Velká očekávání, ale i skepse. Blíží se ostře sledované setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina. „Výsledky jsou nepredikovatelné. Ale nemyslím si, že by mělo dojít k nějakému fatálnímu ‚o nás bez nás‘, k novému Mnichovu. Spíš si myslím, že prezident Trump v případě, že by měl být do něčeho tlačen, a on to pozná, tak jednání ukončí, nebo řekne, že to zváží a stanoviska projedná s prezidentem Zelenským, případně s Evropou,“ míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Nejprve se spekulovalo o tom, že by Izrael vyhlásil, že chce okupovat celé Pásmo Gazy. Nakonec chce okupovat město Gaza. „Izrael si vytyčil několik hlavních cílů: odzbrojení Hamásu, návrat rukojmích, demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové civilní vlády bez Hamásu a bez palestinské autority. V tuto chvíli se jeví, že Hamás není schopen ani ochoten přistoupit na tu nejdůležitější podmínku – že by vydal zpátky rukojmí,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Donald Trump zkracuje padesátidenní ultimátum pro ukončení války na 8. srpna. „Administrativa prezidenta Trumpa vydala pokyny k přípravě patřičných legislativních opatření a zákon – který by měl zahrnovat sekundární sankce, je připraven k tomu, aby byl schválen,“ potvrzuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Donald Trump ohlásil nová cla, začnou platit 7. srpna. „Je to nepřímý tlak na některé státy, které kupují ruské suroviny, především ruskou ropu,“ vysvětluje analytik.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident USA požádal o dohodu o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. Pokud ho Putin neposlechne, hrozí uvalením tzv. sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent. „Dostáváme se k dvoukolejnému řešení. Nátlak nebude vyvíjen jenom na Ukrajinu, ale i na Rusko. To je politika, která proti ruskému impériu dlouhodobě jako jediná platila,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Co očekávat od změn v ukrajinské vládě? A jak bude vypadat bezpečnostního partnerství Islandu a EU?

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že dnes bude po telefonu mluvit s prezidentem Zelenským a že rozhovor s Putinem ho zklamal. „Donald Trump je známý tím, že chce výsledky svého snažení hned. A toto trvá i z jeho úhlu pohledu velmi dlouho. Problém je, že prezident Trump v tuto chvíli pořád aplikuje vůči Ruské federaci spíše taktiku pobídek, zatímco vůči Ukrajině taktiku nátlaku. A to očividně neplatí,“ konstatuje Vlastislav Bříza.

V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.

Už týden útočí Izrael na cíle v Íránu. Írán útoky opětuje. Může teď Izrael vojensky zlomit íránský režim sám? „To není jeho hlavním cílem. Hlavním cílem této izraelské operace Vzpínající se lev je zničit nebo eliminovat na dlouhé roky íránský jaderný program. Útoky Izraele jsou vedeny nejenom na jaderná zařízení, ale zároveň na vývojová centra, továrny, sklady a odpalové rampy balistických raket,“ přibližuje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Klíčová událost z noci na pátek: Izrael zahájil preventivní útok na Írán. V Teheránu se podle agentury AP ozývaly exploze. To vše krátce poté, co rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii poprvé za posledních 20 let konstatovala, že Írán neplní své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní. „Útok nebyl bleskem z čistého nebe. Izrael několik let jasně říká, že nemůže dopustit, aby Írán vyvinul jadernou zbraň,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Zdánlivě nerozlučná dvojice, americký prezident Trump a podnikatel Elon Musk, se rozhádala. Jejich rozkol částečně zastínil důležité setkání – nového německého kancléře Fridricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Trump. Setkání obou politiků následovalo pár dní po telefonátu Trumpa s Putinem. Telefonát se uskutečnil po mimořádné ukrajinské akci zvané Pavučina. Podle Ukrajiny útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.

Bezpečnostní situace ve světě se nelepší. Gaza, íránský jaderný program, na Ukrajině stále umírají lidé. Proč zatím ani Spojené státy, ani Evropa nesáhli k opravdu citelným opatřením vůči Putinovi? „Na schůzce z minulého týdne vrcholní evropští státníci konstatovali, že nedojde-li během následujícího dne k zastavení palby ze strany Ruska, tzn. k vyhlášení 30denního příměří, zavede Evropa drtivé sankce proti Rusku. Ale nestalo se vůbec nic,“ zlobí se Vlastislav Bříza.

V Istanbulu začalo trojstranné jednání zástupců Ukrajiny, Turecka a Spojených států. Později během dne se očekává jednání mezi představiteli Ukrajiny, Ruska a Turecka. Cílem diplomatických snah je ukončit ruskou válku proti Ukrajině. „Volodymyr Zelenskyj řekl absolutní argument: ‚Jedu do Istambulu, přijeď za mnou.‘ Nemyslím si, že tím zaskočil Vladimira Putina, ale zaskočil tím zbytek světa,“ domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Poslechněte si rozhovor.

Ve chvíli, kdy začíná další rozhovor projektu Co se děje se světem, probíhá tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Jaká je momentálně vojenská síla Ruska? „Kapacita a dosah jaderné triády Ruské federace jsou prakticky neomezené a co se týče počtu, kvality, ale i kvantity, tak je nadřazena všem ostatním vyjma USA,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Jak je na tom Rusko z hlediska konvenčních zbraní? Poslechněte si celý rozhovor.

Uzavřená dohoda o nerostech vrací pozici Spojených států vzhledem k válce na Ukrajině do neutrálnější pozice. Získají přístup i k ropě a plynu, pojmenovávají ovšem Rusko jako agresora. „Sice jsou zmíněny monstrózní půjčky a dary, které byly Ukrajině dány, nicméně podle smlouvy nemusí být vraceny. Podstatné je, že rámec je dán i pro novou pomoc. Ta bude sice zpoplatněna, mohla by však byznysmena Trumpa v konfliktu udržet,“ přibližuje expert Vlastislav Bříza.

Uplynulý týden přinesl ohlášení Kremlu o pozastavení bojů během Velikonoc. Následoval ale ruský útok na Kyjev, nejtvrdší od napadení Ukrajiny ruskými vojáky. „Cíl ruské diplomacie je dvojí. Buď uzavřít mír za ruských podmínek, které jsou drsné, direktivní a nesmějí být dopuštěny z hlediska mezinárodního práva Ukrajiny a západního společenství, nebo docílit toho, že ta věc bude pro Trumpa tak složitá, že se z jednání stáhne a opustí Ukrajinu úplně,“ myslí si analytik Bříza.

Spojené státy nejsou aktivní jenom směrem k Ukrajině, ale i v oblasti Rudého moře. Americká armáda v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila ropný přístav Ras Ísá. „Cílem této operace je oslabit vliv Íránu v oblasti, useknout chapadla íránským proxy spojencům,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Co bylo cílem návštěvy saúdskoarabského ministra obrany v Teheránu? A které evropské země by měly zdvojnásobit svou pomoc Ukrajině?

Celková celní zátěž čínského dovozu do Spojených států je teď 145 procent. Čína od soboty zvýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Napsaly to Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo financí. „Máte-li cla vyšší než 100 procent, jedná se prakticky o embargo, nikoliv o cla. To jsou tak vysoké bariéry, které vám, když ne znemožňují vzájemný obchod, tak ho významně omezují,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Zatímco Rusko dál útočí na Ukrajinu, Spojené státy zavedly cla. Ceny se zvyšují ve chvíli, kdy se Evropa snaží posílit svůj vojenský průmysl a obranný potenciál. Jaké dopady bude mít zavedení cel? „Domnívá-li se prezident Trump, že tím ochrání svůj vlastní průmysl, je to minimálně velice diskutabilní. V obranném průmyslu to nebude tak dramatické. Daleko větší vliv to bude mít na spotřební průmysl,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.