Hrádek Kunzov se nachází ve stejnojmenné osadě, přibližně v polovině cesty mezi obcemi Hrabůvka a Radíkov v Olomouckém kraji. Stojí na okraji lesa, hned u silnice a působí poněkud zvláštně. Trochu navozuje iluzi, že je miniaturou šlechtického sídla. Objekt v romantickém stylu si na počátku 20. století nechal postavit hranický továrník Antonín Kunz.

S myšlenkou pořídit do městyse Dřevohostice dřevěný betlém v životní velikosti přišel před lety tehdejší starosta Ladislav Sigmund. Původně mělo jít jen o salaš a svatou rodinu. Jenže místní stolaři si na tento úkol netroufali.

Do konce války chybělo něco přes půl roku a nad střední Moravou se schylovalo k největší letecké bitvě nad naším územím. Bylo to v neděli, 17. prosince 1944, kdy se nad Libinou střetl bombardovací svaz s německými stíhačkami. Dva spojenecké Liberátory a jedna německá stíhačka se za několik okamžiků zřítili k zemi kousek od obce.

Železnice přinesla do Nízkého Jeseníku prosperitu a pokrok v cestování. Stejné to bylo, když se na konci předminulého století slavnostně budovala lokálka z Moravského Berouna do Dvorců. Vydržela v provozu necelých čtyřicet let a ještě před válkou ji zase rozmontovali. Na výlet po jejich zbytcích se však dá vydat i nyní.

V Přerově za minulého režimu existovalo bezmála 170 krytů civilní obrany. Po Praze jich město mělo nejvíce v republice. Jeden z největších zůstal dodnes v nezměněné podobě v podzemí kina Hvězda. Dovnitř se ale dostal jen málokdo. Lidé, kteří měli na starosti provoz a taky pár zahraničních delegací.

Kočár jako technický výtvor a ukázka řemeslného mistrovství našich předků. Tak přistupuje k exponátům svého muzea historických kočárů v Čechách pod Kosířem jeho zakladatel Václav Obr. Díky nadšení pro kočáry, zde vznikla největší expozice těchto vozidel od českých a moravských výrobců na světě.

Kraji pod Rychlebskými horami se odpradávna říká kraj žuly a mramoru. Stopy po těžbě a zpracování nerostů zde najdeme na každém kroku. Třeba při silnici z centra Javorníku směrem do Travné, kde se ani ne kilometr za posledními domy Javorníka skrývá nejstarší šachtová vápenka olomouckého kraje.

Nejstarší manufaktura na výrobu manšestru mimo britské ostrovy vznikla v Šumperku. Její kořeny sahají až do 18. století a nese jméno původně vídeňského obchodníka Johanna Ernsta Klapperotha. Najdeme ji na okraji historického centra města dodnes.

Zlaté Hory patří nejen k nejseverněji položeným městům Slezska, ale také k místům s prastarou hornickou tradicí a co se moc neví, také s tradicí lázeňskou. Ta je pravda o něco mladší, ovšem zatímco doly už jsou na Zlatohorsku uzavřené, pacienti sem za léčbou jezdí dál, a to mimochodem i do podzemí.

Staroměstská pevnostní oblast je méně známým úsekem se značnou částí částečně dokončených staveb pohraničního opevnění z konce třicátých let 20. století. Dva pozoruhodné objekty těžkého opevnění najdeme v těsné blízkosti Starého Města pod Sněžníkem, kde se o tato „bunkrová dvojčata“ starají členové Beton Bunker clubu Kronfelzov.

Kdysi stával a bavil osazenstvo hostince v malé vesnici Velká na Přerovsku. Před lety se dostal do muzea v Hranicích a nakonec stoletý orchestrion skončil ve vestibulu tamní hudební školy. Dobrou zprávou také je, že i přes své stáří je tato technická památka stále funkční.

Návštěvníci Zlatých Hor na Jesenicku již mohou navštívit podzemní prostory bývalých dolů, které stály za vznikem a někdejší prosperitou města. Bývalá Poštovní štola se stala jedinečnou nejen svou historií sahající hluboko do minulosti ale i tím, že provází návštěvníky zpřístupněnou částí Zlatohorského důlního revíru.

Vesnička Hačky na Prostějovsku klame tělem. Přestože se nachází v nadmořské výšce kolem 500 metrů, díky své poloze máte pocit, že jste kdesi vysoko v horách. I proto zde dávný mlynář postavil větrný mlýn, o jeho pohon zde totiž nikdy nebyla nouze. Stavbu pojal tak unikátně, že se sem dnes jezdí dívat odborníci i ze zahraničí.

Krásná přírodní rezervace Zástudánčí zasahuje do malebné krajiny nivy soutoku Bečvy a Moravy. Mnohé proto překvapí zvláštní potrubí, které se zde sem tam objevuje a zase mizí pod zem. Jen zasvěcení vědí, že se právě zde skrývá pozemní nejstarší zásobník plynu u nás.

Zahradní železnice ve Střížově nedaleko Drahanovic na Hané je krásnou ukázkou toho, že když si člověk chce hrát, může z toho vzniknout i docela pozoruhodná atrakce. Jak sám její tvůrce Karel Váňa přiznává, je to pro něj hlavně hra.

Poblíž Hranic na Přerovsku se ukrývá unikátní technická památka – jediný zděný železniční tunel na trase tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda. Stavbu objevíte v místě, kde by ji čekal málokdo. Stojí totiž na rovině, nejbližší kopec je přes kilometr daleko.

Řeka Morava byla od nejstarších dob hybnou silou mnoha zařízení. Byly to zejména mlýny, které pomáhaly lidem z okolí zpracovat zemědělskou produkci. Jeden takový stával také nedaleko obce Třeština, v malé osadě jménem Háj. A přesto, že se jedná jen o pár domů kolem řeky, do historie se toto místo zapsalo neopakovatelným příběhem.

Odrlice jsou malou vesničkou na okraji hanácké roviny nedaleko Olomouce. Za jedním ze zdejších statků stojí unikátní technická památka - sušárna chmele postavená v polovině předminulého století. Je prý nejvyšší stavbou z nepálených cihel na Moravě.

Unikátní technické zařízení se skrývá v polích východně od Uhřičic na Přerovsku. Vodní shybka, které nikdo neřekne jinak než sifon, zde protahuje vody mlýnského náhonu pod tokem řeky Valové už více než jedno století. I když dílo pracuje na jasných fyzikálních základech, při prvním pohledu se i technicky smýšlející člověk nejprve zarazí, jak že je to vlastně možné, že to funguje.

Nádvoří Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka je plné silničářských strojů a zařízení. Najdeme zde ovšem i exponáty rozměrnější – například tři obloukové železné mosty, které donedávna překlenovaly významné řeky regionu i přesto, že byly vyrobeny již v předminulém století. Vše ještě doplňuje unikátní lávka pro pěší z nádraží v nedalekém Šumperku.