Emoce jsou prchavé, často kratší než minutu, ale zesilujeme je přemíláním v hlavě. Katarína Durkáčová, psycholožka, psychoterapeutka a autorka instagramového profilu Nevěš hlavu, vysvětluje, proč je důležitější emoce prožít a nesklouznout k toxické pozitivitě. Odpojení od nepříjemných pocitů totiž zároveň vypíná radost.

Dětství není pouze uzavřená etapa, ale živý základ pro všechny další vztahy. Včetně partnerských. Nevědomě v sobě neseme spoustu scénářů, vzorců a touhy po bezpečné citové vazbě právě z rodiny. Co je citová vazba? jak nás formují rodiče? Po tom pátráme v podcastu Moderní láska s psychologem a psychoterapeutem Stanislavem Milotinským.

Sandra Silná, farářka Církve československé husitské, hledá kořeny lásky nejen v duchovní tradici, ale i v každodenních drobnostech a osobních vztazích. Láska má nespočet podob a často začíná přesně tam, kde se odvážíme být zranitelní a její přijímání někdy může být velmi náročné. Podcast Balanc o lásce byl natočený na akci Lásky čas městské části Praha 10.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.

Emočně nestabilní porucha osobnosti je v Česku stále obestřena stigmatem a nedostatkem dostupné odborné pomoci. Alena Holá, kognitivně behaviorální terapeutka a schematerapeutka, v podcastu Balanc hovoří o hluboké psychické bolesti, prázdnotě i možností, jak mohou lidé s touto diagnózou a jejich rodiny najít podporu a cestu k uzdravení.

Jak si vybíráme partnery? Podle evoluční psycholožky Kláry Bártové, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou, se řídíme univerzálními preferencemi, jako je tvar postavy, ale i těmi kulturními a hlavně relativními. Hledáme někoho, kdo je nám podobný. Strategie se liší i podle toho, jestli jde o vztah na jednu noc, nebo na celý život. U dlouhodobých partnerů jsme totiž mnohem vybíravější a na atraktivitě záleží o něco méně, než by se zdálo.

Zhoršující se duševní zdraví mladých není jejich individuální selhání, ale systémový problém. Svět plný digitálního tlaku, nejistot a tlaku na výkon pro ně stvořily předchozí generace. Podle psychoterapeuta a klinického psychologa Adama Suchého je proto nálepkování mladých jako sněhových vloček nespravedlivé. Klíčem k pohodě podle něj není jen terapie, ale především proaktivní přístup a pochopení, že životní spokojenost je dovednost.

Spousta lidí si myslí, že se mužské a ženské vzrušení příliš neliší. Opak je pravdou, říká evoluční psycholožka Klára Bártová, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou. Ženská sexualita je mnohem komplexnější a ovlivňuje ji řada faktorů od psychiky přes hormony až po kvalitu vztahu. Pochopení rozdílů mezi spontánní a responsivní touhou přitom může výrazně zlepšit partnerský život.

Většina lidí nepřichází do terapie s tím, že by hledali smysl života v nejširším slova smyslu. Častěji řeší konkrétní problémy. Vyčerpání, úzkosti, vztahové krize nebo pocity beznaděje. Právě v těchto momentech se otázka smyslu vynořuje skrytě, v každodenních rozhodnutích a v hledání důvodu, proč vůbec ráno vstát z postele. Hostem podcastu Balanc byla Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Online seznamování vyžaduje stejnou opatrnost jako setkání tváří v tvář. Jindřich Karásek, etický hacker a výzkumník kyberbezpečnosti, zdůrazňuje, že nikdo není imunní vůči romantickým podvodům nebo šíření intimních fotek. Triky jsou stále sofistikovanější. Podvodníci často využívají falešné identity, vyvíjejí nátlak na rychlé sblížení a jejich cílem mohou být nejen peníze, ale i citlivé informace.

Počítačové hry jsou dnes běžnou součástí života dětí, dospívajících i dospělých, a jejich vliv je mnohovrstevnatý. Michaela Slussareff, odbornice na digitální média a technologie, v podcastu Balanc vysvětluje, že hry mohou být návykové, zhoršit duševní obtíže, ale také rozvíjet kreativitu, sociální dovednosti a posilovat vztahy. Klíčovou roli hraje obsah, věk i způsob, jakým se hry hrají, a důležitá je také aktivní účast rodičů v digitálním světě svých dětí.

Současní mladí muži často nevědí, co to znamená být mužem, a potýkají se s nejistotou umocněnou sociálními sítěmi a nedostatkem pozitivních mužských vzorů. Podle Pavla Kučery, pořadatele kurzů a mužských kruhů, je klíčové, aby se muži naučili mluvit o svých pocitech a našli si komunitu, kde mohou sdílet své zkušenosti. Velkou roli hrají i otcové, kteří by měli se syny otevřeně komunikovat o mužství, říká v podcastu Moderní láska.

Jak popkultura formuje naše představy o autismu? Které stereotypy u filmových a seriálových postav přežívají a proč v nich ženy a lidé jiných etnik na spektru stále chybí? Bonusová epizoda Spektra přináší záznam debaty, kde se autorka série Sarah Abulkasim spolu s filmovým kritikem Martinem Šrajerem a Dominikou Linhartovou, sociální pracovnicí z NAUTIS, zamýšlejí nad tím, jak jsou lidé na spektru zobrazováni ve filmové a seriálové tvorbě – a proč na tom záleží.

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.

Duševní onemocnění do partnerských vztahů vstupují zásadně, ať už jde o deprese, úzkosti, nebo jiná specifika. Podle Aleše Neusara, psychologa a psychoterapeuta, je klíčové, jak moc jsou tyto odlišnosti výrazné a zda je partner dokáže přijmout. Otevřenost, empatie i schopnost nést odpovědnost za vlastní potíže jsou podle něj pro zdravý vztah zásadní, říká v podcastu Moderní láska.

Vývojové trauma, na rozdíl od jednorázových šokových událostí, vzniká dlouhodobým působením stresu a bolesti často už v dětství. Daniela Vodáčková, klinická psycholožka, psychoterapeutka, specialistka na oblast krizové intervence v podcastu Balanc vysvětluje, jak se tyto zkušenosti promítají do výběru partnerů, vztahu k sobě i okolí a proč se lidé opakovaně vracejí do podobných destruktivních vzorců.

Doteky, intimita a sexualita zůstávají v debatách o autismu často stranou. Říká se, že lidé na spektru netouží po dotecích. Že nepotřebují blízkost. Že jsou chladní, odtažití, nevyhledávají sex. Jak je to ale doopravdy? O své zkušenosti se tentokrát podělí dvaadvacetiletá studentka biologie Dodo a třiadvacetiletý Lukáš, student dramaturgie a režie. Odborný kontext doplní psychoterapeutka a poradkyně pro oblast sexuality a vztahů lidí se znevýhodněním Věra Petlanová Zychová.

Psychedelika se stávají novou nadějí v psychiatrii, ale cesta k jejich širšímu využití je plná překážek. Tomáš Páleníček, psychiatr a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví, spoluzakladatel kliniky Psyon a hlavní protagonista nového filmu Doktor na tripu, vysvětluje, jaké jsou možnosti a limity jejich využití v léčbě, proč je skupinová terapie logickým krokem a jaké výzvy přináší přenos šamanských praktik do evropského kontextu.

Autismus je stále stereotypně spojován se samotářstvím. Částečně to můžeme přičíst i původu slova autismus, které vychází z řeckého „autos“, tedy „sám“. Ve skutečnosti ale mohou lidé s PAS po vztazích a blízkosti toužit stejně jako kdokoliv jiný, v oblasti komunikace a socializace ale čelí specifickým výzvám. O své zkušenosti se tentokrát podělí 23letý Lukáš a 30letá Kateřina. Odborný kontext dodává speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.