Mají vizi vzdělávání, které je autentické, respektující a postavené na důvěře. Věří, že změnu českého školství nelze nařídit shora, ale že začíná u jednotlivců – konkrétních učitelů a učitelek. Organizace Get The Point je prostorem pro ty, kteří chtějí učit jinak – lépe. Jsou v Česku výjimeční učitelé a učitelky? Kde je najít? A co jejich příběhy říkají o stavu českého školství? O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Hanou Matoušů, ředitelkou organizace Get The Point a s Annou Babanovou, finalistkou ceny Global Teacher Prize Czech Republic 2025.

Endometrióza není jen bolestivá menstruace. Je to chronické zánětlivé onemocnění, které v Česku postihuje až každou desátou ženu. Na diagnózu ženy často čekají až 7 let. Právě to chce změnit nezisková organizace Endo Talks CZ, která boří mýty, vzdělává odborníky, podporuje pacientky a otevírá společenskou debatu o ženském zdraví. Proč je v Česku tak těžké se k diagnóze vůbec dostat? A jak omezující endometrióza je? O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala se zakladatelkou Endo Talks CZ – Mishou Lebedou.

Česko je na 104. místě v žebříčku genderové rovnosti v Evropské unii. To není jen číslo, to je varování. Přes třicet let od pádu totality jsme v mnoha oblastech pokročili, ale tam, kde jde o rovné příležitosti pro ženy a muže – v ekonomice, politice i v pracovním životě – jsme stále pozadu. Co s tím? O tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala v dalším dílu podcastu Dobro skladem s Markétou Štěpánovou a Agátou Hrdličkovou z Gender Studies - organizace, která dlouhodobě zkoumá a podporuje rovnost žen a mužů v Česku.

Jak vypadá svět, kde každý může být hybatelem pozitivní společenské změny? Ashoka je globální síť sociálních inovátorů, která propojuje lídry, podporuje systémové změny a pomáhá těm, kteří mění společnost k lepšímu. Jak se pozná systémový inovátor? A proč je důležité kultivovat občanské sebevědomí už od dětství? O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Pavlínou Hořejšovou, ředitelkou Ashoka cz&sk, a Milošem Šípkem Říhou, ředitelem skautského institutu a nově zvoleným Ashoka fellow.

Co zažívá člověk, který přjde o domov a ocitne se v cizí zemi? A jak vypadá první den lidí, kteří vystoupí na pražském Hlavním nádraží, často bez dokladů, ubytování, zato s nejasnou budoucností? O tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala s Florou Oprzadek a Magdalénou Pospíchalovou, dobrovolnicemi z iniciativy Hlavák. Projektu, který pomohl již více jak 30 000 lidí prchajících před válkou, chudobou nebo perzekucí.

Co když svět kolem vás ztichne – a jste na to sami? Nadační fond Ozvěna pomáhá dětem se ztrátou sluchu žít naplno. Podporuje i jejich rodiče, školí učitele a boří mýty o tom, co všechno dítě s vadou sluchu dokáže. Kolik dětí v Česku zbytečně naráží na bariéry jen proto, že špatně slyší? A jak jim společně můžeme otevřít cestu? O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Pavlou Prokešovou, ředitelkou Nadačního fondu Ozvěna a s jejím manželem Martinem Prokešem, který je ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V rozovoru mluví o spojení hudby a pomoci pro neslyšící i o péči o dceru, která se narodila s vadou sluchu.  

Každá třetí Češka zažije během svého života některou z forem domácího násilí. V roce 2023 zemřelo rukou svého partnera 21 žen. To jsou jen některé smutné statistiky domácího násilí. Je legislativní ochrana proti domácímu násilí v Česku dostatečná? Co všechno se za domácím násilí skrývá? A kde hledat pomoc? Na to moderátorka Žaneta Slámová ptala v dalším díle podcastu Dobro skladem Zdeny Prokopové, spoluzakladatelky ROSA centrum pro ženy - organizace, která nabízí pomoc obětem domácího násilí a zasazuje se o prevenci.

O své blízké pečují doma až dva miliony lidí. Neformální pečující. Bez nich by sociální systém dávno skolaboval – a přesto často zůstávají neviditelní. Bojují s osaměním, únavou, nejistotou. Diakonie ČCE chce jejich situaci změnit. Spustila program Opora Diakonie – telefonickou linku, poradenský portál i terénní poradenství přímo v domácnostech. Pomáhá těm, kteří se starají. Protože i oni si zaslouží péči. Kolik sil stojí neformální péče? A jak může pomoci systém, který zatím často selhává? O tom mluví Zdeňka Marešová, členka správní rady Diakonie ČCE a Tereza Sutor, která je neformální pečující pro svoji sestru. Moderuje Petra Květová Pšeničná.

Jak nevyhořet v práci, (nejen) když pomáháte druhým? V novém díle Dobro skladem se moderátorka Žaneta Slámová věnovala tématu vyhoření, motivaci v práci a péči o sebe. Tématu, které se tyká každého z nás a trápí více než 60 % lidí v neziskovkách. Se zakladateli Lucií a Václavem Szakálovými, zakladateli projektu Růžová mašinka, který nabízí bezplatný koučink pro neziskový sektor, hledala cesty, jak zůstat v práci pro druhé naplnění, a ne vyčerpaní. Epizoda pro všechny, kdo pomáhají – i pro ty, kdo si potřebují připomenout, že na sebe nemají zapomínat.

Co je korupce? Kde se nejčastěji objevuje? A může někdy úplně vymizet? Organizace Transparency International ČR už více než 27 let mapuje stav korupce v České republice, poskytuje bezplatnou právní podporu oznamovatelům a aktivně usiluje o systémové změny. Moderátorka Petra Květová Pšeničná o korupci mluvila s ředitelem Transparency International ČR Davidem Kotorou a investigativní novinářkou Zuzanou Černou.

Představte si rodiče, kteří se dozvědí závažnou onkologickou diagnózu svého dítěte. Prvotní šok a možná i ochromení vzápětí vystřídají praktické problémy - nečekaně musí opustit práci, domov a často se přestěhovat na dlouhé měsíce k nemocničnímu lůžku svého dítěte. A právě v té chvíli přichází na pomoc právě i neziskové organizace a jednou z jich je Haima. Do podcastu Dobro skladem si moderátorka Žaneta Slámová pozvala Evu Vopičkovou Fučíkovou, předsedkyni organizace HAIMA a také Petru Keslovou, primářku Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol. Povídali si o důležitosti psycho-sociální péče pro rodiny dětských onkologických pacientů.

V Česku má zhruba 70 % Romů pouze základní vzdělání a jen malá část pokračuje na střední nebo vysokou školu. Tématem dalšího dílu podcastu Dobro skladem, je podpora vzdělávání Romů. Moderátorka Žaneta Slámová si o něm povídala s Martinem Mášou, ředitelem brněnské pro romské organizace IQ ROMA servis.

Rodinné krize a rozvody představují pro mnoho lidí v Česku obtížné životní zkoušky. V takových chvílích je klíčové mít k dispozici podporu odborníků, kteří pomohou situaci zvládnout s důstojností a respektem. Nezisková organizace Vindica, z.s. nabízí komplexní služby jako je průvodce rozvodovým řízením, psychologické a párové poradenství, ochranu práv dítěte, mediaci i finanční poradenství. Jaké jsou nejčastější třecí plochy při rozvodech? Co by lidé měli vědět, než se pustí do rozvodového řízení? A jaké nástroje přispívají k usnadnění náročných období jako je rozvod? O tom mluvila moderátorka Petra Květová Pšeničná s advokátkami a zakladatelkami spolku Vindica Dagmar Lupínkovou a Danou Musalovou.

Po těžké nemoci nebo úrazu je zásadní dobrá rehabilitace. Jenže co když vám pojišťovna péči neproplatí? Rehafit, nestátní centrum v Praze, už 16 let pomáhá lidem s tělesným postižením znovu se postavit na nohy. Využívá neurostimulace, robotické přístroje i psychosociální podporu, pracuje s dětmi i dospělými, nabízí canisterapii a spolupracuje s odborníky napříč obory. Proč ale stát stále nepodporuje podobná centra systémově? Jak se žije organizaci, které hrozil zánik jen kvůli byrokratickým limitům? A proč se Rehafit chystá otevřít novou pobočku zaměřenou na pacienty po onkologické léčbě? Poslechněte si rozhovor moderátorky Petry Květové Pšeničné s Pavlínou Zvelebilovou, ředitelkou organzace Rehafit a s pacientkou Dominikou Hladkou. 

Jakou hudbu byste si pustili v poslední den svého života? Že se vám nechce na takové otázky odpovídat? Umírání je přirozenou součástí života, přesto o něm v Česku stále mluvíme málo. Ročně u nás umírá kolem 110ti tisíc lidí, ale jen zlomek z nich může odejít doma, obklopen svoji rodinou. Paliativní péče je často vnímána jen jako péče na konci života, ale ve skutečnosti může přinést úlevu pacientům i jejich rodinám v dlouhých měsících i letech těžké nemoci.

Jak jsme na tom v Česku s umíráním a péčí o umírající? A kdy a kam se obrátit, pro pomoc paliativní péče? 

Na to se moderátorka Žaneta Slámová ptala v dnešním díle podcastu Dobro skladem ředitelky Centra Paliativní péče - Karolíny Pochmanové. 

Téměř půl milionu lidí v Česku žije pod hranicí materiálního a sociálního minima. Riziko příjmové chudoby hrozí téměř každému desátému, u dětí dokonce každému sedmému. Za těmi čísly nejsou jen statistiky – jsou to konkrétní lidé, kteří často nemají co dát dětem k večeři nebo se stydí požádat o pomoc. A právě pro ně vznikl FandiMat – aplikace, která spojuje dárce s těmi, kdo potřebují materiální pomoc. Oblečení, nábytek, kočárky, školní potřeby – věci, které pro někoho ztratily význam, mohou být pro jiného neocenitelné. FandiMat je jednoduchý, anonymní a přímý nástroj solidarity, který pomáhá nejen potřebným, ale i planetě – tím, že dává věcem druhý život. Proč je stále tak těžké mluvit o chudobě nahlas? Kolik odvahy stojí říct si o pomoc? A jak můžeme společně pomáhat bez ostychu? O tom všem bude dnešní Dobro skladem s Žanetou Slámovou a Petrou Květovou Pšeničnou, zakladatelkami neziskové organizace Fandi mámám. 

Základní umělecké školy nejsou jen místem, kde se učí hrát na flétnu nebo zpívat. Jsou základem kulturní gramotnosti. Nadační fond Magdaleny Kožené usiluje o to, aby se ZUŠkám dostávalo víc podpory, aby jejich pedagogové měli prostor růst a nadané děti měly šanci naplno rozvinout svůj potenciál – bez ohledu na to, odkud pocházejí. Jak se daří propojovat umění a solidaritu? Co přináší umění dětem, které žijí s handicapem nebo v sociálním znevýhodnění? A proč je důležité podporovat umělecké školy systémově? O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s MgA. Irenou Pohl Houkalovou, ředitelkou Nadačního fondu Magdaleny Kožené.

Cizí země, nový jazyk, jiná kultura – a do toho semestr plný výzev. Přesně to zažívají zahraniční studenti, kteří přijíždějí na Českou zemědělskou univerzitu v rámci programu Erasmus. Naštěstí v tom ale nejsou sami – pomáhá jim studentská nezisková organizace ESN CZU Prague, která je součástí celoevropské sítě Erasmus Student Network.  Co láká zahraniční studenti na české univerzit? Jak probíhá integrace a sociální začleňování zahraničních studentů v dnešní době? A jakou roli při tom hraje právě ESN? I na to se moderátorka Žaneta Slámová ptala Terezy Otcové někdejší prezidentky ESN ČZU, která je i v současné době stále aktivní členkou organizace a současné prezidentky ESN Nikol Štofíkové, které pokračuje v podpoře zahraničních studentů a vede dobrovolnický tým na ČZU.

Semínkovna je síť komunitních knihoven semínek, která pomáhá lidem vracet se ke kořenům. Na více než 180 místech v Česku si můžete vypůjčit semínka, vypěstovat z nich rostliny a část úrody zase vrátit zpět. Bez peněz, bez registrace. Projekt propojuje zahradníky i úplné začátečníky, rozvíjí místní komunity a podporuje biodiverzitu i potravinovou soběstačnost. Co všechno se může proměnit, když dáte lidem do ruky semínko? A jak se tahle “knihovna života” vyvíjí? O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Klárou Hrdou, zakladatelkou a jednatelkou spolku Semínkovna.  

163 let od svého založení v roce 1862 Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem zůstává Sokol nedílnou součástí české společnosti. Během své historie sehrál klíčovou roli v národním obrození, odboji za druhé světové války i při vzniku Československa. Dnes má Sokol téměř 170 000 členů, z nichž více než polovina jsou děti a mládež a působí ve více než 1 000 obcích a městech po celém Česku. Jaké poslání a význam má obec Sokolská v současné moderní době? A jakým způsobem pokračuje v odkazu svých zakladatelů? I na to se moderátorka Žaneta Slámová ptala starosty obce Sokolské, Martina Chlumského v dalším dílu podcastu Dobro skladem.