Výstavba funkční kanalizace znamenala pro Prahu přelom. Pevný odpad i dešťová voda už nezůstávaly v ulicích, ale odcházely stokami do staré čistírny v Bubenči. I přes nezpochybnitelné klady, které síť podzemních stok přinášela, se ale veřejnost stavěla proti ní. Vznikaly urbánní mýty, pořádala se protestní zasedání, na různé městské části docházely stížnosti a udání. Příběh pražské kanalizace si poslechněte v Historii Plus. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2017.)

V neděli 3. října 1990 se po čtyřiceti letech Německo, rozdělené na komunistickou a demokratickou část, sjednotilo. Spolková republika Německo, od roku 1949 ztělesnění německé demokracie, se rozrostla o území bývalé NDR. Naplnil se tak sen německých revolučních demokratů z roku 1848. Na sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem tehdy debatovali o cestě ke sjednocenému, demokratickému Německu. Žel, neuspěli.

Pro naše severní a zároveň jižní sousedy byl rok 1990 snad ještě důležitější než pro Čechy a Slováky. Rok zázraků, jak to pojmenoval britský novinář Timothy Garton Ash, přinesl naprosto novou realitu takzvaným západním i takzvaným východním Němcům.

Ženský sport v období první republiky byl do jisté míry na okraji zájmu společnosti, stejně jako tomu bylo v dalších státech. Ženy se přece měly zabývat jinými činnosti. Přesto se objevil mimořádný talent. Zdena Koubková byla dokonce držitelkou světového rekordu. Ale ve sportovní historii jako by neexistovala. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2018.)

Psala slavné dětské knihy a jejího názoru si vážilo celé Švédsko. Jaký byl její životní osud?

Balkánské mafie začaly v Československu působit ještě před pádem koncem socialismu a pádu komunistů. Po roce 1989 se jejich vliv rychle rozšířil – od cigaret a šedé ekonomiky, k obchodu s heroinem a kokainem. Dnes je naše země považována za uzel jejich mezinárodních aktivit i „klidné“ útočiště.

Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel.

V létě roku 1995 si novináři rozhodně nemohli stěžovat na okurkovou sezónu. Falešné zprávy, útěk muže obžalovaného z dvojnásobné vraždy, děsivý nález na dně Orlické přehrady, fackující se politici. Nejen o tom mohli slyšet posluchači zpravodajské rubriky Ozvěny dne v červenci, srpnu a září roku 1995. Ty nejzajímavější z nich uvádí další díl Archivu Plus, který společně uvádějí Veronika Kindlová a David Hertl, kteří k archivním nahrávkám přidávají své vzpomínky.

V roce 1643 se odehrála v Kroměříži tragédie, která město proměnila v hromadu trosek. Přesto se uprostřed zmaru a zkázy našlo jedno místo, které zůstalo téměř netknuté – františkánský klášter. Co se tehdy stalo a proč ho švédská vojska nezničila?

Kultura byla jednou z prvních oblastí, kde se objevily snahy o „zlidštění“ komunistického režimu. Začalo to proslulou kafkovskou konferencí roku 1963 a symbolickým vyjádřením postojů, stejně jako naděje se stal manifest Dva tisíce slov od Ludvíka Vaculíka z června 1968. Už po srpnové okupaci ale přišel rázný konec období bez cenzury, kdy mohla vznikat řada osobitých děl. „I když projekty v oblasti kultury ještě po nějakou dobu dojížděly,“ říká teatrolog Vladimír Just.

Patří mezi hvězdy české hudby a jeho díla jsou dodnes oblíbená. Skládal i po tom, co ohluchl. Jak to dokázal?

Po pádu komunistů dorazily do Česka ruskojazyčné skupiny a využily slabin přechodného období. Od násilného výpalného přešly k sofistikovanému praní peněz a tichému vlivu v byznysu i politice. Co znamenal „zátah U Holubů“ v roce 1995? A jak silné jsou sítě dnes? Odpovědi hledáme v další části série Mafiáni.

Pěkně a moderně se obléknout nebylo v dobách socialistického Československa jednoduché. Běžné obchody, které nabízely produkci československého oděvního průmyslu, mohly zákazníka, který se chtěl oblékat podle módy, uspokojit jen stěží. Pamětníci si vzpomínají na zastaralé střihy, ponurou barevnost, malý výběr.

Podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) skončila 1. srpna 1975 téměř tříletá hektická diplomatická jednání. Za úspěch smlouvu považovaly oba znepřátelené bloky, i když pro hlavní hráče – USA a Sovětský svaz – měl podpis zcela odlišný význam.

Plavení dřeva po Vltavě mělo dlouhodobou tradici. Krátce po druhé světové válce ji však ukončila výstavba přehrad po celém toku řeky. Poslední vor plul po Vltavě prý v roce 1960.

T. G. Masaryk (7. března 1850– 14. září 1937) byl bezpochyby mimořádnou osobností: filozof, pedagog a především politik. Zakladatel Československa a první prezident státu je dodnes inspirací. Jeho mravní integrita je obdivuhodnou, a přece se stal terčem jednoho z mýtů…

Pentito. Obyčejné italské označení pro kajícníka. Od 80. let má ale další význam: označuje mafiány, kteří se – z mnoha různých důvodů – rozhodli porušit přísný zákon mafiánské mlčenlivosti omertà a promluvili před policií. Speciál Portrétů představí tři takové kajícníky: Tommasa Buscettu, Giovanniho Bruscu a Salvatore Contorna.

Okolí Hatína na Jindřichohradecku patří mezi malebné kouty jižních Čech. Mírně zvlněný reliéf krajiny se zcela převažujícími lesy, prodchnutý hned několika cestami a potoky, mu dodává romantický nádech. Důkazem toho je i na západ od vesnice ležící Evženovo údolí.

Eliška Krásnohorská, takový pseudonym si zvolila Alžběta Dorota Pechová, aby se s ním zapsala zlatým písmem do dějin české literatury. Od mládí toužila spatřit Šumavu, ale cestování tehdy nebylo tak snadné. Přání jí splnila velkorysá podpora spolku Svatobor, který Elišce Krásnohorské na studijní cestu poskytl 150 zlatých.

V roce 1921 získal Týn nad Vltavou povolení ke zřízení biografu. Promítání filmů se zpočátku konala v hostinci U Chrášťanských, kde byl pro tyto účely speciálně upraven sál. V roce 1925 se biograf přesunul do nově zbudované sokolovny, která se stala centrem kulturního dění.