V podcastové sérii Kaskadérky dáváme hlas nejmladší generaci českých umělkyň. Sérií provází Viktorie Melicharová a v pátém dílu hovoří s dokumentaristkou Adélou Komrzý.

Prosinec, čas bilancí. Nepočínali jsme si jinak. Josef Chuchma k diskuzi přizval editorku kulturní rubriky Deníku N Irenu Hejdovou a hudebního publicistu, dramaturga a spisovatele Pavla Klusáka. Řeč se vedla o umění a kultuře ve světě i v Česku, o zajímavých konkrétních počinech a aktuálních trendech.

V podcastové sérii Kaskadérky dáváme hlas nejmladší generaci českých umělkyň. Sérií provází Viktorie Melicharová a ve čtvrtém dílu hovoří s výtvarnicí Annou Borovičkovou Ročkovou alias Ulepenou.

V podcastové sérii Kaskadérky dáváme hlas nejmladší generaci českých umělkyň. Na čem stojí jejich úspěch? A potýkaly by se ve svých oborech s jinými problémy a překážkami, než kdyby se narodily jako muži? To jsou jen některé z otázek, které v rozhovorech zaznívají. Sérií provází Viktorie Melicharová a v třetím dílu hovoří s raperkou Arletou.

Přišla v noci určitě není český film roku 2023, jak byl v tisku již několikrát označen. A nad snímkem Její tělo vznikla během diskuze skoro příkladná neshoda. To jsou dva momenty z debaty nad dvěma novými tuzemskými tituly, k níž si Josef Chuchma pozval filmové publicisty Kamilu Boháčkovou a Pavla Sladkého.

V tuzemské distribuci nyní běží dva diskutované filmy: Hranice polské režisérky Agnieszky Holland a Bratři českého režiséra Tomáš Mašína. Josef Chuchma si k diskuzi nad nimi pozval publicistiku Kristinu Roháčkovou, kterou soustavně zajímá vztah reality a filmové fikce, a dramaturga a rozhlasového tvůrce Jana Sedmidubského, jenž často pracuje s historickými a politickými náměty.

Helena Koegnismarková, Petr Nedoma a Ondřej Hrab odcházejí. Plus minus třicet let vedli tři významné pražské kulturní instituce. Josef Chuchma si pozval do diskuze divadelního publicistu a kritika Vladimira Hulce a výtvarného publicistu Jana H. Vitvara, aby s nimi probral, jakou stopu za sebou výše zmíněné osobnosti zanechávají.

V podcastové sérii Kaskadérky dáváme hlas nejmladší generaci českých umělkyň. Na čem stojí jejich úspěch? A potýkaly by se ve svých oborech s jinými problémy a překážkami, než kdyby se narodily jako muži? To jsou jen některé z otázek, které v rozhovorech zaznívají. Sérií provází Viktorie Melicharová a v druhém díle hovoří se spisovatelkou Sárou Zeithammerovou.

V podcastové sérii Kaskadérky dáváme hlas nejmladší generaci českých umělkyň. Na čem stojí jejich úspěch? A potýkaly by se ve svých oborech s jinými problémy a překážkami, než kdyby se narodily jako muži? To jsou jen některé z otázek, které v rozhovorech zaznívají. Sérií provází Viktorie Melicharová a v prvním díle hovoří s herečkou a performerkou Marií-Luisou Purkrábkovou.

Zatímco stávka amerických scenáristů, jež začala v květnu, podle všeho spěje ke svému konci, jednání se zástupci herců se po mnoha týdnech prodlevy v těchto dnech znovu rozběhla. Výsledek je v tuto chvíli stále otevřený. Josef Chuchma si k diskuzi pozval filmovou historičku Šárku Gmiterkovou a publicistku Táňou Zabloudilovou. Snažil se jich ptát na „jádro pudla“ těchto stávek.

Nakolik sci-fi snímek Bod obnovy, který si docela úspěšně vede v českých kinech, demonstruje možnosti i limity české filmové žánrové tvorby? Josef Chuchma si k diskuzi pozval Juliu Pátou, která reprezentuje nastupující publicistickou generaci, a Ivana Adamoviče, dnes již harcovníka tuzemské sci-fi scény.

Protože si tento měsíc odbyl televizní premiéru film Zkouška umění, který získal Českého lva za nejlepší dokument loňského roku, a protože je ten snímek nyní k vidění v iVysílání ČT, pozval si Josef Chuchma k debatě na téma v něm obsažené dvě osobnosti, jež vyučují na vysokých výtvarných školách. Totiž historičku umění Pavlínu Morganovou a výtvarníka Dominika Langa.

Konečně se začalo konkrétně hovořit o finančních podmínkách v „běžném“ kulturním a uměleckém provozu, tedy nikoliv u hvězd se speciálními příjmy. Přítomná diskuze nastiňuje současnou situaci překladatelů a překladatelek umělecké literatury. Josef Chuchma se ptal nakladatelské editorky a redaktorky Niny Hřídelové a překladatele z angličtiny Viktora Janiše.

Nejnověji v tuzemské nabídce streamovacích služeb přibyly SkyShowtime a Canal+. Celkem jich jsou v tuzemsku už tři desítky. Je to udržitelná situace? O tom Josef Chuchma diskutoval s dramaturgyní a publicistkou Táňou Zabloudilovou a s expertem na průmysl streamovacích služeb Tomášem Vyskočilem.

Jestli pro někoho platí, že vychoval celé generace dětí, je to určitě Štěpánka Haničincová. V dětské redakci pracovala přes čtyřicet let. Na obrazovce nikdy neodložila úsměv, mimo obrazovku ale zažívala těžké časy. Jak zvládala rány osudu? A proč se režim všemi oblíbenou dětskou redaktorku snažil odstranit z obrazovky?

Vladimír Škutina měl mimořádné vypravěčské nadání a smysl pro humor. Právě to se mu ale stalo osudným. Jeho vtipy se představitelům komunistického režimu nelíbily natolik, že ho za ně neváhali hned dvakrát poslat do vězení. To Škutinovi obrátilo život vzhůru nohama a postavilo jej před těžko představitelná rozhodnutí. Jak moc může věznění člověka zlomit? A co vše je schopen udělat, aby se z něj dostal ven?

Kolik Čechů se během svého života stihlo zapojit do protinacistického odboje, budování i reformy komunismu, usedlo v poslaneckých lavicích na obou stranách železné opony a stalo se terčem atentátu StB? Odpověď zní: jenom Jiří Pelikán. Přesto jeho jméno dnes už skoro nikdo nezná.

Legendární hlasatelka Kamila Moučková je dodnes vnímána jako bojovnice proti totalitě. Autoři podcastu Jakub Adamus a Jakub Hošek se tentokrát vypravují na místa, odkud tajně vysílala v srpnových dnech roku 1968. Zaměřují se ovšem i na jiná období jejího života. Jak zvládala skloubit roli zpravodajské hlasatelky a matky tří dětí? Jak její život změnilo sebeupálení Jana Palacha a který její blízký ji tehdy navždy zklamal?

Miloš Frýba byl mužem mnoha rozporů. Patřil mezi nejznámější televizní hlasatele, na obrazovce působil vážně a zasmušile a s trochou nadsázky se řadil k symbolům normalizace. Jak se tedy stalo, že se stal modlou punkové komunity? A proč si jeho jméno vypůjčila do názvu desky skinheadská kapela Orlík?

V první epizodě podcastové série se její autoři Jakub Adamus a Jakub Hošek vydávají po stopách režiséra Jindřicha Fairaizla. Ten byl v šedesátých letech jedničkou mezi československými dokumentaristy a měl před sebou zářnou budoucnost. Pak se ale všechno pokazilo… Pátrání po jeho dramatickém osudu zavede autory až do osady nedaleko Slapské přehrady, kde se pokusí zjistit, jak to bylo s Fairaizlovou záhadnou smrtí.