Hana Dvorská je nejstarší kaskadérkou na světě, tomuto povolání se věnuje od roku 1987 až dodnes a jako kaskadérka se podílela třeba na filmech Troja, Wanted nebo Bídníci. „Kaskadér nesmí být blbec. Ono to vypadá, že kaskadéři běhají proti zdi, ale tak to není. Natáčení je náročné v tom, že mnohokrát je tam na mně závislých dost lidí – komparz, pyrotechnici. Někde něco bouchne, spadne. A já musím zapojit alespoň dvě mozkové buňky v hlavě a vědět, co se bude dít. Musíme mít rychlé reakce a musíme být fyzicky připraveni,“ vysvětluje Hana Dvorská. „A nebýt ukňouraný. Je potřeba, aby kaskadéři nebyli voňavky. Když se bouchnou, odřou nebo si třeba i něco zlomí, musí být schopni dokončit scénu.“

Když si pozvete na rozhovor tak tvořivou a taky živelnou osobnost, jako je Yemi A.D., můžete očekávat jen neočekávané. Sedmatřicetiletý umělec a podnikatel, který sám sebe označuje zjednodušeně za multidisciplinárního kreativce, se kdysi proslavil jako tanečník a v dnešní době se věnuje celé škále projektů od choreografie přes uměleckou režii a řízení vlastní kreativní agentury až po účast v porotě světové talentové soutěže nebo funkci vyslance dobré vůle.

Dělal kreativního ředitele reklamních agentur v Praze, Bratislavě a Dubaji, podílel se na politické kampani Baracka Obamy, pracoval pro Facebook, Google, Wikipedii nebo Mercedes.

Zdeňku Hýblovi je šestadvacet, tento rok se stal nejlepším baristou v Česku, na světovém šampionátu v Bostonu se umístil na třiadvacátém místě a se svým kamarádem Adam Gaszczykem v Praze provozuje espresso bar Onesip coffee.

Mohl založit další byznys, odstěhovat se na slunný ostrov nebo se stát startupovým investorem. Neudělal to. Petr Sýkora se po úspěšném prodeji své firmy Papirius, kterou v roce 2006 spolkl americký Office Depot, rozhodl pomáhat druhým. Se společníkem Janem Sýkorou založili nadaci Dobrý Anděl, jež pomáhá rodinám, v nichž se vyskytne onkologické nebo jiné vážné onemocnění.

Se svým kolegou Andrejem Vališem začal před 10 lety prodávat mošt na brněnském Zelném trhu a už tehdy bylo jasné, že na to umí jít jinak (a dobře). Na jejich Turbomošt se stály fronty a podobný zájem vzbuzují i jejich podniky, které během posledních sedmi let otevřeli v Brně – Bar, který neexistuje, Super Panda Circus, 4Pokoje, Slast, Whiskey bar, který neexistuje a také hotel Anybody. Na svoje doporučené seznamy je zařazují i prestižní zahraniční média jako The Guardian nebo The New York Times.

První dáma českého internetu a jedna z nejvlivnějších žen Česka Taťána le Moigne je už 13 let tváří a hlavní postavou českého Googlu. Pod jejím vedením se firmě podařilo sesadit z tuzemského vyhledávacího trůnu Seznam a spustit tu na 140 dalších služeb.

Samorost, Machinarium, Botanicula nebo Chuchel. To jsou hry z dílny herního designéra a vývojáře Jakuba Dvorského. Studio Amanita Design založil hned po škole a jeho her se od té doby prodalo přes pět milionů.

Stojí za pražskými podniky Café V lese a Café Neustadt, pronajal si a opravil střechu Paláce Lucerna, na které pořádá například hodiny jógy, koncerty nebo salony. Ondřej Kobza už víc než pět let oživuje veřejný prostor po celém Česku – do ulic měst rozmístil piana, nahrávky poezie či šachové stolky a veřejnosti otevřel například malostranské dvorky.

Před pěti lety založil písmolijnu Superior Type, kde tvoří písma na zakázku. Za písma Kunda Book, Pramen, Kakao nebo Vegan Sans dostal Vojtěch Říha několik mezinárodních cen a využívají je designérská studia po celém světě. Jejich autora jsme loni zařadili do žebříčku 30 pod 30. „Bylo to staré písmo, které se jmenovalo Vega, tak jsem ho upravil a pojmenoval Vegan, protože bylo teď jednoduše takové vyčištěné – jako vegan,“ říká se smíchem Říha, který si na zvláštních názvech svých písem zakládá. Kromě toho, že se věnuje typografii, vytvořil s designérem Matějem Poláchem také projekt Superior Objects – hravé porcelánové objekty inspirované jednotlivými písmeny.

Bet Orten fotí kolekce pro české i zahraniční značky a časopisy, mezi jinými třeba pro Jakuba Polanku, Zoryu nebo Pavla Brejchu. Za víc než 10 let v oboru ale ukázala, že se nedá zaškatulkovat jen jako módní fotografka. Je také známá svým aktivismem, v roce 2012 například za fotografie na záchranu Lázní Kyselka získala cenu Czech Grand Design jako fotografka roku. Studovala v Londýně a New Yorku, byla v týmu fotografa Stevena Kleina, svou vizi života a práce v zahraničí ale musela nečekaně změnit.

Zdeněk Souček alias DJ Suki v podstatě celý svůj život zasvětil elektronickému hudebnímu stylu drum’n’bass. Dnes je majitelem pražského klubu Storm, spoluorganizátorem mnoha českých hudebních akcí, a hlavně promotérem festivalu Let It Roll, ze kterého se svým týmem vytvořil největší podnik svého druhu na světě.

Jeho klipy mají na YouTube milionovou sledovanost, na Instagramu má 700 tisíc fanoušků (pro srovnání, Leoš Mareš má o 30 tisíc víc). Navíc se věnuje bojovým sportům – minulý rok se stal mistrem Asie v brazilském džiu-džitsu – a šíří veganskou osvětu, že bez konzumace masa bude na světě líp.

Patří mezi nejúspěšnější české fotbalisty. Má za sebou přes 80 reprezentačních startů, hrál za Slavii, Lens a Bordeaux ve Francii i za anglický Liverpool. Vyhrál několik ligových titulů a Ligu mistrů.

V sedmnácti se Tereza Maxová přihlásila na konkurz jedné francouzské modelingové agentury. Nečekala to, ale vybrali si ji. V Paříži si jí všiml Karl Lagerfeld a ona začala chodit přehlídky pro Chanel, Dior, Pradu nebo Gucci, objevila se v reklamách značek Hermès, Vichy nebo L’Oréal a fotila s těmi nejslavnějšími fotografy.

Za své fotky a videa už jedenáctkrát získala ocenění Czech Press Photo. Jarmila Štuková fotila například na válečných frontách a v uprchlických táborech v Sýrii, Iráku nebo Gaze, dokumentovala zemětřesení na Haiti, dětskou prostituci v Etiopii nebo balkánské ženy, které celý život stráví v přestrojení za muže.

Jindřich Šídlo se v tuzemských médiích pohybuje od roku 1992 – pracoval mimo jiné v Českém deníku, Respektu, Mladé frontě DNES, Hospodářských novinách nebo České televizi. Loni se svým online pořadem Šťastné pondělí vyhrál v anketě Křišťálová lupa, ve které byl oceněn také jako osobnost roku.

Lukáš Skála patří mezi špičku českého cukrářství, vede a spoluvlastní továrnu na zákusky Cukrář Skála ve Šporkově paláci a připravuje se na rozšíření cukrárny Skála v Dlouhé. Momentálně se chystá se skupinou Together, pod kterou Cukrář Skála patří, otevřít moderní lahůdky.

Vystudoval sociologii, ale pak se rozhodl věnovat vášni, která ho provázela od dětství. Od roku 2013 stojí v čele Skautského institutu, který zřizuje Junák, největší skautská organizace v Česku.

Vyučený kadeřník se v 18 letech dostal coby maskér do Národního divadla a odtud pak k Formanovu filmu Amadeus, kde líčil hlavní postavy. A i když o vlastním úspěšném kadeřnictví snil dlouho, ještě déle usiloval o to, stát se knězem. Protože ale potkal ženu, bez které nechtěl být, stal se „jen“ jáhnem a vedle stříhání každý měsíc káže v brněnském kostele sv. Michala.