14. ledna 1934 se narodila česká psycholožka, kritička a jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová. Spolu s vydavatelstvím Torst jsme vydali knihu jejích vzpomínek a úvah, kterou editoval Jan Horník. Ten v podcastu Pavla Ryjáčka popisuje, jak kniha vznikala a co obsahuje. Rozhovor doplňují ukázky ze vzpomínek Dany Němcové zachycených v projektu Paměť národa.
Ďáblický hřbitov – jedno z nejdiskutovanějších míst v Praze. Mezi jinými zesnulými sem tajně byli pohřbíváni ti, kteří se nehodili nacistům nebo komunistům. Historik ÚSTR Michal Louč, autor studie o Ďáblickém hřbitově, v podcastu Pavla Ryjáčka popisuje pohnuté příběhy, mezi něž patří i podivný požár, při kterém shořela většina dokladů o tom, kde je kdo pohřben. Druhým hostem je historik a publicista Miloš Doležal, jemuž se podařilo v Ďáblicích nalézt tělo kněze Josefa Toufara.
Pokud si stěží představíte, že jsou žáci, kteří se ve školách vyloženě těší na moderní dějiny, a pokud žijete v pocitu, že pro dějepis 20. století je ve školách málo materiálů a pramenů (občas se na to někteří učitelé vymlouvají), poslechněte si podcast Pavla Ryjáčka s Jaroslavem Najbertem a Petrem Sokolem. Oba patří k pořadatelům velmi úspěšné Letní školy pro učitele dějepisu. Dozvíte se, co znamená „badatelská výuka“, a možná vás leccos překvapí: třeba, že mladá generace už chce řešit spíš globální témata než naši národní minulost. Anebo názor, že dějepis je vlastně osobnostní a sociální výchova.
Doping ve sportu je trvalé téma – ale „státem organizovaný doping“ je historická kapitola. Jak v podcastu Pavla Ryjáčka říká historik Vít Poláček, na čele bylo východní Německo, kde doping přivedl sportovce k zázračným úspěchům. U nás kvůli dopingu vznikl speciální Ústav národního zdraví pro vrcholový sport. Čeští sportovci o tom nechtějí moc mluvit a ruské archivy, kde bychom se dočetli leccos, zůstávají zavřeny, přesto je o systému „mimořádné péče a podpůrných prostředků“ známo mnohé.
Mezi klíčovými postavami komunistických let působí Antonín Zápotocký trochu dobrácky. Anebo směšně.
Jenomže takový obraz klame: jak upozorňuje historik Michal Stehlík, byl to velmi schopný člověk – a nezapomínejme, že podepisoval rozsudky smrti. Možná ale bylo víc „Antonínů Zápotockých“ v jedné osobě: sociální demokrat, celkem schopný novinář, překvapivě nadaný rétor…
Více o tom v podcastu Pavla Ryjáčka.
Za protektorátu byl vyznamenán a za komunistů nebyl perzekvován, a přitom ani jednomu režimu nepoklonkoval. Takové prvky má životní dráha kněze, učitele a znalce umění Josefa Cibulky. Výjimečný příběh člověka, který v poměrně vlivných postaveních prožil dvě diktatury, aniž by si s nimi příliš zadal, v podcastu Pavla Ryjáčka popisují historik Michal Sklenář z ÚSTR a historik umění Vít Vlnas z Katolické teologické fakulty UK.
Oba patří k autorům sborníku „Josef Cibulka. Kněz, pedagog a historik umění ve 20. století“, který vydaly KTF UK, Ústav dějin umění AV ČR a ÚSTR.
Jistým zosobněním československého komunismu je Klement Gottwald. Na rozdíl od Stalina se k němu komunisté nikdy nepřestali hlásit. Byl zajímavý? Nebo byl spíš tuctový, průměrný – a jen okolnosti z něj udělaly člověka, který pak ovlivnil životy obrovského počtu lidí? Jeho postavou se mezi jinými zabývá Marián Lóži, jeden z historiků ÚSTR, kteří vystupují na konferenci mapující století existence komunistické strany. V podcastu Pavla Ryjáčka upozorňuje i na to, co o Gottwaldovi nevíme.
Historičce Pavle Plaché, která se věnuje pozoruhodné tematice – osudům žen během druhé světové války, se podařil fenomenální počin: díky jejím výzkumům se po mnoha letech dala dohromady rodina, která by jinak o svých vazbách nevěděla. Zároveň se ukazuje, že i když všichni máme nějakou představu o válečném dění, mnohé zjišťujeme teprve po letech. Týká se to například života žen v koncentračních táborech. Pavla Plachá o tom píše v revue Paměť a dějiny a mluví v podcastu Pavla Ryjáčka.
Víte, že v socialistickém Československu byla vysvěcena na kněze žena? Provedl to – samozřejmě tajně – katolický biskup Felix Maria Davídek, jedna z významných postav takzvané skryté církve. Jak v podcastu Pavla Ryjáčka říká historička Eva Vybíralová, jeho čin nejspíš předběhl církevní dějiny o mnoho let. O skryté, podzemní či tajné církvi se mluví podrobněji – věnuje se jí totiž poslední číslo revue ÚSTR Paměť a dějiny. V předělech připomínáme duchovního a písničkáře Svatopluka Karáska, který zemřel 20. prosince 2020.
Pod názvem Můj rozchod s komunismem vydal ÚSTR knihu Cândidy Ventury, která jako vyslankyně portugalské komunistické strany zblízka prožila Pražské jaro a následnou normalizaci. Očima člověka „z druhého konce Evropy“ popisuje události, které pro ni znamenaly vystřízlivění z komunismu. V podcastu Pavla Ryjáčka mluví překladatelka knihy Eva Schalková a historik Ondřej Vojtěchovský. Rozhovor rámuje Grândola, vila morena – nejslavnější píseň portugalského zpěváka Josého Afonsa, která byla symbolem portugalské karafiátové revoluce v roce 1974.
Když se řekne „muzeum“, někdo si ještě možná představí zaprášený prostor pro schraňování sbírek. Ale pokud se muzeum má věnovat novodobé historii, mělo by vypadat jinak. ÚSTR tomu věnoval knížku Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskuzi a v podcastu mluví tří její editoři – Jakub Jareš, Čeněk Pýcha a Václav Sixta. Krom jiného naznačují, jak si v muzejnictví stojíme oproti zahraničí a co by návštěva dobrého muzea měla s návštěvníkem provést.
Když se bude diskutovat o dějinách, neznamená to relativizaci minulosti? Proč se mají ve školách vést debaty? Má učitel říkat žákům svůj názor? Tyhle otázky si člověk může (a dokonce má) pokládat při pročítání knihy Třetí odboj v didaktické perspektivě, která vychází jako součást edice ÚSTR Dějiny v diskuzi. Její editor, historik Jaroslav Pinkas v podcastu Pavla Ryjáčka zdůrazňuje, že historie je kladení otázek. Vysvětluje také koncept tzv. „sporných dějin“ a někoho možná překvapí postřehem, že mladá generace nepokládá příběh bratrů Mašínových za tak kontroverzní, jak se domnívá generace starší.
Přesně před 70 lety se komunisté pokusili zlikvidovat řeholní život v Československu. Už v srpnu 1949 prezident Gottwald připsal na zápis ze schůze ÚV KSČ: „Nesáhli jsme na kláštery. Připravit!“ V duchu této poznámky pak komunisté na kláštery důkladně „sáhli“: v dubnu 1950 zorganizovali přepadení jako v akčním filmu – v noci, se samopaly, se stovkami lidí a spoustou techniky. Dokázali bleskově zabrat 75 mužských klášterů a řeholních domů. Během léta zasahovali i proti řádům ženským. Pokaždé stejně: s bratry a sestrami jednali jako s vězni. K připomenutí těchto kapitol našich dějin vznikla v ÚSTR výstava, jejíž autorka Stanislava Vodičková v podcastu Pavla Ryjáčka popisuje některé podrobnosti nechvalně známých akcí „K“ a „Ř“.
O Miladě Horákové často slýcháme, že byla „obětí vykonstruovaného politického procesu“. Co to však znamená? Stala se jen obětí účtování komunistů s potenciálními odpůrci a dřívějšími politickými oponenty, nebo skutečně proti komunistickému režimu vyvíjela nějakou činnost? Žádný odborný ani publicistický text se dosud podrobněji nevěnoval jejím aktivitám namířeným proti komunistickému režimu. Právě o tomto mluví v našem podcastu s Pavlem Ryjáčkem historik a autor knihy "Mám klid ve svém svědomí" historik Jan Synek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Byla StB skvěle fungující organizace, nebo to byl spíš socialistický šlendrián? Jak získávala spolupracovníky? Měli k ní blíž ti, kteří předtím spolupracovali s gestapem? To jsou některé z otázek, ke kterým nabízí odpovědi kniha Člověk v soukolí StB – a v podcastu Pavla Ryjáčka také její editor, historik Milan Bárta. Ten přiblíží charakteristické příběhy spolupráce s StB, kterých kniha obsahuje sedm, a naznačí, proč v ní není také příběh Andreje Babiše.
