Podcast Miloše Doležala je věnován Antonínu Bradnovi. Třebaže komunisté ho protáhli krutými kriminály, mezi lidmi proslul jako nezlomný milovník humoru a člověk nakažlivě radostný. "Bylo již po soudu a já se ocitl za mřížemi ve slovenském Leopoldově. Z cel se vynášely kýble s pomyjemi, no a ve frontě stojí bývalý ministerský předseda, biskup, generál, básník, já… v té chvíli jsme si byli všichni rovni," říkal. Momentka z 50. let minulého století, kdy byly komunistické lágry přeplněné někdejší elitou. Patřil k ní i Antonín Bradna, jenž žil v letech 1922 až 2006, kněz i skaut s přezdívkou Vlčí máma. A později také mnohaletý politický vězeň.

V Kanadě se stal uznávaným vědcem, v Česku jej komunisté vláčeli po kriminálech. Prošel jich neuvěřitelných sedmnáct. Nový podcast Miloše Doležala je věnován Josefu Svobodovi, narozený roku 1929, prošel snad všemi věznicemi a lágry komunistického Československa. Odnesl si z nich mnoho vzácných přátelství a hlubokou zkušenost, po propuštění ale směl vykonávat jen podřadná zaměstnání. Teprve po emigraci v roce 1968 mohl v Kanadě rozvinout své talenty. Stal se profesorem Torontské univerzity a významným vědcem. Jako arktický ekolog byl v roce 2021 vyznamenán nejvyšším kanadským vyznamenáním Order of Canada.

Gertruda Goepfertová-Gruberová se ve 40. letech minulého století mihla českou kulturou jako tajemný meteorit. Její slibně se rozvíjející uměleckou dráhu přerval komunistický puč, po němž musela uprchnout z vlasti. Novým domovem i inspirací se jí stalo Bavorsko.

Prostředek června pro něj byl osudovým časem. Devatenáctého dne toho měsíce se na počátku dvacátého století narodil. A o čtyřiatřicet let později si pro něj osmnáctého dne stejného měsíce přišlo gestapo. Jeho život tím prakticky skončil - dál už jej čekalo jen několik týdnů trýznění. A obdiv těch, kdo se stali svědky jeho hrdinství. Vladimír Petřek.

Útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vstoupil do historie, literatury i filmu. Dosáhl celoevropského významu a ani po 80 letech nepřestává vyvolávat obdiv. Ovšem i pochybnosti a také řadu otázek.

Podcast Miloše Doležala je dnes věnován Jiřímu Loudovi, který prošel protinacistickým odbojem, komunistickým vězením i normalizačním ponižováním. Jeho dílo dnes zná úplně každý Čech.

Zkušeností se sovětskými veliteli posbíral nepřeberně. S Rudou armádou bojoval v březnu 1943 u Charkova i Sokolova, na vlastní kůži zažil peklo karpatsko-dukelské operace. "Sovětům imponovalo, když jste se jim dokázal hrdě postavit. Čím víc jste se před nimi ponižoval a hrbil, tím víc to v nich probouzelo diktátorské sklony. A naopak, když se jim někdo dokázal postavit, vzdorovat, vymezit se a obhájit svoji pravdu, respektovali to," vzpomíná válečný hrdina, generálplukovník Miroslav Šmoldas (1917-2003).

Parašutistům dával speciální výcvik, sám pak bojoval u Dunkerque. Maršál Montgomery mu za statečnost udělil britský Vojenský kříž, českoslovenští komunisté ji ale záhy ocenili degradací a vězením. Podcast Na cestě připomíná jedinečný životní příběh generálmajora Antona Petráka.

Dva bývalí příslušníci komunistických represivních složek vzpomínají na svůj rok 1989. I na to, jak změnil jejich životy. Píše se rok 1989 a do pádu celého východního bloku zbývá už jen několik měsíců. Husákovský režim se drolí a v křečích se pokouší udržet. Jejich svědky jsou také dva členové represivních složek Ludvík Pinc a Jaroslav Hurt. Každý z nich působil na jiném místě, měl jiný názor na všemocnou stranu i její praktiky. A rozdílná je nakonec i jejich reflexe polistopadového vývoje.

Skaut Dan, občanským jménem Vladimír Janík, zažil jako člen Foglarova legendárního oddílu Pražská dvojka všemožná dramata. Družině jej uštědřily dějiny druhé poloviny 20. století. Zákaz Junáka za okupace a tajné tábory ve Sluneční zátoce i okolí, poválečné krátké nadechnutí a další zákaz po komunistickém převratu, obnovení v roce 1968 a další, tentokrát normalizační zaškrcení. A nakonec třetí obnovu po roce 1989.

Uprostřed sluncem zalitého léta odstartovala před 70 lety série těch nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.

Uprostřed sluncem zalitého července před 70 lety odstartovala série nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.

Dokumentární podcast Na cestě rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty ukryté po atentátu na Heydricha v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici. Samotná bitva trvala téměř sedm hodin. Na místo byla narychlo povolána četa protektorátní požární policie ze sboru v Sokolské ulici. Hasiči dostali od Němců rozkaz použít beranidlo, později světlomety a hadice, kterými do chrámové krypty vháněli vodu. Parašutisté se obdivuhodně bránili, hadice přeřezávali a žebříkem je vystrkovali ven. Teprve až agilní hasiči Soustružník a Hertl zachytili žebřík hákem a parašutistům jej z okénka vytáhli. V osudný den se poblíž místa boje vyskytovali svědci, jejichž vzpomínky přinášíme.

S Milanem Zapletalem o krutém osudu jeho bratra Libora, válečného parašutisty. O strastech rodiny, kterou nacisté poslali do Osvětimi a také o tom, že mučedníci a hrdinové nikdy neumírají zbytečně.

S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody. "Žil jsem ze dne na den, hledaje Achillovu patu těch nadčlověků, o kterých jsem věděl, že jsou to darebáci, a ne nadlidi. A doufal jsem, že se mi ji podaří nalézt, protože by mi umožnila utéci z tábora smrti a zalarmovat svět. Mně se tedy zdálo, že odhalení toho tajemství by zpomalilo vražednou mašinerii, že by to prostě bylo jako hodit cukr do motoru." Dvacetiletému slovenskému mladíkovi Rudolfu Vrbovi - tehdy se ještě jmenoval Walter Rosenberg - se nakonec skutečně podařilo najít onu Achillovu patu osvětimské továrny na smrt a se spoluvězněm Alfredem Wetzlerem uprchl na jaře 1944 z vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

S odbojářem Bohuslavem Bubníkem o tom, jak přežít mlácení na gestapu, neprozradit kamarády a nenechat si zlomit páteř komunisty. Omoklý a depresivní 15. březen 1939. Z mělnického domku v Macharově ulici vychází dvacetiletý Bohuslav Bubník a chce projít podloubím kamenné brány, když se proti němu vyřítí kolona německých aut. A mezi nimi opancéřovaný mercedes, ve kterém sedí Adolf Hitler...

Dokumentarista Miloš Doležal přináší unikátní svědectví Jana Zmrhala, svědka nejtěžších životních chvil číhošťského faráře, jehož komunisté umučili před jednasedmdesáti lety - 25. února 1950.

V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.

Z bolševického žaláře byl propuštěn v roce 1960 a jako politický vězeň šel rovnou míchat maltu a podávat cihly zedníkům. Posléze se stal vyhlášeným jeřábníkem Pozemních staveb při budování brněnských sídlišť. Přitom to byl uznávaný teolog a kazatel, intelektuál par excellence. Neobyčejný člověk a tajný biskup Stanislav Krátký.

Poláci letos slaví 100. výročí narození jedné z největších postav svých moderních dějin - Karola Wojtyły. Ten se později jako papež Jan Pavel II. otiskl i do těch našich. Snad nejvýrazněji před 31 roky, 12. listopadu 1989, když po osmi stoletích slavnostně kanonizoval Anežku českou, která se tak ve své domovině stala "patronkou" následujících týdnů a událostí. Karola Wojtyłu si svět pamatuje především jako hlavu miliardy katolíků. Sám ale s velkou chutí hrál i jiné role – podobně jako Václav Havel miloval divadlo.