Generální tajemník OSN Antonio Guterres důrazně odsoudil smrt civilistů, včetně mnoha dětí, způsobenou izraelskými leteckými útoky v Gaze. Reagoval tak na to, že izraelská armáda podle agentury AFP, která se odkazuje na pět místních nemocnic, tento týden v Pásmu Gazy zabila přes sto Palestinců a Palestinek, přičemž děti tvořily víc než třetinu. Dvě stovky lidí pak byly zraněny. V oblasti přitom od 10. října platí příměří. „Izraelská armáda odůvodňuje z porušování příměří Hamás. Její jednotky se podle ní v oblasti Rafáhu dostaly pod palbu, ale Hamás tvrdí, že s tím nemá nic společného," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc tvrdí, že Hamás důsledně nevrací ostatky mrtvých rukojmích, kteří zůstávají v Pásmu Gazy." I přesto americký prezident Donald Trump, jehož administrativa společně s Katarem a Egyptem pomohla příměří dojednat, mluví o tom, že jeho mír přetrvává. Jak je to s porušováním dohody? Jaké jsou její další fáze? A jak se momentálně v Pásmu Gazy žije civilistům?
V Česku se dál šíří žloutenka typu A, a to nevídaně rychle. Jen pražští hygienici tento týden informovali, že v hlavním městě letos zachytili téměř tisícovku případů, což je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. „Poslední velkou epidemii jsme zažili v roce 1979, kdy k nám byly dovezeny polské jahody. Poté byly nějaké drobnější špičky zhruba v desetiletých intervalech. A jednom z nich jsme právě nyní," řekl Respektu předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Zatímco v minulosti byl tento typ žloutenky spojen se špatnou hygienou například ve vyloučených lokalitách, v současnosti se nemoc šíří i v širší populaci. Pomoci by mohla proočkovanost, která v současnosti roste. Od ledna bylo podáno na 130 tisíc dávek, což je oproti celému minulému roku víc než dvojnásobek. Kdo u nákazy žloutenkou typu A patří mezi rizikové skupiny? V čem dalším se současná epidemie liší od těch předchozích? A jak je to s účinností a dostupností vakcín? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř.
Prezident Petr Pavel v pondělí pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Možné personální obsazení vlády ale na dvouhodinové schůzce na Pražském hradě neřešili. Koaliční smlouvu a programové priority by měl Babiš hlavě státu předat v druhé polovině týdne. Panuje mezi ANO, SPD a Motoristy shoda na programu? Jak to bude s Filipem Turkem v čele ministerstva zahraničí, když ho tam možný budoucí premiér ani prezident nechtějí? A kdy by Česko mohlo mít novou vládu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.
Na začátku týdne vyšly paměti Virginie Giuffre, jedné z nejvýznamnějších postav sexuální kauzy amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, která v dubnu spáchala sebevraždu. Kniha poukazuje mimo jiné i na další detaily toho, jak měl být do kauzy zapletený také mladší bratr britského krále Karla III., princ Andrew. Toho Giuffre v minulosti i žalovala. „Měl ji v jejích sedmnácti letech znásilnit, což se řešilo už v minulosti, nyní ale vyšly najevo další informace. Například se ji snažil zdiskreditovat. Právní tým prince najal internetové trolly, aby na ni útočili a zdiskreditovali ji v očích veřejnosti, aby její slova neměla váhu. Také se měl obrátit na metropolitní policii a jednoho z nejvyšších poradců královny s žádostí o pomoc s touto diskreditací. Je to víc kauz, které se kolem něj momentálně objevují. Andrew jakožto velmi oblíbený syn královny Alžběty se až nyní vzdal svého titulu vévody z Yorku, princem nicméně zůstává dál," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Jaké detaily ze zapojení prince do Epstainovy sexuální kauzy vyšly s vydáním pamětí jedné z obětí najevo? Bude to britská královská rodina, která případ za života královny tutlala, dál řešit? A jak řeší vyšetřování Epsteina ve Spojených státech?
Šéfka KSČM Kateřina Konečná dává k dispozici svoji funkci. Reaguje tím na volební neúspěch hnutí Stačilo!, jehož jsou komunisté součástí. Podle mluvčího strany Romana Rouna by mohlo být o jejím nástupci jasno v prosinci, kdy se má v Praze konat mimořádný sjezd komunistů. Ti s dalšími uskupeními ve Stačilo dostali 4,3 procenta a dál jsou tak mimo dolní komoru. Bylo to selhání Konečné nebo celého hnutí? Jak to vlastně bude dál s vedením komunistů? A udrží se na politické scéně i když už se dvakrát nedostali do Sněmovny? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Marek Švehla.
Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?
Česko s největší pravděpodobností začne příští rok v rozpočtovém provizoriu. Končící vláda Petra Fialy z ODS sice návrh státního rozpočtu předložila, a to se schodkem 286 miliard korun, nicméně nová dolní komora se jím zabývat nemůže. Po volbách je potřeba návrh předložit znovu, což ale dosluhující kabinet doposud odmítal. V pondělí Fiala uvedl, že vláda začátkem příštího měsíce vyhodnotí aktuální situaci a rozmyslí se, jestli má tento krok nějaký smysl. Možná příští koalice takový přístup označuje za arogantní a dětinský. Podle Filipa Zelenky se nicméně obě strany vyhýbají odpovědnosti za své návrhy: „Schodek státního rozpočtu už by se nemohl zvyšovat. Sněmovna by tedy nejspíš návrh vrátila k předělání ministerstvu financí současného kabinetu, kdy by se pravděpodobně stalo, že by vláda Petra Fialy musela přiznat, že na některé věci nejsou peníze. Jsou tam zákonné limitace. Ale nastupující vláda Andreje Babiše taky v rozpočtu nemá peníze na svoje priority," vysvětluje ve Výtahu Respektu. Může do toho tedy nějak zasáhnout prezident? A jak by se rozpočtové provizorium dotklo běžných občanů?
S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.
Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje.
Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
Zmocněnec pro Ukrajinu Kopečný končí. Proč česká vláda tajila rozsah vojenské pomoci Kyjevu. Moderuje Štěpán Sedláček.
Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.
Kam dospělo deset dní od voleb přerozdělování politické moci v Poslanecké sněmovně? Na co naráží potenciální vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů? A na co čeká prezident Petr Pavel s pověřením k sestavění vlády? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá Františka Trojana ve Výtahu Respektu.
Doporučujeme také články:
Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů
S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.
Posledních dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.
Ani ne týden po sněmovních volbách už se začíná rýsovat, kdo v příští vládě zasedne do čela jednotlivých ministerstev. Pravděpodobný budoucí premiér a šéf ANO Andrej Babiš chce mít jasněji do pátku. Scénář je ale zatím takový, že zdravotnictví, finance nebo vnitro by si nechalo právě ANO. Ministrem zahraničí by mohl být Filip Turek, ministr životního prostředí Petr Macinka, obranu by mohlo dostat SPD, stejně jako šéfa Sněmovny, a například kulturu by mohl mít Oto Klempíř za Motoristy, který se nechal slyšet, že by to v případě nabídky přijal. Jak ve Výtahu Respektu říká vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, je velkou otázkou, co od tohoto dvaašedesátiletého muže, který se doposud pohyboval jak ve světě kultury, tak i politického marketingu, očekávat: „Od července funguje status umělce, se kterým Motoristé mají problém. Záleží tedy, co s tím Oto Klempíř udělá. Pak máme otázku veřejnoprávních médií, se kterými mají problém všechny ty strany. Klempíř je zatím hájil, zároveň jsou ale Motoristé velmi radikální, takže on by nebyl jasná záruka toho, že se jako ministr kultury postaví tlakům, které jdou hlavně ze strany ANO a SPD. Tam to může být velký hukot. Zároveň, tím, že sleduju výtvarné umění, není žádným tajemstvím, že Andrej Babiš měl velký problém se šéfkou Národní galerie, to může být jedna z věcí, které teď spolu řeší." Jakou kariéru za sebou Klempíř má? Jak se vyjadřuje ke kultuře? A s jakými jinými politickými subjekty před Motoristy spolupracoval?
Vyjednávání o vládě se začíná komplikovat. Poté, co šéf SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí má zájem mimo jiné o ministerstvo vnitra a dodal, že pokud by se tak stalo, SPD by usilovalo o výměnu policejního prezidenta kvůli Okamurovu stíhání kvůli loňským předvolebním rasistickým plakátům, šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že policejní prezident se měnit nebude. A jak ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, Okamurovo hnutí tak nejspíš definitivně přišlo o vnitro: „Jestli k té změně dojde, ministerstvo by téměř jistě připadlo hnutí ANO, což je ale taky problém. Máme tady případ Čapího hnízda, střetu zájmů, takže ani toto není dobré řešení. U této vlády vlastně není žádné dobré řešení na obsazení pozice ministra vnitra, protože jednotliví představitelé budoucích zřejmě vládních stran mají různé problémy, včetně pana Turka z Motoristů." Proč chtěl ale Tomio Okamura odvolat policejního prezidenta Martina Vondráška, který o trestním stíhání politika nerozhoduje? Jaký jiný resort by SPD dostalo a co by s ním zamýšlelo? A jak Sněmovna rozhodne o případném vydání Okamury?
Jsou tomu přesně dva roky, kdy teroristické hnutí Hamás podniklo útok na Izrael, při kterém jeho příslušníci a spojenci zabili na 1200 lidí a 250 osob zatáhli do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou ofenzivu do této oblasti, při které podle palestinských zdrojů, které jsou podle OSN důvěryhodné, izraelská armáda zabila přes 67 tisíc lidí, přičemž většinu z nich tvoří civilisté. I po dvou letech od 7. října roku 2023 část rukojmích dál zůstává v Pásmu Gazy a není známo, kolik z nich je ještě naživu. Humanitární situace je v oblasti tak katastrofální, že komise OSN vyhlásila hladomor, což je na Blízkém východě vůbec poprvé. Následně vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael páchá genocidu ve snaze zničit Palestince. Po nástupu do Bílého domu se do konfliktu vložil Donald Trump s tím, že ho vyřeší. Po několika neúspěšných pokusech o příměří předložil na konci září plán, o kterém se nyní jedná v Egyptě. První kolo zprostředkovaných jednání mezi Izraelem a Hamásem skončilo v úterý nad ránem. „Podle všech informací, které máme od diplomatů, zdá se, že momentálně jsme nejblíže míru od začátku konfliktu," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Trumpův plán je chválen i kvůli tomu, že s nějakým dlouhodobým výhledem dává vpřed civilisty, a to jak v Izraeli, tak i v Pásmu Gazy. A souhlasí s ním i arabské země. Tentokrát nikdo nepočítá s vysídlením Palestinců," vysvětluje. S čím naopak dvacetibodový plán šéfa Bílého domu počítá? Na čem doposud nepanuje shoda? Co by podle plánu mělo být se zničeným Pásmem Gazy a co čeká vládu Benjamina Netanjahua?
Prezident Petr Pavel během neděle a pondělí mluvil se všemi lídry stran a hnutí, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Zkraje týdne potvrdil, že nový kabinet může vznikat na půdorysu hnutí ANO, Motoristů a SPD. Otázkou ale zůstává, jak by si rozdělili vládní posty. „Motoristé usilují o zahraničí, kde si představují Filipa Turka. Ve hře je i životní prostředí pro Petra Macinku. Případně je tu zdravotnictví a ministerstvo sociálních věcí pro Borise Šťastného, které chce ale hnutí ANO. U zdravotnictví Andrej Babiš nechce slevit, vidí tam Adama Vojtěcha. SPD by chtělo vnitro nebo obranu," říká ve Výtahu Respektu František Trojan, který potvrzuje prezidentova slova, že klíčové bude i složení Sněmovny. Do jejího čela by totiž teoreticky mohl nastoupit Tomio Okamura. Co by to v praxi znamenalo? Čím by hnutí SPD mohlo Babišovi posloužit? A k jakým dalším politickým posunům od víkendových voleb došlo?
Přesně před deseti lety byla při náletu bojového vrtulníku AC-130U letectva Spojených států amerických zničena nemocnice provozovaná Lékaři bez hranic v afghánském Kundúzu. Přestože šlo o do té doby nejtragičtější útok na zařízení této organizace, incident podle jejích zástupců nebyl dostatečně vyšetřen. A od té doby se situace v různých konfliktech napříč světem jen zhoršuje, říká ve Výtahu Respektu šéf komunikace MSF Tomáš Bendl: „Nedávno jsme dávali dohromady statistiky, jak se trend útoků na zdravotní péči vyvíjí. Jen od roku 2015 jsme čelili více než 800 případů nějakého druhu útoku. Může se to jednoho dne dostat do fáze, kdy garance pro zdravotníky a nemocniční personál budou tak malé nebo v podstatě neexistující, že projekty v ozbrojených konfliktech nebudeme moct otevírat. Pokud se svět neprobudí a nebudeme jako mezinárodní společenství trvat na tom, aby se dodržovala základní pravidla války, nemůžeme pracovat tam, kde se na nás střílí. Mrtvý doktor nikomu nepomůže," uzavírá. V čem je pro Lékaře bez hranic specifická situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou? V čem je bezprecedentní situace v Pásmu Gazy? A jak se na vymáhání mezinárodního humanitárního práva podílí Česko?
S podzimem je v Česku další vlna covidu-19. Podle dat na webu ministerstva zdravotnictví týdně přibývají nižší tisíce nakažených. Jen za úterý to je 1065, což jsou nicméně pouze evidované případy, nejsou do toho započítáni lidé, kteří se testují sami a onemocnění nikde nenahlásí. Podle Státního zdravotního ústavu tvoří mezi vzorky od nemocných s infekcemi dýchacích cest skoro polovinu právě SARS-COV-2, který covid-19 způsobuje. Jak ve Výtahu Respektu vysvětluje Martin Uhlíř, ve většině případů jde o novou variantu Stratus: „Je to varianta Omikronu a šíří se rychleji než jeho předchozí mutace. Společně s variantou Nimbus se šíří v mnoha státech včetně Česka. Například ve Spojených státech byla silná letní vlna, která teprve začíná odeznívat. Stratus je směs genetického materiálu ze dvou jiných variant Omikronu, má několik dalších mutací na spike proteinu, který umožňuje vstup do buňky, přičemž toto všechno z něj dělá nakažlivější variantu, která snáze obchází imunitu lidí, kteří už covid-19 v minulosti měli nebo byli očkování proti jiným variantám." Očkuje se i proti těm novým? Komu a kdy se vakcína doporučuje? A jaké jsou příznaky nové varianty?
V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.
Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?
„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.
