Mykolog a biochemik Jan Borovička je nejraději, když v lese na houbách nikoho nepotká. Ale přesto se občas stane, že ostatním houbařům koukne do košíku, jestli vůbec houby rostou. „Člověk, který chodí na houby, by měl vědět, co sbírá. Ne vždy to platí,“ usmívá se. Během rozhovoru s moderátorkou Lucíí Výbornou vyprávěl mimo jiné i o tom, proč houby nerostou, i když jsou příznivé podmínky.

V řadách policie pracoval 27 let a ze zdravotníka se postupně vypracoval na experta na první pomoc. Co je právě při poskytování první pomoci nejdůležitější a co lidem mnohdy brání první pomoc poskytnout? Na to jsme se v pořadu Až na dřeň ptali Martina Bartla, který se zaměřuje i na taktickou první pomoc.

Historička Marie Bahenská z Masarykova ústavu a archivu AV se specializuje zejména na události 19. století a ženské hnutí. Která škola u nás jako první umožnila dámám skládat maturitu? Kdo z veřejně známých mužů ženským tématům vyloženě fandil, kdo se naopak vyjevil v překvapivě nelichotivém světle? A jak samotnou historičku ovlivňují pomyslná setkávání s osobnostmi, které se tak nezištně a odhodlaně pouštěly do významných, společensky prospěšných činů?

Snímek Velký vlastenecký výlet sleduje cestu tří lidí, kteří pochybují o válce na Ukrajině. Psycholog Peter Pöthe, člen filmového štábu, byl u toho, když se jejich příběh odvíjel. „Bylo mi jich jako lidí líto, když popírali strach či dojetí, a ptal jsem se sám sebe, jaký byl jejich osud, který jim nedovoluje litovat trpící. Současně jsem cítil hněv a zraňovalo mě to. Musel jsem se hodně držet zpátky,“ popisuje v pořadu Blízká setkání.

Co obnáší práce restaurátora korunovačních klenotů? Nejen to se dozvíte od Ivana Housky v rozhovoru Na pohovce Jožky Kubáníka.

V Třešti uvítal Lucii Výbornou malíř a amatérský astronom Petr Mirčev. Mimo jiné je také sběratelem. „Mám rád staré věci. Mají duši, ale zároveň jsou i krásně udělané a zastara ty věci líp fungovaly než dnes, v té instantní době, kdy všechno má fungovat dva roky a pak se to má rozbít,“ vypráví. Před dvaceti lety koupil dům, aby v něm měl galerii, ale nakonec se rozhodl, že v něm bude ubytovávat „problémové“ lidi. Co ho k tomu rozhodnutí vedlo?

Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 26. září 2025.

„Hraju roli otce, který tragickým a brutálním způsobem přijde o svoji dceru. Nebyla to rozsáhlá role, ale důležitá,“ popisuje herec Václav Vašák v Blízkých setkáních natáčení filmu Stvůry. „Přiznám se, že detektivky nejsou můj žánr, ale scénář Kristýny Trpkové mě zaujal. Kromě toho se mi líbila i odvaha udělat kriminálku pro kina, a ne pro televizi. Mám rád výzvy a odvážné lidi,“ říká v rozhovoru s Terezou Kostkovou za účasti publika v Radiocafé Vinohradská 12.

„Co se změnilo od začátku války? Začali jsme dostávat instrukce o tom, že vyučující musí vést hodiny jiným způsobem. Dostávali jsme přesné instrukce o tom, jak máme učit, začali jsme dostávat hotové prezentace a videa,“ popisuje učitel na ruské základní škole a spoluautor snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin. Jaké vzpomínky si spojuje se začátkem invaze? A proč se rozhodl usadit v Česku? Poslechněte si rozhovor.

Herec Ondřej Pavelka nedávno oslavil životní jubileum, bilancování ale příliš neholduje. „Raději žiju přítomností,“ prozradil Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních. Řeší podle něj muži svůj věk podobně jako ženy? Byly mu jeho modré oči někdy na obtíž? A v čem je specifické natáčení na horách?

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

Rozhlasový pořad Mistři pěvci opeřenci byl nominován na prestižní cenu Prix Europa. Jeho autor, skladatel a publicista Lukáš Hurník, v něm s lehkostí a nadhledem propojuje svět hudby a přírody. „V odborných textech jsem si něco našel ke každému ptáčkovi a pak jsem hledal paralely s hudbou,“ vysvětluje v Blízkých setkáních autor pořadu, který je zároveň šéfredaktorem rozhlasových stanic D-dur a Jazz.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

Autor kultovních knih Kniha o Jizerských horách, Chvály Zadní země nebo Karpatské hry vypráví o své lásce k ptákům a výpravách po slovenských a rumunských horách, vzpomíná na místa a okamžiky, kdy se člověk stává součástí vesmíru. Mluví také o tom, jak je důležité vést mladé lidi k samostatnosti.

Kde začínají a kde končí ženské síly? „Není v pořádku křičet na okolí, ale vysvětluje to tu poslední příslovečnou kapku, kdy už naše hranice byla překročena,“ říká spoluautorka knihy Přetíženy Kateřina Trávníček. Podle ní se ženy často samy zraňují tím, že na sebe pohlížejí přísně. „Když si říkáme, že jsme hysterky, nejsme k sobě laskavé. Ale když si přiznáme, že jsou věci, které nás k přetížení dovedly, můžeme mít soucit samy se sebou.“

„Dneska odpoledne budu fotit meteority a těším se na to úplně stejně jako na Annapurnu. Budu mít v ruce meteority, mám jich plný šuplík,“ usmívá se přírodovědec, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka. O čem píše ve své nové knize Nejsou to šlapky? Jaké zážitky si přivezl z Antarktidy? A proč se o něm říká, že je fakultní maskot? Poslechněte si rozhovor.

I když žije od deseti let v Americe, kde vystudovala několik prestižních škol, Českou republiku stále považuje za svou domovinu. V devatenácti letech zjistila, že je třetí generací přeživších Romů v holokaustu a jejím snem je vznik komunitního romského centra v New Yorku. Kolik v této megapoli žije Romů? Čím to, že mluví lépe romsky než její matka? Jakou sílu má i v léčbě vývojových poruch hudba? A jak vnímá současný český jazyk? Ptá se Renáta Spisarová.

Od dětství ji provázela hudba, později zpívala v kapele, spolupracovala se světoznámými umělci a měla velké plány. Narozením prvního syna se ale její život převrátil naruby. Hudbě se sice věnuje doteď - jen trochu jinak - její specializací je muzikoterapie. O léčivé moci tónů i o autismu mluvila v pořadu Až na dřeň Veronika Boulterová.

Jeho životem zní hudba jazzová i klasická a samozřejmě i ta, která se jeho rodem nese už několik generací: chytlavá dechovka. Které aranžmá celosvětového hitu Škoda lásky považuje Josef Vejvoda za více než vydařené? Proč si za tatínkova života nedovolil napsat polku nebo valčík? A co ho odradilo od spolupráce se specialisty na autorské právo?

Růžová barva se stala symbolem boje proti rakovině prsu. Vyjadřuje nejen sílu a odhodlání, ale i klid, protože právě psychika hraje v uzdravování obrovskou roli. „Chceme být dokonalými a úspěšnými ženami, ale zapomínáme na sebe,“ říká lékařka Lenka Borská, která si nemocí sama prošla. „Chtěla bych zdůraznit, že když věnujete hodinku denně svému vlastnímu potěšení a radosti, nic neztratíte. Naopak, můžete jen získat.“ Poslechněte si Blízká setkání Terezy Kostkové.