Často nespolehlivé české vlaky občas překvapí a zavezou vás z jednoho konce Česka na druhý i bez přestupu. To je případ Slováckého expresu, který jede z Prahy až do Luhačovic. I když cesta chvilku zabere, můžete si z okýnka prohlídnout kus Moravy a pokochat se lidově malovanými nádražními budovami Slovácka. V Luhačovicích už na každého čeká jen lázeňská pohoda: kavárny, rozlehlé parky a hlavně architektura. Hlavní hvězdou je samozřejmě Dušan Jurkovič a jeho lidová secese, nechybí ale ani funkcionalismus Bohuslava Fuchse. A k tomu jak jinak než Vincentka zdarma!
Co dělat, když skončí léto? Když je zima, brzo tma, doma nuda, v práci rutina? No přece mikrodobrodružství a mikrovýzvy! Můžete přespat na rozhledně, vykoupat se ve studené řece, vylézt na nejvyšší hory Česka nebo projet všechny linky tramvaje na konečnou. Mikrovýzvy můžete dělat po práci nebo po škole, o víkendu anebo třeba před spaním. Můžete stopovat, spát na nezvyklých místech, fyzicky se překonávat, objevovat všechno malý za málo času a málo peněz. Zbavíte se tak nudy a každodennosti bez toho, aniž byste si narušili běžné povinnosti. A konečně poznáte to, co je hned vedle vás!
Bojíte se, že když překročíte hranice brněnského Cejlu, okradou vás, zavraždí a hodí do žumpy? Zkuste to a uvidíte, že namísto nebezpečí na vás v Brnoxu číhají funkcionalistické památky, živá kultura, současná architektura a nejautentičtější atmosféra! To všechno a ještě milión dalších věcí jsem objevila v novém díle, který snad každého inspiruje a zboří konečně všechny stereotypy.
Pokud přemýšlíte, že byste vyrazili na několikadenní pěší túru, ale nevíte, jak se dobře připravit, tenhle návod vás provede vším praktickým vybavením. Taky vám poradí, jak všechno naplánovat, co si zjistit předem a jak se zorganizovat. Dozvíte se něco o spaní v přírodě a vaření v lese, zjistíte, jak si sbalit krosnu, aby vám po prvním dni neupadly záda. A nakonec se zmíním i o tom, jak může mladá dívka spát sama v temném lese a proč byste to měli udělat i vy!
Nemáte čas jezdit někam daleko do přírody, ale přesto byste se rádi vydali na jednodenní trek? Každým městem vede spousta turistických tras a cyklostezek, ze kterých poznáte svoje bydliště z úplně jiné perspektivy.
Břevnov je podle mě jednou z nejhezčích čtvrtí v Praze, kde můžete bydlet. Já tam bohužel nebydlím, každopádně jsem se tam šla aspoň projít a natočila u toho nový díl! Vy se tam taky můžete vydat, podívat se do zahrad břevnovského kláštěra, pokochat se nově opravenými usedlostmi, zasportovat si v Ladronce anebo nakouknout do Tejnky, kde najdete ještě zbytky malých domků z původní zástavby.
Pokud trávíte o prázdninách pár dní v Praze, kam jinam byste se měli vydat než na ostrov? Vltava má ostrovů spoustu, ten Rohanský je spíš bývalým ostrovem, každopádně procházka po něm stojí zato. Hlavně proto, že si tam do září můžete projít výstavu organizovanou pražským IPRem. Ta dokumentuje proměny řeky, ukazuje současné kreativní využití veřejného prostoru a nabízí možná poslední procházku původní přírodou, na jejímž místě brzo vznikne nová čtvrť Rohan City.
Pokud máte v létě čas, vydejte se na Via Czechia nebo na Stezku Českem! Co to je? Dvě trasy podél hranic, po kterých ujdete 2000 km okolo Česka. Já jsem si vybrala Via Czechia a vydala se podél severní hranice z nejzápadnějšího bodu přes zpustlou Aš a přes Krušné hory až do střediska běžkařů Božího Daru. V první etapě jsem ušla 120 km a potkala spoustu Goethových stop po západních Čechách, bizarní architekturu Aše, opuštěné vesnice v bývalých Sudetech, hraniční přechody s kasiny a prostitutkami i turistická střediska okolo Božího Daru.
První epizoda z Moravy! Zajela jsem si do svého rodného kraje a navštívila Masarykovo rodné město Hodonín - hraniční přechod, kterým protéká řeka Morava. Stojí zato si všimnout několika secesních budov, jinak je Hodonín spíš lehce průmyslovou periferií. Pokud si z Hodonína popojedete do nedaleké vesnice Pavlov, můžete se projít mezi vinnými sklípky a pokochat se lidovou architekturou i Baťovým kanálem.
I když je Split 2. největší město Chorvatska, má jenom 178 tisíc obyvatel. Zato je jeho centrum na seznamu UNESCO, můžete se tam libovolně procházet římským palácem a během toho vysedávat v mini kavárnách v roztomilých kamenných uličkách nebo si jít poležet na pláž. A pokud vás nudí kombinace moře-památky, je tady obří sídliště ve stylu, který v Česku jen tak nenajdete. Na celý Split se pak můžete podívat ze zalesněného kopce na špičce poloostrova anebo z vlaku, který po jednokolejce projede Chorvatskem naskrz a ukáže vám vnitrozemí zničené za nedávné války i výhledy na chorvatské nejvyšší hory.
Na pankrácké "mrakodrapy" je vidět v Praze skoro odevšad, já jsem se na ně ale přišla podívat úplně zblízka a rozebrala jejich stavební vývoj i současnou podobu neutěšeného veřejného prostoru. Kromě toho jsem objevila i původní pankrácké historické jádro, obdivovala brutalistickou architekturu a dostala se i na napůl zničené funkcionalistické sídliště.
Cesta z města pokračuje v tour po středních Čechách. Tentokrát se zastavíme v Nymburce, okresním městě na Labi. Město ohraničuje vodní příkop a středověké hradby, kolem řeky vznikl nový odpočinkový prostor. Nymburku kraluje automobilový provoz a hlavní náměstí není nic moc, potěší ale několik roztomilých "pražských" kaváren i ten pravý maloměstký ruch.
Někdo možná navštívil Most už v době, kdy dávali seriál Most. Já jsem si na pivo do Severky nezašla, ani jsem nevylezla na Hněvín jako Eda. Zato jsem v Mostě objevila socialistický realismus, brutalismus i devadesátkovou hitparádovou architekturu, obešla přestěhovaný gotický kostel a zkritizovala náměstí. Takže ať už se chcete pokochat architektonickými styly, poznat místní originální obyvatele, nebo se dostat do lehké deprese, nasedněte na rychlík Krušnohor a vyražte do Mostu!
Konečně otevřeli Jelení příkop u Pražského hradu! Po několika letech záhadných rekonstrukcí, jejichž výsledku si nevšimnete, tak můžete vyrazit na procházku kolem Hradu. Abychom to ale nepřehnali s tou radostí, příkop je otevřený jenom z poloviny, do tunelu pod Prašným mostem a do dolní části od architekta Pleskota se nedostanete, navíc na každém kroku narazíte na hradní štráž nebo policii se samopalem! To už nezní tak lákavě, nicméně pořád to snad stojí za to a můžete to spojit i s návštěvou jiných částí Hradu, které teď po dlouhé pauze taky otevřeli.
Pokud jste si přečetli název epizody, jako první vás určitě napadl Sedlčanský hermelín. K němu se taky dostaneme, ale hlavně se podíváme na sedlčanské náměstí, na kterém vládne ten pravý maloměstký ruch, na zbrusu nové vlakové nádražíčko a okomentujeme samozřejmě i bizarní spojení renesančního kostela uprostřed sídliště.
Další díl zamířil do Třeboně. K rybníku Svět, Schwarzenberské hrobce, do zámecké zahrady i do pivovaru. Řeknu vám, kdo na Třeboňsku postavil všechny ty rybníky, jak se jmenuje třeboňský pivo, proč je uprostřed jihočeskýho lesa mini katedrála a hlavně - proč byste okamžitě měli sednout na vlak a dojet až na úplnej jih Čech.
Podél čeho všeho půjdete, když se rozhodnete přejít Prahu napříč? Vydala jsem se ze Zbraslavi na sever podél řeky a prošla rušnou cyklostezkou přes Komořany, Modřany, Braník, Podolí a Smíchov až do centra a potom přes novou Trojskou lávku až úplně na sever k poslední zastávce MHD. Strávila jsem spoustu času s Vltavou, viděla hodně mostů a přidala se k relaxujícím Pražanům naladěným na jaro (haha).
Přetrvávající uvěznění ve městě mě zavedlo do lesoparku Čihadla, kde jsem vyšplhala na architektonicky originální rozhlednu a odtud shlédla východ Prahy. V malé čtvrti Kyje jsem se pak na chvíli dostala z města na vesnici. Té vévodí kamenný opevněný kostel a hlavně pokud se chcete dostat z jednoho konce Kyjí na druhý, musíte neustále obcházet (na Prahu) obrovský Kyjský rybník.
První epizoda Cesty z města vás zavede do města - do pražské čtvrti Bohnice. Prošla jsem socialistické sídliště se zanedbaným veřejným prostorem, zastavila se u nejdelšího paneláku v Česku a dostala se až do staré vesnice Bohnice s barokní architekturou. I když jsem se nedostala přímo do areálu psychiatrické léčebny, i tak se o ní něco málo dozvíte, a hlavně se podíváme na dva děsivé hřbitovy - chovanců a zvířecí.