Každá doba s sebou nese určitá „slovní zaklínadla“, respektive slova, která jsou pro ni typická. Náš bohemista se zaměří právě na ta nejaktuálnější, mezi které patří i slovo respektující.

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.

Proč mladí Češi říkají „tepláky tepláky“ nebo „kamarád kamarád“? Dvojení slov má nový význam. Jjazyk se mění rychleji, než si myslíme. Více nám prozradí náš bohemista.

Povědomí nebo podvědomí? Podobná slova, jiný obsah. Paronyma odhalují jemnost češtiny i to, jak snadno se necháme zmást. Více nám prozradí náš bohemista.

Patery dveře, troje boty, čtvery šance, devatero hor - souborové i druhové číslovky ukazují, jak bohatá a jemná čeština je. Využíváme je ještě? Více nám řekne náš bohemista.

Jojo - zdánlivě moderní hračka, ale její příběh začíná už před 4000 lety. Co se skrývá za slovem, které k nám přišlo až z Filipín? Prozradí nám náš bohemista.

Tolkienovy elfí jazyky, klingonština i iškovština psychiatra Lukeše. Jak a proč lidé tvoří vlastní řeč? Fascinující příběhy umělých jazyků nám představí náš bohemista.

Se dvěma sty vojáky, nebo vojáků? Čeština a její číslovky umí potrápit i rodilé mluvčí. Proč je správně obojí a kdy naopak ne? Prozradí nám náš bohemista.

Krýgl, půlčák, škopek, ale také tuplák. Takto různě můžeme pojmenovat pivní sklenici. Jak jí říkají na Moravě, jak ve Slezsku a jak v Čechách? A co samotné pivo, z jakého slova je odvozeno? Po tom pátral náš bohemista.

Žvýkačky se u nás žvýkají přes 80 let. Už v roce 1940 si je děti lepily na noc za ucho ? tehdy byly tak vzácné, že je nevyhodily ani po celodenním žvýkání. Více nám řekne náš bohemista.

Řeknete po dešti kaluž, louže nebo bařina? A čekáte na liják, slejvák či chrsták? Od našeho bohemisty zjistíme, jak moc o nás počasí a jeho pojmenování prozrazuje.

A co pak v jednotném čísle je ten šoufek? Naběračka, šesták, nebo legrace?

Není dopadnout jako dopadnout. V češtině toto zdánlivě obyčejné sloveso používáme i v jiném smyslu, než je dopad či otřes. Co tedy znamená věta „Dopadlo to“? Proč má negativní nádech, i když se jedná o vyjádření emocí pozitivních? Více řekne náš bohemista.

Co vypovídají o kultuře rčení s liškou? Významy, původy a jazyková symbolika ve frazeologii s komentářem našeho bohemisty.

Dva sifony! Nápoj, slovo i kulturní fenomén. Proč se v Čechách pije sodovka a na Moravě sifon? A jak souvisí limonáda s citronem? Dejte si s námi zazykové osvěžení.

Vinnetou, Nšo-či, Hatátitlá... Indiánská jména Karla Maye znějí autenticky, ale realita je jiná.

Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená. Na jedno takové zkrácené ale i nesklonné se v dalším dílu pořadu Okolo češtiny podívá bohemista Ondřej Bláha.

Proč meruňky mrznou, i když jsou prázdninové ovoce? A co mají broskve společného s Velkou Moravou? Užijte si s naším bohemistou letní putování za ovocem a jazykem.

Maledivy nebo Seychely? Víte, jak se správně vyslovují a co znamenají jejich jména? Ponořte se s námi a naším bohemistou do jazykových i cestovatelských zajímavostí.

V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře a kořeny v záletech, svobodě i staronemoci. Ponořte se s námi do dalších jazykových zajímavostí.