Odvaha pro nás není zásadní téma, důležitá je pro pouhou polovinu Čechů. Za odvážné považujeme členy rodiny nebo pár jmen z historie, nikoliv sebe. Společné vzory současné odvahy nám chybí úplně. Tak lze shrnout některé ze závěrů sociologického výzkumu společnosti Behavio Lab. Vedoucí výzkumu Vojtěch Prokeš představuje poznatky o Češích, které navazují na výzkum o strachu z roku 2020. Proč je těžké odvahu vědecky zkoumat? Patří odvaha jen do časů krize? A jak odvahu cíleně budovat?

„Nikdy nebudeme vědět všechno. Nebudeme dělat dokonalá rozhodnutí. Dokonalost neexistuje a existovat nebude,“ říká populární moderátor Daniel Stach, který není vědcem, ale přesto se stal symbolem vědy a její popularizace. Proč se podle něj někteří lidé vědy bojí? Jak spolu souvisí věda a odvaha? Co nám dala a vzala pandemie a válka na Ukrajině, a jak nám může věda pomoci v politice? Na to všechno jsme se ptali. A vy si to můžete poslechnout!

Režisérka a herečka Tereza Nvotová se po veřejném oznámení, že neplánuje mít děti, setkala mimo jiné s nepochopením a odsouzením, které podle ní vychází ze strachu z neznámého. Ten vnímá jako příčinu velkého množství zla, i proto natáčí filmy o zásadních sociálních tématech jako je například sexuální násilí. Jak se snaží prolomit mlčení? Proč bychom si měli přát multikulturní společnost? A proč je důležité nejen pomáhat, ale i umět si nechat pomoct? Poslechněte si další rozhovor Nebát se!

Zuzana Vránová založila Sousedský klub, protože jí vadilo, že se ve městech neznáme. Brzy začala pomáhat lidem v nouzi: seniorům, matkám samoživitelkám a nově lidem z Ukrajiny. A věří, že pomoc druhým je základem štěstí. Jak se brání altruistickému vyhoření, jak se vyrovnává s nevděkem? Poslechněte si vánoční rozhovor Nebát se!

Existuje způsob, jak se správně hádat? Existuje moment, kdy je správné ze vztahu odejít? Problémy a krizemi procházejí všechny partnerské vztahy. Psychoterapeut Honza Vojtko říká, že páry jsou většinou krizí překvapené. O vztah je vždy potřeba pečovat, všímat si nekomfortních věcí a s odvahou nastavovat hranice, umět někdy říct: už dost. O tom všem, nebo třeba o tom, jak nám do vztahů zasahují sociální sítě, je další rozhovor Nebát se!

„Je zapotřebí se krizí nebát, jsou největším nástrojem sociální změny. Vždycky je to chirurgický řez. Když operujete slepák, taky vám nezbyde než člověka zranit,“ říká režisér Vít Klusák. Jakou máme my Češi povahu? Režisér Vít Klusák považuje za jedny z největších problémů současnosti populismus a nekomunikaci bublin. Co je jeho současný český sen? Poslechněte si celý rozhovor.

Lze aktuální krize chápat a řešit skrz humor? Jak vykládat svět plný rozporů a neupadnout přitom do cynismu? Spisovatel, publicista a sociolog Stanislav Biler se v popisu současné společnosti nebojí fatálních slov jako je krize nebo kolaps. Jak to jde dohromady s humorným nadhledem? A proč podle něj mocní nikdy nemohou být skutečně vtipní? Poslechněte si celý rozhovor.

Projela stopem Senegal, domluví se arabsky i persky a působí jako průvodkyně v Iráku, Sýrii nebo Mauretánii. Ze zemí, které procestovala, podává důležitá svědectví jako vědkyně, novinářka a fotografka. Kde bere odvahu Lenka Hrabalová? Jak bojuje proti stereotypům o ženách, Blízkém východě nebo Africe? A za jak dlouho v Iráku vyschne poslední řeka? Poslechněte si celý rozhovor.

Každá civilizace dojde do bodu, kdy přestává fungovat a rozvíjet se: nezvládá krize, jejich vlastní systém jim přerůstá přes hlavu a přicházejí o zdroje energií. Samotné slovo kolaps však podle Bárty neznamená ani tak apokalypsu, jako radikální transformaci. Profesor egyptologie ovšem zůstává optimistou. Naši civilizací totiž považuje za první svého druhu, která má skutečnou šanci poučit se od těch předchozích. Zásadní rozkol na globální úrovni by podle něj mohlo způsobit jen řetězení nevyřešených krizí, jejichž následky se nesčítají, ale násobí. Poslechněte si celý rozhovor.

Novinář, publicista a skaut Erik Tabery se dlouhodobě zabývá nejen politikou, ale také českou povahou. Podle něj je naším zásadním problémem odedávna sebevědomí. Neumíme si stanovit ambiciózní cíle, ani plně si uvědomit propojení se světem. Budování důvěry je podle Taberyho mimořádně důležitým projektem, se kterým mohou zásadně pomoci média. Jak je na tom v současnosti žurnalistika? A jak může novinařina pomoci při hledání odvahy a v boji proti strachu? Poslechněte si celý rozhovor.

Mají Češi odvahu měnit svůj přístup k sexu, sexuálnímu obtěžování a sexuálnímu násilí? Jaké by měly být tresty a co je to restorativní justice? A kde vůbec najít odvahu otevřeně o tak náročných tématech? „Dobrý partnerský nebo sexuální vztah znamená s tím druhým komunikovat o tom, co chceme a nechceme,“ říká Johanna Nejedlová ze spolku Konsent a dodává: „Souhlas k sexu nejde zpětně odebrat.“ Podle ní je nyní potřeba důležitá změna - lepší právní i společenská definice znásilnění. Poslechněte si celý rozhovor.

V současnosti Tim pomáhá stovkám Ukrajinců, kteří „plavou“ (nebo se topí) v českém systému humanitární pomoci. Ten je prý někdy nevlídný, nepřehledný a přehnaně byrokratický. Stát se taky příliš spoléhá na pomoc dobrovolníků a neziskových organizací. Co by se podle něj dalo dělat lépe? A proč je část Čechů tak neempatická? Poslechněte si celý rozhovor.

„Když nepiješ, jsi divný. Přitom je pro nás těžké přiznat si, že alkohol nezvládáme,“ říká Michaela Duffková, autorka Zápisníku alkoholičky a Zápisníku abstinentky. V důsledku konzumace alkoholu v ČR umírá ročně až sedm tisíc osob, více než milionu lidí u nás se týká rizikové pití. Podle Duffkové však krize spojená s alkoholismem teprve přijde a pomoci nebude dost pro všechny.

Honest Guide neboli Kluci z Prahy jsou dnes už světoznámá dvojice průvodců. Dva kluci, kteří točí videa nejen o Praze a jiných místech pro turisty Čechy i cizince, ale i novináři, kteří odkrývají, mapují a pomáhají napravit nepoctivosti a křivdy. Falešní mniši, předražené dálniční známky či nepoctivé směnárny – Janek Rubeš a Honza Mikulka se snaží pomoci turistům už řadu let. Nevěnují se jen radám, co vidět a kam zajít. Poukazují na podvody a nepoctivosti, které (hlavně) v Praze na lidi čekají. Mají někdy strach se podvodníkům sami postavit a konfrontovat je? Kdy se člověk má ozvat sám a nečekat, že za něj problém vyřeší někdo jiný? Proč se Česku vyplatí mít pověst poctivé země a proč je to věc nás všech?

Tomáš Kačo pochází z 11 dětí, vyrostl v ghettu, zažil si osobně předsudky vůči Romům. Přesto dokázal uspět, včetně možnosti vystoupit v legendární Carnegie Hall. Klíčem pro změnu je podle něj otevřená mysl: „Ať to je jiné jídlo, jiná vůně, jiná rasa, vždycky, když je něco nového a odlišného, tak se toho bojí,“ říká klavírista a skladatel o Češích. Je podle něj důležité si uvědomit, že za každý problém mohou obě strany: „Nechci říkat, že to je jen majoritní společnost, že není otevřená. To samé funguje i u Romů, u menšiny, taky nejsou otevření. Mají bariéry, předsudky dané od rodičů.“ Co znamená, že boj nikdy nekončí, ani přes velké úspěchy? Jak se mu daří být ambiciózní a zároveň pokorný? Proč hudba pomáhá proti strachu? Pusťte si celý rozhovor!

Moc soli i cukru, málo ovoce, nedostatek pohybu, kouření, alkohol, velké porce. Tři čtvrtiny Čechů mají nadváhu, pětina špatné stravovací návyky. Podle specialistky na výživu a nutriční epidemioložky Elišky Selinger je klíčové začít přemýšlet o jídle jinak a mít odvahu zlepšit naše stravovací návyky. Priorita by to ale neměla být jen individuální, ale celospolečenská: „Jsme v tom nechaní sami a nemáme okolo sebe zdravé prostředí, které by podporovalo a usnadňovalo správné volby.“ Podle ní je dobré si uvědomit, že spolu souvisí nejen fyzické a duševní zdraví, ale i prosperita celé společnosti. „Česká republika ztrácí ročně stovky miliard korun, které by nemusely být ztraceny, kdybychom se o sebe jako společnost trochu lépe starali,“ popisuje neúprosné socioekonomické dopady. Jak jsou na tom Češi v oblasti jídla, diet a zdraví? Proč je jídlo tak komplikované téma na pochopení a komunikaci a proč by to měli vědci dělat lépe? A jak se mohou dohodnout vegani a masožravci? Poslechněte si celý rozhovor. Vznik druhé série Nebát se finančně podpořila nadace Bakala Foundation.

Přišel při nehodě o patnáctiletého syna a o svých pocitech a zkušenostech se později rozhodl promluvit veřejně. O ztrátách mluví jako o propastech, prázdnotách nebo tajemstvích a tvrdí, že obecný recept na smíření se s nimi neexistuje. Pomoci může mluvit, být upřímný, čelit otázkám a být vděčný za lidi, kteří situaci autenticky prožívají s námi. „Rada je najít v sobě dost síly, i když se to dělá těžko. Udělat to, jak to člověk cítí. Řekl jsem si, že se vydám té proměně všanc.“ vysvětluje David. Co může člověk dělat v nejtěžších životních situacích? Co by naopak neměli dělat blízcí? A co nám lidem pomáhá se smířit s “křehkostí vesmíru”? Poslechněte si celý rozhovor.

Miroslav Krobot, jak ho asi neznáte: nemlčí, vypráví, usmívá se a vtipkuje. V rozhovoru s Mariannou Stránskou ukázal, jak je jeho skutečná povaha vzdálená od Pepika Hnátka a dalších legendárně morousovitých filmových a divadelních rolí. Strach je podle Krobota ohromná inspirace a zveřejnit vlastní strachy osvobozuje. Při hledání odvahy nevidí jasný a jednoznačný návod pro každého, pomáhá ale hledat sám sebe: „Nevěřím tomu, že člověk je z podstaty špatný. Pokud objevíte sami sebe, nemůžete špatně dopadnout.“ Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém přijde řeč na pesimismus, ruskou literaturu, Eskymo Welzla, nebo strach z manželství a z rychlých řešení složitých problémů! Pusťte si celý rozhovor!

“Zbavit se komunismu a ustrašenosti v nás je velký zápas,” říká v dalším díle nové série inspirativních rozhovorů NEBÁT SE zakladatel Milionu chvilek pro demokracii. Po zkušenosti s (úspěšnou) občanskou i (neúspěšnou) politickou angažovaností je stále optimistou, Česko prý má nejlepší roky před sebou a pomalu odchází z puberty. Jak se snaží rozeznávat dobré od zlého? Co jsou podle něj “správné” hodnoty? A má mít svoboda slova nějaká omezení? Pusťte si celý rozhovor!

“Na hory může lézt i máma od dětí, strach je moje pojistka,” říká nejúspěšnější česká horolezkyně. Část lidí považuje její rozhodnutí riskovat na horách život za kontroverzní. Máme jiný přístup k horolezcům mužům a ženám? “Na kopci rozdíly mezi muži a ženami nehrají žádnou roli, je to o hlavě,” odpovídá a dodává, že riskování se přirozeně vyčítá více ženám. Myslí si ale, že každý má právo být zdravě sobecký a dělat si svoje vlastní radosti - aby pak mohl dělat radost ostatním. Odvaha a strach podle ní jdou vždycky ruku v ruce a z hor si odnáší pokoru ke světu a životu, který v Česku žijeme.