Posvícenské pečení s Vojtou Vrtiškou: Brusinková šifónová roláda. Rada z etikety Ladislava Špačka: Co s potřísněným oblečením. Historie abertamských sýrů.

U stolu občas dojde k nějaké nehodě: třeba se potřísníme, kápne nám polévka na oblečení, vylejeme skleničku a máme obsah na oblečení. Co dělat? Máme se omluvit? Máme odejít? Radí Ladislav Špaček.

Krušné hory, jak už jejich název napovídá, nebyly v minulosti místem, kde by létali pečení holubi do huby, jak se říká.

Pikantní dobrotu z naložené uzeniny údajně vymyslel zhruba před 100 lety mlynář a hospodský Šamánek, který provozoval svoji živnost na Berounsku. Zkuste si utopence naložit podle starého receptu našich babiček.

Jak se dá v praxi začít jíst intuitivně? Jak poznáme, že jíme podle svých potřeb a ne podle chutí? Jakých chyb se vyvarovat? Jak se naučit vnímat pocit hladu a sytosti? Můžou jíst intuitivně i lidé s cukrovkou nebo jinými omezeními? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Tentokrát budeme vařit podle prababičky Vladimíry Jakouběové, od které pochází recept na slíváky.

Treska se řadí mezi vůbec nejchutnější mořské ryby. Svědčí o tom i fakt, že jen v Británii se jí sní ročně kolem 136 miliónů porcí. Kulinářské možnosti této ryby objevili lidé už před mnoha staletími, neboť treska byla takříkajíc víceúčelová. Mohla se totiž uvařit nejen čerstvá. Po usušení se dala uchovat také pro období, kdy drsné klimatické podmínky lov ryb znemožnily.

Nahlédneme do kuchařky, která poprvé vyšla už v roce 1908, a ze spousty uvedených receptů, nebo spíše rad, zkusíme kuře na smetaně.

Naše babičky uměly tykve zpracovat s takovou vynalézavostí, že bychom se od nich mnohdy mohli učit. Ať už šlo o patisony, dýně nebo kabačky.

Jak zpracovat zvěřinu, poradí kulinář Petr Stupka ve svém Kuchařském čarování. Podělí se o variace na téma ragú a také tipy na nejlepší pečínku. Řeč ale bude i o světoznámém koláči, který vznikl omylem.

Podzim je časem lovů a honů a také konzumace úlovků. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření poradí, jak připravit zaječí pečeni na česneku s houbami, jak to dělaly naše babičky.

Posvícenské pečení s Vojtou Vrtiškou: Merhovaný koláč s tvarohem a povidly. Rada z etikety: Kdy, kde a v jaké výši dávat spropitné. Co víme o prospěšnosti tuřínu.

Spropitné je různé podle rozličných zemí, kde se traduje. Jsou země, kde zákazníci spropitné nedávají, například Japonsko nebo Itálie. Japonci dokonce považují spropitné za nezdvořilé vůči personálu.

Tuřín je starobylá zelenina. Pěstoval se v oblastech kolem Středozemního moře už ve starověku. Jako kulturní rostlina je znám už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku nebo Plinius ve starověkém Římě. Má dlouhou historii, do které patří i záchrana od hladomoru v různých etapách – například od dobývání Evropy Římany až po vězně v Terezíně.

Pokud přemýšlíte nad nedělním obědem, zkuste tento vskutku gurmánský recept našich babiček na srnčí hřbet na smetaně.

Existuje spojitost mezi tím, co jíme a rozvojem akné? Můžeme vhodnou stravou akné vyléčit? Na co si dát pozor? Čím nejlépe nahradit mléčné výrobky, pokud je to nutné? Má výživa vliv i na jiné kožní onemocnění? Vyplatí se konzultace s dermatologem? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.

Zvěřina byla v dobách našich babiček na vesnici považována za vzácnou pochoutku. Nešlo o maso, které by se jedlo každý týden – objevovalo se na stole jen při slavnostních příležitostech, nebo po hodně vydařeném honu.

Češi mají brambory děsně rádi a berou je jako samozřejmý základ spousty tradičních jídel. Jsou neuvěřitelně univerzální a je s nimi spojena spousta různých úprav, které nám tu zůstaly z dob, kdy brambory tvořily základ stravy.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží činnost spolku, který se od roku 1907 zabýval přípravou školních obědů. Vařilo se tehdy velmi prostě, třeba polévka z odvaru z brambor.

I tentokrát se vrátíme o století zpět, podíváme se ale do tehdejších školních vývařoven. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření k tomu přidají recept na bramboračku se zavářkou.