Co začalo před lety jako bakalářský projekt, dnes využívá více než čtyři miliony lidí. Řeč je o aplikaci Záchranka, kterou vymyslel ještě na vysoké škole Filip Maleňák. Příští rok v březnu oslaví jeho nápad deset let fungování. Od startu urazila aplikace velký kus cesty a v mnohém se zdokonalila. Pro záchranný systém je v rámci tísňového volání plnohodnotným doplňkem. „Stále se máme kam posouvat, třeba do cizích zemí,“ říká Filip Maleňák. Kdo jako první aplikaci použil? Lze ji použít i na jiném než chytrém telefonu? A co dělat, když aplikace omylem záchranku vytočí? Odpovědi se skrývají v dalším díle podcastu Jak být lepší.

S koncem života se setkávají každý den. Pomáhají druhým, aby ho mohli prožít důstojně. Primářka Katarína Vlčková a vrchní sestra Pavel Klimeš z organizace Cesta domů mluví v podcastu Jak být lepší o tom, co znamená péče o umírajícího v domácím prostředí. Jak je v dnešní společnosti vnímáno umírání doma? Je vhodné pro každého? Dá se na to připravit? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Jedno virální video. Jeden senzační titulek. Jeden screenshot z pochybné stránky. I to často stačí, aby se ve společnosti začala šířit „zaručená pravda“. A právě o tom, jak s informacemi zacházíme, mluví v podcastu Forbes Jak být lepší Adéla Šimková – organická chemička a zakladatelka populárního projektu Zeptej se vědce. Proč je těžké poznat pravdivé informace a jak na to jednoduše? Jakých chyb se dopouštíme při vyhodnocování informací? Jak se chránit před manipulací pomocí dat a statistik? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Narodila se v Československu vietnamským rodičům, do šesti let žila ve Vietnamu a pak se s rodiči znovu přestěhovala zpátky do Litvínova. Marcela Vuong patří k vůbec nejznámějším propagátorkám vietnamské kuchyně a její kurzy nebo degustační večeře jsou obvykle plné dlouho dopředu. „Žádný Čech mi vietnamské jídlo zatím neuvařil, ale lidé na kurzech jsou nesmírně šikovní,“ říká Marcela Vuong. Jakou nejoriginálnější otázku dostala na kurzu vaření? Jaká reakce Čechů na recept ji obvykle nejvíc pobaví? A když jste ve Vietnamu, jak poznat místo, kde se rozhodně skvěle najíte? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.

Inovace si často spojujeme s nablýskaným světem technologických firem či startupů. Ale co když právě inovace mohou proměnit i životy těch, na které společnost často zapomíná? Melanie Zajacová ve Forbes podcastu Jak být lepší dokazuje, že sociální práce není jen „pomoc potřebným“. Je to strategie, díky níž může společnost fungovat efektivněji, chytřeji – a ve výsledku levněji. „Máme skvělé sociální pracovníky, ale často je svazujeme tak, že nemají prostor skutečně pomáhat,“ říká Melanie Zajacová, šéfka katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a odborná garantka organizace Neposeda. Jaká je skutečná cena chudoby? Proč je výhodnější pomáhat efektivně? Proč se sociální pracovník může hodit každému? Jak chytře inovovat a investovat do budoucnosti celé společnosti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!

V oboru působí už šestnáct let a za tu dobu pracoval se stovkami talentovaných mladých lidí. Co odlišuje ty nejlepší? V podcastu Jak být lepší popisuje René Jež, ředitel českých Young Lions, klíčové dovednosti, které rozhodují o úspěchu v kreativním průmyslu. Jak se mladí kreativci mohou prosadit na mezinárodní scéně? Kdo obvykle vítězí v soutěži Young Lions? A proč je důležité být all in?

Andrea Chaloupková si před sedmi lety vyslechla diagnozu, která ji změnila život. Lékařka ji sdělila, že má rakovinu prsu. Následkem toho absolvovala chemoterapii, operaci a dnes je její nemoc již několik let v remisi. O své zkušenosti se dělí s ostatními, má svůj blog, instagram Kozí život s bezmála devíti tisíc sledujícími a za sebou i poměrně čerstvou zkušenost ze hry Zrádci. Spolupracuje rovněž s organizací Fuck Cancer, kde je aktivní i onkopsycholog Martin Pospíšil. Kromě pacientů, kterým nabízí psychologickou pomoc a podporu, radí i lékařům. Jak s nemocnými mluvit a jakým způsobem jim diagnozu, která jim život převrátí naruby, sdělit. Jaké přetrvávají mýty a pověry o rakovině? Jaké rady nemocní dostávají? Co jim nejvíce pomáhá? Jak je složité přijmout své tělo po operaci? A jak mají s nemocní mluvit jejich blízcí? Odpovědí nabízí další díl podcastu Jak být lepší.

„Matematika je ta nejlepší výbava, kterou svým dětem v tomto století můžeme dát,“ říká Jakub Nešetřil, podnikatel a ředitel nadačního fondu Matika Česku. Co chtějí udělat pro to, aby učitelé matematiky a fyziky přestali být v český školách ohroženým druhem? V českých školách – na druhém stupni základních škol i na středních školách – akutně chybí dva tisíce učitelů a učitelek matematiky, fyziky a informatiky. Právě z přesvědčení, že je to pro budoucnost velký problém, vznikl nadační fond Matika Česku. Kromě „akutní intervence“ v podobě deseti tisíc korun měsíčně pro zatím čtyřicet talentovaných učitelů chtějí spolupracovat na dlouhodobých změnách, jak učitele získat a udržet. „Když tu budeme mít hodně lidí, kteří jsou v matematice dobří, i když ji třeba nestudují, ale jen ji používají v každodenním životě, tak celá naše společnost bude bohatnout,“ je přesvědčen Jakub Nešetřil. Proč tolik Čechů říká, že na matematiku nemá buňky? Proč tolik dětí nemá matematiku rádo? Není pro učitele ponižující přijímat každoměsíční příspěvky? A kdo tedy učí matematiku, když na školách chybí učitelé s touto specializací? A co na to Ministerstvo školství?

Ve zdravotnictví se Jaroslav Pekara pohybuje více než dvacet let. Vyzkoušel si práci sanitáře, ošetřovatele i sestry na akutní péči a po Praze jezdí v sanitce jako záchranář. Momentálně ho ale nejvíce zaměstnává trénink studentů i kolegů v krizové komunikaci s pacienty a v sebeochraně. Nedávno začal působit jako školitel i na oddělení akutního neklidu v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Když ho člověk poslouchá, slyší spoustu energie a nadšení, z něhož je znát, že práce je pro něj zároveň koníčkem. Rád boří tabu a dokazuje, že správně vedená komunikace je pro jednání s agresivním pacientem klíčová. I proto si vybral záchrannou službu, hledal pracoviště, kde bude moci konfliktní situace procvičovat. Proč se mu lépe spolupracuje se studenty? Kde nachází inspiraci? Která ulice v Praze je pro záchranáře strašákem? Čemu říká sebeochrana a v čem mu pomáhá jízda na kajaku? Odpovědi najdete v dalším díle podcastu Jak být lepší.

Psychologické bezpečí. Pojem, který se v posledních letech čím dál častěji objevuje v diskusích o zdravém pracovním prostředí. Co to ale vlastně znamená a jak takové prostředí vytvořit? To bylo hlavním tématem podcastu Jak být lepší, jehož hostem byl Martin Matušek, expert na psychologické bezpečí na pracovišti a dlouhodobý spolupracovník Mobbing free institutu. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují úspěch nejen v byznysu, ale i v životě, je schopnost komunikace a emoční inteligence. Přesto se v českém prostředí stále potýkáme s problémem otevřené a bezpečné zpětné vazby, která často končí u stolu v kuchyňce nebo na cigaretové pauze, místo aby se řešila tam, kde skutečně vznikají problémy. Matušek během nové epizody podcastu Jak být lepší sdílel své zkušenosti a názory na to, jak budovat prostředí, kde se každý cítí respektovaný, motivovaný a nebojí se dělat chyby. „Psychologické bezpečí je specifická atmosféra, ve které se lidé cítí dostatečně jistí, aby mohli otevřeně vyjádřit své nápady, klást otázky nebo přiznat chybu bez strachu z negativních důsledků,“ vysvětluje. Co dělat, když se ocitnete v toxickém pracovním prostředí? Jakou atmosféru nastolit v pracovním prostředí tak, aby tým byl co nejvýkonnější? Jak být lepší na pracovišti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!

Mladí nebudou tolik úzkostní, když dostanou víc prostoru a nebudeme jim tolik umetat cestu, říká zkušená dětská psychoterapeutka. Zuzana Kocábová, primářka Oddělení klinické psychologie FN v Motole. Byla hostem nového vydání podcastu Jak být lepší. V Česku přibývá dětí i teenagerů, kteří mají psychické potíže. Mezi časté diagnózy patří úzkosti nebo sebepoškozování. Rodiče bývají bezradní i proto, že dětských psychiatrů je extrémně málo. Co můžeme udělat pro to, aby naše děti byly méně úzkostné? „Jedna věc je, že hluboké emoce k dospívání patří, na to bychom neměli zapomínat. Na druhou stranu domnívám se, že cestou může být neumetat dětem cestu tak moc, vystavovat je čas od času nepohodlí, a tím nemyslím, nechat je běhat v tričku ve sněhu,“ popisuje psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Kocábová. Jakou roli hrají v rozvoji úzkostí mobilní telefony? Jaké je péče v nemocnici o děti, kterým jde o život? Jaké mají v nemocnici zkušenosti se zdravotními klauny? A dá se jejich úspěšnost změřit?

Jakub Valenta vymyslel projekt Vzdělávání budoucnosti. V jeho rámci učí děti informatiku kreativně a využívá třeba populární hru Minecraft. Jakub Valenta při tom vycházel z vlastních zkušeností. Když opouštěl vysokou školu a nastoupil jako programátor do firmy, kde pracoval v Pythonu, zjistil, že znalosti ze školy mu nestačí. Musel se pak sám ještě postupně dovzdělávat. A přitom ho napadlo, že by bylo dobré předávat zkušenosti dál, aby neměly děti, které budou ze škol vycházet, podobné problémy. Programování učí pomocí her, třeba únikových, kdy k nim děti vytvoří celistvý příběh, udělají audiozáznamy, programovací úkoly. Anebo hry pak už samy programují, k tomu používají nejčastěji právě Minecraft. Jsou lektoři schopni na kurzech rozpoznat talent? Proč je znalost informatiky pro děti důležitá? A s jakými znalostmi odcházejí ze základních škol? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.

Jak mít v příštím roce lepší byznys? Hostem nového vydání podcastu Jak být lepší byl Václav Novák, jeden z nejzkušenějších krizových manažerů v zemi. „Firma musí být kdykoli připravená na to, že krize může přijít,“ tvrdí. Kdo chce radu, jak ven z problémů, volá jemu. „Už nemusím dělat věci, které nechci, a nemusím se potkávat s lidmi, se kterými se potkávat nechci,“ říká muž, který pomáhal zachraňovat ty nejsložitější byznysy v potížích, od ČSA, Setuzy až po ocelářské Vítkovice. Václav Novák založil investiční skupinu M.L. Moran, úspěšně prodal americkou společnost Technistone, v životě dělal ale i spoustu jiných věcí, třeba učil matematiku v indiánské rezervaci v Kanadě. Je důležitější rozvaha, nebo výsledovka? Jak se připravit na příští rok a být lepší firmou? Jak pracovat se svými zaměstnanci? A co když přijde hladové období? Celý rozhovor s Václavem Novákem najdete v audiu v úvodu článku.

K jeho současné profesi mu tak trochu dopomohl covid. Během pandemie totiž coby promotér a majitel produkční společnosti VDN nemohl pořádat koncerty, a tak se z Petra Větrovského stal režisér. Dnes má na kontě čtyři snímky a pátý dotáčí. V hlavních rolích jsou sportovci, kteří v dokumentu odhalují svůj život, včetně úspěchů i pádů. „První natáčení provázel stres. Vůbec jsem to neuměl, nevěděl, jak to dělat. Ale nakonec to mělo úspěch, na film přišlo padesát tisíc diváků a první víkend na Slovensku vedl v návštěvnosti. Snímek převzal Netflix, HBO, Voyo,“ vzpomíná režisér, který dříve dělal i ředitele fotbalové Příbrami, na svůj první dokument o slovenském zápasníku MMA Attilu Véghovi. Že nemá filmové vzdělání, mu prý při tvorbě dokumentů nechybí. Důležité je podle něj hlavně získat důvěru toho, o kom točí. V Česku zavedl rovněž formát akcí Noci s legendou, kdy české a světové hvězdy vyprávějí svůj příběh. Přivedl do ní třeba Mika Tysona nebo Jean-Claudea van Damma. Jakou hvězdu by rád ještě do Čech přivedl? Jaký film právě dokončuje? Proč o Jaromíru Jágrovi vyjde nakonec seriál? A který moment ho nejvíce dostal při natáčení s Gabrielou Soukalovou? Nejen to se dozvíte v dalším díle podcastu Jak být lepší.

Reklama a manipulace. Dva termíny, které slyšíme tak často, že skoro zevšedněly. Jak ale obstát ve světě obklopeném reklamou, kde jsou triky, emoce a manipulace hlavními nástroji? „Každý z nás je jí ovlivňován, ale málokdo ví, jakým způsobem se to děje,“ říká Romana Mazalová, psycholožka se specializací na reklamu a manipulaci. V nejnovější epizodě podcastu Jak být lepší se s ní noříme do světa, kde nic není náhodné, a odhalujeme, jak efektivněji odolávat prodejním a manipulativním technikám v online i offline prostoru. Jak včasně detekovat manipulaci? Jak se nenechat zmanipulovat reklamou? Jak manipulovat eticky a přitom maximalizovat svůj úspěch? Poslechněte si nový díl našeho podcastu Jak být lepší.

Největší trauma dětí z dětských domovů vyvolává pocit, že je dospělí neochránili, říká Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius pomáhající dětem, které neměly v životě štěstí. O nezdolnosti dětí žijících v ústavní péči, smutku, ale i novém filmu Viktora Tauše nazvaném Amerikánka mluvila ve Forbes podcastu Jak být lepší. Amerikánka tento týden vstoupila do kin. Film, v němž získaly role děti z běžných rodin, ale i ty, které žijí v dětských domovech, inspiroval nadaci Sirius k průzkumu, jak bychom jako společnost mohli být lepší vůči těmto dětem. „Z výzkumu vyplynulo, že děti z ústavní péče si přejí obyčejný šťastný život. Mít práci, rodinu. V odpovědích se ale objevilo například také neskončit na policii, nebýt ve vězení nebo nebýt jako máma,“ popisuje Dana Lipová. Jaká pomoc se ukazuje jako nejúčinnější? Proč patron či hostitel neznamená sponzor? A proč se historicky dětské domovy budovaly na odlehlých místech? Poslechněte si nové vydání našeho podcastu Jak být lepší.

Petr Kosek přetavil svou dobrodružnou povahu do firmy Nalehko. Fyzicky extrémně náročné tracky a závody jsou pro něj balzámem na neustále těkající mysl. Nejen o tom, jak se mu daří běháním odpočívat, promluvil v našem podcastu Jak být lepší. I kdyby chtěl, nemohl zastavit. Nemohl to vzdát. To proto, že byl Petr Kosek zrovna v odlehlých částech americké divočiny, kam by pro něj nikdo nebyl schopný dojet. Běžel totiž možná nejtěžší závod světa Dark Divide 100 měřící 160 kilometrů. Ten nakonec za 32 hodin dokončil. Zakladatel značky vyrábějící vybavení pro dobrodruhy Nalehko není v takto extrémních podmínkách žádný nováček, je ostatně prvním Čechem, který prošel trojici nejdelších tracků světa. Ty měřily dohromady přes dvanáct tisíc kilometrů, ekvivalent 59 cest z Prahy do Brna. To vše s jediným cílem: aby si odpočinul. Jak je podle Petra Koska nejlepší začít s běháním? Kolik váží taková speciálně odlehčená mikina pro dobrodruha? Nejen to se dozvíte v novém díle podcastu Jak být lepší.

Děti se vracejí do škol, a tak znovu vyvstává otázka jejich psychické pohody v rámci vzdělávacích institucí, které navštěvují. Jak se s ní dá pracovat, o tom v podcastu mluví spoluzakladatelka organizace Sofa Lenka Felcmanová, která se wellbeingu ve škole věnuje.

Libor Neuwirth vystudoval na Vysoké škole báňské robotiku, ale s manželkou se proslavili zejména instagramovým profilem Etiquette for every day. Co na počínání počínání nového „mistra etikety“ říká matador Ladislav Špaček?

Michaela Duffková má hlavní roli ve filmu Zápisník alkoholičky, který patří momentálně mezi nejnavštěvovanější snímky v českých kinech. Na plátně ji ale neuvidíte, její postavu ztvárnila před kamerou herečka Tereza Ramba. Scénář, jehož byl inspirací blog Duffkové, popisuje závislost na alkoholu, s níž se hlavní protagonistka prala šest let. Dnes už je čistá, což vystihuje i třetí kniha, kterou Duffková napsala s výstižným názvem Deník nealkoholičky a jež míří na pulty knihkupectví. „Téma závislosti a toho, co s ní bylo spojené, touto knihou uzavírám. A uvidíme, co přijde dál. Nechci říkat, že už nikdy žádnou další nenapíšu,“ podotýká spisovatelka, kterou nynější filmová adaptace „obnažila“ před celým národem. Jak na film reagovala nejstarší dcera, jak složité bylo obnovit vztah s manželem, jak je poznamenala spoluzávislost a jakou má Michaela brzdu, aby se k pití znovu nevrátila? To se dozvíte v dalším díle Forbes podcastu Jak být lepší.