Současné vnímání podnikání často směřuje pouze k myšlenkám navyšování zisku. Budoucnost podnikání ale směřuje k organizacím, které ve svém středu mají také sociální a environmentální rozměr. O své zkušenosti s podnikáním, které respektuje lidi a přírodu, se podělili Markéta Vinkelhoferová, která stojí v čele družstevního sociálního podniku Fair & Bio pražírna a Tematické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA, a Leoš Jiřele, předseda výrobního družstva SOLEA, kde pro lidi s hendikepem vytvářejí prostředí, ve kterém mohou získat ztracený pocit užitečnosti a smyslu. V záznamu najdete odpovědi například na otázky: – Na jakých pilířích stojí sociální a podnikání? – Jak řeší problémy a individuální potřeby svých zaměstnanců? – Jak svým podnikáním můžeme přispívat k důstojnému životu? – Jak se změnilo jejich podnikání po COVIDu? Mimo to však zazněla také řada osvědčených změn, příkladů z doby krize i příběhů, které formovaly Markétino a Leošovo podnikání.
Designová praxe je z velké části založena procesu, který začíná identifikací problému a jeho prozkoumáním a končí návrhem řešení. S rostoucí zapeklitostí problémů a citlivostí otázek se však celý proces komplikuje a důležitou otázkou se stává etika. – Co když poptávkou není ani tak jasné zadání, ale veřejný zájem? – Co když je ústředním neuralgickým bodem vyloučený dům plný segregovaných obyvatel, na které systém zapomněl a nechce se jim věnovat? – Je od nás jako designérů etické intervenovat v rozporu s dlouhodobými cíli například města? Diskuzi o etice v designu společně uvedli Martina Růžičková, Roman Novotný a Denis Kozerawski s případovou studií o působení tzv. mystery nájemníka. V projektu, o kterém byla řeč, se role mystery nájemníka zhostil právě Denis Kozerawski. Jeho činnost vedla k odhalení nových forem práce se segregovaným obyvatelstvem, které posunuly uvažování různých aktérů v jednom městě na jihovýchodním Slovensku směrem k udržitelnějšímu přístupu k menšinám. Martina Růžičková je designérka, která se zaměřuje na to, jak může mezioborová designová praxe a z ní vycházející nové metodologické přístupy přispět k řešení komplexních problémů současnosti. Roman Novotný je pedagog, designér a teoretik designu, který se zabývá designovou teorií a praxí, transition designem a metodologickými aspekty designových procesů. Denis Kozerawski je umělec, který od roku 2020 externě spolupracuje s platformou RUVK – Realistická utópia Veľký Krtíš, kde se věnují otázkám segregace a dostupnosti bydlení.
Epizoda vznikla jako záznam diskuze Hovory o designu.
Jak změnit designovou praxi k řešení komplexních výzev jako jsou klimatická změna nebo sociální nerovnosti? Stávající designová praxe postavená na principech Human Centered Design pro řešení výzev 21.stolení nestačí. Řešení má tendenci uzavírat do vakua umělých potřeb úzké skupiny lidí, podporovat cíle jednotlivců a soustředit se na tvorbu nového
Jak takovou praxi změnit, abychom jako designéři získali nástroje a přístupy, které budou schopné pracovat s komplexními systémy a klást důraz na zajištění důstojného života všech lidí na obyvatelné planetě?
K diskuznímu stolu jsme proto pozvali designérku a výzkumnici Kláru Pelouškovou a designéra služeb Matěje Malechu.
Společně jsme otevřeli témata: – Proč stávající designová praxe na výzvy 21. stolení nestačí? – Co je to Transition Design? – Jak principy Transition Designu uplatnit v praxi?
___
Co jsou Hovory o designu? Prostor pro sdílení zkušeností a odborných pohledů na udržitelný a zodpovědný rozvoj organizací, design služeb a produktů. Cílem je objevovat možná využití konkrétních designových nástrojů a metod pro proměnu chování organizací.
Jak rychle a spolehlivě ověřit, jestli koncept CSR projektu bude životaschopný? Případové studie o úspěšných CSR projektech s byznys modelem.
Své zkušenosti budou sdílet:
– Klára Hálová - manažerka kategorie vody, Mattoni 1873. Zálohování PETek a plechovek - co nás ujistilo, že jdeme správnou cestou?
– Lenka Rysová, produktová manažerka, Komerční banka. Role banky při přechodu na environmentálně udržitelnou ekonomiku
– Zuzana Holá Head of Communication & Sustainability, Vodafone. Cesta od CSR projektů k odpovědnému podnikání. Udržitelný byznys jako úkol pro obchodní oddělení i všechny zaměstnance
Záznam online události z 26. 5. 2021.
Může CSR firem obsahovat funkční byznys model? Co by se stalo, kdyby firmy své rozpočty na CSR využily na tvorbu služeb či produktů, které jsou regenerativní pro společnost, životní prostředí i ekonomiku?
Uslyšíte příběhy z praxe, jak byznys model do CSR funkčně dostat, a v ideačním workshopu si budete moci kreativně zapřemýšlet nad výzvami pro vaši organizaci.
Záznam online události z 13. 4. 2021.
Záznam webináře o změnách lidského chování způsobených COVID-19. Budeme mluvit o tom, co znamená pro služby a byznysplány. Budeme mluvit o změnách v organizacích a o nových příležitostech.
Budeme kombinovat prognózy a data z relevantních zdrojů, reálné postřehy z českého prostředí napříč soukromým i veřejným sektorem, praktické tipy pro návrh nových služeb a úpravy stávajících.
K podcastu se vám bude hodit board v Miro, se všemi materiály a zajímavými odkazy: https://miro.com/app/board/o9J_kuWV5mM=/
Za poslední týdny:
A víme, že to nebylo zdaleka naposledy. Protože se situace kolem lokálního i globálního trhu mění. Burzy padají. Proměňuje se role nevládních organizací, role veřejného i soukromého sektoru.
„Vyšší mzda vám automaticky nezaručí, že se lidi v týmu budou mít hezky.“ Povídání o spokojenosti lidí v práci, významu důvěry a otevřenosti v organizacích i o přínosu měření spokojenosti pomocí interního nástroje – Pindexu. Z pohledu team leadera a designéra. S Markem Menclem a Josefem Kocurkem z Pábení.
S Michalem Sedmerou, byznys stratégem z ČSOB jsme rozebrali, jakým způsobem jim Design Sprint a designové přemýšlení pomáhí při propojenování procesů ČMSS a ČSOB
Přednáška o tom,
Přednáška plná příkladů, tipů a případových studií z IT, výrobních firem i organizací veřejného sektoru.
Přednáška o tom, proč je vhodné zbavovat svět balastu
Přednáška vhodná pro šéfy, manažery, kteří mají na bedrech změnu a taky trocu pro HR.
Když mi napíšete, jak se vám líbila, na roman@pabeni.cz, budu je a jen rád.
Roman Hřebecký
www.pabeni.cz