Ve dvacáté epizodě se Kačka s Ondřejem vrací k otázce, k čemu výuka literatury může míŕit – ale tentokrát bez hostů a se zaměřením na formulaci konkrétních cílů hodiny. Je cíl pro lekci jakýmsi promptem, pobídkou, na které se transparentně prověřuje, jestli víme, co jako vyučující děláme? Musí být cíl SMART? Hodí se je uvádět i u výukových materiálů? A jak souvisí s celospolečenskou představou o vzdělávání, s výukou jakožto službou? Moderátoři nabídnou jednak své vidění rozdílného přístupu k cílům v literární výuce (podle toho, v jakém pořadí při jejich stanovování berou v potaz žactvo, text, téma, „velkou myšlenku“, svůj zájem aj.), jednak se tuto hypotézu pokusí promítnou do jedné modelové situace a (snad trochu klopýtavě) předvést, jak se rodí formulace cílů. Zdroje: Fletcher-Wood, Harry (2021): Responzivní výuka: kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi. Překlad Miroslava Kopicová. Hník, Ondřej (2014): Didaktika literatury: výzvy oboru: od textů umělecké povahy k didaktice estetickovýchovného oboru. Další literatura:Laufková, Veronika – Starý, Karel (2023): Stanovování cílů. In Eduklub (https://www.eduklub.cz/2023/07/29/stanoveni-cilu/)

Jak vypadá formativní hodnocení? Smajlíci, barvičky a rozhodně žádná čísla? S dr. Veronikou Laufkovou (PedF UK) ohledáváme, jak učit literaturu i za pomoci samotného hodnocení. Modelujeme s ní konkrétní výukovou situaci a možná kritéria či ukazatele interpretačního úspěchu žactva i specifika vrstevnické zpětné vazby v literární výuce, krátce se ponoříme do možností portfolií i do rozvíjeného oborového kompetenčního rámce – a snažíme se i nezastírat náročnosti a úskalí, které s sebou formativní hodnocení nese. Epizoda se tak snaží ukázat, jak to může vypadat, když žáci pracují na metakognitivním pochopení procesů svého literárního vzdělání a na přijetí odpovědnosti za něj. A nakonec je jedna formativní otázka položena i moderátorské dvojici. Zdroje: Komberec, Filip – Laufková, Veronika. Didaktická narativní transformace: potenciál tvořivého psaní při poznávání literárního díla. In O dieťati, jazyku, literatúre 10 (2022), č. 1, s. 31–46.  https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=1081989 [přístupné např. přes univerzitní účet] Starý, Karel – Laufková, Veronika a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Vydání první. Praha: Portál, 2016. Šmejkalová, Martina a kol.: Oborový kompetenční rámec pro obor Český jazyk. https://prouk.cz/wp-content/uploads/2024/12/PedF_CJL_verze-1_listopad-2024.pdf   Vysvědčení JINAK. Masarykova Univerzita. https://vysvedcenijinak.ped.muni.cz/

Učitel, který se vyzná sám v sobě. Dostatečně volné školní kurikulum. Respekt k žactvu a jejich volbě (třeba i nerozvinout svůj potenciál). Transparentnost v tom, co a proč děláme, čteme a hodnotíme. A do toho všeho texty, které otevírají často velmi ošemetná témata… Před pololetím jsme s již známými hlasy Evy Markové a Kačky Dostálové nahráli epizodu, k níž se nyní vracíme v drobné sérii problémů obecněji pedagogického charakteru: konkrétně k otázce, jak se v osobním a emočně náročném prostoru literárních textů nechovat jako pedagogický slon v porcelánu.  Dotkneme se i uspořádání učiva na Gymnáziu Paměti národa a navážeme tak na linii epizod o alternativně pojatém kurikulu. Zmíněné zdroje: Bennet, Tom: Třída, průvodce chováním žáků.  Čiháková, Barbora: Kterak vzděláváme mládež (III. Co vás v dějáku nenaučili Markéty Lukáškové a Průvodce literární hysterií 19. století Karolíny Zoe Meixnerové). (https://www.bubinekrevolveru.cz/kterak-vzdelavame-mladez-iii-co-vas-v-dejaku-nenaucili-markety-lukaskove-pruvodce-literarni-hysterii) Gordon Thomas: Škola bez poražených. Jindráček, Václav: Jak se učí poezie: výzkum literární výchovy v české škole. Nováčková, Jana – Nevolová, Dobromila: Respektovat a být respektován: cesta k sebeúctě a zodpovědnosti. Rosenberg, Marshall: Nenásilná komunikace. Další tipy: Möhring, Britta – Schlüter, Thomas: Můžu na chvilku? : Impulzy pro dobré rozhovory ve škole. Publikace z produkce Edukační laboratoře (https://www.edukacnilaborator.cz/publikace) Zmiňované literární texty a další materiály: Stuchliková, Nela: Čítanka s nadhledem 6 až 7: pracovní sešit nejen pro tvůrčí psaní: pro základní školy a víceletá gymnázia Erben, Karel Jaromír: Kytice Juráček, Pavel: Prostřednictvím kočky Müllerová, Herta: Cestovní pas Shakespeare, William: Hamlet, princ dánský

Literární teorie. Pojem, který ve školním prostředí může vzbuzovat nedůvěru a otázky po užitečnosti stejně jako závan exaktnosti a solidní přípravy na testy. Proč není ani jedním a jak jinak může být pro vyučující smysluplné literární teorii vnímat? To vyplývá z diskuse, k níž jsme si Dni češtiny přizvali odbornici a odborníky z klíčových institucí formujících budoucí pedagogy – Libuši Heczkovou (FF UK), Filipa Komberce (PedF UK) a Roberta Kolára (ÚČL AV ČR). Společně jsme sdíleli, v čem je literární teorie osvěžením a potěšením, nástrojem prohlubujícím čtenářskou a interpretační obezřetnost. Diskutující zmíní některé konkrétní podnětné teoretické proudy: sémiotiku, ekokritiku, feministickou kritiku aj., dotknou se i praktických úskalí genologie – a shodnou se, že podstatnější než konkrétní teorie je autentický zájem vyučujících v některé z nich a schopnost kritické reflexe konceptů, s nimiž škola zachází. A stranou nezůstane ani úloha samotné poetiky a versologie – hledáme důvody, proč se nespokojit pouze s ní, uslyšíme, co s ní dovede umělá inteligence, – a čeká nás i malá encyklopedie versologickych miskoncepcí. Pojďte s námi nahlédnout, co všechno je ve výuce výsledkem teoretické rozvahy! Podcast byl nahrán při příležitosti Dne češtiny (FF UK, 27. 5. 2025) v centru Didaktikon: https://www.dencestiny.ff.cuni.cz/ Kurz CŽV „Situace literatury“ propagovaný v závěru: https://uclk.ff.cuni.cz/studium/kurzy-celozivotniho-vzdelavani/ Zdroje: 4. díl podcastu O účelu aneb „K čemu jim to bude?“ s Adélou Čadkovou: https://open.spotify.com/episode/0wXFtg9Beu6A72hetv53XN  Čadková, Adéla: Transformace vztahu ke čtení u žáků učebních oborů na SOŠ (prostřednictvím modifikace výuky českého jazyka a literatury) [diplomová práce] https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/197228/120497888.pdf?sequence=1&isAllowed=y Poetika literárního díla 20. století: Hodrová, Daniela a kol.: …na okraji chaosu (Torst, 2001) + Červenka, Miroslav a kol.: Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz (Torst, 2002) + Na cestě ke smyslu (Torst, 2005) Hrabal, Jiří: Jak rozumět literárnímu vyprávění? (Nová škola, 2021) https://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/naratologie/Prirucka_jak_rozumet_literarnimu_vypraveni.pdf Foster, Thomas: Jak číst literaturu film jako profesor (Host, 2016), Jak číst romány jako profesor (Host, 2014) + Deary, Terry a další: Děsivá literatura (Egmont) Culler, Jonathan: Krátký úvod do literární teorie (Host, 2015) + další zmíněné souhrnné příručky: Newton, Keneth: Jak interpretovat text: kritický úvod do teorie a praxe literární interpretace (Periplum, 2008), Eagleton, Terry: Úvod do literární teorie (Triáda, 2005 / Plus, 2010), Iser, Wolfgang: Jak se dělá teorie (Karolinum, 2009), Compagnon, Antoine: Démon teorie: literatura a běžné myšlení (Host, 2009)

V tomto dílu podcastu DidLit zavítáme na gymnázium Nový PORG, Kačka si do studia pozvala vyučující Ludmilu Čejkovou a Ondřeje Macuru, ti představí dva různé přístupy k výuce literatury metodou close readingu – na díle Cizinec od Alberta Camuse a na Romanci pro křídlovku od Františka Hrubína. Vysvětlí, jak propojují literaturu a jazyk, proč nepracují s čítankami, jak pracují s motivací studentů ke čtení a jaký vztah ke knihám si u nich studenti vytvářejí.

Tentokrát vyzpovídá Kačka v podcastovém studiu Kampusu Hybernská Ludmilu Tomanovou a Michalu Vávrovou, vyučující českého jazyka a literatury na osmiletém gymnáziu Open Gate, které kombinuje český vzdělávací systém s britským přístupem. Povídáme si o tom, jak vypadá výuka literatury od prvního kontaktu dvanáctiletých studentů až po maturitní ročníky, v nichž studenti završí dvouletý mezinárodní IB kurz. Dozvíte se, jak se daří propojovat českou a světovou literaturu, jak na Open Gate systematicky budují vztah žáků ke čtení a co by z přístupu Open Gate mohlo inspirovat i jiné školy. Zazní konkrétní příklady výuky, otázky smyslu a flexibility kurikula i reflexe učitelské spolupráce.

Tentokrát se v podcastovém studiu Kampusu Hybernská potkáváme s polskými didaktiky Michałem Friedrichem a Piotrem Ślusarczykem. Společně rozebíráme, jak dnes v Polsku vypadá výuka literatury na středních školách, co čte polská mládež a jak vypadá v Polsku příprava budoucích učitelů. Mluvíme o polské maturitní zkoušce a jejím vlivu na podobu výuky literatury, rigidním seznamu povinné četby i o tom, proč kreativní učitelé a práce s aktuálními tématy mohou být cestou vpřed. Přidáváme i tipy na polská díla, která by mohla obohatit českou výuku. Zmiňované publikace a autoři: Andrzej Sapkowski Olga Tokarczuk Stanisław Lem Władysław Reymont – Chłopi Bolesław Prus – Lalka Cezary Łazarewicz – Chłopky Andrzej Stasiuk Wisława Szymborska Maria Pawlikowska-Jasnorzewska Marcin Wicha – Věci, které jsem nevyhodil Dariusz Suska Zuzanna Ginczanka Sławomir Mrożek Cezary Łazarewicz – Beze stopy F. Dostojevskij – Zločin a trest M. Bulgakov – Mistr a Markétka Kurt Vonnegut – Jatka číslo pět Sylvia Plathová – Skleněný zvon

Tentokrát se v podcastovém studiu Kampusu Hybernská potkáváme s Alenou Švejdovou a Josefem Švédou, vyučujícími češtiny z English College in Prague – Anglického gymnázia, které do českého kontextu přináší britský model vzdělávání. Oba hosté sdílí nejen své osobní a profesní příběhy, ale především přibližují, jak vypadá výuka českého jazyka a literatury ve škole, kde studenti skládají jak českou, tak mezinárodní maturitu (IB). Povídáme si o tom, jak se česká literatura učí v mezinárodním kontextu, jak IB program podporuje hlubší porozumění textům, rozvoj kritického myšlení i osobní angažovanost studentů. Zazní také konkrétní příklady z výuky, otázky smysluplnosti kurikula i palčivé problémy chybějících výukových materiálů.

Ve dvanácté epizodě saháme do vlastních moderátorských řad – za hostovský mikrofon tentokrát usedl náš moderátor Ondřej, aby nám přiblížil svou zkušenost s modulární výukou literatury na střední škole. Modulární výuka – pro někoho záhadný pojem, pro Ondřeje inspirativní cesta, jak do výuky literatury vnést život a přizvat k rozhodování o výuce žákyně a žáky. Ondřej se s námi podělí o to, jak tento koncept pochopil, jak si ho vykládá a jak se k němu dostal. Přiblíží nám, jak může jeden modul literární výuky vypadat a nabídne konkrétní příklady náplně modulární výuky. Na konci podcastu zazní zkušenost Kateřiny Kmentové, začínající učitelky, která začala poprvé učit přímo v modulárním systému výuky. Freire, Paulo: Pedagogika utlačovaných (překlad Eva Batličková) Wolfová, Maryanne: Čtenáři, vrať se: mozek a čtení v digitálním světě (překlad Romana Hegedüsová) Malý, Radek – Čech, Pavel: Poštou havraní; Brukner, Josef: Obrazárna Buzzati, Dino: Vítr (ve sbírce Tíživé noci; překlad Kateřina Vinšová) Dylan, Bob: Idiot Wind (v souboru Lyrics / Texty 1961–2012; překlad Gita Zbavitelová) Tolkien, John Ronald Reuel: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, Pán prstenů (překlad Stanislava Pošustová) Další zmínění autoři a díla: Aeneis, Proměny, Bible, Tisíc a jedna noc, Oráč z Čech, Božská komedie, Canterburské povídky, Korán, Dekameron, poezie Dálného východu, Francesca Petrarcy, Françoise Villona.

Druhá „ředitelská“ epizoda, druhý návrat k již otevřenému tématu. Na šestou epizodu (s Blankou Činátlovou) jsme se vypravili navázat rozhovorem s tehdejším a dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera Jiřím Růžičkou. Nezůstaneme jen u podnětných vzpomínek na tvořivou atmosféru a zavádění nových výukových postupů v 90. letech a zasazení proměny výuky literatury do kontextu snahy o přebudování celého systému. Hovoříme i o tom, jaký význam výuka literatury (nejen) z pohledu vedení má, proč je pro vzdělání zásadní – a zároveň, proč by nemusela být společným maturitním předmětem. Zazní také, nakolik je v představě Jiřího Růžičky literatura oddělitelná od výuky jazyka a vztahující se spíše k dalším druhům umění a kulturnímu kontextu. Spojujícím motivem je potom princip důvěry studentstvu i vyučujícím, který umožňuje svobodný experiment. Co považuje Jiří Růžička za minimum výuky literatury, které by nemělo být redukováno? Které autory vnášel před rokem 1989 do tříd? A má být současná výuka literatury politická? Doprovoďte nás na naší návštěvě Senátu – a toto vše se dozvíte!

K tématu minulé epizody (o alternativním kurikulu na Gymnáziu Na Zatlance) se podcast DidLit vrátil ještě jednou z odlišné perspektivy: hostkou Kačky a Ondřeje se tentokrát stala bývalá ředitelka Zatlanky Jitka Kmentová, která jim mohla odhalit, jak a proč vznikal tamní program ALT. Osobní pohled z ředitelny nasvítí otázky výuky literatury nově: co Jitka Kmentová potřebovala od češtinářek a češtinářů – a jak se pro myšlenku ALTu získávali nadšení spolupracující ochotní opustit chronologii v literární výuce? Jaké bývá příchozí studentstvo do tohoto programu – a co se s nimi má stát, než odmaturuje? Co se v takovémto společenství jeví jako klíč pro to, aby se výuka českého jazyka a literatury stala užitečnou pro všechny? A jak alternativně uspořádané kurikulum podněcuje studijní autonomii? Vracíme se taky k tématu „provzdušňování“ kurikula, studentským portfoliím i tandemové výuce, tedy prvkům dosažitelným i pro školy s tradičnější organizací učiva.  V poslední třetině je vinou technických potíží snížená kvalita zvuku. Omlouváme se za případné komplikace při poslechu!

Podcast Didlit spolu s posluchačstvem zavítá přímo na Gymnázium Na Zatlance v Praze, kde v tomto netradičním nahrávacím prostoru usedli za mikrofon tamní vyučující Markéta Pelcová a Tomáš Nedvěd. Kačka s nimi probere výuku češtiny v alternativním programu ALT, který literaturu propojuje v blokovém předmětu Společnost a kultura (SaK) s dalšími předměty jako historie a společenské vědy.  Bude řeč o specifickém rytmu školního roku protkaném tematickými celky a zkouškovými týdny, o významu badatelské výuky, produktivních činností i využití učitelských tandemů v jejich pojetí literární výuky.  Vyučující popíší také výhody oddělení jazykového vzdělávání do samostatného předmětu (téma jsme probrali v druhé epizodě DidLitu), principy hodnocení a sebehodnocení zohledňujícího i žákovskou aktivitu. Na konkrétních příkladech rovněž ukáží, co se jim díky uspořádání kurikula i zavedeným metodám v ALTu daří s žáky podnikat, promýšlet a diskutovat, ať už tím je poetistická hravost, nebo propaganda a ideologická manipulace. Inspirací taky mohou být hosty jmenované příklady dvojic (literárních i audiovizuálních) děl, s jejichž usouvztažňováním ve výuce pracují. Zdroje: Jeden svět na školách (od Člověka v tísni): 5 klíčových otázek (https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/vyzkumy/clk_5_otazek_srpen_2018_02.pdf, https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/vyzkumy/nastenka_verze_pro_web_na_sirku.pdf) 

Kačka s Albertem a Ondřejem vyrazili poprvé před živé publikum. Na diskusi v centru Didaktikon se na konci ledna našimi hosty stali dva odborníci tentokrát nikoliv z řad vyučujících literatury, ale z oblasti matematické lingvistiky (Rudolf Rosa, MFF UK) a literární teorie (Karel Piorecký, ÚČL AV ČR). Zkusili nám – i s ohledem na školní prostředí – vysvětlit, jak funguje generování textů (a zejména básní), debatovali o tom, v čem nám pomohou představy typu „digitální básník“ (a proč se třeba při jejich používání naopak ošívají), a nastínili i jak to udělat, aby AI generovala rýmy a pravidelný rytmus – tak, jak to dělá jejich vyvíjený model EduPo (projekt podpořený TA ČR). Zajímalo nás, co s tím vším ve škole: zbavuje aplikace generující básně žáky ostychu před poezií a jejími výklady? Mění AI náš pohled na umění? Znesvěcuje ho? A jak o tom s žáky diskutovat? Dozvíme se i to, jak si představu o autorském stylu konstruujeme podle výjimečných počinů (a nikoliv podle „průměru“), v čem nám generativní AI vyvrací miskoncepty o kreativitě – a dotkneme se i toho, jak o učení a jeho definici přemýšlet v kontextu strojového učení. Zmiňované zdroje: Piorecký, Karel – Husárová, Zuzana (2024): Kultura neuronových sítí. Praha: ÚČL AV ČR. https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:5c904eb4-12be-4d17-974c-46af8ca13de8  Podcast Proti proudu s Tomášem Mikolovem. https://www.youtube.com/watch?v=c71asMS_IfY  Hiršal, Josef (1997): Párkař: básnické nápodoby. Anonym (1983): Poesie zemědělská o polním pychu, aneb, Jak by deset básníků napsalo parodické verše na písničku z Prácheňska. https://tinyurl.com/slananynka Szabó, Samuel (2020): Umelá neinteligencia: Svet se nám nestal. 4AM. https://samcobratdazdoviek.bandcamp.com/album/svet-sa-n-m-nestal  Hopkins, J. — Kiela, D. (2017). Automatically Generating Rhythmic Verse with Neural Networks. https://research.fb.com/publications/automatically-generating-rhythmic-verse-with-neural-networks/. Ximing Lu a kol (2024): AI as Humanity's Salieri: Quantifying Linguistic Creativity of Language Models via Systematic Attribution of Machine Text against Web Text. https://arxiv.org/pdf/2410.04265  Porter, Brian – Machery, Edouard (2024): AI-generated poetry is indistinguishable from human-written poetry and is rated more favorably. Nature. https://www.nature.com/articles/s41598-024-76900-1.pdf  Munch, Edvard: Vampýr. https://tinyurl.com/munch-vampyr  Další čtení: Michal Chudoba – Rudolf Rosa (2024): GPT Czech Poet: Generation of Czech Poetic Strophes with Language Models. ArXiv.org Computing Research Repository. https://ufal.mff.cuni.cz/biblio/attachments/2024-chudoba-p3781956179788178940.pdf  Doshi, Anil R. – Hauser, Oliver P. (2024): Generative AI enhances individual creativity but reduces the collective diversity of novel content. https://www.science.org/doi/epdf/10.1126/sciadv.adn5290  Coeckelbergh, Mark (2023): Etika umělé inteligence. Překlad Sylva Ficová. Praha: FIlosofia.

Kačka tentokrát přivítala Víta Marušáka, který představí svou inovativní koncepci – výuku literatury v tematicko-žánrových celcích na Křesťanském lyceu Elijáš. Vítek popisuje svou cestu začínajícího učitele, který mění to, co mu nevyhovuje a hledá způsoby, jak žáky k textu přitáhnout skrze jejich vlastní zkušenosti. Dozvíte se, jak probíhá výuka propojující řecké hrdiny a marvelovské postavy a zda studenti zvládají orientaci na historické ose. Uslyšíte také Vítkovu reflexi pilotního roku této metody včetně úskalí, která během roku nastala.

Jak se zrodí nápad radikálně změnit výuku literatury? A jak se taková změna prosazuje v praxi? V dnešní epizodě se Ondřej a Kačka pomyslně vydají na Gymnázium Jana Keplera, kde vznikla unikátní koncepce literárního kurikula. Společně s Blankou Činátlovou budou hledat odpovědi na otázky, co obnáší tvorba alternativního vzdělávacího programu, jaký má dopad na studenty a zda je tento model přenosný na jiné školy. Jak vypadá výuka založená na literárních esejích, co přináší nechronologické pojetí literatury a jak se absolventstvo tohoto programu orientuje na historické ose? Poslechněte si inspirativní příběh o odvaze učit jinak. Citované a zmiňované publikace: B. Činátlová: Alternativní koncepce literární výchovy na Gymnáziu Jana Keplera (https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/14.2003/5/10.png) B. Činátlová: Klasické vzdělání jako balast, in Host 23, 2007, č. 3. Příloha Host do školy, č. 2, s. 3–6. B. Činátlová: Lze učit literaturu jinak? in Host 23, 2007, č. 3. Příloha Host do školy, č. 2, s. 27–29. ŠVP Gymnázia Jana Keplera „Per aspera ad astra!“ (https://sites.google.com/a/gjk.cz/svp/home?authuser=0)

V posledním díle letošního roku se Kačka a Ondřej ohlížejí za tím, co v roce 2024 přečetli. Ondřej sdílí své tipy z odborné četby, Kačka mluví o beletrii, kterou můžete vzít do třídy.  V druhé části podcastu si celý autorský tým pokládá navzájem vánoční i nevánoční literární otázky, které můžete použít i ve třídě nebo na češtinářském večírku a díky kterým můžete autorský tým trochu lépe poznat.  Zdroje:  Didaktikon: https://didaktikon.cz/DIDAKT-1.html (info o akci bude zveřejněno) EduPo: https://ufal.mff.cuni.cz/grants/edupo Šindelková–Štěpáník: „To je bude bavit…“: k didaktickému vyprazdňování obsahu ve výuce češtiny (ČJL 24/25 1) předplatné k objednání: https://send.cz/casopis/1224/cesky-jazyk-a-literatura,  archiv: https://ucebnice.fraus.cz/cs/cesky-jazyk-a-literatura/archiv  Kultura neuronových sítí: https://ucl.cas.cz/aktuality/kultura-neuronovych-siti/   Jak se učí poezie: https://www.hostbrno.cz/jak-se-uci-poezie/  Rapové texty Prago Union jako poetické dílo s didaktickým potenciálem: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/192155  Role grafických pomůcek při školní práci s narativním textem: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/188333  Slovo a smysl 2023 (20) 43: https://wordandsense.ff.cuni.cz/magazin/2023-20-43/  A2 Pán prstenů: https://www.advojka.cz/archiv/2024/14  K vertikální orientaci prostoru Znamení moci Jana Zahradníčka: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/183109/Filip_Novak_-_Klara_Krasenska_-_Ondrej_Pavlik_67-72.pdf?sequence=1&isAllowed=y Nevada – Imogen Binnie: https://www.conqueer.cz/nevada/  Rozložíš paměť – Marek Torčík: https://www.paseka.cz/produkt/rozlozis-pamet/  Party in Prague, Nesu oheň – Mat213  https://open.spotify.com/artist/3VIkv3HNIvPNwdQIatB5Rx Horiaca Obloha – ČAD: https://open.spotify.com/track/1g2mcJID90LItqbsyNwBjW

Navzdory tomu, nakolik úřednicky zní název dokumentu, o kterém bude v této epizodě řeč (tedy RVP), oba hosté ukazují, jak o něm lze živě a tvořivě přemýšlet. Blanka Činátlová a František Brož naznačí své zkušenosti se vznikem a implementací rámcových vzdělávacích programů do škol, vysvětlí, v čem je obdivuhodným počinem i kde jsou i po sedmnácti letech limity hledání souladu praxe s ním. Dotkneme se otázky klíčových kompetencí i koncepce vznikajícího RVP pro všeobecná lycea, zkusíme zodpovědět, v čem je problém s Katalogem požadavků k maturitě a se středoškolskými učebnicemi – a proč potřebujeme učebnici (či metodickou podporu) především pro vyučující. Co by se vlastně stalo, kdyby rámcové vzdělávací programy zmizely? Citované a zmiňované publikace: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2021/09/001_RVP_GYM_uplne_zneni.pdf  Nový návrh Rámcového vzdělávacího programu pro všeobecná lycea: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2020/08/78-42-M03_Pedagogicke_lyceum_2020_zari_rev.pdf Rámcový vzdělávací program pro lycea (např. pedagogické): https://www.edu.cz/wpcontent/uploads/2020/08/78-42-M03_Pedagogicke_lyceum_2020_zari.pdf  Rámcový vzdělávací program pro odborné školy (např. knihkupecké a nakladatelské činnosti): https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2020/08/66-43-M01_Knihkupecke_a_nakladatelske_cinnosti_2020_zari.pdf   O. Vojtíšek: Teze k revizi středoškolských kurikulárních dokumentů pro český jazyk a literaturu (Český jazyk a literatura 75, 2024, č. 1)

Čtvrtá epizoda nás zavedla poprvé do odborných škol: kde jinde také nechat zaznívat otázku, k čemu bude literatura v životě a profesi neakademicky zaměřených žáků. V epizodě hovoří František Brož a Adéla Čadková o svých zkušenostech a osvědčených postupech z výuky literatury na odborných školách. A pár slov padne i o roli integrace (tvůrčího) psaní, o ponižování učitelem a čtenářském sebepodceňování i – naopak – o žákově zažívání (a uvědomování si) úspěchu.  „I když pro žáky literatura zůstane španělskou vesnicí, tak to, že vás to bavilo a snažili jste se to udělat tak, aby to bavilo i je, je něco, co si odnesou a co si v sobě nechají.“ Citované a zmiňované publikace: D. Moldanová: Nesoustavné úvahy o výuce (české) literatury (https://journals.muni.cz/pedor/article/view/873/750) Moduly pro odborné vzdělávání z oblastí českého jazyka a z literatury (https://mov.nuv.cz, konkrétně zde: https://tinyurl.com/mov-nuv-moduly-cjl) Adélou Čadkovou odkazovaný předchozí díl DidLitu: Epizoda 2, čas 20:40  Dorian: Se zeptej (https://www.youtube.com/watch?v=xWP9CQI1FJU) C. McCarthy: Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě L. Lanczová: Zlodějka snů

Téma třetí epizody je převrácením epizody druhé, přesto se problematikou vnitřní integrace literární a jazykové výuky zabývá tak málo češtinářů a češtinářek, že za mikrofon s Kačkou a Ondřejem usedá pouze jeden host: PhDr. Mgr. David Franta, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni a Gymnázia Jaroslava Vrchlického Klatovy. Povídáme si s ním o jeho didaktickém projektu představeném v disertační práci (a její chystané knižní podobě), o tom, jak se dají literární texty produktivně využít k poznávání jazyka (a naopak), i o tom, co na to žáci… V závěru pak zazní posluchačům již známý hlas Mgr. Andrey Králíkové, Ph.D. Zmíněné publikace: D. Franta: Integrovaná výuka českého jazyka, slohu a literatury na gymnáziu (https://naos-be.zcu.cz/server/api/core/bitstreams/cc89e613-7af5-47eb-b419-25a19d13ddc5/content) A. Králíková a J Marková: Číst, pochopit, interpretovat (https://wordandsense.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/18/2023/07/Andrea_Kralikova_-_Jana_Markova_108-130.pdf) M. Čechová a kol.: Komplexní jazykové rozbory O. Chlup: Středoškolská didaktika R. Jakobson: Poezie gramatiky a gramatika poezie (In Poetická funkce) V. Macura: Znamení zrodu a české sny J. Mukařovský: O jazyce básnickém (In Studie II) J. Mukařovský: Vančurův vypravěč, Poetika jako základ literární výchovy na střední škole Z. Kožmín: Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře J. Levý: Umění překladu L. Spitzer: Stylistické studie z románských literatur A. Stich: Vhlédnému čtenáři pozdravení (In Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (lingvoliterární studie)) O. Uličný a J. Horák: Prostor pro jazyk a styl: Lingvostylistické analýzy současné české prózy pro děti a mládež F. Vodička (ed.): Svět literatury I

Ve druhé epizodě se Kačka a Ondřej zaměřují na to, jak probíhá výuka na školách, kde jsou český jazyk a literatura rozdělené do samostatných předmětů. Jsou tyto předměty skutečně oddělené, nebo je něco pojí? A co si o tomto uspořádání myslí samotní studenti? Nejen o tomto s hostkami Mgr. Janou Šindlerovou, Ph.D. a Mgr. Evou Markovou, Ph.D.