Pořad Liberatura se loučí. Nachystali jsme si ale ještě poslední dávku otázek a trochu knižních tipů. Dokonce jsme zpovídali hosta! Jenomže jím nebyl žádný spisovatel ani literární expert, ale chaotický moderátor Jonáš. Kterou knihu nejraději čte doma dětem? U kterého románu naposledy brečel? A kdo z posluchačů, kteří posílali otázky, vyhrál obří knižní balíček? Na to se Jonáše ptala Hana Řičicová.

„Celý je to guláš,“ říká o uplynulém roce básník a publicista Ondřej Lipár. Literatura dostala za dva roky pandemie docela zabrat. Ubyly akce, skončil festival Tabook, knihy se zpozdily kvůli nedostatku papíru – a spisovatelům došla inspirace. Hlavně česká próza jako by se motala v bludném kruhu. A co nás v literatuře 2021 bavilo? Poslechněte si speciální bilanci Liberatury s Ondřejem Lipárem, Bárou Votavovou, Hanou Řičicovou a Jonášem Zbořilem.

Hrdinou nového románu Jaroslava Rudiše je devětadevadesátiletý důchodce Winterberg, člověk starý skoro jako Československo. Měl se naposledy rozloučit se světem a pokojně odejít na onen svět. Místo toho vyráží na monumentální roadmovie, akorát místo kabrioletu cestuje v evropských lokálkách a rychlících. Proč je Rudiš posedlý historií?

„Nebojím se, že se budu opakovat, protože to, co píšu, nemá vyhovět nárokům literatury, ale nárokům nezbytnosti, naléhavosti, ohně,“ píše spisovatel Édouard Louis v knize Kdo zabil mého otce. Louis před několika lety vyvolal literární senzaci svou knihou Skoncovat s Eddym B., ve které líčil vyrůstání na nejchudší periferii Francie. Teď se do světa své první knihy vrací. Neřekl totiž všechno.

„Čekání na zvracení bylo devět kruhů pekla,“ píše Taťána Rubášová. Její kniha Klid a úsměv je útlá, ale má říz. Otevřeně se v ní mluví o tom, že rodičovství vážně není procházka růžovým sadem. Japonka Mieko Kawakami zase v románu Prsa a vajíčka popisuje strastiplnou cestu za umělým oplodněním. Proč je důležité, že obě knihy vznikly v online prostředí, a čím osvobozují své čtenáře? To jsme probírali se spisovatelkou Terezou Semotamovou.

V literatuře se rozmohl malý nešvar: říká se mu autofikce. Nový literární trend fandí knihám, jejichž subjektem se stává sám autor. Jan Němec, Karl Ove Knausgård nebo Patricia Lockwood, proč se rozhodli psát sami o sobě? Kdy jde o narcistické zpovědi a kdy o způsob, jak o světě psát věrohodněji? To jsme zjišťovali se spisovatelem a básníkem Markem Torčíkem a publicistou a spolupracovníkem Radia Wave Ondřejem Trhoněm.

Nejdůležitější sci-fi historie se prý konečně dočkalo důstojné adaptace v podání režiséra Denise Villeneuva (Blade Runner 2049, Příchozí, Sicario). Jaký příběh ale vlastně vypráví knižní předloha, které dal vzniknout celkem nevinný průzkum pouštních dun a kterou se uvolil vytisknout až vydavatel automobilových manuálů? To jsme v Liberatuře probírali s publicistou a odborníkem na všechno divné Antonínem Tesařem.

Nejslavnější spisovatelka generace mileniálů vydává svůj třetí román Beautiful World, Where Are You. Opět v něm řeší mezilidské vztahy, třídní rozdíly, klimatickou krizi, prostě témata, která zajímají většinu jejích čtenářů. Je to potřetí nuda, nebo se naopak Rooney povedlo napsat svou nejlepší knihu? Je psaní irské autorky přesné nebo plytké? To jsme řešili s Hanou Řičicovou v Liberatuře.

„Strašně rád bych žil na okraji tohohle všeho,“ říká Tim Postovit, básník, který ve své sbírce Motýlí pavilon skáče z kontinentu na kontinent a řeší svobodu i klimatickou krizi. V jeho básních často poletují motýli, symbol osvobození, ale i zániku. Kde vidí Tim naději dnešního světa a proč směřujeme k významové vyprázdněnosti? To jsme řešili v rozhovoru nejen o sbírce Motýlí pavilon.

Na veletrhu Svět knihy letos vystoupil francouzský spisovatel Laurent Binet, autor románů HHhH, Sedmá funkce jazyka i letošní novinky Civilizace, která obrací naruby zásadní okamžik evropské historie. Starý kontinent v Binetově románu obsadí Inkové, přinesou s sebou nové pojetí náboženství i hospodářství. V čem Bineta fascinuje alternativní historie, kdy bude psát o budoucnosti a jaké má vize? To jsme probírali ve speciálním vydání Liberatury s Laurentem Binetem.

První díl nedokončené dystopické trilogie Octavie Butler Podobenství o rozsévači vyšel poprvé na začátku 90. let. V době, kdy se vítězoslavně vyhlašoval konec dějin a počátek všeobecné radosti, psala Butler o světě zničeném klimatickou krizí. S publicistou Janem Bělíčkem, autorem literárního podcastu V chapadlech murmuru, jsme probírali posedlost koncem světa, ale i zakuklenost domácí literární scény.

V Česku v poslední době vyšlo několik knih, které tematizují sexuální zneužívání. Poupátka Hany Lehečkové, Svolení Vanessy Springory nebo Dějiny násilí Édouarda Louise. Můžou literární svědectví pomoci ochránit, případně léčit oběti traumatu? To jsme zjišťovali v Liberatuře se spisovatelkou Hanou Lehečkovou, aktivistkou Johannou Nejedlovou a literárními publicistkami Kateřinou Čopjakovou a Barborou Votavovou.

Už od minulého týdne se můžete na Radiu Wave ponořit do znepokojivé atmosféry podcastové série Neklid, thrilleru, který vás dostane hluboko do hlav protagonistů Šimona a Petry. Spoiler alert: dobře vám v nich nebude. Autorka podcastu o vztahu, který zašel příliš daleko, ale jiné než znepokojivé texty psát asi ani neumí. V Liberatuře jsme se zase potkali s Klárou Vlasákovou.

Liberatura vyrazila na festival Beseda u Bigbítu, vydala se tam hledat spojnice mezi hudbou a literaturou. Kteří muzikanti dokázali svými texty tvořit literární dílo? Kdo z nich napsal dobré romány? Jaké jsou rozdíly mezi hudební a literární publicistikou? Pozvání filozofovat o velikém tématu do rozpáleného stanu letního festivalu přijali hudební publicisté Aneta Martínková a Jiří Špičák.

Zastaví na odpočívadle, najde na zemi palubní kameru, pustí si záznam. Zbytek nového hororu oblíbeného slovenského spisovatele Jozefa Kariky Smršť se odehrává hlavně v kabině jedoucího auta. Proč mají jeho horory silný společenský přesah? A co znamená, že vymýšlí novodobá strašidla? To jsme v Liberatuře probírali s publicistou Matoušem Hrdinou.

V blízké budoucnosti se Země musí potýkat s Langfeldtovou nemocí, která způsobuje, že muži ztrácejí chuť na sex. Vypadá to, že lidstvo vymře po přeslici. Ledaže by ho chtěl zachránit František ze Strachohlávek. Ten jediný, zdá se, o libido nepřišel. Jenže František je římskokatolický farář. Román Václava Holance Díkůvzdání si půjčuje inspiraci z dystopií, humoristické prózy i milostných románů - a nejvíc ze všeho je přitom knihou o naději.

Druhá světová válka se pro mnoho autorů stala spíš výhodnou kulisou, ingrediencí, která přidá každému příběhu pocit závažnosti. Málokdo už o válce píše tak věrohodně a důkladně jako švédská novinářka Elisabeth Asbrink. Její kniha A stromy ve Vídeňském lese stále stojí vyšla ve skvělém nakladatelství Absynt, které se zaměřuje na reportážní romány. Jaké to je, muset se navždy rozloučit s rodiči? A proč kniha vzbudila ve Švédsku pobouření?

Před několika lety vydal literární vědec a publicista Jan Lukavec rozsáhlý článek o literatuře vznikající na sídlišti. Jaké knihy se píší v kočárkárnách, mezi tenkými panelovými zdmi nebo v tichých parcích podél paneláků? Vydali jsme se to zjistit spolu s Janem Lukavcem na Jižní Město.

Původně jsme chtěli probrat autobiografii Jorge Luise Borgese, ale hispanistka a překladatelka Anežka Charvátová řekla ne. Právě totiž vyšel nejlepší jihoamerický román, lepší než Sto roků samoty. Jmenuje se Rozhovor u Katedrály, má šest set stran a napsal ho laureát Nobelovy ceny za rok 2010 Mario Vargas Llosa. Patří do kategorie takzvaných totálních románů – románů o všem.

Americký spisovatel Ta-Nehisi Coates se proslavil především jako publicista a esejista řešící afroamerickou problematiku. V českém překladu nedávno vyšel jeho debutový román Kdo tančí s vodou. Na rozdíl od Colsona Whiteheada a jeho Podzemní železnice je Coatesova próza vyprávěna konzervativněji, ale také komplexněji.