Představte si obrovské plátno, dva páry rukou se štětci a kolem nich davy lidí, kteří nejen sledují, ale sami navrhují, co se bude malovat.„Namalujte můj sen o létajícím městě,“ řekne někdo z publika. „Přidejte tam scénu z mého oblíbeného filmu,“ navrhne někdo další. A oni to udělají – s širokými tahy, odvahou a schopností pro jedinečné improvizace. Výsledkem jsou velkoformátová plátna, která pro diváky nejsou pouze vizuálním zážitkem, ale také unikátním příběhem, co autoři vyprávějí. Pozvání do  56. dílu naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama tentokrát přijali Václav Kovář a Adam Windsor – malíři z Liberce, kteří si říkají Procesisté.

Například jejich dílo „Sen“ zahrnuje na dvě stě příběhů od lidí zhmotněných v jednom obraze. Když se na něj zadíváte, začnete mít pocit, že to není jen malba, ale i mozaika lidských myšlenek.

Procesisté nejsou jen umělci, jsou to průkopníci. Vymysleli vlastní směr, kde se hranice mezi tvůrcem a publikem stírá. Představte si obrovské plátno, dva nebo tři štětce v pohybu a desítky, někdy i stovky lidí, kteří přispívají svými vizemi. Ať už jde o sny, filmové inspirace nebo představy o Liberci jako kulturním městě. Všechno se může objevit v jejichdíle.

„V závislosti na tom, co děláme, se snažíme vždy hledat nové způsoby a postupy, jak malbu realizovat. Nechceme pracovat neustále dokola podle stejného mustru. Takže se to vždycky trochu liší,“  vysvětluje jeden z tvůrců spolku Procestisté Adam Windsor.

V rozhovoru jsme se ponořili do jejich tvorby i do příběhu, jak to všechno začalo. Od živých vysílání, kde malují nepřetržitě i několik dní, přes jejich plány na animované obrazy až po to, co je žene dál.Dozvíte se, čím plní svůj Youtube kanál a proč se jmenuje „Nevzdělanci“. Ale i to, že kromě malování se snaží své okolí hodně inspirovat. Jejich pořady jako „Bitva Palet“ nebo edukativní videa, kde doslova krok za krokem učí zájemce malovat, že umění nemusí být jen pro „elitu“, ale úplně pro všechny.

„Snažíme se naše obrazy povyšovat spíš na samostatné projekty. Nechceme dělat „jen obyčejné“ obrazy. Chceme, aby k nim byl nějaký příběh. Ideálně i nějaká audio stránka. Baví nás technologie, animace, videomapping. Pomocí umělé inteligence, kterou už jsme také vyzkoušeli, chceme posouvat naši práci ještě dál, než doposud,“ upozorňují Václav Kovář a Adam Windsor.

To, co je dělá „výjimečnými“, je jejich otevřenost. Nejsou to umělci schovaní za zamčenými dveřmi, ale tvůrci, kteří vás zvou do svého světa.

V novém dílu se dozvíte nejen o jejich tvorbě, ale i o tom, co je žene dál. Nebo jak zvládají skloubit desítky nápadů od publika a co je láká do budoucna.

Příjemný poslech.