O česko-slovensko-irácké umělkyni Karímě Al-Mukhtarové se často hovoří jako o jedné z nejvýraznějších umělkyň své generace. Ve své tvorbě pracuje s neobvyklými materiály a citlivě propojuje svůj vnitřní svět s okolní realitou, přičemž často čerpá z různorodých kulturních a duchovních vlivů. Právě o těchto inspiracích, své cestě do Beninu a propojování tradic, spirituality a umění jsme s ní mluvili v pořadu Hergot!.

Bůh dostává v Hergot!u obyčejně o dost více prostoru, než temná strana. Tuto zjevnou nevyváženost se podcast pokusí řešit s Antonínem Tesařem, specialistou na filmové čertoviny nejrůznějšího druhu a autorem čerstvé knihy o horroru V domě je příšera, kde mají díla s pekelnou tématikou také svojí žhavou kapitolu.

Co se skrývá za každodenními zvyky, jako je ranní káva nebo nedělní setkání v hospodě? Jsou to jen návyky, nebo mají hlubší význam? O tom, jaký vliv mají rituály na náš každodenní život, vztahy i hledání smyslu v době, která často zpochybňuje vše tradiční, jsme mluvili s Pavlem Kopečkem – vysokoškolským pedagogem z Univerzity Palackého v Olomouci a autorem knihy Člověk a slavení – rituály v postmoderní společnosti.

Přesvědčení, ve kterém se snoubí alternativní spiritualita a enviromentalismus se v české společnosti šíří a stává se součástí mainstreamu. Jakým způsobem tato subkultura funguje a co ji spojuje zkoumala socioložka a antropoložka, docentka Marta Kolářová, která působí v Sociologickém ústavu AV ČR a na FHS UK.

Jak být dobrý i bez pánaboha a další eseje o náboženství, morálce a vědě ve svobodné společnosti, tak zní celý název nové knihy filozofa Tomáše Hříbka, která si hned po svém vydání našla cestu do pořadu Hergot!. Do studia ji přišel představit sám její autor. Přestože jde o text filozoficky vybroušený, nechybí mu lehkost a místy sarkastický ostrovtip.

Papež František zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let. Římskokatolickou církev teď čeká volba nového papeže. Kam bude církev směřovat, jak ji proměnil František a co byly silné i slabé stránky jeho pontifikátu? O tom v Hergot!u mluvil církevní historik, teolog a římskokatolický kněz profesor Tomáš Petráček.

Příběh křesťanských Velikonoc nese mimo jiné poselství, že smrt nemá poslední slovo. Koho si v čase tohoto svátku k tomuto tématu pozvat do studia? Volba moderátorů pořadu Hergot! padla jednomyslně na Petra Laštovku, autora výše jmenované knihy, která nese podtitul O týpkovi s rakem, umírání, životě, chemošce, traktorech a svatbě místo pohřbu.

Série Přerušení na Radiu Wave představuje téma interrupcí z hlediska historického, sociologického, medicínského a právního. Pořad Hergot! doplňuje i hledisko duchovní a také zjišťuje, jak nábožensky motivované skupiny ovlivňují současnou veřejnou debatu. Hostkami byly Lucie Rektorová, doktorandka na FSV UK a členka KDU-ČSL a Marta Smolíková, bývalá předsedkyně České ženské lobby a členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Religionistka Helena Dyndová se dlouhodobě věnuje tématu alternativní spirituality. V novém díle pořadu Hergot! se zabývá vztahem mezi spiritualitou a komercí.

Spisovatel, novinář a publicista Aleš Palán, autor bestsellerů Raději zešílet v divočině nebo Jako v nebi, jenže jinak, je i posluchačstvu Hergot!u dobře znám. Do pořadu se vrací s knihou rozhovorů se sedmi duchovními tří různých církví. Dostala název Ten farář je nějakej divnej (o farářkách nemluvě).

Pavla Beretová je známá herečka. Pokud ji snad někdo doposud neznal, jistě ji musel letos zaznamenat. Její herecký výkon v hlavní roli ve filmu Rok vdovy ji přinesl hned dvě ocenění⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Cenu české filmové kritiky a také Českého lva. I když to není tajemstvím, tak málokdo ví, jak je pro tuto oceňovanou herečku kromě herectví důležitá také její víra, ve které hraje zásadní rozměr křesťanská kontemplace.

Jaké mají různá náboženství a etnické menšiny pohřební rituály a jak se vyrovnávají se smrtí? Co všechno se dává zemřelým do rakve a proč se v domě zemřelého zakrývají zrcadla? O tom všem je nová kniha z nakladatelství Cesty domů s názvem Smrt a umírání v náboženských a etnických tradicích. V Hergot!u jsme o ní mluvili s její editorkou, novinářkou a spisovatelkou Alenou Scheinostovou.

Novinář, vysokoškolský pedagog a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček byl hostem pořadu Hergot!. Nedávno mu v nakladatelství Vyšehrad vyšla kniha Svět je složitější, než se zdá – rozhovor vedený historikem a publicistou Přemyslem Houdou. Publikace nabízí hlubší vhled do politických, kulturních, společenských a náboženských proměn Blízkého východu.

Hostem pořadu Hergot! byl frontman kapely Poletíme?, výtvarník a muzikant Rudolf Brančovský, který se rozpovídal o svém vztahu k víře.

Nová kniha publicisty Jana Lukavce se zabývá kulturními dějinami věcí posvátných i zdánlivě obyčejných. Zkoumá, jak se měnily významy, které lidé různým předmětům během historie přisuzovali. „Umberto Eco konstatoval, že nejen předměty přímo zamýšlené ke komunikaci, ale všechny věci mohou být chápány jako znaky, jako symboly,“ cituje Lukavec myšlenku známého autora, s níž se ztotožňuje.

Četli jste někdy žehnající knihu? Ekumenický teolog Tomáš Drobík se rozhodl právě takovou knihu napsat. Přesněji vyjádřeno dát dohromady a vydat, jelikož její obsah původně zvěřejňoval každý večer na sociálních sítích. Jak vysvětluje a slibuje anotace ke knize - požehnání směřuje od nebes k zemi, aby je však člověk přijal, nemusí chodit do kostela ani patřit do konkrétní křesťanské církve.

Gruzie. Země, kde se potkává západní městský životní styl s tradičními způsoby života v horách. Právě do hor se vypravili kamarádi a studenti religionistiky Matyáš Lednický, Martin Lednický a Kryštof Kerndl, aby tam zachytili lidové náboženské praktiky místních komunit.

Hostem pořadu Hergot! byl penitenciární sociolog Lukáš Dirga ze Západočeské univerzity v Plzni. Penitenciární sociologie je specifický obor, který se zaměřuje na zkoumání vězeňského života a s ním souvisejících témat. Tentokrát se v Hergot!u hovořilo o duchovním životě lidí ve výkonu trestu.

Astrologie je stará skoro jako lidstvo samo. V současném Česku považuje horoskopy za smysluplné asi polovina populace. Z čeho tato obliba vychází a čím se liší moderní astrologové od těch tradičních? Zeptali jsme se religionistky Zory Hrabákové, která na toto téma napsala diplomovou práci.

Není žádnou novinkou, že početně nejsilnější římskokatolické komunity dávno nejsou ty v tradičně katolických evropských zemích. Pro budoucnost katolicismu budou stále více zásadnější země globálního Jihu. Vedle nich nezůstanou stranou ani Spojené státy americké. Tento aktuální stav i trendy vysvětluje pro pořad Hergot! politolog Petr Kratochvíl, autor knihy Geopolitics of Global Catholicism, Politics of Religion in Space and Time.