Herečka dobře ví, jak umí být svět šoubyznysu tvrdý. Frustrace z castingů ji nakonec dovedla k nečekané cestě: stala se influencerkou, kterou dnes sledují tisíce lidí pod přezdívkou Daňhelinda. „Moje první video bylo o pravidlech českého šoubyznysu. Nebyl v tom záměr ani kalkul, marketing jsem se začala učit až v běhu. Ale čerpala jsem právě ze zkušeností z castingů. A lidi to bavilo,“ vzpomíná.

Na své začátky s hraním na ulici rozhodně pamatuje s úsměvem. „Prvním honorářem byla nějaká mince a pak mi jedna paní do futrálu hodila banán nebo vánoční bonbón,“ směje se. Kromě mincí prý dostával i hodně telefonních čísel. „Nikdy jsem na žádné nezavolal, i když je mám dodnes,“ vzpomíná na časy, kdy hrál u Lennonovy zdi v Praze. Na Karlův most nesměl. Neměl totiž povolení… Nesestříhaný záznam včetně písniček najdete v aplikaci mujRozhlas.

Zlata Adamovská patří k nejvytíženějším českým herečkám. V Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou odhalila zákulisí svého divadelního života, ale i účast v populárním seriálu Milionáři. Jak nachází rovnováhu mezi prací a osobním životem? Co ji přitahuje na jižní Americe? A chystá se už na Vánoce?

„První díl Žárovek? To byla ta pravá věda a já se při natáčení nových dílů pořád učím. Už to není nervozita, ale respekt a úcta k řemeslu,“ svěřuje se moderátorka vědecko-popularizačního pořadu na Dvojce. Jejím kolegou je Jan Lukačevič. „Známe se dlouho. Oba se snažíme popularizovat vědu. Potkávali jsme se na různých akcích, kde před rokem vznikl i nápad na Žárovky,“ říká moderátorka v Blízkých setkáních. „Mladých vědců a vědkyň je tolik, že bychom mohli vysílat každý den.“

„Jako scenárista stojíte pořád na startu. To, co funguje na papíře, totiž nemusí fungovat na obraze. Navíc, člověk je úspěšný jen tak, jako jeho poslední věc. Když se nepovede, je to prostě smůla,“ říká scenárista Jan Coufal, autor mimo jiné seriálů Zlatá labuť, První republika nebo nejnověji Polabí. Do svých scénářů otiskuje i vlastní životní zkušenosti. „Jak jde život se mnou, tak se vyvíjejí i moje postavy.“

„Režisérka Agnieszka Holland má jasnou vizi a přesně ví, co chce. Zároveň ale věří lidem, které si pro film vybrala,“ popisuje Tereze Kostkové natáčení snímku Kafka, ve kterém ztvárnila spisovatelovu osudovou ženu Milenu Jesenskou. „Hodně jsme zkoušeli, a ona se nás často ptala na pocity. Byl to tvůrčí proces, který mám moc ráda.“ Film ukazuje Franze Kafku jinak, než bývá zvykem – jako člověka, kterého těšil život.

„Holubí dům jsme zpívali u táboráku. Snažím se jí vzdát poctu a udělat si to po svém. Protože nemá smysl napodobovat úžasnou interpretaci Jiřího Schelingera,“ svěřil se zpěvák Tereze Kostkové. V Blízkých setkáních právě tento hit naživo zazpíval jako ochutnávku z Koncertu pro Jaroslava Uhlíře, který připravila a vysílá Dvojka v sobotu 27. září od 18 h. Záznam koncertu najdete na www.uhlir80.cz, nesestříhaný záznam tohoto rozhovoru včetně písní najdete v aplikaci mujRozhlas.

V TV pořadu Jak se staví sen už mnoho let plní sny druhých o novém designu nebo kompletní proměně bydlení. Postupně ale chtěla splnit sny také sobě. Dnes má vlastní designové studio a proměnila byt po babičce podle svých vlastních představ. „Důležitá je pro mě útulnost a praktičnost. Proto mám třeba na betonových schodech tyrkysový koberec kvůli dětem, kdyby upadly,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Co dělá vlastně domov domovem? A co je dnes opravdu trendy?

„Sedm let na lodích bylo těžkých, ale dalo mi to hodně. Na vojnu jsem nešel, dostal jsem modrou knížku, ale tohle byla taková druhá vojenská služba. Naučilo mě to disciplíně a udělalo ze mě dobrého manažera. Ale začátky byly drsné,“ svěřuje se Tereze Kostkové. „První cesta byla do Grónska, hned jsme chytli obrovskou bouři a mně bylo strašně špatně. Říkal jsem si, že vystoupím,“ směje se dnes.

„Měla jsem hlubokou potřebu uvést Vlaštovku na jeviště. Přišla shůry a já ji v pokoře nechala projít skrze mne. Je to výjimečný text, který v lidech probouzí něco lepšího,“ vypráví Jitka Čvančarová, která inscenaci režíruje a taky v ní hraje. Na premiéru dorazil i její autor, španělský dramatik Guillem Clua. „Bála jsem se,“ přiznává Tereze Kostkové. „Na jevišti to musí být pravda, jinak to nefunguje. A on seděl někde v páté řadě mezi diváky, aniž by mu kdokoli překládal.“

Na působení v „Dismaňáku“ zavzpomínal u příležitosti 90. narozenin souboru také režisér živých televizních přenosů Michael Čech. „Nejdřív jsem tam nechtěl a mámě s babičkou jsem kladl odpor. Protože jsem ale extrovertní šašek, brzy jsem zjistil, jak skvělé to tam je,“ vzpomíná v Blízkých setkáních. Co se v Dismanově rozhlasovém dětském souboru naučil? S kým dodnes udržuje přátelství? A proč se bál vedoucího souboru pana Bergera?

V Dismanově rozhlasovém dětském souboru, který tento týden připomínáme na Dvojce, krátce působila i herečka Markéta Hrubešová. „Nejvíc si pamatuju jazykolamy a komentování fotbalových zápasů. Bohatě jsem to pak zúročila na konzervatoři,“ říká. Proč dala přednost herectví před zdravotnictvím? V čem ji ovlivnila babička? A kde vznikla její láska k francouzštině a vaření?

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. V 11 letech do něj vstoupil i herec Václav Jílek. „Máma chtěla, abych dělal housle nebo gymnastiku, ale nebavilo mě to. A pak jsme jednou u snídaně poslouchali rozhlas, kde zaznělo, že se pořádá konkurz do Dismaňáku,“ vzpomíná. „Naučil jsem se recitovat Erbenův Kolovrat, a bylo to.“ Jaké pro něj bylo členství v souboru, když začal jako dospívající mutovat? A jak překonal strach z mikrofonu?

Blízká setkání celý týden připomínají 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Spisovatelka Irena Obermannová jako dítě na jednom ze souborových táborů vyhrála s pohádkou svou první literární soutěž. „Pan Disman pak volal rodičům, že ze mě bude spisovatelka,“ vzpomíná. „Psaním pohádek pro rozhlas jsem později i živila rodinu.“ Proč první knihu vydala až před čtyřicítkou? Co jí dávají veřejné rozhovory, které jako podcast natáčí se svou dcerou Berenikou Kohoutovou?

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?

Normalizační šeď ji dusila natolik, že se ve svých dvaceti letech rozhodla emigrovat. Nejprve do Francie a potom do Ameriky, kde zakotvila na dobrých 30 let. O své cestě za svobodou teď sepsala román s autobiografickými prvky Klub kamzíků. Musela někdy stejně jako hrdinka její nové knihy opustit, co nejvíc miluje? Kde je teď její domov? A jak se seznámila s Milošem Formanem? Poslechněte si Blízká setkání s Terezou Kostkovou.

Letní inscenace Malé chytré lži se vrací do Divadla Kalich. „Je to intimní a hluboce pravdivé představení, které může zachránit manželství,“ říká v Blízkých setkáních v rozhovoru s Terezou Kostkovou herec Robert Jašków. Jakou metodou se mu nejlépe učí texty? Co zažil během prázdnin? A jak vnímá dobrou výchovu?

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.

Jak její profesi vnímají doma? „Rodiče měli nápad, že mě zavřou v pokoji nebo přivážou k topení,“ vzpomíná novinářka, která působí na Ukrajině a pokrývala i demonstrace v Minsku, Kurdistán nebo Bělorusko. „Rodiče uklidňuje, že je tam se mnou můj partner Honza, kameraman. Mezi ním a tátou je obrovská důvěra.“ V Blízkých setkáních Terezy Kostkové mluvila i o náladách na Ukrajině nebo o tom, jak se zpravodajům žije v polních podmínkách. Sama cítí, že ji tato zkušenost změnila.

Odhalil 15 nacistických vrahů, prošel 11 válečnými konflikty, zpovídal Lídu Baarovou i posledního přeživšího z Titaniku. Napsal přes 20 knih, procestoval svět po stopách Antoina de Saint-Exupéryho a už 15 let přináší posluchačům Dvojky svůj pořad Stopy, fakta, tajemství… Jak se vyrovnává s hrůzami, které odhaluje? Proč při svém pátrání využívá minimálně internet? Jakou metodu má, aby nevyhořel? A co ho žene kupředu? Blízká setkání k Týdnu se Stanislavem Motlem na Dvojce.