Pojmy jako red pill, incel nebo tradwife jste už možná slyšeli. A to nejen ve filmu Matrix, ze kterého metafora červené pilulky vychází. Společným jmenovatelem těchto online subkultur mužů a žen je většinou odpor vůči feminismu, sexismus a často sympatie k radikální pravici. „Subkultura incelů (involuntary celibate) vznikla docela nevinně, na diskusním fóru, které paradoxně založila žena. Muži i ženy si tam dávali rady, jak se seznámit a začít vztah,“ říká Matouš Hrdina.

„Všichni máme břicho, když někomu sedíme na klíně. Nechápala jsem, kde je potíž,“ komentuje filmová a seriálová teoretička Jana Jedličková sexuální scénu Kate Winslet v seriálu Mare of Easttown a debaty kolem její úpravy. „To, že máme potřebu zdůrazňovat, že někdo neretušoval tuhle normální věc, ukazuje, že pořád ještě máme problém.“ Jak v současné seriálové tvorbě zobrazujeme nahotu a sex? A nakolik je dnes diverzita její běžnou součástí?

„Během puberty jsem měla pocit, že je se mnou něco jinak. Lhala jsem o tom, že si užívám sex s přítelem. Věděla jsem, že je moje tělo jiné, ale myslela jsem, že jen nevím, kde je klitoris. Je těžké ho najít, to se psalo v časopisech,“ říká hlavní hrdina*ka filmu A Normal Girl Pidgeon. O své intersexualitě se dozvěděl*a až v dospělosti, stejně tak o několika operacích, které jako dítě absolvoval*a.

„‚Máte něco na tohohle?‘ ptal se jeden uživatel a připojil odkaz na můj Instagram. Požádal jsem ho o stáhnutí zprávy a upozornil ho, že žádá o moje explicitní fotky bez mého souhlasu,“ vypráví Honza. I jeho příběh je součástí aktuálního Šeptem. Proč máme potřebu slídit a nahlížet do soukromí celebrit, šířit intimní materiály našich partnerek, partnerů, kamarádů nebo spolužáků? Jak běžná je výměna „nudes“ mezi teenagery? A jakou roli v tom hrají technologie typu deepfakes?

„Ve třiadvaceti letech jsem se stala alkoholičkou, diagnostikovali mi posttraumatickou stresovou poruchu, pořád se mi zdají noční děsy, ze kterých se ale nemůžu probudit.“ S následky tzv. revenge porn se youtuberka Chrissy Chambers pere dodnes. Její expřítel před mnoha lety využil situace, opil ji a videa pořízená ze „sexu na rozloučenou“ a bez jejího vědomí vypustil na porno weby i mezi fanoušky kanálu. Co je nekonsenzuální porno a lze se proti němu vůbec bránit?

JustForFans, FanCentro, IndieBill nebo OnlyFans jsou příklady online platforem využívajících princip sociálních sítí, kde lze pracovat s více či méně explicitním obsahem. Za poplatek. „Vyvolává to dojem vztahu nebo virtuálního poměru,“ říká performerka a striptérka Majkelina Cat o OnlyFans, svém aktuálně jediném zdroji příjmů. Na klubovou stage teď totiž nemůže. Jak web funguje? Profituje jen z exhibicionismu nebo mění erotický byznys ve svobodnější prostředí? Bára Šichanová

„Během mého dospívání porno figurovalo celou dobu. Fungovalo jako únik před vším. A zasáhlo i do mé první lásky. Neměl jsem kapacitu, chuť a ani možnost žít zdravej intimní život,“ vypráví Kajetán, jak porno přispělo ke konci jeho partnerského vztahu. Jako přirozený doplněk sexuálního života porno naopak dlouho vnímal Matěj a neviděl v něm zásadní problém. „Později jsem ale identifikoval, že mi v hlavě běží sexuální obrazy, že se od toho neumím odpoutat a otravuje mě to.“ Bára Šichanová

„Mají problémy v práci, ve škole, omezují aktivity, koníčky i vztahy. Běžně se setkáváme s klienty, kterým je pětadvacet, ale nemají žádné přátele,“ říká Pete Lupton, zakladatel organizace NePornu pomáhající lidem zvládnout závislost a problémy spojené s pornografií. Během pandemie covidu jejich klientů přibývá. „Píšou nám třeba třináctileté děti, které sledují porno už od sedmi let, že jim to zničilo dětství,“ dodává koordinátorka koučů Táňa. Bára Šichanová

„Asi každý LGBT+ člověk někdy zažil urážky, šikanu nebo divný pohledy. Nám se s přítelem stalo, že nám paní v supermarketu do očí řekla, že lidi jako my by postavila do lajny a postřílela. Všechny tyhle zážitky pak přimějou člověka k tomu přehodnotit, přizpůsobit svoje chování. Proto se venku nikdy nedržíme za ruce,“ popisuje Honza denní realitu člověka, který je gay. Podobnou zkušenost má v Česku víc než polovina LGBT+ lidí. Jak se podepisuje na kvalitě jejich života?

„Každý snící si žije svoji realitu a erotický sen nemusí znázorňovat nic vyloženě erotického,“ říká Lada, která před lety našla zálibu v zapisování a analýze snů. Jak máme vnímat erotické a sexuální sny? A jak vážně je máme brát? „Můj vztah k psychologii vychází z Junga, takže se v mentálních souřadnicích sexuality pohybuju poměrně často. Dominují tu dvě síly, spojování se a oddělování se,“ popisuje terapeut a lektor práce se sny Lukáš Karas.

„Třeba holky, když mají menstruaci, tak se o tom mluví jako o jedné z variant. Ale to je moje pražská bublina,“ otevírá rozhovor o análním sexu a zkušenostech s partnery Lucie. Nakolik je anální sex vnímán jako nedílná součást intimního života gayů? „Poznal jsem gaye, pro které je anál nevzrušující, nebo jen málo. A to je v pořádku. Je potřeba se vymanit z představy, že tak by to mělo být. Ale dokážu si představit, že takový člověk bude mít i dnes problém,“ říká Matouš.

„Anální sex je jiný typ zážitku nebo slasti než ty, na které je člověk s penisem zvyklý,“ popisuje svoji zkušenost Ondřej, který s obohacováním svého autoerotického repertoáru začal někdy před osmi lety. „Když jsem dospíval, vůbec mě nenapadlo, že existuje něco jako mužský anální sex nad rámec gay komunity. Říkal jsem si, jaké to je, být tím, kdo je penetrovaný. Anální sex může fungovat jako experiment s mocí a pozicemi ve vztazích,“ dodává.

„Jednou jsme si nachystaly konferenční příspěvek o odpůrcích sexuální výchovy. A ten se nám tak povedl a byl tak zábavný, že jsme si říkaly, že by stálo za to s tím vystupovat,“ vrací se k nápadu vytvořit stand-up dvojici socioložky Kateřina Lišková a Lucie Jarkovská. Jako Duo docentky ve vystoupeních už přes dva roky kloubí osobní příběhy, historky a především výsledky svých bádání o genderu, sexuální výchově nebo sexualitě v období socialismu.

Máme je téměř všichni, ale zdaleka ne všichni k nim stejně přistupujeme. Chlupy jsou naší přirozenou součástí, jaký vztah ale v našich myslích mají vůči kategorií hezkého a hodnotného těla? A kdy začaly být problém? „Před pár lety jsem si přestala holit nohy, chtěla jsem to otestovat. Překvapilo mě, jak na to lidi reagovali. Štvalo mě, že má někdo potřebu zasahovat komentáři do mé osobní integrity,“ popisuje režisérka Josefina Lubojacki motivaci ke vzniku filmu O-chlup.

Nadšení Čechoslováků z nově nabyté svobody po roce 1989 se projevovalo v různých oblastech, erotiku nevyjímaje. Vznikaly filmy, časopisy, burzy. Šlo o takový boom, že erotika prostupovala i jinak výhradně seriózní sféry veřejného života. „Neustále na mě z archivů vyskakovaly nahé ženy, reklamy a radost radnic v radničních listech, že už i oni ve městě mají strip show,“ říká historička Adéla Gjuričová. Co všechno bylo v éře divoké dekády možné? A jak nás ovlivnila?

Pornhub, Erika Lust nebo i český Netlook jsou platformy, které v poslední době čelí kritice kvůli nekonsenzuální praxi. Lze k férovému jednání poskytovatele obsahu pro dospělé nutit? „Myslím, že regulace není cesta. Pornografie tu bude a uživatelé si vždy najdou způsoby, jak se k ní dostat. Třeba v Turecku je sledování zakázané, ale lidé si prostě nainstalují VPNky a řeší to jinak. Spíš tu chybí povědomí o tom, že pornografie je umělá,“ říká socioložka Michaela Lebedíková.

Na HIV/AIDS se dnes díky vývoji medicíny neumírá. Strašák devadesátek je pryč a počet nakažených v Česku pořád roste. Jen za uplynulých deset let jsme se celosvětově vyšplhali mezi země s nejvyšším nárůstem nově nakažených. Jak se u nás žije s HIV a proč je kromě prevence pro zlepšení situace zásadní taky nestigmatizovat ty, kteří už HIV mají? O tom vypráví Michael.

„V životě nás nedefinuje jen tělo, to máme většinou schované, ale řada dalších věcí. Práce, vztahy, víra, seberealizace… Tohle každý prožíváme trochu jinak, každý chceme něco jiného, na to nelze vytvořit systém,“ otevírá Viktor rozhovor o svém vztahu ke společnosti, genderu i médiím a nedávné zkušenosti s DVTV. „Lidé mi psali, ať nečtu diskusi. Došlo mi, že jako menstruující muž jsem zvěstovatel prvního těhotného muže, na kterého média čekají a všichni jím straší.“

Jak karanténní opatření a s ním spojené restrikce ovlivnily intimní život Čechů a Češek?

„Z odmítačky porna jsem se stala jeho milovnicí. Mám ho jako dortík,“ říká Tereza o pornu, které je konsenzuální, etické a feministické.