Naděje, že modularita zlevní jádro, zatím naráží na realitu. Některé projekty jsou  až čtyřikrát dražší, než se čekalo, a fungují jen v Rusku a Číně. Opravdu se malé reaktory v budoucnosti stanou klíčovým zdrojem pro AI, datová centra a průmysl? A má Česko riskovat miliardové investice do technologie, která zatím existuje hlavně na papíře?

🎧 Nový díl Štěpení o mýtech a realitě SMR, investicích ČEZu a budoucnosti jádra.

Tentokrát jsme si pozvali hosta, investora Michala Semotana, který má energetiku v malíku. Téma elektromobility jsme probrali do detailu, od současného vývoje až po to, co může rozhodnout o její budoucnosti. Řešíme, kde se dnes v energetice opravdu vydělává. Jde o elektrárny nebo o kabely, turbíny a infrastrukturu? Jak poptávku mění AI a datacentra? A jak to ovlivňuje jeho investiční uvažování?

Ceny energií se po krizi zdánlivě uklidnily. Má ještě smysl měnit dodavatele, fixovat cenu nebo čekat? A jak velký vliv má dnes regulovaná složka, kterou spotřebitelé neovlivní? V novém díle Štěpení řešíme, co teď dává u elektřiny a plynu největší smysl, jak přemýšlet o výběru tarifu a proč se i sleva 10 % může na složence projevit jen minimálně. Praktický průvodce tím, jak se na podzim vyznat v cenách energií.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Transformace energetiky stojí na sítích. Páteřní přenosová soustava a rozvětvená distribuční síť ale byly stavěné pro velké zdroje minulého století. Boom střešních solárů a decentralizace zdola ukazují, že investice za stovky miliard nelze dál odkládat. Zároveň se právě regulovaná složka stává zásadním faktorem účtů za elektřinu.V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, jak funguje přenos a distribuce, proč dnes tvoří regulovaná složka klidně polovinu ceny pro domácnosti, co znamená přeceňování regulované báze aktiv a jakou roli v tom sehraje Modernizační fond, chytré elektroměry i evropský tlak na posílení sítí.

Maďarský projekt jaderné elektrárny Paks II měl být symbolem nové výstavby v regionu. Jenže stavba se vleče, náklady rostou a do celé věci zasahuje politika. Rakousko se tradičně staví proti a zpochybňuje podobné projekty u sousedů. Pro Česko to znamená jediné. I Dukovany čeká složitá cesta. Ukazuje se, že v Evropě není stabilní model, jak nové jaderné bloky stavět a financovat. Každý projekt naráží na odpor části veřejnosti, na právní nejistotu i na geopolitické komplikace.

Co říká maďarský příklad o budoucnosti jádra ve střední Evropě? Proč i přes deklarovanou podporu zůstává jaderná energetika v EU v šedé zóně a proč ani české Dukovany nemají vyhráno? O tom všem v nové epizodě Štěpení.

Akcie ČEZ v minulých týdnech překročily 1300 korun. Než přišla malá korekce, vzniklo z toho velké haló, slyšeli jsme o nestandardním růstu kvůli spekulacím na výkup minoritních akcionářů hnutím ANO. To ale není hlavní důvod posilování. Stěžejní jsou vyhlídky na končící windfall tax, zásadně poškozující ziskovost společnosti, a také na nadále vyšší ceny elektřiny. ČEZ se navíc po nedávném ovládnutí plynové distribuce stává stále atraktivnějším. Platí, že podnikání v regulované sféře, kde nehrozí cenové výkyvy, trhy oceňují.
Proč Michal Šnobr říká, že na aktuální situaci čekal dvacet let, a proč si on ani valná většina minoritních akcionářů žádné zestátnění nepřeje? I to se dozvíte v nové epizodě Štěpení.

Poslední měsíce ukazují, jak snadno se kolem nových jaderných bloků míchá politika s byznysem: vyřazený Westinghouse se přes licenční dohodu vrací „oknem“, KHNP ustupuje z dalších evropských projektů a českému průmyslu se slibuje 60 % podíl, který není ve smlouvě.

V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, co přesně dohoda KHNP × Westinghouse znamená pro Dukovany, proč se „60 % pro české firmy“ jeví jako nerealistické a co přinese notifikace EU nebo případné šetření Evropské komise

Jak reálně funguje ekologická masná farma v Česku? V prvním díle speciální série Farmaření v Česku si Michal Šnobr si pozval Leontýnu, zootechničku a manažerku Ekofarmy Adršpach v Horním Adršpachu, aby otevřeně popsali roční provoz masné farmy.

V díle jsme prošli rok masné bio farmy krok za krokem. Od první seče přes pastvu a krmení až k telení, navážení hnoje či kejdy a návratu živin zpátky na louku. Vysvětlili jsme, kdy a proč volit seno a kdy senáž a co to dělá s výživou před i po porodu. Nechyběla ani část, kde jsme se zaměřili i reprodukci a genetiku. Proč se 85 procent březostí řeší inseminací? Jak se selektuje bezrohost, mléčnost a snadné telení? 

Rozebrali jsme i technologie, které farmu posouvají dopředu – obojky s pedometry a čidla na ocas, díky nimž víme, kdy je říje a kdy se blíží porod. A neopomenuli jsme ani ekonomiku. Proč dotace tvoří zhruba dvě třetiny příjmů a co přináší tržby?

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.

Windfall daň v českém provedení není to, co zavedla EU. Zatímco Evropa v krizi nařídila 90% odvod z tržeb výrobců elektřiny, Česko zvolilo daň ze zisku a nastavilo základ z „temných” let 2018–2021 +20 %. Výsledek? Tíha dopadla hlavně na ČEZ, zatímco banky odvedly zlomek slibovaného inkasa.
Markéta Malá a Michal Šnobr rozpitvávají, proč se tahle daň „sama nevypne” (ceny plynu a povolenek jsou strukturálně výš), jak se efektivní zdanění ČEZ v některých kvartálech vyšplhalo až k ~85 %, a proč prodloužení WFT do let 2024–2025 už neslouží krizové pomoci, ale záplatování rozpočtu. Řeč je i o právních krocích a o tom, jak tahle konstrukce poškozuje kapitálový trh i minoritní akcionáře.
Co by dávalo smysl místo toho? Evropský strop z tržeb a transparentní dividendová politika. Místo „přílepků” a křoví jasná pravidla, která nehubí investice do nových zdrojů a důvěru investorů.

V posledních letech stát ukázal, jak nedělat vlastnickou politiku: mimořádné dividendy na poslední chvíli, windfall daň, pokus snížit 90% hranici pro přeměny (Lex ČEZ). Výsledek? Nepředvídatelnost, propad důvěry investorů a ještě silnější postavení managementu vůči politicky obsazené dozorčí radě.

V nové epizodě Štěpení Markéta Malá a Michal Šnobr rozebírají, jak má vypadat dividendová politika „s péčí řádného hospodáře”, proč koaliční klíč v dozorčí radě oslabuje kontrolní funkci, a co přesně znamená 90 % pro vytěsnění. Bavíme se o tom, proč „zkratky” typu Lex ČEZ rozbíjejí trh, zatímco férový výkup s přiměřenou prémií je jediná udržitelná cesta, pokud chce stát skutečnou kontrolu (a zároveň si zachovat reputaci právního státu). Do kontextu dáváme i nadcházející investiční vlnu: přenos, distribuce, nové zdroje — a proč bez předvídatelných pravidel porostou náklady všem.

Jak může vypadat férové ovládnutí ČEZ? Proč dává smysl z pohledu budoucích investic? A co přesně řešil Lex ČEZ?

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Nový systém emisních povolenek zasáhne pohonné hmoty i vytápění a promítne se přímo do peněženek spotřebitelů. Už nejde o velké elektrárny a průmysl jako v ETS1, ale o běžné lidi, kteří platí za benzín, naftu, plyn nebo uhlí. Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, kde má ETS2 svůj původ, kdo jej v Česku schválil, jaké budou dopady na inflaci i proč hrozí, že Česko nemusí získat ani korunu z klimatického sociálního fondu, který by měl zmírnit následky pro zranitelné domácnosti. Jaký je skutečný cíl tohoto systému? Je možné, aby ho politici ještě odvrátili, nebo jde jen o alibismus?

Celý díl: https://www.patreon.com/c/stepeni

Ani s 70% podílem nemůže rozhodnout o všem. Může jen to, co mu dovoluje zákon o obchodních korporacích – a to je pro mnoho lidí překvapení. Jaká jsou jeho skutečná práva?

V první části trilogie o akciových společnostech a roli státu v nich vysvětlují Markéta Malá a Michal Šnobr, jak funguje valná hromada, dozorčí rada a představenstvo ČEZu, co znamenají hranice 50 %, 75 % a 90 % a proč ani vláda nemá jednoduchou cestu k vytěsnění minoritářů.

Dozvíte se, kdo je „kvalifikovaný akcionář“, jak funguje akcionářská žaloba a proč může být klíčem povinnost loajality – zejména v souvislosti s windfall daní. Bez znalosti těchto pravidel nelze pochopit, co stát v ČEZu může a co už je za hranou zákona.

Poslechněte si díl Štěpení, který rozkrývá právní základ celé debaty o ČEZu.

Celý díl najdete na našem HeroHero nebo Patreonu

Domácí fotovoltaika zažívá útlum. Velké solární parky se nestaví. A Česko míří daleko mimo vlastní klimaticko-energetický plán.

Obnovitelné zdroje mají být pilířem moderní energetiky. Jenže v Česku jejich rozvoj brzdí přeregulovanost, zpomalené dotace i systémové chyby. Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení dívají na to, proč klesá zájem o domácí fotovoltaiku, proč firmy ruší připravené projekty a proč se velké solární parky na brownfieldech prakticky nestaví.
Zásadní je ale otázka, kterou politici neřeší: co se musí změnit, aby obnova energetiky skutečně fungovala? A jakou roli má hrát stát – tvůrce podmínek, nebo byrokratický brzdič? Dojde vůbec někdy k opravdovému rozvoji komunitní energetiky a akumulace? A jak se v tom všem odráží střet jádra a OZE?

Evropa se rychle transformuje a obnovitelné zdroje jsou její novou realitou. Německo a Polsko se rychle přizpůsobují a obnovitelné zdroje u nich hrají stále větší roli. V Německu už většinu elektřiny vyrábějí z větru a slunce, Polsko se odhodlalo investovat do obnovitelných zdrojů, aby se dostalo k podílu 50 procent z OZE.
A jak je na tom Česko? I když máme národní plán na zajištění 30 procent podílu obnovitelných zdrojů, realita je zatím jiná. S obnovitelnými zdroji jako fotovoltaika a větrné elektrárny se stále potýkáme s nízkým výkonem a legislativními překážkami.
Markéta Malá a Michal Šnobr se v nové epizodě Štěpení zaměřují na vývoj obnovitelných zdrojů v Česku, Polsku a Německu. Jakým výzvám čelí naše přenosová soustava? Proč nám stále chybí dostatečné investice do infrastruktury a jaký vliv mají zahraniční přetoky energie na naši stabilitu?

Mezi lety 2015 a 2020 jsme žili v energetické nirváně – plyn za 15 eur, elektřina za 30. Nikdo neřešil investice, nikdo neměl důvod šetřit. A všechno se zdálo být samozřejmé.

Dnes jsme o desítky eur výš. Levný ruský plyn zmizel, místo něj tankery LNG. Emisní povolenky už nestojí pět, ale sedmdesát eur. A Německo místo vývozu elektřiny dováží. Co se stalo?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr vrací k základům cenotvorby. Rozebírají roli plynu jako závěrného zdroje, vliv povolenek i geopolitické přelomy poslední dekády. Mluví o tom, proč je současná cena elektřiny stále příliš nízká na to, aby se vyplatilo stavět nové zdroje – a proč je návrat levné energie už jen iluzí.

Co určuje cenu elektřiny? Kde se láme evropská konkurenceschopnost? A proč na energetiku stále nemáme plán?

Česko má plán. Tedy spíš: mělo by mít. Uhlí má skončit do roku 2033, fotovoltaika má vyrůst na 10 GW, větrníky na 1,5 GW. Místo toho vidíme miliardy utopené v neefektivních dotacích, přetíženou síť a firmy, které radši od projektů ustupují.V novém díle Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřují na to, proč se rozvoj obnovitelných zdrojů nedaří – a jak stát místo strategické energetiky rozdává miliardy na soláry pro domácnosti, ale kašle na distribuční síť. ČEZ selhává ve svých cílech a náhrada za uhlí zatím neexistuje.Stane se z Česka dovozce elektřiny? Jakou cenu zaplatíme za patnáct let nečinnosti? A proč dnes žádný nový megawatt – ať už solární, plynový nebo jaderný – nevznikne bez státní podpory?Celý díl k poslechu na Patreonu a HeroHero

Celé epizody najdete na našem HeroHero a Patreonu

Evropa se stále snaží přejít na čistě bezemisní energetiku, ale plyn je momentálně nepostradatelným článkem její energetické stability. Přesto má být „pouze přechodný zdroj” – je ale reálné, že se to podaří?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr podívají na to, jaký vliv má plyn na cenu elektřiny a proč bude v následujících letech pro fungování evropské energetiky stěžejní. Jaká je cena plynu v Evropě ve srovnání s Amerikou a proč je pro nás stále tak drahý? A co bude s plynem a dalšími zdroji, pokud se Evropa skutečně rozhodne přejít na bezemisní energetiku?

V podcastu jsme také řešili to, jakým způsobem se s vysokou cenou plynu vypořádávají jednotlivé evropské státy a jak vypadá role plynu v energetice 21. století. Ovlivňuje geopolitika globální trh s energiemi? A co nás čeká v budoucnu?

Poslechněte si, jaké výzvy čekají Evropu v souvislosti s plynem a jak se trh s touto energií vyvíjí – od ruského plynu přes LNG až po budoucnost fosilních paliv v rámci přechodu na obnovitelné zdroje.

Odkaz na celý díl: https://herohero.co/stepeni

Cena nových bloků v Dukovanech se oficiálně uvádí jako 407 miliard korun. Elektřina z nich má stát 90 eur za megawatthodinu. Ale je to realita – nebo jen chytrý trik s nulovým úrokem?

Ve skutečnosti jde jen o cenu stavby a technologie – bez započtení úroků, inflace a nákladů, které přijdou až časem. A ty nezmizí. Zaplatí je stát. Tedy daňový poplatník. Tedy každý z nás. Jen ne přímo na složence.

Michal Šnobr a Markéta Malá se v nové epizodě Štěpení vrací k tendru na nové jaderné bloky. Vysvětlují, jak stát a ČEZ manipulují s čísly, proč projekt není tak výhodný, jak je prezentován veřejnosti – a proč je to nebezpečné nejen pro veřejné finance, ale i pro důvěru lidí.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu

V pátek zasáhl Česko masivní výpadek elektřiny. Nešlo o blackout v pravém slova smyslu, ale dopady byly citelné – stála doprava, stála výroba, výpadek postihl i kritickou infrastrukturu.
Šlo o ojedinělou poruchu? Nebo o následek letité podinvestovanosti? A proč přetoky z Německa dusí naši přenosovou síť?
V nové epizodě Štěpení rozebírají Markéta Malá a Michal Šnobr, co se v pátek skutečně stalo – a co to vypovídá o stavu české i evropské energetiky.
O selhání státu jako investora. O projektech, které měly být hotové už před deseti lety. A o tom, jak draho nás stojí německá transformace, i když ji neprovozujeme.Čekají nás další výpadky? A kdo to všechno zaplatí? Připravte se – energetická realita 21. století přichází.

Odkaz na celý díl

Evropská energetika se mění rychle. Rádi si hrajeme na to, že máme jeden, společný energetický trh, ale není tomu tak. Trh je regionálně rozdělen a každý stát jde jinou cestou. Jen Česko zůstává viset ve vzduchoprázdnu a chybí mu konkrétní plány, které je možné naplnit.

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřili na stav evropského trhu s elektřinou. Jak vypadá energetický mix v klíčových zemích? Proč bez masivní podpory státu žádná transformace nedává smysl? Má Polsko reálnější šanci na změnu než my? A proč je v Německu levnější elektřina než v Česku, i přesto, že se z pozice významného exportéra elektřiny dostalo do pozice významného importéra? 

Poslechněte si, co čeká evropskou energetiku – a jestli má Česko ještě šanci držet krok.