Ředitel Vojenského historického ústavu (VHÚ) brigádní generál Aleš Knížek v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY popisuje nejen neobvyklou spolupráci mezi Českou republikou a Etiopií, jejímž cílem je vybudování prvního vojenského muzea v této africké zemi, ale i snahu českých historiků nalézt ztracený československý tank AH-IV-H. Dále jsme hovořili o proměně Národního památníku na Vítkově, celkově rostoucím zájmu veřejnosti o vojenskou historii i o významu Dne válečných veteránů, který si připomínáme 11. listopadu.
Působení v mezinárodním prostředí, zkušenosti s velením brigádě i osobní pohled na současnou podobu Armády České republiky popisuje v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY brigádní generál Petr Svoboda, který donedávna vykonával funkci zástupce velitele a náčelníka štábu JFTC (Joint Force Training Centre) v polském Bydhošti a nyní působí jako poradce náčelníka Generálního štábu AČR.
Rok 2025 přináší pro Armádu České republiky řadu nových výzev, které se promítají do výcviku, výzbroje i způsobu myšlení jednotlivých útvarů. Významnou roli v tomto ohledu sehrává 26. pluk velení, řízení a průzkumu armádního generála Karla Janouška, jehož úkolem je zabezpečovat radarové pokrytí a přehled o vzdušné situaci. O aktuálním vývoji, výzvách a připravenosti útvaru jsme v rámci dalšího dílu pořadu CZ DIALOGY hovořili s jeho velitelem plukovníkem Zdeňkem Paterou.
Jednotka, o které se moc neví a přitom patří k tomu nejlepšímu, co česká armáda nabízí. Řeč je o 601. skupině speciálních sil (601. skss) sídlící v Prostějově, která je jediným speciálním útvarem svého druhu v rámci Armády České republiky. Přesná čísla, úkoly i konkrétní schopnosti této speciální skupiny zůstávají často utajeny, avšak její příslušníci sehrávají klíčovou roli při ochraně bezpečnostních zájmů České republiky i Aliance. Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s novým velitelem 601. skss plukovníkem Vojtěchem Koziolem, který odhaluje, jak se elitní vojáci připravují na budoucnost bojiště, s jakými technologiemi pracují i co pro něj osobně znamená stát v čele „šestsetjedničky“.
Od letošního dubna štábní praporčík Michal Baka zastává pozici vrchního praporčíka Velitelství pozemních sil AČR. Jaká je role vrchních praporčíků v Armádě České republiky, jaké jsou aktuální výzvy, kterým čelí, a jaký má význam budování poddůstojnického sboru? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.
Plukovník Milan Nykodym je zástupcem velitele 21. základny taktického letectva Armády ČR v Čáslavi a patří k první generaci pilotů, kteří absolvovali Vojenskou akademii v Brně. Na čáslavské základně působí nepřetržitě od roku 2005 v různých velitelských funkcích. Na kontě má více než 2300 nalétaných hodin v různých typech letounů, z toho přes 1000 na švédském stroji JAS-39 Gripen. V letech 2012 až 2015 se zúčastnil tří zahraničních misí na Islandu v rámci alianční mise NATO. Právě s plk. Nykodymem jsme se bavili o současných i budoucích úkolech 21. základny v rámci dalšího dílu našeho pořadu CZ DIALOGY.
Česká republika od začátku ruské agrese stojí pevně na straně Ukrajiny – nejen politicky a vojensky, ale i humanitárně. Zároveň jsme, podobně jako ostatní státy, které pomáhají, vystavováni útokům ruské propagandy. V rozhovoru se zplnomocněným ukrajinským velvyslancem Vasylem Zvarychem jsme mluvili o konkrétní pomoci, kterou Česko poskytuje, o aktuální situaci na frontě i o tom, jak se daří Ukrajincům, kteří v naší zemi našli nový domov.
Jaké jsou hlavní směry modernizace armády, jaké jsou zkušenosti z akvizičních procesů Armády České republiky nebo jak armáda hodnotí letošní dobrovolné cvičení pro středoškoláky? Nejen tyto otázky zazněly v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY v rámci rozhovoru s 1. zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíkem Miroslavem Hlaváčem.
Univerzita obrany v Brně se v posledních letech proměňuje. Z vojenské vysoké školy se stává instituce, která chce obstát nejen v přípravě důstojníků a odborníků pro Armádu České republiky, ale také v mezinárodním výzkumu a vývoji moderních technologií. Klíčovými oblastmi, na které se nyní univerzita soustředí, jsou kvantové počítání a umělá inteligence. Do dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si tak pozvali rektora Univerzity obrany brigádního generála Jana Farlíka, se kterým například rozebíráme, jak univerzita reaguje na nové technologické výzvy a proč se studentům vyplatí vydat se právě touto cestou.
O tom, že se 601. skupina speciálních sil chystá nahradit dosavadní vozidla Land Rover Defender 110 TDi Military Armoured 3 určené pro operace speciálních sil novými SOV (Special Operations Vehicle), se hovoří již delší dobu. Armáda nakonec zvolila nákup 24 kusů vozidel Supacat HMT Extenda 6x6. Celý proces pořízení měl na starosti vedoucí oddělení výstavby a střednědobého plánování ředitelství Speciálních sil AČR plukovník Vlastimil Štěbra, se kterým jsme v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY hovořili nejen o důvodech, proč padla volba právě na tato vozidla, ale také o jejich širší koncepci a dalším využití. V rozhovoru jsme mimo jiné probírali i další rozvoj Speciálních sil AČR.
Stíhací pilot major Aleš Svoboda se připravuje na historickou misi, která by mohla v roce 2027 opět vynést českého zástupce na oběžnou dráhu. Pokud se vše podaří, Svoboda naváže téměř po padesáti letech na legendární let Vladimíra Remka. Člen rezervního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda se tak stává symbolem návratu České republiky do světa pilotovaných kosmických letů. Jeho úkolem bude nejen reprezentovat Českou republiku, ale také provádět náročné vědecké experimenty na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Součástí Velitelství informačních a kybernetických sil (VeInKyS) je 91. skupina informačního boje. Jde o útvar Armády České republiky určený k provádění informačních operací, psychologických operací, civilně-vojenské spolupráce (CIMIC), monitorování informačního prostoru a podpoře strategické komunikace (StratCom). Disponuje dvěma středisky informačních operací, z nichž je jedno tvořené vojáky aktivní zálohy. Má také středisko CIMIC, středisko informační podpory a středisko podpory StratCom. Tyto jednotky pak podporuje skupina tvorby produktů svou multimediální tvorbou a četa zabezpečení základní logistikou. Útvar je schopen podporovat tři manévrové prvky Armády České republiky, 4. brigádu rychlého nasazení, 7. mechanizovanou brigádu a 43. výsadkový pluk, a může působit i ve prospěch strategického stupně, zejména generálního štábu. Velitelem 91. skupiny informačního boje je plukovník Ivo Zelinka, který byl hostem dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.
Vojenský technický ústav (VTÚ) jako státní podnik zřizovaný Ministerstvem obrany ČR se specializuje na výzkum, vývoj a zkoušení technologií a zařízení pro obranný a bezpečnostní sektor. Jeho hlavní činností je vývoj, modernizace, testování a certifikace vojenské techniky, výzbroje, speciální elektroniky a dalších systémů pro Armádu ČR a další bezpečnostní složky. O významu tohoto státního podniku, různých výzvách a budoucích záměrech jsme si povídali v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY s ředitelem VTÚ Jiřím Kašpárkem.
Státní podnik LOM PRAHA patří mezi nejstarší podniky leteckého průmyslu v českých zemích. Letos si připomínáme 110. výročí jeho založení. Historie LOM PRAHA začala 5. října 1915, kdy byla dokončena výroba prvního leteckého motoru typu Hiero v leteckém oddělení firmy Breitfeld-Daněk. Letecké motory Hiero byly dílem předválečného automobilového závodníka a leteckého průkopníka Otto Hieronima. Dnes LOM PRAHA primárně poskytuje služby a servis Armádě České republiky. Daří se mu přecházet na západní technologie a u těch východních si drží schopnost poskytovat servis i nadále. Nejen o úspěšném vývoji státního podniku LOM PRAHA jsme se bavili s jeho ředitelem Jiřím Protivou.
Od začátku letošního roku mají Pozemní síly Armády ČR nového velitele, kterým je generálmajor Josef Trojánek. Do této hodnosti byl povýšen na nedávném řádovém dnu u příležitosti 80. výročí konce 2. světové války. Generála Trojánka čeká v jeho nové pozici mnoho práce, zejména v rámci modernizace pozemních sil. K zásadnímu nárůstu schopností by mělo dojít například u dělostřelectva, a to zavedením nových zbraňových systémů CAESAR, včetně systému řízení palby. Naše jediná těžká brigáda, kterou je 7. mechanizovaná brigáda, přechází na tankovou platformu Leopard 2 a moderní švédská pásová bojová vozidla pěchoty CV90. Dosavadní vozidla Pandur II 8x8 CZ sloužící u 4. brigády rychlého nasazení pak budou pravděpodobně nahrazena novými kolovými obrněnci. Klíčovým parametrem naplnění úkolů pozemních sil je personální otázka, především zlepšení podmínek služby v armádě, udržení dosavadních zkušených profesionálů a zároveň zefektivnění náboru nových vojáků. Nejen těmto tématům jsme se věnovali v následujícím rozsáhlém rozhovoru s generálem Josefem Trojánkem.
Za posledních pět let se bezpečnostní situace v Evropě i ve světě dramaticky změnila. Na začátku svého mandátu ministryně obrany oznámila desatero priorit, které jsou klíčové pro udržení schopností Armády ČR. Bylo vyhlášeno a zahájeno množství modernizačních projektů, rozeběhly se resortní státní podniky, podařilo se nastartovat komunikaci s představiteli obranného průmyslu. V nedávné době byly rovněž nastaveny nové parametry platových podmínek vojáků. Zároveň je potřeba říci, že i přes veškerou snahu se nepodařilo naplnit Capability Targets pro období do roku 2025 a armáda už musí splnit cíle nové. Nedaří se také nábor do armády. O tom všem jsme si povídali s ministryní obrany Janou Černochovou v rámci našeho pořadu CZ DIALOGY.
Představovat dlouze Tomáše Kopečného jako vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny asi není nutné. Je ostatně pravidelným hostem našeho pořadu CZ DIALOGY. V minulosti působil deset let na ministerstvu obrany, naposledy jako náměstek ministra obrany pro řízení průmyslové spolupráce. Od počátku války na Ukrajině systematicky rozvíjí spolupráci České republiky a Ukrajiny, za což získal řád za zásluhy a řád prince Jaroslava Moudrého od prezidenta Zelenského. Nejvyšší státní vyznamenání pro cizince přebral během své poslední cesty po boku prezidenta Pavla. Tomáše Kopečného jsme po čase opět požádali o rozhovor, abychom zjistili, v jaké situaci se nyní Ukrajina nachází a jak se mění priority pomoci této zemi.
S blížícím se 80. výročím konce druhé světové války společně se zkušenostmi z probíhající války na Ukrajině si stále častěji klademe otázky, zda se historie opakuje a jestli existují nějaké paralely. Odpovědi nabízí nejen stálá expozice Armádního muzea na Žižkově, ale také bohatá nabídka dalších výstav a doprovodného programu pro studenty i veřejnost, kterou Vojenský historický ústav připravuje a nabízí. Nejen o tom jsme si povídali v dalším díle našeho pořadu CZ DIALOGY s ředitelem odboru muzeí Vojenského historického ústavu Praha plukovníkem Michalem Burianem.
Význam aktivní zálohy v Armádě České republiky neustále roste, proto jsme do dalšího pokračování našeho pořadu CZ DIALOGY pozvali kapitána Jana „Sullyho“ Heřmánka. Ten je již 14 let vojákem v aktivní záloze u bojového útvaru 7. mechanizované brigády AČR. Kromě toho od roku 2022 aktivně pomáhá na Ukrajině, je předsedou známého spolku Team 4 Ukraine. Probírali jsme tak nejen cíle a priority v budování Aktivní zálohy AČR, ale hovořili jsme také o praktických zkušenostech při poskytování pomoci bojující Ukrajině.
Vzdušné síly AČR v současnosti řeší rozběhnuté modernizační projekty, nové technologie, ale také nové cíle v rámci NATO a naplňování národní strategie. S tím jsou spojeny nemalé výzvy týkající se výcviku, přípravy personálu, zavádění nových taktických postupů a nových příprav či náboru nových příslušníků vzdušných sil. Nejen o tom jsme si povídali se zástupcem velitele Vzdušných sil AČR brigádním generálem Petrem Tománkem.