Vítězné strany, ať už hnutí ANO, nebo třeba SPD, před volbami slibovaly, že zruší Ministerstvo pro evropské záležitosti. To se nejspíš skutečně stane. Co to ale bude v reálu znamenat? Podle končícího ministra Martina Dvořáka (STAN) agenda, kterou jeho úřad vykonával, jen tak nezmizí. Kdo přesně ji bude vykonávat po jeho odchodu je ale podle něj těžké odhadnout.

Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Unijní lídři budou v tomto týdnu opět jednat o tom, jaký by Evropská unie měla mít další společný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů. Z Česka zatím zaznívají odmítavé reakce, a to od končící i nově vznikající vlády. Odborník na klimatické právo Vojtěch Vomáčka ale upozorňuje, že podle soudů jde i o lidská práva.

O zavedení nástroje na monitorování online konverzací v rámci boje proti dětské pornografii (tzv. Chat Control) měli ministři vnitra rozhodovat na úterním společném zasedání v Lucemburku. Plán Dánského předsednictví Rady EU ale před pár dny ztroskotal, když se ukázalo, že Chat Control stále nemá dostatečnou podporu. Podle šéfredaktora serveru Lupa.cz Davida Slížka neexistuje žádná kompromisní varianta. „Není možné nabourat šifrování jen trochu, jen pro jeden účel,“ říká.

Novou vládu Česko sice po volbách ještě nemá, že bude novým premiérem Andrej Babiš se ale zdá být velmi pravděpodobné. Předseda hnutí ANO se tak kromě Strakovy akademie vrátí také jako zástupce Česka do Bruselu. Jaký návrat to bude? Jak se na nástup Andreje Babiše asi dívají evropští politici? A přesune se kvůli němu teď Česko na okraj Evropské unie? Hosty povolebního dílu Bruselských chlebíčků jsou bývalí spoluautoři podcastu Viktor Daněk a Filip Nerad.

Volby už jsou za rohem, země je plná plakátů. Zatímco na předvolebních plakátech příliš mnoho evropských témat nenajdete, v programech už je to pestřejší. Jaká evropská témata se v nich skrývají? Poslechněte si speciální předvolební debatu všech čtyř spoluautorů Bruselských chlebíčků.

The results of the parliamentary elections in the Czech Republic and the possible return of Andrej Babiš to the prime minister's chair are nervously awaited by Brussels – the European Commission and other EU member states. According to journalist and head of the Brussels bureau of the Financial Times Henry Foy, Brussels is counting on Babiš's return. „It is a certain comforting fact that everyone here has already experienced Babiš and knows him,“ Foy says.

Výsledky parlamentních voleb v Česku a možný návrat Andreje Babiše (ANO) do premiérského křesla napjatě očekává také Brusel, tedy Evropská komise a ostatní členské státy Evropské unie. Podle novináře a šéfa bruselské kanceláře listu Financial Times Henryho Foye Brusel s návratem Babiše počítá. „Jisté uklidnění přináší fakt, že už tu všichni Babiše zažili a znají ho,“ říká Foy v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Do sněmovních voleb zbývá už jen několik týdnů. Podcast Bruselské chlebíčky se proto v příštích dílech rozhodl zaměřit na českou politiku, ale samozřejmě v evropském kontextu. První zářijová epizoda se věnuje bilanci současné vlády. Která evropská pravidla kabinet nestihl přenést do našeho právního řádu? A která schválně odložil? Odpovídá redaktorka a komentátorka Seznam Zpráv, bývalá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.

K letním měsícům neodmyslitelně patří i filmové festivaly, ať už ten srdcový v Karlových Varech, nebo třeba v italských Benátkách, který se koná právě v těchto dnech. Občas se ale zapomíná, že film je taky průmysl a může být výnosný pro evropské státní rozpočty. O filmových pobídkách u nás i jinde v Unii si přišla do podcastu Bruselské chlebíčky povídat Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu audiovize.

Norway is facing increasing complications because it is not part of the EU, says Pernille Rieker, head of the Arena Center for European Studies at the University of Oslo and researcher at the Norwegian Institute of International Affairs. Although the complications are growing, possible entry into the European Union is still not part of everyday political debate. Why it is so, and what is the relationship between Norway and the EU?

Norsko se potýká se stále více komplikacemi, protože není součástí EU, říká šéfka centra Arena pro evropská studia Univerzity v Oslu a výzkumnice norského institutu pro mezinárodní záležitosti v jedné osobě, Pernille Riekerová. Přestože jsou komplikace stále větší, možný vstup do Evropské unie stále není součástí každodenní politické debaty. Proč, a jaký je vlastně vztah norská a Unie? O tom je tento díl Bruselských chlebíčků.

Za letošní léto už čeští hasiči bojovali proti lesním požárům v Řecku, Severní Makedonii, Albánii nebo Bulharsku. Na speciální mise vyrazili přes takzvaný Mechanismus civilní ochrany EU. Ten zřizuje právě Evropská unie a vše se tak řídí z Bruselu. Jak přesně jsou do toho Češi zapojení a kdy jsme naopak tuto pomoc využili, to uslyšíte v tomto díle Bruselských chlebíčků.

Nejdůležitější diplomatická jednání se často odehrávají u společného oběda či večeře. Jak při nich budou politici a diplomaté naladěni, je tak částečně i v rukou jejich kuchařů. Šéfkuchař stálé delegace Česka při NATO v Bruselu Tomáš Veselý věří, že základem je výběr surovin. „Začíná to průzkumem trhu. Vždycky po příjezdu na nové místo si musím sehnat okamžitě dobrého spolehlivého řezníka,“ prozrazuje v podcastu Bruselské chlebíčky.

Česko v novém Evropském parlamentu ztratilo svůj vliv. Tak to po roce zasedání parlamentu hodnotí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Nový evropský parlament se podle ní sice navenek příliš nezměnil, uvnitř jsou ale velké změny, a to zejména v hlavní frakci, tedy v Evropské lidové straně. Svou roli přitom hraje i nová frakce Patrioti pro Evropu, ke které patří hnutí ANO nebo třeba maďarský Fidesz Viktora Orbána.

Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na Brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová. Česko by podle ní mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.

"The Netherlands regularly punched above its weight," says an expert report for the Dutch Ministry of Foreign Affairs. "The Netherlands reacted in a very agile way to Brexit. We were like-minded with the UK on certain files. And we had to find new partners in the EU." says one of the authors of the study and EU influence expert Mendeltje van Keulen. According to her, Czechia could be even stronger in Brussels if it formed more coalitions of countries with similar positions.

Jakou věcí byste se pochlubili o Česku, kdybyste mluvili s někým ze zahraničí? I na to se ptá projekt Dobré ráno, Česko – iniciativa několika organizací, které zemi reprezentují v cizině, včetně ministerstva zahraničních věcí. O tom, jak se hledá značka ČR, v nové epizodě Bruselských chlebíčků mluví generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková.