Česko si v úterý 28. října připomíná Den vzniku samostatného československého státu. Prezident Petr Pavel večer tradičně předal státní vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Nominací letos bylo více než 600, řády a medaile obdrželo 48 lidí. Řádem bílého lva bylo letos oceněno pět lidí, mezi nimi dramatik a herec Zdeněk Svěrák, tenistka Martina Navrátilová a in memoriam také dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

19. září 2025 se v přímém přenosu Českého rozhlasu rozpečetila obálka, v níž měla být zaznamenána poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Experti vzácný dokument, který obsahoval většinou anglicky a rukou psané věty, měsíc zkoumali. K čemu došli? Jak hodnotí odezvu veřejnosti? A co chystá Masarykův ústav a Národní archiv pro příští rok? Poslechněte si speciál Radiožurnálu z vily Lanna.

Zřejmě bude vznikat koaliční vláda tří stran, tedy ANO, SPD a Motoristů, o konkrétním složení a personáliích se bude teprve dále jednat. Po ukončení prvního kola povolebních konzultací s předsedy všech stran, které se dostaly do Sněmovny, to řekl prezident Petr Pavel. Na Pražský hrad v pondělí ráno dorazil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Po něm na Hrad přijeli i zástupci SPD, předseda hnutí Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala. Následoval šéf Motoristů sobě Petr Macinka.

V předvolebním projevu prezident Petr Pavel připomněl zakotvenost demokracie v ústavním pořádku a varoval před hlasy, které zpochybňují průběh volební soutěže. „Svět není ideální a nemůžeme čekat, že bude existovat politická strana a politici, kteří vyhoví všem našim představám. Mohou se jim jen co nejvíce přiblížit,“ vyzval k volbě zástupců do Sněmovny. „Mohu vás ujistit, že budu respektovat vůli voličů vyjádřenou výsledky voleb a budu postupovat v souladu s naší Ústavou.“

19. září 2025 se přesně v 10 hodin dopoledne otvírá kus historie. V přímém přenosu Radiožurnálu se v Lánech rozpečetila tajuplná obálka, kde mají být poslední slova prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.

Lidé po celém Česku si připomněli 57 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Na srpnové události vzpomínali pamětníci a politici také před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Jak se ale o okupaci dozvěděli Češi žijící v zahraničí? Jak o ní informovala zahraniční média? A spolupracoval s nimi i Československý rozhlas? I na tyto otázky odpovídal speciál Jana Pokorného z festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

Jednání o možném konci války na Ukrajině pokračuje intenzivně, byť bez záruky jasného výsledku. „Rusové dávají jasně najevo, že je pro ně vysloveně červenu linií, pokud by na Ukrajině měly být síly NATO. Teď je otázka, jestli se podaří Rusy přesvědčit,“ říká politický geograf Jan Kofroň. Běžní Ukrajinci podle zpravodaje Martina Dorazína čekají od Putina další úskok a nepřijatelné požadavky. Jaké jsou další vyhlídky jednání? Poslechněte si speciál Radiožurnálu.

Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce skončila bez jasného výsledku. Příměří na Ukrajině prezidenti nedohodli, místo toho řešili sbližování obou zemí. „De facto tak Putin získal čas pokračovat v zabíjení na Ukrajině,“ říká zpravodaj Pavel Novák. Co se odehrávalo za zavřenými dveřmi? A jak reaguje Ukrajina? Podle zdrojů by se příště do jednání mohl zapojit i Zelenskyj.

Bílá Voda, Žítkovské bohyně nebo Vyhnání Gerty Schnirch. To jsou nejznámější knihy spisovatelky Kateřiny Tučkové, která byla hostem speciálního vysílání z R-streamu na festivalu Colours of Ostrava.

S energií horských proudů a hřejivým hlasem. Tak by se dal definovat jeden ze dvou hudebních hostů, který dorazil do R-streamu Radiožurnálu na festivalu Colours of Ostrava. Je to písničkářka Kaczi, kterou doprovází Miroslav Orság. Dohromady je spojil Nadační fond Českého rozhlasu Světluška. „Moc si vážím přátelství, které mezi sebou chováme. Jsem za to moc rád a děkuji, že jsem mohl s Kaczi vystoupit na Colours of Ostrava,“ říká v rozhovoru Orság.

„Magdalena s Irenou za sebou mají první nepravomocné rozhodnutí. Jsou obžalované z vraždy léčitele Richarda Šiffera. Magdalena dostala dvanáctiletý trest vězení, Irena třináctiletý. Obě se proti rozsudku odvolaly, takže nic ještě není u konce,“ popisují současný stav kauzy okolo kutnohorské sekty investigativní novináři Vít Kubant a Antonín Viktora. O co jde v druhé větvi kauzy? A co investigativní novináři právě chystají?

„S nikým jiným než s Oldou Kaiserem bych Tlučhořovy dělat nemohl,“ vypráví Jiří Lábus o rozhlasovém seriálu, který má dnes už 1800 dílů. „Jsme na sebe už tak naladění, že nemáme dopředu jediné slovo napsané. Točíme to u nás v pokoji, zvukový mistr tam má jen dva mikrofony. Kolikrát si řekneme, jak to skončí, a ono to skončí úplně jinak,“ směje se.

Jedním z diskutérů na Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava bude fotograf a pedagog ze Slezské univerzity Ondřej Durczak. Jak hodnotí současný stav města? A jakým způsobem uchovávat industriální památky pro další generace? Poslechněte si rozhovor.

„Je to rozhodně největší stage, na které jsme měli možnost hrát. Nejsme zvyklí na to, že na sebe potřebujeme dalekohledy, dnes to tak bude,“ říká Vojta Šňupárek, kytarista skupiny Nedivoč. Jak se kapele zpěváka Sváti Tuleje a textaře Jiřího Krhuta podařilo prorazit? Prý díky covidu i Radiožurnálu. „V covidu běžel seriál Skoro na mizině, kam zařadili naši píseň. Předtím velká čísla neměla, ale najednou se z toho stal hit,“ popisuje kytarista Šňupárek. Kdo pomohl z rozhlasu?