Jak vypadal život na Pražském hradě za posledních Habsburků? Nejen to poodhalí ve svých vzpomínkách Antonín Fiala, důstojník rakouské císařské armády a prvorepublikový ředitel Hlávkových studentských kolejí v Praze, který zde na konci 19. století vyrůstal. Jeho paměti pod názvem Obsluhovali jsme korunního prince vyšly v roce 2024 v nakladatelství Machart.

Sledujete s úzkostí stav naší planety? Děsí vás klimatická změna, růst hladiny oceánů nebo ztráta biodiverzity? Máme pro vás dobrou zprávu: Není to konec světa. Snaží se nás o tom přesvědčit environmentalistka a datová analytička Hannah Ritchie ve svojí stejnojmenné knize. Podle autorky to totiž s naší planetou zdaleka není tak hrozné, jak se na první pohled zdá. Naznačuje to už podtitul knihy, který zní: Jak se stát první generací, která vytvoří udržitelnou planetu.

Možná jste to někdy sami zažili, když jste vycestovali na Západ. V očích místních jste četli pohrdavý pohled, že přijel nevzdělanec z Východu. Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar by vám na to nejspíš řekl, že šlo o formu rasismu mezi bílými. O této nesnášenlivosti napsal knihu Bílí, ale ne tak docela. Ptá se v ní, jak rasismus vůči Středoevropanům souvisí s oblibou politiků jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Jarosław Kaczyński.

Žijeme v dramatické době, kdy se hroutí nebo jsou zpochybňovány dosavadní domnělé jistoty, jako je trvalý mír v Evropě, pevné partnerství Evropy a Spojených států nebo volný mezinárodní obchod. Ti, kdo by v této souvislosti ohrnovali nos nad pohledem do historie, by dělali chybu.

Kniha Kláry Mandausové Vietnamské srdce, český domov dává nahlédnout mezi takzvanou druhou generaci Vietnamců na našem území. Jde tedy o Vietnamce, kteří se v Česku už narodili. V publikaci vzpomínají na své dětství, dospívání i počátky vlastní profesní dráhy čtyři respondenti. Jak se jim žije a čím si museli projít, když se chtěli zapojit do fungování v majoritní společnosti a zároveň cítili tlak z domovské komunity?

Nemůže si plánovat pravidelnou dovolenou nebo dlouhodobé aktivity s rodinou, protože musí být připraven kdykoliv odletět mimo území České republiky a pomoci obětem únosu. Žije tady a teď. Je to volba a životní styl, kterému Adam Dolník podřídil soukromý život. V knižním rozhovoru Martina Moravce s podtitulelem Svět elitního vyjednavače čtenář zjišťuje, jak funguje rozhovor s vyděračem nebo s teroristou a co není možné při záchraně rukojmích podcenit.

Džamíla, Bašír i Árjána mají své sny, touhy a představy o budoucnosti. Jenže žijí v Afghánistánu a dělat si plány v zemi, která je už desetiletí zmítaná vojenskými a náboženskými konflikty, je zcela mimo realitu. Politická situace v Afghánistánu jejich životy vleče s sebou a v mnohém převrací.

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

Jaký je nejmocnější vynález v dějinách? Přece peníze. Ekonom David McWilliams je přirovnává k náboženské víře a tvrdí, že jsou technologickým vynálezem, v jehož vývoji došlo k několika přelomovým změnám. „Víra i peníze jsou plodem lidské imaginace. Nesou hodnotu jenom proto, že v ně věříme. Jsou nabité emocemi, svůdné, povznášející, skýtají svobodu, moc i nadvládu,“ píše ve své knize Peníze v dějinách lidstva. Příběh a tajemství nejmocnějšího vynálezu.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2024.)

Božská nahota je titul knihy, který by mohl vzbudit nejrůznější představy. Podtitul Sochy Venuše od počátku do dneška ale upřesňuje, že jde především o umění. I to je však provázáno s náboženstvím, politikou a třeba pornografií. Nehledě na úvahy o roli nahoty či kýče ve společnosti i kultuře. To vše zpracovává ve své knize Jan Bažant, profesor klasické archeologie, který přednáší i dějiny umění. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2023.)

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2024.)

Kniha Manifest za tmu je o umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu na planetě Zemi. Každý z nás tuší, jak jsou světlo i tma pro život lidí, zvířat, stromů a rostlin důležité, ale v běžném denním rytmu si tuto skutečnost do detailu neuvědomujeme. Přemíra umělého osvětlení má na nás negativní vliv a více tmy by nám všem jen prospělo. Bez ohledu na to, jakému světlu se večer vystavujeme, narušujeme přirozenou vlnu melatoninu.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století. (Vysíláme v repríze.)

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila skladatelovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu. (Vysíláme v repríze.)

Česko-kanadský vědec Václav Smil píše knihy převážně o energetice a životním prostředí. Ta, která nás zajímá tentokrát, vzbudila ve světě velký ohlas – zaujala prý zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga i Billa Gatese. Autor píše srozumitelně o složitých tématech a procesech: od energií, materiálního světa, produkce potravin přes globalizaci až po výzvy, které čekají lidstvo. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Karlovarský festival funguje už od pádu komunismus jako stálice kulturního života v Česku. Neměl to po revoluci vždycky lehké a jednu dobu mu reálně hrozil zánik. Ale co zůstává dnes mimo odbornou veřejnost zcela ve stínu, je mnohaletá existence největšího českého filmového festivalu v poválečných 45 letech. A právě této etapě se věnuje publikace Proplétání světů. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války. Stojí za ním tým kolem Jindřišky Bláhové.

Není mnoho českých politiků, kteří by výrazně prorazili i v zahraničí. Věru Jourovou zařadil americký časopis Time v roce 2019 mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. A to za její působení v Evropské komisi, kde měla na starosti regulaci týkající se ochrany dat na internetu, tedy především gigantů jako Google nebo Facebook. Za sebou má ale taky dramatický osobní život i stejně jako politické sblížení a následný rozchod s Andrejem Babišem. O tom všem mluví v knize Viktora Daňka.