Celkové škody zářijových povodní vláda vyčíslila na 45 až 50 miliard. Kromě obydlí, firemních, školských i zdravotnických budov přinesly povodně zkázu i kulturní infrastruktuře. Zasažena byla divadla, knihovny, muzea anebo kina. Jakým způsobem se postižené kulturní instituce na povodně připravovaly, z jakých zkušeností čerpaly, jak je zvládly a v čem se poučily, jsme se ptaly ředitele knihovny v Krnově Jakuba Mruze a ředitelky Městského a informačního střediska Krnov Evy Čechové. O tom, že rozsah povodní ovlivnila i klimatická krize a že se musíme připravit v souvislosti se změnami klimatu na častější katastrofy, jsme hovořily s Gabrielou Měsícovou, expertkou z platforem Změna k lepšímu a TAH – centra pro inovace, technologie, umění a humanitní vědy. Téma klimatické změny stávající kulturní politika neřeší. Ta příští, která se začíná připravovat, by určitě měla.

Se znepokojením i úžasem sledujeme politický vývoj na Slovensku, kde se loni ujalo po vyhraných demokratických volbách uskupení Smer bývalého, a nyní současného, premiéra Roberta Fica. Nebývá zvykem, aby se nejviditelnější změny nových garnitur odehrávaly na poli kultury, která stojí většinou na okraji zájmu “velké” politiky. Na Slovensku je kultura evidentně silový resort, soudíme alespoň podle toho, že se zde během krátké doby zásadně změnila legislativa, personální obsazení klíčových institucí, ale také nálada. Slovenský kulturní sektor zažívá velké otřesy a je už od srpna ve stávkové pohotovosti. Co to znamená, jaké jsou důvody tohoto stavu a jaká očekávání věcí příštích, na to jsme se ptali zástupců a zástupkyň slovenské umělecké a kulturní obce.

Ministerstvo školství spustilo před třemi lety ambiciózní proces revize rámcově vzdělávacích programů v souvislosti s přijetím Strategie 2030+. Cílem je připravit žáky/ně a student(k)y na environmentální, technologické a sociální výzvy budoucnosti. Dynamice technologického vývoje už dnešní systém výuky neodpovídá a je třeba se rovněž zabývat alarmujícími fakty, jako je dlouhodobě odmítavý vztah českých žáků a žákyň ke škole, nárůst nejrůznějších psychických poruch, ale také rizikového chování u nejmladší generace. Na školách tedy leží velký balvan úkolů a zodpovědnosti. Ale nejsou na to samy. Už více než 15 let se řada kulturních a uměleckých institucí, projektů i jednotlivých osobností systematicky zabývá spoluprací se školami a obohacením školního programu o nejrůznější kulturní a umělecké projekty. Po mnoha letech je tu možnost přejít z projektového režimu ke kontinuálnímu a rozšířit nabídku hudebních a výtvarných výuk o dramatickou, audiovizuální a tanečně-pohybovou. Zní to krásně. Ale proces je to náročný a změna větší, než by se na první pohled zdálo. Mluvily jsme s Ondřejem Chrástem, náměstkem ministra kultury, Radkem Marušákem, vedoucím katedry výchovné dramatiky na DAMU a odborným garantem Národního pedagogického institutu za vzdělávací oblast umění a kultura, Katarínou Kalivodovou, ředitelkou Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání a místopředsedkyní platformy pro kreativní učení uMĚNÍM, která iniciovala soupis stanovisek k revizím RVP za kulturní aktéry a Petrou Kultovou, konzultantkou kreativity Centra uměleckých aktivit, příspěvkové organizace Královehradeckého kraje. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.

Po dlouhých letech vyjednávání o podobě statusu umělce nedávno schválila vláda legislativní úpravu zákona 203, která nyní zavádí dobrovolný registr umělců a kulturních pracovníků a úpravu stipendijního programu. Vládou posvěcenou úpravu lze jistě vnímat jako počáteční bod, od kterého je možné se posunout k detailnějším konturám. Proto se v novém vydání Sufléru zaměřujeme na ty skupiny a podtémata, kterým se prozatím tolik pozornosti nedostalo. Mluvily jsme s Lenkou Havlíkovou, předsedkyní Asociace nezávislých divadel ČR, Janem Žůrkem, radním pro kulturu a památkovou péči Olomouckého kraje a Svatavou Barančicovou, výkonnou ředitelkou nadace Život umělce. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav. Více informací k tématu: Konference IDU Střed zájmu: Umělci a kultura po covidu (duben 2024) https://www.idu.cz/cs/aktualne/kalendar-akci/6601-stred-zajmu-umelci-a-kultura-po-covidu TZ MK ČR: Vláda dnes projednala legislativní ukotvení statusu umělce https://mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5682cs-vlada-dnes-projednala-legislativni-ukotveni-statusu-umelce

Dostupnost kultury je jedním z hlavních úkolů kulturní politiky a v podstatě smyslem existence samotného úřadu ministerstva kultury. Přesto existuje početné publikum, pro které návštěva divadla či galerie zůstává bariérová – nabídka aktivit pro rodiče s těmi nejmladšími dětmi je zatím spíše exkluzivní. S režisérkou a výzkumnicí spolupracující se Studiem Alta Marikou Smrekovou, britskou výzkumnicí a edukátorkou z cambridgského Fitzwilliam muzea Nicolou Wallis, galerijní lektorkou z Moravské galerie Michaelou Gerichovou a Tomášem Novotným, který donedávna pracoval jako kurátor edukačních projektů písecké Sladovny a nyní je v týmu EHMK Budějovice 2028, mluvíme o tom, jak formativní zkušenost může i těm nejmenším dětem a jejich rodičům umění přinášet a jak velký potenciál toto sdílení skýtá pro budování společenské koheze a mezigenerační sounáležitosti. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.

Jaké podmínky mají v Česku umělci a umělkyně, kteří se svou uměleckou dráhou kloubí tvorbu a péči o děti? Otázku jsme si půjčily od hudebnice Marie Kieslowski, která ve své knize Je všechno dobrý? zpovídala své kamarádky hudebnice, jak se s překážkami při práci na rodičovské potýkají a jestli je vůbec možné v českém prostředí být umělkyně i máma současně. Společně s ní a dalšími mluvčími - rodiči - umělcem Jakubem Jansou, performerkou Eliškou Brtnickou a odborovou právničkou a publicistkou Šárkou Homfray se snažíme pojmenovat, co by rodičům pracujícím v umění a kultuře pomohlo. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.

Najít klíč k řešení mnoha dlouhodobých problémů českého kulturního sektoru - to je cíl vznikající Kulturní federace, která se v reakci právě na tyto potřeby v těchto dnech formuje. Za vznikem platformy stojí náš dnešní host, analytik Jakub Bakule. Zázemí vznikající platformě poskytuje Kreativní Praha a proto je naším druhým hostem i její ředitel Petr Peřinka.

Jedním z aktuálně nejpoužívanějších slov ve veřejném prostoru je nejspíš slovo krize. A přívlastky se jen kupí - ekologická, pandemická, energetická, bezpečnostní, politická, finanční…Chtěly jsme tedy zjistit, jak tyto krize kulturní sektor vnímá, jak jim čelí, jaké proti nim volí strategie a s jakým úspěchem je zvládá. Jak se tvoří kulturní strategie v na krize bohatém období, jak do kulturních vizí propsat udržitelná témata a jakou roli v tom všem hraje péče, vysvětluje Anna Hořejší, kreativní ředitelka kandidatury Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury, model thinking city přibližuje britský akademik Idrees Rasouli, zástupce ředitele cambridgeské School of Art, oceňovaný designer a výzkumník zaměřující se na krize a inovační strategie. Mluvily jsme také s Vendulou Ježkovou, lektorkou Kreativního hraní pražské Psychosomatické kliniky a zástupkyní ČR v rámci evropské platformy Voices of Culture, která připravila report o mládeži, duševním zdraví a kultuře, který prezentovala na dubnovém Pražském kulturním fóru, které se letos věnovalo wellbeingu, ekonomice a udržitelnosti.

V Česku vrcholí konferenční podzim - jedna debata o budoucnosti kultury střídá druhou. Jak ale ovlivní budoucnost konferenčních témat výsledky komunálních voleb? Zaměřily jsme se na sérii předvolebních diskusí, které pod společným názvem Kultura volí 2022 nabídly v Praze, Brně a Ostravě platformu pro veřejný dialog o vyhlídkách městské kultury a s kulturními insidery reflektujeme výzvy kulturní politiky v těchto městech. Svůj vhled na situaci v Brně nabízí nakladatel, dramaturg a kulturní editor Petr Minařík, o Ostravě se bavíme s Davidem Mírkem, který má za sebou bohaté zkušenosti s mnoha místními kulturními a kreativními projekty a tamní scénu a její problémy důvěrně zná, situaci v Praze nastiňuje Adriana Světlíková, ředitelka organizace Nová síť. O politické komentáře jsme požádaly ostravskou kandidátku z Hnutí ANO Zuzanu Bajgarovou a brněnského kandidáta za Zelené a Žít Brno s podporou Idealistů Matěje Hollana. // Více informací k jednotlivým debatám: https://www.idu.cz/cs/aktualne/aktuality/3504-kultura-voli-2022

Po dvou letech covidové pandemie se můžeme kromě sčítání ztrát zaměřit také na to pozitivní, co krize přinesla. Jak se na nečekané změny kulturní sektor adaptoval a jaké inovace vyvinul, aby přežil? Ptaly jsme se malířky a autorky NFT Lucie Jindrák Skřivánkové, producenta a songwritera Jendy Vávry, Moniky Klementové ze SoundCzechu a ředitele Městských divadel pražských Daniela Přibyla.

Reakce na porušení suverenity Ukrajiny na sebe nenechaly čekat ani v oblasti kultury. Mechanismus blokací institucí a projektů napojených na státní zdroje a struktury Ruské federace, ale i formy pomoci a roli kulturního sektoru v okolnostech mezinárodního konfliktu přibližuje Pavla Petrová, ředitelka IDU, která iniciovala pozastavení členství Divadelního svazu Ruské federace v mezinárodním networku On the Move či vyloučení Ruska z Pražského Quadriennale 2023.

Zatímco nad rozpočtem i prioritami v kultuře momentálně visí otazník nejen kvůli dozvukům pandemie, ale i nejistému povolebnímu směřování, se štědrou pobídkou i zřetelnými programovými liniemi přichází unijní program na podporu kinematografie a kulturních a kreativních odvětví. V letech 2021 - 2027 podpoří Kreativní Evropa v dílčích programech Media a Kultura kulturní projekty částkou 2,44 miliard eur, tedy zhruba 62 miliardami korun. Byť v rámci EU patří tento program k velmi úspěšným, zůstávají velkorysé příležitosti, které do českého prostředí unijní podpora vnáší, bez většího zájmu veřejnosti i médií.

Představuje prostředí české kultury bezpečnou oázu citu, tolerance, inkluze a rovných příležitostí? Můžeme po kulturním sektoru chtít, aby tyto hodnoty ve společnosti nastoloval? Jaké jsou poměry na uměleckých školách - co všechno by měli studující podle přetrvávajících stereotypů a zažitých postupů vydržet a kde jsou hranice důstojnosti, etiky a profesionality? A jak je to s diverzitou na vedoucích pozicích českých kulturních organizací – zkrátka, kdo u nás kulturu ovlivňuje a řídí? Odpovědi jsme hledaly s filosofkou a proděkankou DAMU Alicí Koubovou, ředitelkou Ceny Jindřicha Chalupeckého Karinou Kottovou, umělkyní a studentkou DAMU Marií-Luisou Purkrábkovou, ombudsmankou FAMU Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a socioložkou a politoložkou Annou Durnovou. Podcast IDU připravily Jana Návratová a Veronika Černohous. Na rešerších spolupracovala Jana Bohutínská. Sound design: Studio Versus.

K reflexi postavení žen v české kultuře a faktu, že dějiny umění jsou spíše dějinami umělců, než umělkyň, vybízí nová publikace IDU Ženy v pohybu. Ta přibližuje životní a profesní příběh šestice žen, které se v druhé polovině minulého století zapsaly do dějin tanečního divadla. Prostřednictvím této knihy se IDU zapojuje do ediční řady Ministerstva kultury (O)hlasy žen v české kultuře, která si klade za cíl medializovat příběhy významných umělkyň a naplňovat tak programové dokumenty vlády zabývající se rovnými příležitostmi žen a mužů. Vznik knihy Ženy v pohybu popisuje její editorka Lucie Čepcová. Metody mapování žité a zkoumané reality přibližuje spisovatelka, nakladatelka a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Nad tím, co lze z výpovědí šestice umělkyň vyčíst, se ve své eseji zamýšlí novinářka a koučka Jana Bohutínská. Kontextový rámec, v němž vznikla ediční řada (O)hlasy žen v české kultuře, vysvětluje ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády a garant vládní strategie pro rovnost žen a mužů Radan Šafařík. Jakou váhu má hlas žen v české kultuře dnes, přiblížíme v příštím dílu.

Musela přijít pandemie, abychom zjistili, že úplně přesně nevíme, kdo vlastně umělci jsou, jak je definovat, kolik jich v naší zemi tvoří, z čeho žijí a jak. Zamezit prekarizaci práce a zajistit individuálním tvůrcům a interpretům garanci sociálních jistot by mohl tzv. status umělce. Najde se politická vůle a společenská dohoda, že je důležité vytvářet umělcům důstojné životní a pracovní podmínky? K tématu hovoří právnička Hana Felklová, tanečník Lukáš Vilt a představitelka Asociace profesionálních divadel Eva Kejkrtová Měřičková. Pro IDU připravily Jana Návratová a Veronika Černohous. Sound design: Studio Versus.

Kdy se bude moci kultura vrátit k normálnímu provozu není stále jasné. Jedno už však jisté je – ekonomické i provozní dopady na kulturní sféru jsou enormní. Aby se jednotliví aktéři dokázali kvalifikovaně rozhodovat, musí mít situaci podrobně zmapovanou a zhodnocenou. Úvodní epizoda podcastu IDU Suflér je proto věnována průzkumu Dopadů koronaviru na kulturní sektor, který na jaře letošního roku ve spolupráci s IDU realizovala Katedra produkce DAMU a Katedra Arts Managementu VŠE. // Pro IDU připravily Jana Návratová a Veronika Černohous. Sound design: Studio Versus.