Herečka a režisérka Elena Strupková je spoluzakladatelkou spolku Logos, ekumenického křesťanského společenství, které už více než třicet let podporuje duchovní rozvoj LGBTQ+ lidí a jejich začlenění do společnosti i církví. Kromě toho se věnuje divadlu – aktuálně režíruje hru Proces s Bohem Stefana Massiniho, která se hraje ve vršovickém divadle Mana.

Farářka Církve československé husitské Sandra Silná působí v Brně, miluje literaturu a hudbu, umí vařit pivo a během své duchovenské služby oddala desítky, možná už stovky snoubenců. Markéta Pilátová je spisovatelka, která má za sebou řadu úspěšných knih. Společně vytvořily titul Po stopách divokého Boha.

Do pořadu Hergot! přišli novináři Pavel Šplíchal a Magdalena Dušková, kteří stojí za sérií reportáží o alternativní spiritualitě s názvem Neříkejte tomu ezo. Texty, které původně vyšly na Deníku Alarm, se dočkají i rozšířené knižní podoby.

Řeholnice a zakladatelka řádu Misionářek lásky Matka Tereza z Kalkaty je chápána nejen jako světice, ale také jako výrazná kontroverzní osobnost. V Hergot!u jsme se s režisérkou biografického snímku Matka Teonou Strugar Mitevskou a s producentkou Labinou Mitevskou bavili o jejím příběhu v širších duchovních i geografických souvislostech.

Okultismus a nacionalismus mají mnoho podob. Jak to dopadne, když se spojí a vznikne okultní nacionalismus? Téma přišel do pořadu Hergot! nasvítit religionista Pavel Horák. Odborně se zabývá tím, jak se tato svébytná syntéza utvářela a projevovala mezi roky 1850 a 1945. Během těchto let nabývala různých forem – od duchovně pojatého evolučního rasismu až po hledání nové humanity.

Drúzové tvoří arabskojazyčnou náboženskou menšinu, která žije především v Sýrii, Libanonu a Izraeli, ale také v diasporách po celém světě – například ve Venezuele. O jejich víře v reinkarnaci, původu a současné identitě mluví v Hergot!u sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Písničkář Jan Senft vystupuje jako Člověk krve a ve své hudbě poeticky popisuje místa v krajině a dávno zapomenuté příběhy. Kromě toho se do ní vpisuje i Janova víra. V Hergot!u jsme se ho ptali na ni, ale třeba i na to, kdy vyjde jeho nová deska a proč psal bakalářskou práci o Svatohubertské mši.

Ekologie a environmentální žal jsou témata, která čím dál intenzivněji hýbou společností. Co mohou do diskuze přidat obory jako alchymie, astrologie nebo magie? V knize Petera Lamborna Wilsona, Christophera Bamforda a Kevina Townleyho Zelený hermetismus lze najít odpověď. Dílo vychází česky v překladu Adama Borziče, hosta nejčerstvějšího Hergot!u.

Mluvit generalizujícím způsobem o postojích celé generace je vždycky zavádějící. V souvislosti s náboženstvím to platí dvojnásob. Lze se přesto dobrat toho, jaká je spiritualita Gen Z? Teoložka Českobratrské církve evangelické Tabita Landová přišla do pořadu Hergot!, aby popsala ne/víru mladých Čechů a Češek.

Mluví spiritualita a psychoterapie o tom samém pouze jinými slovy, nebo popisují jiné zkušenosti? To byla jedna z otázek, kterou kladl publicista Josef Beránek knězi a rodinnému terapeutovi Petru Glogarovi v jejich nové knize Všechno začíná v nás. Oba spoluautoři byli hosty Hergot!u.

Duchovnost nelze zúžit jen na náboženství nebo církev. Je to zkušenost, která prostupuje celý život a může se odehrávat uvnitř i vně církevních struktur. O tom, jak ji chápat a žít, mluví v pořadu Hergot! autoři kolektivní monografie Co znamená být duchovní Tomáš Sixta a Kateřina Bauer.

V ulicích Prahy můžete od května potkávat žlutou tramvaj s nápisem Věří celé Česko a s komixovými obrázky Cyrila a Metoděje. Tramvaj je vlajkovou lodí projektu Věří celé Česko, který zahrnuje také sociologický výzkum a program pro školy. V Hergot!u projekt představil jeden z jeho iniciátorů David Loula.

Ondřej Fafejta je psychoterapeut, redaktor nakladatelství Portál a také zakládající člen Institutu pro vysokou citlivost. Kromě všeho zmíněného je Ondřej také věřícím člověkem. A to už dlouhé roky. Co je ale novinkou - nedávno byl přijat za člena Náboženské společnosti Přátel, společnosti, které se také říká Kvakeři. Co pro něj toto společenství znamená, přišel přiblížit do pořadu Hergot!.

Jednou mluvil o Elfech, jindy o Pandoře. Richard Šiffer byl vůdce kutnohorské sekty, v níž Lucie Strachová prožila osmnáct let života. Po jeho smrti našla cestu ven. V Hergotu mluví o manipulaci, proměnlivé spiritualitě i o tom, proč má dnes pocit, že se vůči víře úplně uzavřela.

Česku se často přezdívá „země hradů“ kvůli vysoké koncentraci tohoto typu historických památek na poměrně malé rozloze státního území. Jak se ale moderátoři Fatima a Petr z Hergot!u shodli s církevním historikem Michalem Bařinkou, stejně dobře by na Českou republiku seděla přezdívka „země poutních míst“. Právě Michal má na svědomí dva úspěšné díly turistického průvodce Poutní místa Česka a třetí pokračování právě připravuje.

Zen buddhismus školy Kwan Um často zdůrazňuje důležitost intuice a omezenost myšlení, které má člověka odpojovat od prožívání jednoty. Přesto však myšlení a jazyk, který je jeho nástrojem, nezavrhuje. Jen vnímá jejich relativnost. O tom, co to všechno znamená, přišel do pořadu Hergot! pohovořit mistr dharmy Jiří Hazlbauer.

Je pro vás práce zdrojem peněz, koníčkem nebo životním posláním? Máte pocit, že se v práci rozvíjíte? A řekli byste, že se pro vás práce může stát něčím náboženským? Nečekejte další self-help rady, ale rozhovor se socioložkou a religionistkou doktorkou Zuzanou Bártovou z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Psycholog Leoš Zatloukal je spoluautorem knihy Semínka života, kterou napsal společně s jezuitským knězem Samuelem Prívarou. Věnují se v ní kontemplativní modlitbě – tiché a vědomé přítomnosti, která může vést k hlubšímu vztahu k sobě samému i k Bohu.

Kniha A ten chrám jste vy od Anny Boučkové je výjimečná. Zaměřuje se totiž na liturgický prostor ve stavbách Českobratrské evangelické, kterému doposud nebyla věnována důkladná odborná pozornost. Monografie tak zaslouženě získala minulý rok Cenu Josefa Krásy za významný počin v oboru dějin umění pro badatele do čtyřiceti let.

Zaseknutý porod, posedlost nebo bolavé rameno. To vše jsou komplikace, které se v tradičních společnostech řeší léčebnými rituály. O určité formě léčebných rituálů se ale dá mluvit i v současném evropském kontextu. Co to přesně léčebný rituál je, jak funguje a co mají společného šamani a zdravotní klauni? O tom v Hergot!u mluvil religionista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy docent Radek Chlup.