Proti pravým neštovicím se v Československu přestalo očkovat v roce 1980.  Podle vakcinologa Romana Chlíbka už lidem očkovaným  proti pravým neštovicím imunita vyvanula. V rozhovoru pro Seznam.cz  na otázku:  "Kdo ještě očkování stihl, má  po tolika letech ještě imunitu nebo ne? odpověděl: "Nemá, nikdo."

Kritizovat Němce je v kurzu. Závislost na ruských energetických zdrojích, důvěra v Putina, víra, že se Rusko se může stát demokratickým státem a především váhavá podpora Ukrajinců v jejich boji proti ruskému agresorovi - to všechno ve světle dění na Ukrajině dělá z Německa snadný terč. O postojích Němců v ukrajinské krizi a o kritice, která se ze všech stran snáší na německého kancléře Olafa Scholze bude řeč v dalším díle podcastu A plus X s německým novinářem Hansem Jörgem Schmidtem.  

Není tomu tak dávno, kdy se nám naše budoucnost zdála možná nikoliv zářná, ale celkem stabilní a očekávatelná. Po dvou letech s covidem a s válkou na Ukrajině je ale všechno vzhůru nohama. Za humny zuří válka, přes hranice proudí uprchlíci, nad námi visí hrozba energetické krize, inflace stoupá, zadluženost státu je rekordní a na obzoru není vidět žádnou naději na zlepšení. Asi jen málokdo si nepoložil otázku, co nás čeká? Co čeká svět, Evropu, co čeká Česko? Jsme snad svědky jakéhosi kolapsu západní civilizace? Ve smyslu zásadní společenské přeměny? Matěj Široký je filosof, který studoval ve Francii nejdříve na Katolickém institutu a posléze na pařížské Sorbonně. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu. Díky studiu filosofie se dostal k otázkám politiky. A politika jej přivedla k zájmu o dění na finančních trzích. V podcastu A plus X spolu s Angelikou Bazalovou uvažuje nad tím, kam se náš svět ubírá. 

"Evropa se v krátkodobém horizontu bez ruského plynu neobejde. Třetinu dodávek lze nahadit jinými zdroji, třetinu lze možná ušetřit, i když za cenu brutálního snížení komfortu odběratelů, ale minimálně jedna třetina je nenahraditelná. Dovezený stlačený plyn z USA není zatím kde přečerpat a zřizování dalších přečerpávacích stanic se počítá na léta. Část dodávek tepla bude nutné v následující sezoně nahradit uhlím a dalšími špinavými zdroji. Evropa bude muset zkrátka zavřít oči a v příštích měsících nehledět na emise," říká energetický konzultant Jiří Gavor. Je také nutné vyřešit trh s emisními povolenkami, které energetické odvětví destabilizují a vystavují zbytečným otřesům. Energetická politika se zkrátka musí změnit, to chce ale čas.

Nálada v Rusku se začíná měnit s tím, jak se domů „vracejí“ mladí vojáci v zinkových rakvích. Prezident Putin začal vyznamenávat padlé hrdiny a připravovat národ na to, že obětí bude přibývat. Propaganda jede ve velkém.

Ve čtvrtek začíná další kolo rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle vyjednavače Vladimira Medinského se bude jednat o příměří. Ruský ministr zahraničí Lavrov deklaroval v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra, že Moskva má připraven návrh dohody, ukrajinský prezident Zelenskyj si jako podmínku pro pokračování jednání klade konec ostřelování ukrajinských měst. 

„Krajské hygienické stanice mají dostatek pravomocí k tomu, aby nařizovaly účinná opaření k řešení epidemie. Můžou uzavřít provozy, zavřít školy, omezit vstup do nemocnic, můžou nařizovat opatření,” hlásal Vlastimil Válek přesně před rokem. Jeho slova pronesená v rozhovoru s Čestmírem Strakatým si můžete připomenout v podcastu A plus X. Opozice tehdy odmítala vládě uprostřed vrcholící epidemie prodloužit nouzový stav. Vlastimil Válek patřil k těm, kteří tvrdili, že vláda nouzový stav nepotřebuje.