Česko má téměř tři miliony obézních, přesto je jejich onemocnění pořád tak trochu tabu. Změnit se to snaží MUDr. Evžen Machytka, Ph.D., gastroenterolog a obezitolog, který ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně aktuálně přivádí k životu program bariatrické endoskopie. O moderních metodách při léčbě obezity, ale i o jeho netradičních zkušenostech z dokureality show Extrémní proměny hovoří v nové epizodě podcastu Anna na vlnách.

Jakým způsobem mohou střeva působit na náš mozek aneb jsme skutečně to, co jíme? Jak jejich propojení funguje a jak můžeme zdraví obou těchto orgánů ovlivnit my sami? Co se odehrává v našem těle, pokud je střevní mikrobiom narušený? Může být právě ve střevech původ Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci?

S neuroložkou a vědkyní Lenkou Krajčovičovou se bavíme o jejím výzkumu střevního mikrobiomu a jeho vlivu na rozvoj neurodegenerativních onemocnění i o tom, jak si udržet zdravý mozek co nejdéle.

Zemřít doma. Přání, které má zhruba 80 procent Čechů, pomáhají umožnit čím dál tím oblíbenější domácí hospice. Ten při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně funguje už více než rok a v rámci tuzemského systému je tak trochu raritní. Proč tomu tak je, jaké věci trápí umírající nejvíce a co si z paliativní péče lze odnést do života, popisuje dnešní host podcastu Anna na vlnách, paní primářka Dobromila Vrabcová.

Brno má světový unikát. Za průkopníka v oblasti léčebného konopí se už několik let považuje Fakultní nemocnice u sv. Anny a její Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Léky z konopí se zde nejen předepisují pacientům, ale konopí samotné se tu pěstuje a především zkoumá. Na jaře roku 2024 se FNUSA stala ve výrobě konopných tobolek samostatnou.

Konopné tobolky nejvíce pomáhají pacientům s chronickou bolestí. O výzkumu rostliny cannabis, o jejím využití a možnostech, o vnímání problematiky konopí lékaři i laickou veřejností, ale i o svých začátcích v oboru a nově otevřeném programu v rámci Celoživotního vzdělávání na Masarykově univerzitě se s námi pobavil doktor Václav Trojan, vedoucí týmu Cannabis Facility na Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), který se výzkumu léčebného konopí věnuje už přes deset let.

Spánková deprivace se někdy používá jako forma mučení. Ne nadarmo – nedostatek spánku může vést až ke zhroucení organismu. Co když nám ale spánek nikdo neodpírá, v ložnici strávíme poctivých osm hodin, a přesto nejsme ráno odpočatí? Může za tím stát syndrom spánkové apnoe, tedy onemocnění, při kterém VE SPÁNKU dochází ke krátkým a frekventovaným zástavám dechu. Nejen o něm mluví v dalším díle podcastu Anna na vlnách MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra při I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Patologie takového Alzheimera nebo Parkinsona, tedy souhrn různých změn a abnormalit, se v našem mozku může objevovat i dobrých dvacet let předtím, než se nemoc skutečně projeví. A to, kdy a jakým způsobem propukne, můžeme do značné míry ovlivnit my sami. O tom, co je to takzvaná kognitivní rezerva a jak ji celý život budovat, se rozpovídala mezinárodně uznávaná neuroložka a vědkyně Irena Rektorová.

Objev éterové anestezie navždy změnil medicínu. Možnost bezbolestného vedení operace se z Bostonu šířila na tehdejší poměry ohromnou rychlostí, a tak už 4. února roku 1847 mohla být revoluční metoda použita i v Česku. O ne tak úplně bezpečných začátcích narkózy i nejnovějších trendech z operačních sálů se v podcastu Anna na vlnách rozpovídal MUDr. Miloš Chobola, Ph.D., vedoucí anestezie Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Je jí teprve 17, a už sbírá ceny za svůj výzkum. Katka Jiráková působí v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), společném pracovišti Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, v týmu Mechanobiologie onemocnění pod vedením doktora Vladimíra Vinarského. Před nedávnem získala za svou práci na téma vlivu proteinu YAP1 na regeneraci srdečních buněk po infarktu cenu České hlavičky, a teď se i s Vladimírem o svém úspěšném výzkumu rozpovídali pro náš podcast.

Jak složitý je výzkum mozku? Proč zapomínáme jména nebo tváře? Dá se proti tomu nějak bránit, můžeme mozek cvičit stejně jako svaly? Nejen o tom jsme si povídali s MUDr. Kateřinou Sheardovou, Ph.D., neuroložkou z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a vedoucí brněnské sekce výzkumného týmu Demence Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA, čerstvou držitelkou Ceny manželů Strmiskových za význačný přínos k výzkumu a léčbě Alzheimerovy choroby a spřízněných neurodegenerativních onemocnění.

Jaké tabákové výrobky jsou v kurzu mezi náctiletými? Má smysl přestávat s kouřením na stará kolena? A jak silná vůbec závislost na nikotinu může být? Poslechněte si další díl podcastu Anna na vlnách, kam tentokrát přijal pozvání PharmDr. Marek Lžičař, specialista na problematiku odvykání kouření z Konzultačního centra Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. 

Kde ve světě má léčba konopím největší tradici? V kolika českých nemocnicích vám konopí dnes už předepíší? A jak často se někdo snaží marihuanu získat pod zástěrkou nemoci pro rekreační účely? Nejen na tyto otázky odpovídá v dalším dílu podcastu Anna na vlnách MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař ambulance pro léčbu bolesti při Anesteziologicko resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. 

Kolik znamének na kůži v průměru máme? Co si představit pod fenoménem ošklivého káčátka? Kolikrát zvětšuje digitální dermatoskop? A jaké kožní onemocnění se rozmohlo po covidu? Nejen to prozradila v podcastu Anna na vlnách přednostka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D. 

Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem? Proč je tak důležité pohodlí pacienta při psychoterapii? A kdy už je opravdu zapotřebí vyhledat psychologickou pomoc? Nejen na tyto otázky se dozvíte odpovědi v dalším dílu podcastu Anna na vlnách. Hostem je PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D., primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Pokud bychom měli za úkol popsat čas pomocí sluchu, asi by první asociace byla tikot hodin. V lidském těle by se pak mohl použít například tlukot srdce. Zdravé srdce u dospělého člověka bije za normálního stavu frekvencí 60 – 90 úderů za minutu a asi si všichni potvrdíme, že je žádoucí, aby tlouklo co nejdéle. Výzkumem různých kardiovaskulárních onemocnění a zavádění preventivních programů v souvislosti se srdcem se v našem centru zabývá hned několik výzkumných týmů.

Je arytmolog spíše elektrikář anebo instalatér? Co na to pověstná vyhláška č. 50? Jak mohou ovlivnit srdeční síně a komory koníčky ve volném čase? A jak jde dohromady výzkum a klinická praxe? O tom všem v dalším podcastu Anna na vlnách. Tentokrát s MUDr. Martinem Pešlem, náměstkem ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny pro vědu a kardiologem se specializací na arytmologii na I. interní kardioangiologické klinice LF MU a FNUSA. 

Jaký je rozdíl mezi soudním lékařem a patologem? Ukazují nám v detektivkách pravdu? Víte, kde je muzeum soudního lékařství? Odpovědi na všechny tyto otázky a spoustu dalších informací se dozvíte v podcastu s přednostou Ústavu soudního lékařství FNUSA a LF MU MUDr. Mgr. Bc. Tomášem Vojtíškem, Ph.D.