S překladatelkou z dánštiny a islandštiny Helenou Březinovou o poslední knize dánské literární superstar Helle Helle, o souborném vydání pohádek a příběhů Hanse Ch. Andersena a taky o překladu dánsko-švédské krimi série Most.

Hostem Megafonu je novinář, spisovatel ale také sociolog a katolický, dnes přesněji starokatolický, kněz Jan Jandourek. Už v roce 2017 napsal na tehdy novou knihu amerického profesora etiky a veřejné politiky Jasona Brennana Proti demokracii krátký informační text pro časopis Reflex s názvem Měli by ti, co vědí aspoň něco, mít ve volbách silnější hlas? Při příležitosti českého vydání knihy v edici Crossover nakladatelství Argo jsem ho pozval do studia, abychom se pokusili provokativní text nějak přiblížit.

V edici Fantastika nakladatelství Argo vyšlo už téměř 200 titulů. V roce 2008 ji založil redaktor Martin Šust. O tom jaké knihy ve Fantastice vycházejí, proč zrovna takové, jaký je dnes fantasy mainstream, jak se pracuje se začínajícími autory a co v edici brzy vyjde - o tom všem si mimo jiné se šéfem edice povídal spisovatel Jarda Konáš.

Nezvalova biografie novinářky Krystyny Wanatowiczové je konečně knihou, která život jednoho z nejznámějších básníků moderní české literatury usazuje do reálných kontextů a konfrontuje jeho poetický talent s tragicky sebestřednou a sobeckou lidskou osobností. To vše v kulisách doby – od těch surrealistických až po ty socialisticky-realistické.

Tentokrát je hostem Megafonu filozofka a novinářka Tereza Matějčková. Už je to pár let, co se rozhodla, že nebude filozofovat sama pro sebe a své studenty, ale vyjde na otevřené prostranství médií. Stala se tak někým, kdo myslí veřejně, kdo nepěstuje filozofii jako čistě akademickou činnost, ale vstupuje tu a tam se svými znalostmi do společenských hovorů a snaží se jim dát nějaké kontexty a nové otázky. A tak píše, překládá, poskytuje rozhovory a připravuje svůj podcast. A nově také řídí jednu knižní řadu.

Hostem Megafonu je tentokrát anglista, překladatel a knižní redaktor Petr Onufer. Slíbil přijít a přišel hlavně kvůli dvou věcem – jednak kvůli 30. výročí edice anglo-amerických autorů tedy AAA a pak také kvůli při té příležitosti sestavené a vydané knize doslovů z některých vydaných AAA titulů, která dostala název Přes Atlantik a zase zpět.

Míša Keroušová byla v roce 2012 nominovaná na Cenu Jiřího Ortena za básnickou sbírku Nemístnosti. Dvě sovy v nízkém letu jsou její prvotina prozaická a letos ji vydalo Argo. Snová, hravá, plná situační poezie. Mimo trendy, mimo kulturní války. Klasická Míša, vždycky tak trochu mimo čas a prostor.

Ředitel mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy Radovan Auer je už, dalo by se říct, tradičním hostem Megafonu. A protože letošní, už 29. ročník, se koná od 23. do 26 května, byl opět čas pozvat ho do studia. Jak běží přípravy, co hosté, jaký program a co je připraveno pro návštěvníky – na to jsme se zkusili pro vás doptat.

Na obálce knihy je sice uveden autor jeden, ale jde o pseudonym dvojice autorů. Proč krycí jméno, jestli psali knihu opravdu ve dvou a proč se rozhodli napsat román o praxi Svědků Jehovových? A jaká jsou hledání a tápání, která zažívají jejich hrdinové díky příslušnosti k téhle církevní organizaci?

Každému, kdo drží v ruce knihu, je jasné, že nespadla z nebe. Tak jako se čtenář neobejde bez autora, neobejde se žádný autor bez redakční práce, která je na textu odvedená. Na to, jak je to práce kvalifikovaná a nepostradatelná, je vlastně hodně anonymní. Proto je hostem Megafonu šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček, který inicioval a sestavil knihu Neviditelné řemeslo, která práci redaktorů jejich vlastními slovy zájemcům přibližuje.

Tentokrát se budeme bavit o Fullmoonu. Ani ne tak o dorůstání měsíce nebo španělském extra panenském olivovém oleji, ale o multižánrovém hudebním časopisu. Ten vznikl v roce 2010 a v říjnu se dočkal svého 150. čísla. Proto dostal do studia Megafonu pozvání šéfredaktor Michal Pařízek.

V rozhovoru s ředitelkou audioknižního vydavatelství Tympanum a místopředsedkyní Asociace vydavatelů audioknih Moniku Oweyssi dojde na audioknihy z různých stran. Pochopitelně se bavíme o produkci Tympana, ale také o tom, jak dnes lidé audioknihy poslouchají a kupují, jaká je práce s herci, kteří audia namlouvají a jak do audioknižního provozu promlouvá stále víc umělá inteligence.

Lenka Kapsová (1971) je středoškolskou učitelkou angličtiny a překladatelkou. Z cca 30 přeložených knih uveďme sérii Kostičas Samanthy Shannon nebo knihy s hospicovou tématikou pro Cestu domů jako třeba Obejmi svou smrtelnost nebo Slon v pokoji. K jejím zářezům na pažbě patří také Okem vrány DeSales Harrisona nebo Kdo tančí s vodou Ta -Nehesi Coatese. Její první autorskou knihu je Padesátka, jakýsi manuál o klimaktériu nebo menopauze nebo prostě přechodu.

Hostem Megafonu je novinářka a rozhlasová DJ-ka Jana Kománková. Už zhruba před dvěma lety si vzala do hlavy, že napíše knihu o historii první české nezávislé rozhlasové stanice, která začala vysílat v Praze v roce 1991 a příznačně se pojmenovala Radio 1. Následující rozhovor bude nejen o knize a radiu, ale také třeba o pletení.

Od roku 2019 je Klára Fleyberková slovesnou dramaturgyní stanice Český rozhlas Vltava. Ta patří k posledním rájům literatury ve veřejném prostoru. Dalším důvodem dnešního rozhovoru je fakt, že letos v květnu to bude 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu. A ještě jeden důvod – Klára se letos stala členkou redakce literárního měsíčníku Host, což je mimochodem také časopis s pozoruhodnou, víc než 100 letou tradicí. Takže dnes v hlavní roli rádio a literatura. A Klára Fleyberková.

Zatímco náboženským institucím se naslouchá stále méně, těch několik desítek knih Starého a Nového zákona, známých pod názvem Bible čili Knihy nebo Písmo, by dál mělo zajímat kromě věřících i ateisty. Porozumět bez Bible např. konceptu lidských práv nebo velké části západní kultury se prostě nedá. Od konce minulého roku máme v knihkupectvích knihu Historie Bible starozákonního biblisty z Oxfordu Johna Bartona. Ve Megafonu ji přiblíží překladatel Petr Sláma, který na Evangelické teologické fakultě v Praze vyučuje Starý Zákon a je kazatelem Českobratrské církve evangelické.

Hostem Megafonu je grafická designerka a knižní typografka Jana Vahalíková. Přesto, že už si v životě vyzkoušela všelijaké nuance grafické práce, v posledních letech je jí nejbližší úprava knih. Knih všech možných druhů, formátů a účelů. Od učebnic po beletrii, od knižních rozhovorů po malířské monografie a bibliofilie. Mimo jiné se podílí na vzhledu Argo edice AAA nebo knih z nakladatelství Torst. Dnes, v době digitální, se zdá, že upravit nějakou tiskovinu jde udělat levou zadní. Tak ano, jde – ale taky to podle toho potom vypadá. Typografie a celá knižní úprava je řemeslo, které má svoje pravidla a zákonitosti, Ty je třeba znát a respektovat. A pak, jako u většiny řemesel, může přijít talent a osobitost a vlastní rukopis – a ve výsledku vkusně upravená kniha.

Hostem Megafonu je tentokrát novinářka a spisovatelka Marcela Pecháčková. Svoje zkušenosti, zvláště ty s vedením osobitých rozhovorů z magazínů MF Dnes a Lidových novin a z časopisu Instinkt, využila naplno ve svých zatím posledních knihách. Loni vyšla ta s viníky dopravních nehod, při kterých zemřeli lidé Zabíjím rychle, cena 13 minut - a teď v říjnu 2022 kniha věnovaná osobnosti legendární české malířky Jitky Válové.

Jako elév redakce kultury začínala Tereza Willoughby v České televizi zhruba před deseti lety. Kromě reportáží a rozhovorů se podílela také na moderování pořadu Kultura +. Krátce pracovala pro Seznam.cz, kde se kromě zpravodajského obsahu podílela na pořadu Šťastné pondělí. Příležitostně publikuje v řadě periodik a přednáší na Katedře multimédií Vysoké školy ekonomické v Praze. 13. října bude v Knihovně Václava Havla moderovat setkání autorů k zahájení Velkého knižního čtvrtku – podzim 2022.

Simona Bagarová pracuje už několik let se svojí neziskovkou MILA na zlepšení poměrů v domech pro seniory. Minulý rok vydala v nakladatelství Archa unikátní knihu rozhovorů s pečovateli. Nedávno se kniha Hořím dotiskovala a vznikla i její audio-podoba.