Na několik hodin ve čtvrtek večer přerušilo provoz mnichovské letiště, a to kvůli dronům, které se nad ním a v jeho okolí objevily. Je zde souvislost s nedávnými incidenty z Dánska a Norska? „Je to forma provokace, snaha o rozdělení společnosti, soudržnosti států EU. Určitě tyto paralely hledat lze, ale kategoricky nemůžeme říct nic. Nejvíce mi na tom vadí naše bezradnost, že si s drony neumíme poradit, i když prostředky máme,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Velmi citlivým tématem jsou v posledních dvou týdnech drony. Polský ministr vnitra oznámil, že Polsko zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Incidenty hlásí i Rumunsko. „Polský ministr obrany a ukrajinský ministr obrany podepsali dohodu ve vazbě na spolupráci stran dronů, a to v několika aspektech,“ uvádí bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Dnešním dnem začalo vojenské cvičení Ruska a Běloruska Západ 2025. Jak se k němu postavit? „Musíme být připraveni a brát to cvičení vážně. Na druhou stranu 90 procent posádek zůstává na svých místech,“ poukazuje Vlastislav Bříza. Upozorňuje však na fakt, že Rusko deklarovalo, že součástí cvičení bude i bojová připravenost pro boj v jaderném prostředí. Cvičení začíná pár dní poté, kdy do Polska vlétlo přinejmenším 19 ruských dronů. Jak Vlastislav Bříza hodnotí reakci NATO?

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro. „Ten útok je fatální. Nicméně je potřeba vyzdvihnout účinnost protivzdušné obrany. V posledních měsících klesala, ale vrátili se na účinnost mezi osmdesáti až devadesáti procenty. To je obrovský úspěch. Žádná jiná protivzdušná obrana světa, snad s výjimkou izraelské, případně americké, nemá takovou účinnost,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident Trump oznámil, že začal s přípravami na setkání mezi prezidenty Zelenským a Putinem. Prezident Zelenskyj podmiňuje setkání s ruským prezidentem bezpečnostními zárukami. „Bezpečnostní záruky jsou alfou a omegou toho, zda bude dosaženo míru, nebo ne. Nicméně klíčovou bezpečnostní garancí Ukrajiny je její armáda, která bude schopna odolat případnému útoku Ruské federace. To znamená, nesmí dojít k neutralizaci, k demilitarizaci,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Bříza.

Velká očekávání, ale i skepse. Blíží se ostře sledované setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina. „Výsledky jsou nepredikovatelné. Ale nemyslím si, že by mělo dojít k nějakému fatálnímu ‚o nás bez nás‘, k novému Mnichovu. Spíš si myslím, že prezident Trump v případě, že by měl být do něčeho tlačen, a on to pozná, tak jednání ukončí, nebo řekne, že to zváží a stanoviska projedná s prezidentem Zelenským, případně s Evropou,“ míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Nejprve se spekulovalo o tom, že by Izrael vyhlásil, že chce okupovat celé Pásmo Gazy. Nakonec chce okupovat město Gaza. „Izrael si vytyčil několik hlavních cílů: odzbrojení Hamásu, návrat rukojmích, demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové civilní vlády bez Hamásu a bez palestinské autority. V tuto chvíli se jeví, že Hamás není schopen ani ochoten přistoupit na tu nejdůležitější podmínku – že by vydal zpátky rukojmí,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Donald Trump zkracuje padesátidenní ultimátum pro ukončení války na 8. srpna. „Administrativa prezidenta Trumpa vydala pokyny k přípravě patřičných legislativních opatření a zákon – který by měl zahrnovat sekundární sankce, je připraven k tomu, aby byl schválen,“ potvrzuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Donald Trump ohlásil nová cla, začnou platit 7. srpna. „Je to nepřímý tlak na některé státy, které kupují ruské suroviny, především ruskou ropu,“ vysvětluje analytik.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident USA požádal o dohodu o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. Pokud ho Putin neposlechne, hrozí uvalením tzv. sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent. „Dostáváme se k dvoukolejnému řešení. Nátlak nebude vyvíjen jenom na Ukrajinu, ale i na Rusko. To je politika, která proti ruskému impériu dlouhodobě jako jediná platila,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Co očekávat od změn v ukrajinské vládě? A jak bude vypadat bezpečnostního partnerství Islandu a EU?

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že dnes bude po telefonu mluvit s prezidentem Zelenským a že rozhovor s Putinem ho zklamal. „Donald Trump je známý tím, že chce výsledky svého snažení hned. A toto trvá i z jeho úhlu pohledu velmi dlouho. Problém je, že prezident Trump v tuto chvíli pořád aplikuje vůči Ruské federaci spíše taktiku pobídek, zatímco vůči Ukrajině taktiku nátlaku. A to očividně neplatí,“ konstatuje Vlastislav Bříza.

V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.

Už týden útočí Izrael na cíle v Íránu. Írán útoky opětuje. Může teď Izrael vojensky zlomit íránský režim sám? „To není jeho hlavním cílem. Hlavním cílem této izraelské operace Vzpínající se lev je zničit nebo eliminovat na dlouhé roky íránský jaderný program. Útoky Izraele jsou vedeny nejenom na jaderná zařízení, ale zároveň na vývojová centra, továrny, sklady a odpalové rampy balistických raket,“ přibližuje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Klíčová událost z noci na pátek: Izrael zahájil preventivní útok na Írán. V Teheránu se podle agentury AP ozývaly exploze. To vše krátce poté, co rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii poprvé za posledních 20 let konstatovala, že Írán neplní své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní. „Útok nebyl bleskem z čistého nebe. Izrael několik let jasně říká, že nemůže dopustit, aby Írán vyvinul jadernou zbraň,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Zdánlivě nerozlučná dvojice, americký prezident Trump a podnikatel Elon Musk, se rozhádala. Jejich rozkol částečně zastínil důležité setkání – nového německého kancléře Fridricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Trump. Setkání obou politiků následovalo pár dní po telefonátu Trumpa s Putinem. Telefonát se uskutečnil po mimořádné ukrajinské akci zvané Pavučina. Podle Ukrajiny útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.

Bezpečnostní situace ve světě se nelepší. Gaza, íránský jaderný program, na Ukrajině stále umírají lidé. Proč zatím ani Spojené státy, ani Evropa nesáhli k opravdu citelným opatřením vůči Putinovi? „Na schůzce z minulého týdne vrcholní evropští státníci konstatovali, že nedojde-li během následujícího dne k zastavení palby ze strany Ruska, tzn. k vyhlášení 30denního příměří, zavede Evropa drtivé sankce proti Rusku. Ale nestalo se vůbec nic,“ zlobí se Vlastislav Bříza.