nebo Čmelák Aninka… na dvě stovky dřevěných loutek legendárního loutkaře Zdeňka Podhůrského můžete vidět na výstavě v Kladenském zámku. Sbírka vznikla díky Zdeňkovi Podhůrském mladším, který si předsevzal oživit pozapomenutý odkaz svého otce. „V době, kdy táta tvořil, děti loutku zbožňovaly, jedna z největších zábav bylo loutkové divadlo,“ říká herec, moderátor a fotograf, který nyní pracuje na knize o svém otci.

„Většina z nás do školy chodila, přežili jsme to, ale ne moc rádi. To je škoda. Poznávání je tak krásné,“ poznamenává dětský psycholog s více než 30letou praxí Václav Mertin. „Mluví se o individualizaci, mluví se o diferenciaci. Svým způsobem to jsou řeči,“ dodává. Jak vést děti k zodpovědnosti? Měli by prarodiče rozmazlovat vnoučata? A jak Václav Mertin vzpomíná na své vlastní dětství v Dismanově rozhlasovém souboru? Poslechněte si rozhovor.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Se svým nápadem pěstovat na střechách salát vyhrála soutěž na Technické univerzitě v Liberci. Start-up Salát na střeše chce dostat zeleň na střechy skladů a logistických center a zmírnit tak dopady zastavěných ploch. Jak se Tereza Nalezená k projektu dostala? „Zajímaly mě udržitelné způsoby, jak využít nevyužité plochy. A salát je jednoduchý na pěstování,“ říká. Které střechy jsou pro pěstování nejvhodnější?

Nebát se žít je motto lékařky Kristiny Höschlové, která je známá svým působením v extrémních podmínkách i v humanitárních misích. Ve své nové knize Lékařem jste i vy se věnuje celostnímu pohledu na zdraví a život a tomu, jak lze podpořit zdraví pomocí přirozených mechanismů těla a mysli. „Jednoduše se snažím vybízet lidi k tomu, aby povypínali přívaly informací a začali víc naslouchat sami sobě,“ říká. Jak silný vliv na spánek má Měsíc? A proč dotek tlumí bolest?

Jeho fotografie jsou zastoupeny v řadě soukromým sbírek v Německu, Itálii, Spojených státech, ale také v Městské galerii v Berouně. Tam žije už skoro čtyřicet let. Bývalý lékař a fotograf Vladimír Kasl aktuálně vystavuje společně s Berounskými fotoriky na výstavě Krásné závislosti v Galerii Vinohradská 12. „Poslední dobou se zabývám fotografií s lidmi, na výstavě jsou inscenované fotografie, které jsem vyfotil s modelkami,“ přibližuje fotograf.

Návrhář Jan Černý patří k nejvýraznějším osobnostem současné české módy – navrhoval oblečení pro českou olympijskou delegaci, uniformy pro český pavilon na EXPO v japonské Ósace a na pražském Designbloku představuje svoji vlastní značku Jan Société. „Design a móda jsou dvě odlišné bubliny, které se tak často nesetkávají. A mě baví ukazovat jiným bublinám svoji práci,“ usmívá se návrhář.

Nové české hudební centrum. Přesně taková by měla být Vltavská filharmonie. Její zmenšený model můžete vidět na pražském Výstavišti v rámci festivalu Designblok. „Vzniká národní hudební centrum, kam by měli chodit lidé, kteří mají rádi nejen klasickou hudbu. Zároveň to může sloužit jako místo pro turisty, rodiče s dětmi – dokonce předpokládáme, že tam vznikne i parkour,“ přibližuje výkonný ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.

Přes 150 vystavovatelů, na 4 místech, od porcelánu přes nábytek až po architekturu. Přesně takový je už 27. ročník Designbloku ze kterého na Radiožurnálu živě vysíláme. A v mobilním studiu R-stream na pražském výstavišti je ředitelka Designbloku Jana Zieliski: „Chtěli jsme vzdát hold designérům a firmám, kteří mají odvahu se vrhnout na propagaci špičkového designu, na to spojit svoji výrobu a osud s tím, co je posouvá někam dál.“

Přes 150 vystavovatelů na jednom festivalu. V Praze pokračuje 27. ročník Designbloku. Jak se po designové stránce navrhují auta budoucnosti a jak docílit toho, abychom se v autech cítili jak doma? Nejenom o tom mluví Kateřina Vránová, designérka a vedoucí oddělení Colour & Trim ve Škodě Auto.

Důležité je publikum oslovit, a pak je zajímavé, když výstava končí, sledovat, jak rezonuje, vysvětluje členka kurátorské rady Designbloku Michaela Kádnerová. Spolu s ní do R-streamu Radiožurnálu na pražském Výstavišti zavítala i úspěšná česká designérka Lucie Koldová, která na přehlídce přestavuje výběr toho nejlepšího ze své mezinárodní tvorby. Co je to v designu úspěch?

„Přivážíme i několik inscenací, které cílí vyloženě na dospělého diváka, to může být novinka. Ale zároveň si myslím, že v Ostravě je také dost diváků, kteří si na festival zvykli, přijali ho a těší se na něj,“ říká ředitel mezinárodního festivalu Spactaculo Interesse a umělecký šéf ostravského Divadla loutek Jakub Maksymov. Na jaké zahraniční soubory se mohou diváci těšit? A proč má smysl dát loutkám hlas i v době digitálních technologií? Poslechněte si rozhovor.

Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana, který se každoročně koná v Ostrově, už více než půl století představuje českou i zahraniční tvorbu pro děti a mládež. Jaký je odkaz spisovatele a scenáristy Oty Hofmana? Jak se tvoří festivalový program? A jak dnešní mladé publikum reaguje na současné filmy? „Chceme dětem ukazovat příběhy, které je baví a učí dívat se na svět kriticky,“ říká ředitel festivalu Vladimír Keblúšek. Jaký význam má mediální vzdělávání?

„Fascinují mě lidé, kteří ani v nejtěžších podmínkách neváhají páchat dobro, jakkoli těžké to je,“ říká novinář, cestovatel a expert na mezinárodní rozvoj Jiří Pasz, jehož kniha o lidech, kteří pomáhají druhým i sobě, získala Cenu Hanzelky a Zikmunda. V čem ho inspirovali hrdinové z Vietnamu, Kambodži nebo Ugandy?

„Bude to mysteriózní fantasy, pořád to bude lehce strašidelné,“ říká o své připravované knize spisovatelka Jarmila Stráníková. „Mám mrazivou atmosféru ráda, takže ji cpu všude,“ směje se. Která místa ji inspirovala při psaní historického románu Ve stínu války? Jak došlo ke spolupráci s ilustrátorem Jiřím Dvorským? A proč je dobré nechat se vést intuicí? Poslechněte si rozhovor.

„Svoboda je u nich schopnost užít si opravdu každý okamžik života,“ říká o bratrech Klišíkových, hrdinech dokumentárního filmu Raději zešílet v divočině, spisovatel Aleš Palán. Proč se rozhodl spolupracovat s režisérem Mirem Remem? Jak přijal zprávu o tragickém úmrtí Františka Klišíka krátce po uvedení snímku v Karlových Varech? A na čem právě pracuje? Poslechněte si rozhovor.

Miliardy dolarů ročně se protočí na trhu historických známek. Vzácnost zosobňuje především Modrý Mauricius, po jehož exemplářích bažila všechna šlechta poloviny 19. století. „Filatelie zkrátka umí ukázat, jak může být něco nedostupné. A to je strašně atraktivní,“ říká filatelista a soudní znalec David Kopřiva. Proč má podle něj filatelie mezi sběratelskými obory nejmenší problém s padělky? Z jakých pohnutek se rodil obchod se známkami a kde vznikaly první aukce?

Část druhého, skoro celý třetí a čtvrtý svazek Osudů dobrého vojáka Švejka, psané rukou Jaroslava Haška, objevila v literárním archivu kurátorka Helena Šebestová. Jak se tam dostaly? „Ten příběh, jak kolegyně vypráví, které zákruty se musely odehrát, aby to bylo před námi, v sobě má něco mezi Jaroslavem Haškem, Václavem Havlem a jinou absurditou,“ komentuje historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví. Jak nalezené dílo představí veřejnosti?