Rozhovor s dokumentariskou a dramaturgyní Eliškou Kánskou. V rámci svého studia v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky Janáčkovy akademie múzických umění vytvořila svou dokumentární prvotinu Můj děda kněz, která byla pod pedagogickým vedením Aleny Blažejovské a v dramaturgii Violy Ježkové zveřejněna v řadě Radiodokument Českého rozhlasu Vltava (2021). "Bůh mě nenechá spadnout na dno," říká možná i ze zkušenosti rodinných kořenů ve skryté církvi Koinotes, která v době komunistické totality žila v utajení nejen před vládnoucím režimem, ale taky před církví viditelnou, což do jisté míry přetrvává dodnes. S Eliškou Kánskou hovoří Jan Hanák.
Rozhovor s hudebním režisérem Pavlem Kunčarem. Oba nás inspirovala debata u piva v divadelní hospodě brněnské Husy na provázku, kdy Pavel celkem vášnivě reagoval na předchozí rozhovory Za kostelem s varhaníky Petrem Kolařem a Markem Čermákem, s tím, že je nutné říct, že i ta kytara má v kostele místo. Tedy tak nějak to říkal Pavel. Tak vznikl tento rozhovor, o rytmické či populární hudbě, ba přímo popmusic při mši. Připravil Jan Hanák.
"Proč lidem nevěříme, když říkají, že trpí?" Tímto titulkem uvádí DOK.REVUE článek k dokumentu Martiny Pouchlé Permanentní lockdown, který je spolu s krátkým rozhovorem s autorkou obsahem tohoto speciálního dílu pořadu Za kostelem. "Hana i Adam trpí postcovidovým syndromem neboli long-covidem, komplikovanou nemocí bez jednoduché diagnózy nebo spolehlivého léku. Autorka nového audiodokumentu Permanentní lockdown Martina Pouchlá reflektuje zkušenost nedůvěry, kterou zakouší protagonisté podcastu i lidé z jejího blízkého okolí." Koho oslovil příběh hlavní hrdinky dokumentu a chtěl by pomoci, v těchto dnech má Hana aktivní Donio. Lze přispět na léky a pomůcky. Podrobnosti jsou na: https://www.donio.cz/nadeje-na-zivot-pro-hanicku.
Rozhovor s hudebním skladatelem a pěvcem Jiřím Miroslavem Procházkou o jeho projektech, nezměrné energii, inspiraci, stejně jako o jeho hledání ženy, vztahu, hledání církve. Rozhovor ho zachycuje v době, kdy se připravuje na svůj vstup do katolické církve, sám od dětství věřící evangelík, se silnými evangelickými rodinnými kořeny. Říká, že ví, do čeho jde, bez iluzí. A důvod? Hovoří o mystice. Připravil Jan Hanák.
Rozhovor s dokumentaristkou, reportérkou, moderátorkou Martinou Pouchlou. Martina je mezinárodně oceňovanou autorkou ponejvíce publikující v Českém rozhlasu, ale třeba i v dokumentární řadě Exteriéry HateFree Culture, což se týká například oceněného časosběrného dokumentu Mnich hledá ženu, v němž dává nahlédnout mnohem dál než jen do hnutí Haré Kršna. V minulosti šokovala syrovým dokumentárním snímkem Berka se rozhodl zemřít, v němž doprovází sebevraha, aniž by ve snímku jeho motivace či jednání jakkoliv komentovala, i když s tím, jak sama říká, hodně vnitřně bojovala a uvažovala, zda dokument vůbec dokončit. Snímek v době svého zveřejnění vyvolal velké kontroverze v odborné veřejnosti, stejně jako nadšení poroty festivalu Prix Bohemia Radio, která mu udělila první cenu. Duchovní témata jsou jí v tvorbě blízká, ale dost možná proto, že dokument vždy cílí k nějakým duchovním přesahům, samozřejmě ne nutně náboženským. Z těch přímočarých náboženských děl je autorkou řady rozhovorů v pořadu Vertikála Českého rozhlasu Plus. S Martinou Pouchlou debatuje Jan Hanák.
Rozhovor se sympatickým mladým muzikantem a produkčním Janem Filipi, který víru přijímal snad téměř doslova s mateřským mlékem. Jeho otec chtěl být kněz, jenže když přijel do salesiánské komunity ve východočeských Sebranicích, potkal tam ženu svého života a v Sebranicích už zůstal, jako manžel a otec čtyř synů. Jaké radosti a hlavně obtíže zažíval Jan v kostele ve svém dětském věku? O tom je překvapivě řeč hodně. Zato vůbec nezazní, že za kostelem jako dítě vypil své první pivo. Byli na to čtyři kamarádi. O své kapele říká, že je právě v plynulém dojezdu a proměňuje se v jinou kapelu. Po patnáctileté historii, která začala nápadem jednoho mladého bohoslovce na jedné faře. Janovi bylo tehdy deset. Takže i sem se klene salesiánské téma jeho rodiny. S Janem Filipi si povídá Jan Hanák.
Rozhovor s Lucií Barošovou, ilustrátorkou a spisovatelkou. Lucie svou víru necharakterizuje nijak konkrétně, ale ke křesťanství, respektive katolictví má blízko i vlivem svých známých a přátel. Něco je jí blizké, něco odporné a nebojí se o tom komunikovat, osobně i na sociálních sítích. Je to hlas spíš zpoza kostela, ale který by neměl zůstat v kostele oslyšen, na to je příliš inspirativní. Připravil Jan Hanák.https://www.luciebarosova.cz/
Rozhovor s Markem Čermákem, uměleckým vedoucím souboru Musica Figuralis zaměřujícího se na interpretaci hudby osmnáctého století, varhaníkem, dirigentem, doktorandem a učitelem Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MUNI, který z evangelického kůru přešel na katolický, označuje se za konzervativního a progrese v jeho životě se děje objevováním katolické liturgické hudby a tradice, až k tridentské liturgii, která je pro něj nová. Po zkušenosti uvolněnějšího evangelického společenství, kde vyrostl, ho baví přísnější pravidla katolického katechismu, říká. Celá jeho konverze začala tím, že mu katolický farář dal starou partituru, aby ji zahrál o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Udělal to a zamiloval se, dalo by se říct. S Markem Čermákem i o tom, jak rozumí hudbě a jaký je její význam při liturgii, hovoří Jan Hanák.
Marek Čermák je absolventem orchestrálního dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Ve své specializaci se soustředí na interpretaci hudby druhé poloviny 18. a počátku 19. století; tedy na repertoár, jehož estetika pramení z italské stylové tradice. Teoretické a historické poznatky týkající se dobové hudební praxe založil na studiu relevantních pramenů, literatury, traktátů a archiválií z doby 18. a 19. století. Výsledky jejich důsledné a systematické excerpce využívá nejen pro další formování a tříbení stylové hudební estetiky, ale také k potírání nepatřičných, výrazově škodlivých nánosů a paušálních mýtů prvních průkopníků tzv. autentické interpretace. Ve světle získaných zkušenosti představuje veřejnosti prostřednictvím hudebně-objevných projektů kvalitu umění našich předků jako soubor hodnot bezprostředně otevírajících vnímání domácího posluchače. Svoji činnost rozšířil o výuku na Masarykově univerzitě v Brně v rámci Akademie staré hudby. Je uměleckým vedoucím souboru Musica Figuralis, spolupracuje se soubory Collegium Wartberg, Societas incognitorum, Capella Ornamentata, Solamente naturali, Le nuove musiche, Czech ensemble baroque, Die Freitagsakademie, Originalklang!Orchester, Ensemble versus. (zdroj: http://www.musicafiguralis.cz/)
Rozhovor s manželi Lenkou a Milanem Svojanovskými z křesťanského společenství Vstaň a choď, které se věnuje pastoraci lidí s tělesným hendikepem, nebo snad lépe stavění mostů, jak sami říkají. Až pohříchu často je vozíčkář vnímán jen jako objekt pomoci, ale už mnohem méně, jestli vůbec, jako subjekt s vlastními myšlenkami, nápady, duchovním životem, který by mohl inspirovat jiné. Což je koneckonců celkem symbolické pro celou církev, kde lidé v kostele jsou mnohdy vnímáni jen jako objekt pastorační péče kněží. A to z obou stran. Nelze žít jen optikou my a oni, říkají Svojanovští. A ano, bude řeč i o synodě. Připravil Jan Hanák.https://www.vstanachod.cz/
Rozhovor s Petrem Kolařem, regenschorim katedrály svatých Petra a Pavla v Brně na Petrově. O hudbě, liturgii, fundamentech, varhanách i kytarách, výjimečném "žánru" doprovázení lidového kostelního zpěvu a tak dál a podobně. Je v tom spousta práce, říká Petr Kolař, a mnoho hudebníků tím slouží Bohu i farnosti. Možná ne vždy dokonale, ale i tak. Stačilo by, kdyby se jim občas poděkovalo a kněz v tom hraje nezastupitelnou roli, vyzývá. S Petrem Kolařem sršícím entuziasmem a inspirací hovoří Jan Hanák.
Rozhovor s Magdalenou Volkovou, spoluorganizátorkou synodálního procesu v brněnské diecézi, členkou tamější diecézní pastorační rady a svého času aktivní členkou facebookové skupiny V Církvi navzdory církvi. Připravil Jan Hanák.
Rozhovor s Jiřím Novotným, sedlákem z jižní Hané a přesvědčeným Moravanem. "Lidé byli vyhnáni z krajiny," říká Jura o komunistické kolektivizaci a dodává, že "moc kapitálu v tom jen pokračuje". Jak z toho marasmu ven? A jak k tomu mohou pomoci farnosti se svými zemědělskými pozemky rozesetými po celé zemi, skoro v každé vesnici? Jak důležité je v tom povědomí kulturních a duchovních kořenů? Co je národ a k čemu? Proč Jura tak lpí na své moravské identitě? Připravil Jan Hanák.
Rozhovor s Čechoameričanem Josephem Hrnčiříkem, mladičkým misionářem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Znamená ten název, že očekávají apokalypsu? Proč se tak brání označení mormon? A proč musí být neustále ve dvou, dokonce i při tomto rozhovoru? Kontrolují se? Podporují se? Modlí se za sebe? Jeho kolega se jmenuje Isaiah Tauai a pochází z Missouri. Ale zpět k Josephovi. Narozen v Praze, pochází ze Seattlu. Co ho vede k dobrovolnictví v této misii? Jak je pro něj tato služba důležitá? Jak se pro ni rozhoduje, jak probíhá volba destinace, jak se odehrává sama misie? A jak ta jeho konkrétně? Jakou roli v tom hraje svobodná vůle? Nebo je to povinnost? Jakou hodnotu má pro něj svoboda? Co ho vede k víře? A co zrovna k této? Kdo byl a je jeho životní inspirací a proč? Jakou roli v jeho životě hraje víra, naděje a jakou láska? Připravil Jan Hanák.
Rozhovor s Janem Kotíkem, knězem a stavebním inženýrem, o projektu pomoci tanzánské farnosti Mpanga, přesněji řečeno o aktuální fázi stavby školy a pomoci studentům. S Janem už jsme jednou Za kostelem byli, symbolicky, a teď budeme i skoro doslova, neboť škola ve farnosti Mpanga se za kostelem staví. Projekt vznikl díky přátelství Jana a tanzánského kněze Norberta, místního faráře, a chce pomoci mladým lidem dostat se ke vzdělání v této venkovské oblasti prakticky využitelnému. Truhlář. Mechanik. Elektrikář. Kadeřník. Což je vůbec vtipné, protože pracovat s nepoddajným afrem není vůbec snadné. Tradičně letí copánky, ale nejen to. Kadeřnictví tak nechybí na prašné ulici snad žádné sebezapadlejší vesnice. Rozhovor v klidném taktu vede Jan Hanák s Janem Kotíkem před jeho dalším odletem do Afriky, kde bude spolu s několika dobrovolníky stavět střechu školní jídelny a kuchyně, a to tak těsně, že reprízy ve vysílání Proglasu zazní, když už tam bude. Finančně pomoci projektu Ifakara můžete zde: http://www.ifakara.cz/
Zdá se nám, bezpochyby nejen v rádiu, že uplynulé Vánoce poněkud ztemněly tím, jak začaly, ale i tím, jak skončily. Nesmyslné brutální vraždění na pražské filosofické fakultě nás všechny konfrontovalo se syrovou temnotou, které se může dopustit dosud celkem bezproblémový kolega, tedy prakticky kdokoliv. Byl to šok a vzbudil hněv a strach. Mnohem nenápadněji, ale stejně nečekaně, na konci Vánoc, náhle zemřel náš kolega Filip Breindl. Laskavý novinář v tom nejlepším smyslu, co to může znamenat. Zanechal po sobě manželku Terezku a tři malé děti. A taky strohé varování před lidskou křehkostí. Proč takto a proč teď? Na to asi není odpověď. Nebo je to přinejmenším marné ptaní. Rádi bychom ale přinesli svědectví o tomto mimořádném člověku i novináři. S bývalou kolegyní ze zpravodajské redakce Jaroslavou Otradovcovou, s bývalým i dosavadním kolegou z podcastu Bez filtru Ondřejem Havlíčkem, s bývalým šéfredaktorem Proglasu Pavlem Mikšů a současným produkčním a Filipovým blízkým přítelem Pavlem Šaňkem bude vzpomínat autor pořadu Jan Hanák. "Když Filip zemřel, padlo mi do oka pozvání na pietní akci s cílem vytvořit živý lidský řetěz kolem pražské filosofické fakulty. Objetí Fildy. Asociaci, která mnou proběhla skrz naskrz, asi nemusím dvakrát vysvětlovat. I když tento náš rozhovor je spíš objetí Fildou, s jeho laskavostí, humorem, moudrostí."
Zde je možné finančně podpořit Filipovu rodinu: https://donace.cz/projekty/podporme-rodinu-zesnuleho-novinare-filipa-breindla/
Mimořádný díl ke vzpomínce na výjimečného pamětníka své doby, hraběte Huga Mensdorff-Pouilly, který v úterý 21. listopadu 2023 zemřel. Podstatnou součástí pořadu je sestřih debaty Café Republika, která proběhla začátkem roku 2019 v brněnském Divadle Husa na provázku a kde spolu s hrabětem Ludvíkem Belcredim neotřele rozvažoval o vzniku republiky a zániku monarchie, navzdory národním mýtům. Připravil Jan Hanák.
Hugo Mensdorff-Pouilly (1929-2023) patří k moravskému šlechtickému rodu lotrinského původu. Narodil se jako čtvrtý syn Alfonse Karla Mensdorff-Pouilly, signatáře Národnostního prohlášení české šlechty (září 1939) a jeho manželky Marie rozené Strachwitzové. Rodina je přes své předky spřízněna s několika evropskými vládnoucími rody. Doma mluvili německy a česky, po roce 1939 jen česky. Po komunistickém puči v únoru 1948 zůstal v Československu, z gymnázia byl z ideologických důvodů vyloučen měsíc před maturitou, po vojně v PTP se živil například jako garážmistr a posléze jako referent výrobního družstva pro zpracování plastických hmot. Po demokratickém převratu v listopadu 1989 působil v diplomatických službách jako pracovník Ministerstva zahraničních věcí, čtyři roky byl vicekonzulem v Paříži, pak v letech 1995–2007 působil v Praze na velvyslanectví Řádu maltézských rytířů. V restitucích byl rodině vrácen boskovický zámek a další rodinné majetky. Žil střídavě v Praze a rodných Boskovicích. Netajil se monarchistickým přesvědčením. (zdroj Wikipedie)
Mimořádný díl ke vzpomínce na výjimečnou pamětnici své doby a místa, kde žila už jako poslední ze svého rodu i rodů svých dávných sousedů. Jacqueline Kutscherauer se narodila v Paříži matce vídeňského a otci moravského původu a německého jazyka. Jako mnohým jiným i jí ale převrátila život Druhá světová válka, takže zbytek života strávila v rodném kraji svého otce na jižní Hané, kde v sobotu 18. listopadu 2023 i zemřela. Její svědectví patří k těm, na něž se nesmí zapomenout. Podstatnou součástí pořadu je nový sestřih již archivního rozhlasového dokumentu Hanácké sudety. Připravil Jan Hanák.
Příběh z kraje, kde Slovan se jmenuje Pajtl a Germán Soutschek a oba jsou Moravané. Příběh z kraje, který Sudetami je i není zároveň, a to ve více vrstvách. Příběh mladých potomků poválečných osídlenců, odsunuté a pak znovu vrácené Rakušanky narozené v Paříži, novoosídlenců z posledních let, souseda z vedlejší slovanské vesnice. Příběh bývalého Vyškovského jazykového ostrůvku a toho, co z něj zbylo.
Mimořádný díl ke vzpomínce na výjimečného pamětníka své doby, historika, literáta, diplomata Františka Xavera Halase, který v pátek 24. listopadu 2023 zemřel. Podstatnou součástí pořadu je již letitý rozhlasový dokument, který uvádíme v podobě, v níž ještě nebyl nikdy zveřejněn. Připravil Jan Hanák.Tématizován je historický boj komunistické ideologie o absolutní nadvládu nad lidským bytím, téma komunismu jako jistého druhu pseudonáboženství, komunismu olupujícího člověka o duši, a to jedovatou kombinací strachu a korupce, což jsou motivy dodnes přetrvávající, ba možná akcelerující, a to byl i důvod pro vznik dokumentárního snímku. Na příběhu manželů Dagmar a Františka X. Halasových, dcery přítele křesťanských básníků a syna „komunistického“ básníka. Přístup dokumentaristy dobře vystihuje i podmínka Františka a Dagmar Halasových pro souhlas s natáčením, totiž, že nebudou omezováni v tom být politicky nekorektní. Dobře vystiženo.Představen je příběh Františka X. Halase a Dagmar Halasové, rozené Pojerové, kteří ve svých životech zachycují tento boj, neboť ho celkem důkladně pamatují z první ruky, neboť byli jeho aktivními účastníky, neboť byl pro ně zároveň bojem celkem osobním. František X. Halas a Dagmar Halasová jsou osobnosti, které zažívaly řadu protivenství a šikan ze strany vládnoucího komunistického režimu, a které se lidově řečeno nedaly. Přesto velmi nemají rádi, když je někdo zařazuje mezi disidenty. Jejich příběh nepostrádá dramatické a napínavé, stejně jako paradoxně vtipné situace.
Rozhovor s Tomášem Tycem, profesorem Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nyní padesátiletý fyzik se stal profesorem v šestatřiceti, je ponořený ve vědě, přitom hravý popularizátor vědy. Jak lze toto spojit? Nepopírá jedno druhé? Jak lze vysvětlit něco tak imaginárního, jako je kvantová fyzika, temná hmota nebo třeba mnohovesmír? Fyzik Stephen Hawking poněkud provokoval tvrzením, že filosofie je mrtvá. Pak ale mluvil o fyzice tak, že se v jeho slovech stávala čirou filosofií. Je to opravdu tak, že teoretická fyzika nahrazuje filosofii? A nezpronevěřuje se tak fyzika své exaktnosti? Lze fyzikálními či matematickými větami popsat Boha? A lze ho takto poznat? A lze s ním takto komunikovat? Může být matematika jazykem modlitby? Nebo u toho naopak věda nemůže chybět? Dominikánský mystik vrcholného středověku Mistr Eckhart učil, že jsou tři způsoby pravdy a zároveň tři způsoby modlitby: věda, mystika a umění. Jak to vidí Tomáš Tyc? Připravil Jan Hanák.
Rozhovor s herci a zdravotními klauny Jaroslavou a Miroslavem Sýkorovými. Co je vedlo k herectví, co k víře, co k manželství? Prožívají svůj život s úsměvem na tváři, který vyluzují u svých diváků? Kdy je humor pravda a kdy křeč? A kdy třeba způsob jak zvládnout obtížné situace? Život přece vždycky není legrace, expresivně řečeno sranda. Nebo ano? Nebo jaký význam má vtip, klauniáda, radost či veselí v obdobích života těžkého? Kdy groteska hloubku života zesiluje a jeho význam komunikuje a kdy se život stává groteskou? Zvlášť v situacích, kdy slouží u těžce nemocných dětí.. vnímají své klauniády i jako formu modlitby? Připravil Jan Hanák.
