Dnešním tématem čtyřúhelníkových valů, tzv. Viereckschanze, nás bude provázet host Mgr. Tomáš Mangel, Ph.D., který se dlouhodobě věnuje době laténské. Budeme si povídat i o výsledcích jednoho z jeho aktuálních výzkumů, který se zabývá právě takovým areálem v katastru Markvartice.

Odkazy na zmiňované publikace:

Komix Duchcovský poklad (námět Alžběta Danielisová a Daniel Bursák)

https://cesky.radio.cz/duchcovsky-poklad-prinesl-nove-poznatky-vedci-nasli-dukaz-o-migraci-keltu-8724881

https://www.arup.cas.cz/komiks-o-duchcovskem-pokladu/

https://www.trhknih.cz/kniha/14600l5ktouk6

Komix Dobrodružná cesta římského obchodníka do země Boiohaema (scénář Miloš Samek, ilustrace Zuzana Šmídová, autoři textů Zdeněk Beneš, Viktorie Čisťakova, Miloš Samek)

https://www.cestyarcheologie.cz/product-page/komiks-dobrodru%C5%BEn%C3%A1-cesta-%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9ho-obchodn%C3%ADka-do-zem%C4%9B-boiohaema

https://kolinsky.denik.cz/ctenar-reporter/tynec-nad-labem-archeologie-hradiste-kolo-komiks-dobrodruzna-cesta-obchodnik.html

Komix Biatec (autoři Ondřej a Pavel Bláhovi, námět Petr Liška, Petr Ondroušek a Anna Frantalová)

https://www.lughnasad.cz/komiks-biatec/

https://denikn.cz/1224134/ve-francii-asterix-v-cesku-biatec-vysel-komiks-o-sjednotiteli-keltskych-kmenu-na-uzemi-cech/

Nová epizoda "Signálů" vám přináší povídání o tom, kdo vládl území jižních Čech v době bronzové a v průběhu starší doby železné. Vyprávět nám o tom bude archeolog docent Ondřej Chvojka.

Dnes vám přinášíme rozhovor s kurátorkou sbírek Národního Muzea a archeoložkou Viktorií Čisťakovou. Hovořit budeme o nové lokalitě, která mohla být sídlem elity mladší doby římské, a taky se na ní objevují stopy po zpracování kovů. Jak se takové místo zkoumá, a proč je důležité využití sil a znalostí detektorářu?

V další epizodě podcastu si povídáme s docentem Jiřím Militkým, kurátorem fondu antické numismatiky Národního muzea, o římském mincovnictví. Dozvíme se něco o vývoji mincování v Římské říši, ale i o tom, jaké mince se dostávaly až do České kotliny. Povíme si, jak germáni římské mince používali, a proč se postupně z území Čech a Moravy vytrácí. A nezapomeneme tohle téma vztáhnout i na problematiku hledání s detektorem kovů.

S docentem Jiřím Militkým, kurátorem fondu antické numismatiky Národního muzea, hovoříme v tomto díle o velmi oblíbeném tématu mezi hledači - o keltských mincích. Dozvěděli jsem se, kde vznikla první mince a jak se tento vynález dostal přes Řecko až k našim Keltům. Uslyšíte kde u nás byly hlavní centra keltského mincovnictví a jak výroba mincí vypadala. Dotkneme se také uměleckých motivů na mincích a jejich významu. Pohovoříme také o tom, jak detektory kovů ovlivnily zkoumání keltských mincí.

Přinášíme vám ve zvukové formě loňský rozhovor se Zdeňkem Benešem. Oslovili jsme ho, aby zhodnotil dosavadní nálezy z naší nejlepší lokality, které říkáme "Zlatý drát", a nastínil, co se vlastně na tomto místě v pravěku dělo.

Druhá povídka na podcastu Signály pod povrchem. Napsal ji, stejně jako tu první, dlouholetý hledač a zkušený spolupracovník archeologů Rovin Gall, který povídky pravidelně publikuje v časopise Detektor revue. Povídka Místo vyšla ve čtvrtém čísle časopisu Detektor revue roku 2019. V povídce se setkáme s kupcem, který se v bouřce vrací domů za svou milou a o hledači, který po stovkách let navštíví toto prokleté místo.

Tenhle díl jsme točili ještě před Vánoci. Přemýšleli jsme o detektorových novinkách, které mají brzy přijít na trh. Co bychom si od nich mohli přát a očekávat? Jaké budou mít funkce, možnosti a technologie? Mluvili jsme především o dvou modelech předních výrobců detektorů kovů, kteří do svých produktů zahrnuli multifrekvenční technologii. Probrali jsme francouzský detektor XP DEUS II, turecký detektor Nokta Makro Legend a také jsme se dotkli chystaných dohledávaček. Zaregistrovali jsme také, že se chystají nějaké novinky u firmy Minelab, ale nevíme jistě, zda se bude jednat přímo o nový detektor, nebo o něco jiného. Co myslíte vy? Měli jste i vy nějaké to vánoční či novoroční přání?

Blíží se nám zima, a tak jsme si řekli, že si popovídáme o hledání v nepříznivých podmínkách. Nejdřív jsme mluvili o hledání ve sněhu a mrazu, který se nás všech teď bude týkat. Dále rozebíráme hledání v dešti a bahně, jak se proti nim úspěšně bránit. Poslední segment je věnovaný hledání ve vysokých teplotách, na rozpáleném slunci nebo dokonce na poušti. Jak to máte vy? Chodíte taky hledat v extrémech? Nebo si během mrazů a horka dáváte hledací prázdniny?

Vracíme se k vám po odmlce, způsobené probíhající pandemií. V první epizodě nové, třetí série, se podíváme na novinky ze světa detektorů. Některé firmy využily situaci spojenou s covidem k práci na nových modelech detektorů nebo vylepšení nabídky příslušenství. Proto si dnes o nich budeme povídat, a zamyslíme se, jaké máme zkušenosti s novinkami, které jsme popisovali minulý rok.

První povídka, kterou vydáváme na našem podcastu Signály pod povrchem. Jejím autorem je dlouholetý hledač a zkušený spolupracovník archeologů Rovin Gall, který v časopise Detektor revue pravidelně publikuje své texty. Povídka Sekera vyšla ve druhém čísle časopisu Detektor revue roku 2019. Povídka pojednává o jedné z detektorových prospekcí na pravěkém osídlení, při níž byla objevena měděná sekera. Poslechněte si, co se přihodí jejímu nálezci, když ji uchopí do rukou a zavře oči.

V dnešní epizodě druhé série podcastu Signály pod povrchem budeme zpovídat dalšího odborníka z řad středočeských archeologů, Mgr. Zdeňka Beneše. Vzhledem k jeho zaměření především na dobu římskou, a intenzivní spolupráci s hledači, budeme klást otázky o tom, jak detektory pomáhají při jeho vědecké činnosti nebo při záchranných výzkumech, jak vidí osobně fenomén hledačů a povrchně zkusíme rozebrat a nastínit základní otázky, které si archeologie klade při výzkumu života Germánů na našem území.

Do našeho studia jsme si podruhé pozvali hosta - archeologa Mgr. Davida Daněčka. Tentokrát jsme probírali ještě víc do hloubky vztah amatérských hledačů a archeologů. Dozvíte se, jak probíhá spolupráce, co se děje s nálezem po odevzdání a k čemu je vůbec společnosti archeologie jako věda.

Protože některé firmy přišly za poslední měsíce s novými modely detektorů, museli jsme se na ně společně podívat a zhodnotit, co přináší na trh a pro jakou cílovou skupinu jsou určené. Pokud uvažujete nad koupí detektoru, nenechte si tuto epizodu ujít.

Do našeho studia jsme si poprvé pozvali někoho třetího - archeologa Mgr. Davida Daněčka. Vysvětlil nám, jaká je pracovní náplň archeologa, jak může hledač s muzeem začít spolupracovat a jeho osobní pohled na to, jak skloubit fenomén hobby detektoristů s moderní archeologií. 

Prázdniny jsou u konce a my jsme se rozhodli, že první díl druhé série našeho podcastu věnujeme vzpomínkám na naše letní nálezy a výpravy. Probrali jsme také nejrůznější radosti a starosti spojené s natáčením videí a vzdělávání hledačů. Na konci dílu také trošku naťukneme naše plány s druhou sérií podcastů a nová témata, která bychom v ní chtěli pokrýt.

Poslední epizoda první série podcastu se bude věnovat hledání přírodních pokladů. Popovídáme si o našich zkušenostech s hledáním minerálů, nerostů a především zlata. Něco málo si povíme o vybavení, které k tomu člověk potřebuje a zodpovíme nejčastější dotazy diváků.

Už v prvních epizodách jsme nastínili, že na hledání s detektorem potřebuje člověk krom samotného detektoru určité vybavení. Ať už jde o oblečení, kopací nářadí nebo pomocnou elektroniku, je na výběr nepřeberné množství variant. Dnes vám trochu přiblížíme, co všechno používáme a kde se dá takové náčiní sehnat.

Dnes jsme si pro vás připravili netradiční epizodu, s lehce filosofickým tématem. Budeme si povídat o tom, jestli popularizace hledání na Youtube, nebo jiných sociálních sítích, škodí detektorovému koníčku nebo a archeologii. Nechceme ukazovat prstem, takže budeme mluvit co nejvíce obecně, ale pokud máte svoje postřehy, určitě nám napište.