Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem 8 tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Ľubomír Smatana.

Jak se ženy cítí, když se po setmění pohybují po městě? Dokument Čau šťávo, kam tečeš? přináší osobní svědectví o tom, jaké drobné i zásadní volby činí, aby se cítily bezpečně. Devět z deseti mladých žen se podle výzkumu agentury NMS ocitlo v nepříjemné situaci s muži. Autorka Anna Váchová, studentka sociální antropologie na Masarykově univerzitě v Brně, dává hlas těm, jejichž obavy často zůstávají skryté.

Při narození mu řekli, že je žena. Během dospívání si ale Andrew Novák postupně uvědomil, že je muž – a že chce tranzici. Pro část rodiny to bylo těžké přijmout, takže se uzavřel do sebe. Náročná byla hlavně komunikace s matkou. V dokumentu Mami, jsem trans se do tohoto období vrací a s odstupem hledá cesty, jak oběma stranám vzájemné porozumění usnadnit. Na přehlídce rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio dokument získal třetí místo ve své kategorii.

Pozdní příchody, chaos, neschopnost plánovat běžné věci, ale i úzkosti a deprese. Pro 41letou Ivonu Remundovou to byl dlouho problém a nikomu nedokázala vysvětlit, proč v tak základních věcech selhává. Až v dospělosti zjistila důvod. Se svým manželem Filipem rok točila dokument Rychlá a neklidná o diagnóze ADHD, která jí do života vnesla naději. Letos dokument zvítězil na přehlídce rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, porotu zaujala autenticita a lehkost vyprávění.

Vzali se na apríla, rozvedli se po třinácti letech, třináctého listopadu. Příběh Davida a Julie o tom, jak se dá rozvést v míru a netraumatizovat vlastní děti. I když to bolí. Poslechněte si třídílnou sérii o tom, jak se v Česku rozvádíme.

Vzali se na apríla, rozvedli se po třinácti letech, třináctého listopadu. Příběh Davida a Julie o tom, jak se dá rozvést v míru a netraumatizovat vlastní děti. I když to bolí. Poslechněte si třídílnou sérii o tom, jak se v Česku rozvádíme.

Vzali se na apríla, rozvedli se po třinácti letech, třináctého listopadu. Příběh Davida a Julie o tom, jak se dá rozvést v míru a netraumatizovat vlastní děti. I když to bolí. Poslechněte si třídílnou sérii o tom, jak se v Česku rozvádíme.

V září 2024 Jesenicko a další oblasti zalila povodeň. Voda ničila majetek, ale zanechala za sebou také šrámy na duši. Příběhy z Jesenicka ukazují, jak lidé katastrofu zvládali a jak se odrazila na jejich psychickém stavu s odstupem času.

Mohl to být malý zázrak. Rozjetá kariéra na prahu třicítky, ambiciózní plány a hlavně milující manžel, dítě. Kristíně Kim ale vstoupla do života ONA, a najednou se vše změnilo. O těžkém období se rozhodla zanechat svědectví, které jí pomohla zachytit novinářka Šárka Fenyková.

„Mám tady pána, je v bezvědomí, nedýchá…,“ oznamuji záchranné službě po telefonu, říká autorka dokumentu Zachraň život Lenka Nechvátalová. Naštěstí „jen jako“. Přihlásila se totiž do týdenního kurzu první pomoci na Vysočině a sehrává simulovanou událost. Setkává se s maskovanou krví a zažívá stres. Učí se zachovat klidnou hlavu, aby jednou, až to bude naostro, dokázala smysluplně jednat.

Necelou třetinu živočišných druhů ohrožuje vyhynutí. Jsou zařazeny na takzvaný červený seznam. Důvodem je – vedle jiných – ztráta pestrosti, takzvané biodiverzity. A protože příroda nezná hranic, rozmanitost mizí ze státních i soukromých pozemků. Lidé ze spolku Pestré Polabí se na Pardubicku snaží o návrat živočichů do přírody. Kde začíná zájem přírody a kde zase zájem soukromých vlastníků? Poslechněte si dokument Nechtěná pestrost.

Jak se muži po 50 roku života vyrovnávají s pocitem čím dál rychleji ubíhajícího času? A co ještě chtějí stihnout? O bilanci, zralosti a sebepřijetí hovoří psycholog Jan Šikl. Jak svůj věk přijali, v čem spatřují štěstí a jaká mají přání – otázky na které odpovídá hned několik padesátníků..

O úbytku testosteronu, plíživé cukrovce i vyhoření hovoří geriatrička lékařka Eva Topinková. Uslyšíte i osobní výpověď několika zralých mužů, kterým kartami života osudově zamíchala právě náhlá nemoc.

Tomáš Ervín Dombrovský vysvětlí, jak je pro muže 50+ obtížné změnit zaměstnání. Vysíláme reprízu pořadu Českého rozhlasu Dvojka.

Oblast Vitorazska si většina lidí, pokud vůbec mají tušení, o jaký kraj se jedná, spojí nejspíš s poválečnými dramaty a násilnostmi vůči německy mluvícím obyvatelům českého pohraničí. V příběhu části jihočeského kraje Vitorazska jsou ale tragické události po skončení druhé světové války poslední etapou, nepovedenou tečkou za historií po dlouhá staletí trvajícího soužití Čechů a Rakušanů. Příběh oblasti nedávno připomněl i celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve Stínu.

O svém pradědovi od mala věděla, že ho za 2. světové války zatklo gestapo, a to za účast v protinacistickém odboji, alespoň to pravila rodinná legenda. Sám praděda, Jaroslav Malák, přitom o svých „válečných letech“ moc nemluvil. Novinářka a dokumentaristka Lucie Korcová začala pochybovat, jak to celé bylo. Nacistická justice totiž Malákovi udělila relativně nízké tresty. Na jakých odbojových akcích se vlastně podílel? A nemohl zradit své spolubojovníky?

„Kdybych mohl normálně chodit do školy, tak určitě nepropadnu,“ říká dospívající Jáchym z Broumova. Studoval na místním gymnáziu, ale jakmile přešly školy do distančního režimu, jeho vůle studovat povolila: občas nějakou hodinu vynechal, k jeho překvapení dostal z jednoho předmětu hodnocení „nekvalifikováno“ a po sérii komplikací nakonec skončil na jiné škole. Tam se – distanční výuce navzdory – cítí mnohem spokojenější, přesto si ale přeje, aby se do školy mohl brzo vrátit.

Pandemie dopadla na různé oblasti našich životů. Jednou z nich je duševní zdraví, podle sociologů se až trojnásobně zvýšil počet lidí, kteří pociťují úzkosti nebo středně těžké deprese. Krize se podepsala hlavně na psychice mladých dopělých, žen s malými dětmi a těch, kteří přišli o příjem. Právě o nich bude první díl dokumentární série Život během pandemie, který připravili Apolena Rychlíková a Ivan Studený.

Podle výzkumu Život během pandemie se výpadky příjmů podepisují na tom, jak české domácnosti šetří nebo utrácejí. Zatímco některé rodiny zatím jen omezují výdaje třeba na restaurace či kulturu, jiní lidé mohou řešit závažnější problémy – exekuce a půjčky. O tom, jak se Češi vyrovnávají s nižšími příjmy, je čtvrtý díl dokumentární série Apoleny Rychlíkové a Ivana Studeného.

Ačkoliv se míra nezaměstnanosti v Česku výrazně nezvýšila, odborníci upozorňují, že se řada pracujících setkala s omezením práce – a následně i příjmu. Nejvíce ohrožení byli lidé ve službách, pracující na nejisté smlouvy, částečné úvazky nebo dokonce na černo. Takový systém práce je častý například v gastroprůmyslu. S lidmi, kteří v něm před krizí pracovali, mluvila Apolena Rychlíková. Poslechněte si druhý díl série Život v době pandemie, který připravila s Ivanem Studeným.