Dvě filmové premiéry čekají na podzim herce Jana Dlouhého. V říjnu snímek Fichtelberg, kde se objeví v hlavní roli, a v listopadu film Neporazitelní. Jak snášel Jan Dlouhý davy lidí během předpremiéry Fichtelbergu? „Dost jsem se lekl, to musím říct. Všem jsem chtěl vyhovět, všem něco podepsat... šokovalo mě to,“ vypráví s úsměvem. „Musíš zůstat sám sebou. Nemůžeš se nechat roztrhat,“ vzpomíná na radu své maminky Petry Jungmanové a strýce Michala Dlouhého.

„Myslím si, že u Lukáše to je jakási aura,“ popisuje pověstné charisma judisty Lukáše Krpálka režisér dokumentu Jemný rváč Adolf Zika. Film sleduje nejen sportovní cestu, ale i osobní zákulisí života vrcholového sportovce. Co doteď neznámého dokument odhalí? A může inspirovat mladou generaci sportovců a sportovkyň? Poslechněte si rozhovor.

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?

Dokument Ve službě horám otevírá dveře do světa záchranářů od dramatických zásahů po tichou službu v zákulisí. „Pro mě osobně to v první fázi byla obrovská zodpovědnost,“ říká k filmu jeho spoluautorka, meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická. „Znám ty lidi velmi úzce a měl jsem pocit, že je nesmím zklamat,“ doplňuje režisér Martin Vrbický. Co všechno obnáší práce horských záchranářů? A jaký je rozdíl mezi realitou a tím, co diváci uvidí ve filmu? Poslechněte si rozhovor.

Moderátorka a influencerka Aneta Kostka ve svých krátkých videích na sítích vysvětluje původ slov a rčení. Poté dostala nabídku sepsat na základě získaných informací knihu a vyšla její publikace Co to meleš. Je podle ní jedním z úkolů influencerů i vzdělávat? „Bojím se, že ne,“ směje se. „Ale bylo by skvělé, kdyby to tak bylo,“ dodává. Nejen o tom, jak vzniklo úsloví „nedělej Zagorku“, si Aneta Kostka povídala s Janem Pokorným.

„Na vrcholu puberty, kdy se člověk snaží objevit leccos, jsem měl posedlost tím být součástí Českého rozhlasu. Snažil jsem se sem jakkoliv dostat, vysílat a být tady,“ vypráví moderátor a někdejší člen Dismanova rozhlasového dětského souboru Libor Bouček. Jak vypadaly jeho začátky v rádiu? Co ho baví na televizních soutěžích? A záleží mu na tom, aby v médiích nebylo „přeboučkováno“? Poslechněte si rozhovor.

Cit pro rytmus jím proudí odmala, ovšem mezi jazzové hvězdy ho dovedla série náhod. „Já slavil úspěšně zdolanou státnici z gynekologie, už pátý den, a bouchal jsem si do kufru. On se rozhodl, že dá telefon Janě Koubkové, že shání perkusistu, ona mi zavolala. Já tam hrál na půjčené kastroly a kýble a takto jsem se stal perkusistou,“ vypráví Imran Zangi, muž mnoha talentů. Jak jdou dohromady bicí a jemná motorika očního lékaře? A čím to, že perkuse dovedou vyvolat extázi?

Animátor a výtvarník Zdeněk Smetana byl autorem řady známých postav z televizních večerníčků, například Křemílka a Vochomůrky, Rákosníčka, Malé čarodějnice nebo psíků Štaflíka a Špagetky. Jak na svého tatínka, jehož sté výročí narození připomene od 1. října výstava v Holešovické tržnici, vzpomíná jeho dcera Petra Kotrlíková? „Hvězdné manýry tatínek neměl. Hodně se mi věnoval, a když se maminka vrátila do práce, převzal péči o mě naplno.“

„Jsem přirozeně asi rádiový, popový člověk,“ říká slovenský zpěvák Adam Ďurica, který slaví 20 let na scéně. „Myslím, že nad tím nemusím krkolomně přemýšlet, ze mě to takto jde,“ dodává. Jak se mu spolupracovalo s Peterem Lipou? Proč se nevydařila jeho nedávná spontánní akce na Karlově mostě? A jak vnímá odkaz Karola Duchoně? Poslechněte si celý rozhovor.

Po linkách ze Spojených států amerických mluvila Lucie Výborná s pravnučkou Tomáše Garrigua Masaryka Charlottou Kotíkovou. Narodila se v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jako mladá si kvůli svému původu užila v komunistickém Československu šikanu, posměšky, vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Také proto, aby podobného osudu ušetřila svoje děti, emigrovala s rodinou do Spojených států amerických.

Čtenář symbolických zpráv Robert Langdon se v novém románu Tajemství všech tajemství noří do otázek vědomí. Pro spisovatele je alter egem, které plody Brownova poznání prožívá. „Na začátku knížky je skeptický, říká: ,Je to věda? No já nevím.' Byl jsem hrozně opatrný, aby tam byly postavy, které zpochybňují všechno, o čem píšu,“ říká spisovatel Dan Brown. Kudy vedly jeho kroky? A z jakého konce se přiblížil zážitkům blízké smrti, o kterých v prostředí mystické Prahy vypráví?

Film Franz předkládá jako mozaiku díla pražského, německy píšícího spisovatele. Oproti jednotvárnému životu zdůrazňuje Kafkovo intuitivní myšlení s otevřenými konci. „Kafka předvídal koncentrační tábory a plynové komory, neuvěřitelnou krutost 2. světové války a holokaustu,“ říká Agnieszka Holland. Jak současná veřejnost a mládež chápe Franze Kafku? „Spousta mladých lidí dnes cítí, že jsou jiní, že mají neurodivergentní povahu. Franz ji měl taky,“ domnívá se režisérka.

O zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti, se mluví čím dál více. Téma zpracovává i nový dokumentární film Petra Hátleho Přežít svou hlavu, jehož premiéru uvede Česká televize 23. září. Jak těžké bylo navázat vztah s protagonisty snímku? Na jaké bariéry filmaři naráželi? A co prozradila jedna z hlavních protagonistek Kristýna Zástěrová?

„Věk je určitý související faktor. Na druhou stranu si musíme říct, že máme čtyřicátníky, kteří mají potvrzenou diagnózu časného nástupu Alzheimerovy nemoci,“ upozorňuje Lucie Hájková z České alzheimerovské společnosti. „Pojem stařecká demence je strašně nepřesný,“ dodává. Jak poznat, že je vhodné vyhledat odbornou pomoc? A co je účelem právě probíhajícího Týdne paměti? Poslechněte si rozhovor.

V roce 1996 navštívil Dan Bárta západní části ostrova Nová Guinea. Potom cestoval dalších bezmála 30 let a o svých zážitcích vypráví v podcastu Českého rozhlasu Vltava Nevinnosti světa. Některé z oněch „nevinností“ nyní vychází i v knižní podobě. Spojil Dan Bárta cesty i s výzkumem vážek? „Časem to dopadlo tak, že jsem jezdil ven více méně jenom kvůli vážkám. Nejdřív jsem je náhodně potkával, pak jsem je jezdil fotit a pak jsem už lítal se síťkou,“ vypráví s úsměvem.

„Mám štěstí na lidi,“ pochvaluje si herečka Zuzana Zlatohlávková. „Zatím ještě nejsem tak na roztrhání, že bych se cítila vyčerpaná,“ dodává. Z DAMU zamířila do Švandova divadla a od té doby střídá filmové role se seriálovými – od Případů 1. oddělení přes Ivetu až po novinku Bratři a sestry. Co ji na herectví pořád baví? A proč se vedle hraní věnuje i čínské medicíně? Poslechněte si rozhovor.

„Je to důkaz, že jsem před 25 lety měl obrovskou drzost, spoustu energie, chuti a síly něco takového valit před sebou. Dneska už bych se v žádném případě neodvážil,“ říká o filmu Tmavomodrý svět jeho režisér Jan Svěrák. Jak probíhalo obsazování hlavních rolí? Kdo naučil Kryštofa Hádka plakat na kameru? A co se o tomto snímku dočtete v nové výpravné knize? Poslechněte si rozhovor.

David Špunar už jako student brněnského gymnázia spoluzaložil dobročinný projekt Nenech to být a taky mobilní aplikaci FaceUp, prostřednictvím níž je možné nahlásit šikanu. Milan Kotík je ředitelem organizace Aisis, která pomáhá minimalizovat šikanu na školách už 20 let. „Šikanu jsme zažili už na škole. Jenže jedinou možností, jak to ohlásit, byla schránka důvěry před ředitelnou na frekventované chodbě,“ vzpomínají. Jak poznat šikanu? Jak ji zastavit? A jak jí předcházet?

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.